Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 14/91 v roce 1992
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a92/a214c400.php3

Sítě na výstavě CeBIT '92

Letošní CeBIT se nesl ve znamení telekomunikací a počítačových sítí, a především pak jejich všeobecné integrace. Celá expozice měla i zajímavý společensko-politický kontext, daný současnou situací v těchto technologických oblastech ve sjednoceném Německu.

Všeobecně se soudí, že po sjednocení obou německých států dochází pouze k jednostrannému pozitivnímu vlivu "starých" spolkových zemí na "nové". Existují však i čestné výjimky, mezi které patří právě oblast spojů. Značná poddimenzovanost a zastaralost telekomunikační infrastruktury v bývalé NDR způsobila nejen nebývalé oživení na trhu nejrůznější spojové techniky, ale projevila se příznivě i v oblasti legislativní.

V Německu do července loňského roku platil zákon o spojích (Telekommunikationsordnung, TKO), který zakazoval využívat pronajaté přenosové cesty současně pro přenos dat i hlasu. Vzhledem ke stavu spojů v bývalé NDR však vznikl velký tlak na maximálně efektivní využití i toho mála, co k dispozici je. Do nového zákona (Allgemeine Geschäftsbedingungen, AGB) se pak díky tomu podařilo prosadit uvolnění tohoto zákazu. A nový zákon samozřejmě platí pro celé území sjednoceného Německa.

Německá správa spojů (Deutsche Bundespost Telekom, DBP Telekom) si sice nadále zachovává své monopolní postavení, tlak ze strany uživatelů je však tak velký, že se všeobecně očekává výrazné snížení jejích tarifů za pronájem nejrůznějších dálkových okruhů (až o 60 procent). Samotná DBP Telekom cítí potřebu vlastní reorganizace ve stylu soukromých firem (jak se vyjádřil na nedávné tiskové konferenci její prezident Helmut Ricke), aby byla pružnější, více konkurenceschopná a mohla úspěšně pronikat i na východoevropské trhy.

Německo tedy stojí na prahu nové éry, která zcela jistě bude znamenat bouřlivý rozvoj telekomunikací a počítačových sítí, a umožní německým firmám plně využít všech nových telekomunikačních a síťových technologií. Není proto divu, že zájem o tuto oblast byl na CeBITu obrovský.

Přenosové technologie

Velká pozornost byla věnována nejrůznějším mobilním komunikačním prostředkům, a to v souvislosti s nadcházejícím zprovozněním digitálních rádiových sítí D1 a D2 v Německu. Tyto sítě jsou založeny na evropském standardu GSM (Groupe Special Mobile) organizace CEPT. Nabídka mobilních telefonů a všech souvisejících zařízení byla opravdu široká.

Neméně velká pozornost (a celý samostatný pavilón) byla věnována satelitní technice. V té je mimo jiné spatřována vhodná přenosová technologie pro ty oblasti, kde nejsou k dispozici dostatečně výkonné a spolehlivé pozemní přenosové cesty (což asi nebude jen bývalé východní Německo). Kromě nejrůznějších satelitních přenosových systémů, zaměřených na přenos dat, zde byly k vidění samozřejmě i tradiční "komerční" aplikace satelitní techniky (družicové TV přijímače apod.), různé satelitní vyhledávací a lokalizační systémy a například také ploché satelitní antény.

Z "pozemních" přenosových technologií se velkému zájmu těšila optická vlákna. Řada firem zde vystavovala nejrůznější optické kabely, prostředky pro jejich spojování a pestrou paletu související techniky, od nejrůznějších "přepojovacích" zařízení až např. po měřicí přístroje. K vidění bylo hned několik FDDI-adaptérů pro počítače PC: firma Telemation například předváděla připojení routeru firmy cisco na páteřní síť FDDI, a firma CompuShack pak klasickou lokální síť Novell s NetWare 3.11, provozovanou ovšem s přenosovou rychlostí 100 Mb/s právě po optických přenosových cestách.

Německá DBP Telekom pak předváděla pilotní verzi první veřejné synchronní přenosové služby na světě, která je také stavěna na využití optických vláken, resp. kabelů. Jde o součást projektu sítě VISYON (Variables, Intelligentes, SYnchrones, Optisches Netz), založeného na myšlence poskytovat uživateli na jeho žádost tak veliké přenosové pásmo, jaké právě potřebuje ( v rozsahu od 64 Kb/s po 155 Mb/s), a to prakticky okamžitě.

