autokonfigurace v IPv6 • v IPv4 je nutné explicitně přidělovat IP adresy – "pevně" • nastavením v konfiguraci uzlu – "na žádost" • uzel si řekne jinému uzlu (serveru) o svou IP adresu • pomocí protokolů jako je DHCP, BOOT, RARP • v IPv6 je možné, aby si uzel určil svou IP adresu sám – skrze tzv. autokonfiguraci – výrazně to usnadňuje správu sítě • lze i hromadně přečíslovávat – device renumbering – princip: • se síťovým prefixem, který uzel dostane přidělen, je spojen časový limit (lease). Po jeho vypršení si uzel musí vyžádat nový • postup autoconfigurace – uzel si zvolí dočasnou "link-local" IP adresu • pro relativní část adresy (Interface Identifier) vezme např. svou linkovou adresu – nebo něco jiného – uzel otestuje, zda je zvolená "link-local" adresa unikátní • snaží se kontaktovat případné sousedy se stejnou IP adresou – pokud jeho adresa není unikátní, zkusí zvolit jinou – uzel kontaktuje místní směrovače • pomocí mechanismů pro "router solicitation" – od směrovačů si vyžádá další informace • např. komu si má říci o svou "definitivní" IP adresu • nebo jak rozšířit "link-local" adresu na "site-local" a používat ji nadále • …