Služby Internetu

Za dobu existence Internetu se objevilo mnoho služeb, které bylo možné v této síti sítí provozovat. Každá z těchto služeb přitom sledovala určité specifické cíle, a k jejich naplnění se většinou ubírala svou vlastní cestou - ke svému fungování používala vlastní, specifické metody a mechanismy, předpokládala vlastní specifické klientské programy, a od uživatelů vyžadovala specifické znalosti a dovednosti. V době akademické minulosti Internetu nebyla takováto různorodost až tak velkou překážkou, protože od akademických uživatelů se dalo očekávat, že se všemu potřebnému naučí.

Jakmile ale Internet přešel plně do rukou komerční sféry, přestal platit výše uvedený předpoklad o ochotě uživatelů přizpůsobit se různým službám. Místo toho došlo k procesu postupného zužování původně značně širokého repertoáru internetových služeb. Objevily se i četné nové služby (například internetové telefonování), ale výraznějším trendem bylo spíše odumírání některých dříve dosti populárních služeb. Z kategorie služeb, vycházejících ze zpřístupňujícího modelu, to byla zejména služba Gopher - ta poprvé přišla s koncepcí celosvětové pavučiny, a podobně jako služba World Wide Web dokázala nabízet uživatelům přehledná menu, vzájemně provázaná do zmíněné celosvětové pavučiny. Gopher však prohrál svůj souboj s Webem zejména kvůli své nižší uživatelské atraktivnosti - nedokázal nabídnout své informace v "tak hezkém obalu", jako to dokáže Web. A jak se ukázalo, lidé výrazně preferují hezký obal.

Další službou, která prakticky zmizela z internetového světa, je služba WAIS. Šlo vlastně o službu umožňující plnotextové vyhledávání v databázích dokumentů "na dálku", v síťovém prostředí Internetu. Stejnou schopnost plnotextového vyhledávání však časem získaly i univerzálně zaměřené vyhledávací služby (například služba Alta Vista) fungující na platformě Webu, a WAIS nedokázal jejich pružnosti a univerzálnosti čelit.

Jistý ústup ze své dřívější slávy vykazují i tzv. síťové noviny (též: síťové news, USENET, Netnews), fungující velmi podobným způsobem jako elektronická pošta, a určené pro kolektivní diskusi na nejrůznější témata, v mnoha různých diskusních skupinách (tzv. newsgroups). Síťové noviny jsou stále ještě hojně využívány, ale ve světě komerčního Internetu mají v rukou jen samé špatné karty - mechanismus jejich distribuce, byť usilující o skromnost a efektivnost, je stále velmi náročný na přenosovou kapacitu, a komerční poskytovatelé přístupu k Internetu většinou nepřekypují ochotou síťové noviny šířit. Nevýhodou je jistě i to, že mechanismus práce se síťovými novinami je přeci jen poněkud specifický a vyžaduje vlastní klientský program, což činí práci uživatelů i správců sítí přeci jen komplikovanější. V reálném světě, ve kterém provozní náklady a náklady na podporu uživatelů začínají hrát rozhodující roli, to rozhodně není žádná přednost. Zvláště když ke stejnému účelu, tj. ke skupinové diskusi v psané formě, lze snadno využít i běžnou elektronickou poštu, používanou ve stylu tzv. elektronických konferencí.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že v Internetu se ustálí jen několik málo základních služeb, s vlastními mechanismy fungování. Mezi nimi jistě nebude chybět World Wide Web jako služba zpřístupňujícího typu, a elektronická pošta jako služba vycházející z distribučního modelu. Spektrum pak bude doplňovat několik základních služeb pro komunikaci v reálném čase - internetové telefonování pro komunikaci v mluvené podobě, a služba IRC pro skupinovou komunikaci v psané podobě. Všechny ostatní služby, jako například nejrůznější služby pro vyhledávání, pak zřejmě budou "posazeny" na platformu vytvářenou některou z těchto základních služeb, typicky službu World Wide Web, nebo budou přístupné pomocí vhodné brány, opět ze světa Web-u, případně i elektronickou poštou.