Jde o rozsáhlý projekt, od kterého si německá DBP Telekom slibuje výrazné zlepšení především v rychlosti zřizování a spolehlivosti pevných okruhů, které by v rámci své veřejné synchronní přenosové služby byla schopna zřídit uživatelům v čase několika málo minut, oproti dosavadním týdnům a měsícům. Celý projekt VISYON, který se zatím zkouší jen v "lokálním" měřítku, by měl být dokončen v roce 1997, kdy dosáhne celoplošného propojení resp. dosahu.

Zajímavou novinku v oblasti bezdrátových přenosových technologií předváděla firma Infralink. Ta se vrátila k myšlence využít k přenosu dat na velmi malé vzdálenosti infračervené světlo, což ovšem naráží na problém přímé viditelnosti. Firma Infralink předváděla takový způsob přenosu pomocí infračerveného světla, který přímou viditelnost nevyžaduje, a dokonce i "prochází zdí", např. do sousední místnosti či přes několik mezilehlých místností. Že to odporuje zákonům fyziky? Nebojte se, neodporuje.

Firma Infralink pouze přišla na nápad nechat odrazit a rozptýlit infračervené světlo od stropu místnosti. Tím sice dramaticky klesá maximální dosah (z desítek metrů na několik málo metrů), ale pro běžnou kancelář to stále může být více než dostatečné. Firma Infralink předváděla dva modely svých infračervených vysílačů/přijímačů (s velmi atraktivním moderním designem) pro paralelní i sériový přenos, které lze použít buď k bezdrátovému připojení periferního zařízení (např. tiskárny) k počítači, nebo ke vzájemnému propojení počítačů.

Dosažitelné přenosové rychlosti jsou poměrně dosti vysoké - u výkonnějšího modelu 10,5 KB/s při paralelním přenosu a až 115,2 Kb/s při sériovém přenosu (vše plně duplexní), a to na vzdálenost do 7 metrů (odrazem a rozptylem od stropu), případně až 70 metrů, pokud je možná přímá viditelnost. Samozřejmostí je zabudovaný mechanismus korekce chyb při přenosu, takže samotná přenosová cesta je (dle tvrzení firmy) zcela spolehlivá.

Navíc nejde jen o pevná dvoubodová spojení - na svém vysílači/přijímači si můžete kdykoli navolit, s kterým přijímačem/vysílačem chcete být právě propojeni. Můžete si tak např. vybrat z více tiskáren, na kterých můžete tisknout. A jak je to s průchodem "skrz zeď"? Jednoduše: na obě strany zdi se umístí obdobné vysílače/přijímače infračerveného světla, které pak fungují jako retranslační stanice (musíte je ale propojit tenkým kabelem, takže se vrtání do zdi přece jen nevyhnete).

Jinak ovšem žádné kabely, které by se někde válely po zemi, o které by bylo možné zakopnout a které by vám mohly bránit v libovolném přemisťování počítačů a jejich periferií tam, kam vás zrovna napadne. Cenu za jistě zajímavé výrobky se nám však zjistit nepodařilo - podrobný ceník prý nám firma zašle dodatečně poštou.

ISDN a další

Další oblastí, které byla na letošním CeBITu věnována velká pozornost, byla technologie ISDN. Právě v Německu je tato technologie relativně dosti rozšířena pro vzájemné propojování počítačových sítí - zřejmě proto, že ISDN spoje vychází pro uživatele laciněji než pronájem běžných pevných okruhů od jedné a té samé spojové organizace (tj.DBP Telekom). Ta se snaží podporovat spíše veřejné služby, jako je právě ISDN.

Na CeBITu si bylo možno prohlédnouti i řadu různých ISDN-adaptérů pro počítače PC od různých výrobců. Technologie ISDN je výhodná i jako alternativní, resp. záložní přenosová technologie pro jiné způsoby přenosu. Např. firma cisco předváděla u svých routerů nové rozhraní podle standardu X.25bis, které těmto zařízením umožňuje využívat ISDN spoje jako záložní pro případ výpadku "hlavního" spojení. Firma Spider Systems pak předváděla možnost souběžného využití X.25 a ISDN svými routery, které se snaží co nejefektivněji využít těch přenosových cest, které jsou právě k dispozici. O významu ISDN i pro hlasovou telefonii svědčí skutečnost, že na CeBITu byla k vidění (a k vyzkoušení) i údajně první veřejná ISDN telefonní budka na světě.

Vedle ISDN se začínají silně prosazovat také další přenosové technologie, jako je předávání rámců (frame relay), ATM (Asynchronous Transfer Mode), SMDS (Switched Multimegabit Data Service) a tzv. širokopásmová ISDN (Broadband ISDN). Například firma Dowty Network Systems vystavovala na CeBITu svou novou ústřednu pro veřejné frame relay sítě, která je údajně jako první schopná přenášet i hlas. Své tvrzení firma dokládala dvojicí telefonů, propojených právě tímto způsobem - o funkčnosti a kvalitě spojení se pak mohli návštěvníci přesvědčit sami.

