co všechno může být prostým el. podpisem? • prosté elektronické podpisy nejsou v nařízení eIDAS explicitně řešeny ‒ nařízení nechce říkat a neříká, jak mají „vypadat“ • viz např. „Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit referenční čísla norem pro zaručené elektronické podpisy …..“ – také technické normy a standardy se zabývají až zaručenými el. podpisy ‒ ani jak se mají používat (ve „veřejných službách“ !) • viz např. „Pokud členský stát … požaduje zaručený elektronický podpis, uznává zaručené elektronické podpisy ….“ • jediné ustanovení, kde jsou „prosté“ el. podpisy již zahrnuty, je v čl. 25 ‒ „Elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy“. • otázka: ‒ jak tomu rozumět? • názor: jde o „ubírání“ (viz: upírání) právních účinků, nikoli o jejich „přidávání“ – a prosté el. podpisy z nařízení eIDAS žádné účinky nemají