Historie X.500

Standard X.500 se zrodil jako výslednice tří původně samostatných aktivit (organizací CCITT, dnes ITU-T, ISO a ECMA), které počátkem roku 1986 splynuly v jeden proud - a ten pak v roce 1988 přinesl konkrétní výsledek, v podobě první verze standardu X.500. Hlavní slovo při jeho návrhu hrála dvojice ISO/CCITT, a celý návrh byl začleněn do koncepce tzv. referenčního modelu ISO/OSI. Svou koncepcí navazuje na koncepci elektronické pošty, která byla vypracována pro tentýž referenční model ISO/OSI (jde o standard X.400). Dalšího zdokonalení se adresářový standard X.500 dočkal v roce 1992, kdy je vydána jeho další verze.

Důležité přitom je, že celý standard X.500 vznikal skutečně jako "dokonalé" řešení, které by pokrylo všechny potřeby "adresářového charakteru" - jeho schopnosti jsou takové, že dokáže pojmout prakticky libovolná data, například včetně souborů, obrázků, certifikátů apod., a zdaleka ne pouze elektronické adresy či obecnější "internetové souřadnice" uživatelů. Navíc je standard X.500 skutečně hodně "nafukovací", tj. je schopen pracovat s opravdu velmi velkým objemem dat.

Na druhou stranu nevýhodou standardu X.500 je jeho velká složitost a náročnost na nejrůznější zdroje. Předpokládá například, že bude provozován nad přenosovými protokoly ze světa ISO/OSI, jejichž implementace je sama o sobě také dosti náročná. Sám pak také spotřebovává značnou výpočetní i paměťovou kapacitu - obecně asi lze říci, že je tak velký a náročný, že plnohodnotný klientský program, který by "uměl" všechno co X.500 nabízí, je příliš velký a náročný pro běžně dimenzované kancelářské PC. Ostatně, koncepce X.500 vlastně ani moc nepředpokládala, že by takovéto klientské programy byly provozovány přímo na koncových osobních počítačích jednotlivých uživatelů.