Propojit lze již vše

Pokud jde o vlastní počítačové sítě a síťové aplikace, jednoznačně se zde projevoval trend ke vzájemnému propojení a součinnosti všeho se vším - bez rozdílu platforem, síťových architektur, operačních systémů či použitých přenosových technologií.

Dnes snad již skutečně neexistují žádné dvě platformy, systémy či aplikace, které by nebyly schopné vzájemně spolupracovat nebo které by nebylo možné vzájemně propojit. Celá problematika se nyní přesouvá spíše do polohy výběru řešení, které by bylo nejvhodnější po stránce ekonomické, funkčnosti, spolehlivosti, solidnosti dodavatele apod. a které by umožňovalo zachovat jednotné uživatelské prostředí s co možná největším komfortem.

Mezi konkrétní zajímavosti z oblasti lokálních počítačových sítí, které upoutaly mou pozornost, patří i nový vývoj v souboji dvou síťových operačních systémů typu "peer-to-peer" - LANtastic a NetWare Lite. Firma Artisoft, výrobce úspěšného systému LANtastic, totiž přišla s jeho novou verzí - LANtastic for Netware. Tato verze může pracovat v běžných (tj. centralizovaných) novellských sítích nad systémem NetWare (k čemuž využívá emulaci NetBIOSu v NetWaru), a uživateli přitom nabízet všechny výhody sítí "peer-to-peer". Novell spolupracuje Naopak firma Novell předváděla na CeBITu širokou škálu svých možností spolupráce s ostatními platformami a systémy:

  • systémy LAN Workplace for DOS, LAN Workplace for OS/2 a LAN Workplace for Macintosh, které uživatelům systému NetWare umožňují přístup na jiné platformy (unixovské počítače, počítače VAX firmy Digital, sálové počítače IBM a další),
  • systém NetWare NFS, který naopak unixovským uživatelům zpřístupňuje soubory systému NetWare,
  • systém NetWare FTAM, verze 1.1., který obdobným způsobem zpřístupňuje systém souborů NetWare ve formě virtuálního systému souborů dle ISO standardu FTAM (File Transfer, Access and Management),
  • systému NetWare for SAA v1.1, který uživatelům systému NetWare zprostředkovává přístup k hostitelských sálovým počítačům IBM a řadě AS/400,
  • systému NetWare for VMS, který umožňuje provozovat server systému NetWare na počítači VAX s operačním systémem VMS,
  • systém NetWare for Unix, umožňující obdobným způsobem provozovat server systému NetWare na počítači s operačním systémem UNIX.
O oblibě a úspěšnosti lokálních sítí Novell jistě svědčí i záplava nejrůznějších aplikací a podpůrných produktů, které byly na CeBITu předváděny také řadou dalších firem.

ISO/OSI nastupuje, sítě WAN hledají tvář

Na letošním CeBITu bylo možné zaznamenat také určitý nástup aplikačních standardů ISO/OSI - především standardu X.400 ve verzi z roku 1988 (který již zahrnuje např. i možnost integrace faksimilních přenosů), ale také standardu FTAM. Obě implementace nabízela např. německá firma CoCoNet (pod označení OSILINK X.400 a OSILINK X.400). Četní další výrobci pak nabízeli alespoň brány (gateways), umožňující propojit jejich systémy elektronické pošty se systémy X.400 (příkladem může být např. firma Microsoft se svou bránou ze systému Microsoft Mail do X.400).

Téměř nulově však byly na CeBITu zastoupeny rozlehlé počítačové sítě WAN a s nimi související aktivity - především akademické a vědeckovýzkumné sítě. Lze to zřejmě vysvětlit nekomerčním charakterem těchto sítí, které si dost dobře nemohly dovolit vysoké náklady, spojené s prezentací na tak prestižním veletrhu výpočetní a telekomunikační techniky, jakým CeBIT bezesporu je.

Zastoupeny byly pouze rozlehlé sítě a síťové služby jednotlivých spojových organizací, které je provozují na komerčním základě. Pro našince bylo z tohoto pohledu zajímavé setkání s expozicí amerických spojových organizací, jako je MCI a US West. Jsou to jen dvě z více konkurenčních spojových organizací v USA - svým zákazníkům však nabízejí takové atraktivní služby, o jakých se nám v ČSFR asi bude ještě dlouho jen zdát.