co musí znát propojovací uzly? •              propojovací uzel musí mít dostatečné informace o skutečné topologii sítě: –          na úrovni linkové vrstvy (most, přepínač) o svém nejbližším okolí •         v dosahu přímého spojení, k nejbližším směrovačům –          na úrovni síťové vrstvy (směrovač) o skutečné topologii sítě –          na úrovni aplikační vrstvy (brána) musí rozumět přenášeným datům •              pozorování (most, přepínač): –          rozsah informací, které  potřebuje, je relativně malý •         týká se jen nejbližšího okolí –          most i přepínač je schopen (nějak) fungovat i tehdy, když tyto informace nebude mít k dispozici !!!! •         bude fungovat jako opakovač, a rozešle všechno na všechny strany •         nebude to efektivní, ale na krátkou dobu to lze připustit •              důsledek: –          lze připustit, aby si most sám získával potřebné informace ze svého okolí (učil se) •         a do doby, než se „naučí“, fungoval neefektivně •         tato neefektivnost nepředstavuje příliš velkou zátěž –          ethernetové mosty a přepínače to tak dělají •         používají metodu tzv. zpětného učení •              výhoda: –          propojovací uzly, fungující na linkové vrstvě (mosty, přepínače) mohou být zařízení typu „plug & play” •         není nutné je konfigurovat –          pro propojovací uzly na síťové vrstvě to už neplatí •         zde by "postupné učení" trvalo neúnosně dlouho •         neefektivní chování během učení by způsobovalo významnou zátěž