Základní registry nezkolabovaly!

Když byl v pondělí 9. července spuštěn nový Centrální registr vozidel, nedopadlo to dobře. Systém hned po svém spuštění zkolaboval. Byla toho plná média, která s gustem popisovala či ukazovala, jak se ten či onen zklamaný a naštvaný občan nedočkal toužené registrace svého vozidla, či jiného souvisejícího úředního úkonu. Ostatně, mnozí zasvěcení to předpovídali a radili přijít až za několik dnů, až se nový systém trochu rozjede a stihne zbavit prvních problémů.

Pravdou je, že u takového systému se určité počáteční potíže daly předpokládat prakticky s jistotou. Stejně tak se ale daly předpokládat i u jiného systému, dokonce ještě mnohem většího a shodou okolností spuštěného jen pár dnů před registrem vozidel: již k 1. červenci. Jde o systém základních registrů, kolem kterého se ale žádné podobné kontroverze neobjevily. A nebýt oficiální tiskové konference ministerstva vnitra, masová média by si spuštění základních registrů snad ani nevšimla.

Pravdou je, že základní registry žádný kolaps nepotkal. Lze to tedy považovat za známku kvality, dokládající jak dobře a kvalitně byly základní registry připraveny a uvedeny do provozu? Asi na rozdíl od registru vozidel, který naopak hned po svém spuštění zkolaboval?

No, tak tomu úplně není. Mezi registrem vozidel a systémem základních registrů je totiž jeden zcela zásadní rozdíl. Nejde ani tak o jejich velikost, jako o to, že registr vozidel funguje "na popředí", zatímco základní registry fungují "na pozadí". Jinými slovy: registr vozidel zajišťuje konkrétní agendu, za kterou přichází jednotliví občané se svými požadavky, třeba právě na registraci vozidla. A když registr vozidel právě nefunguje, občan má smůlu a musí počkat, až registr bude zase fungovat. Takže to ihned a markantně pocítí.

Naproti tomu základní registry si můžeme představit jako jakéhosi našeptávače: sám stojí v pozadí a těm registrům, které stojí před ním (na popředí, jako právě registr vozidel) radí, jakou hodnotu má správně mít ten či onen údaj. Třeba kde právě bydlíte, či zda skutečně bydlíte tam, kde říkáte, že bydlíte. Díky tomu by "na popředí" mohlo (a mělo) všechno fungovat jinak než dosud. Třeba když přijdete k registru vozidel, správně byste už nemuseli říkat ani to, kde vlastně bydlíte. Místo toho jen ukážete svou občanku a registr si podle jejího čísla vyžádá údaj o vašem bydlišti ze základních registrů, běžících "na pozadí". Podobně by to mělo být všude na úřadech: už byste neměli znovu a znovu zadávat ty stejné údaje, které jste už někdy některému úředníkovi na některém úřadě poskytli. Měly by být v základních registrech - a z nich by je měl získat každý tzv. agendový informační systém ve veřejné správě, který má právo je znát.

Pokud by ale základní registry právě nefungovaly, občané to nemusí nijak drasticky pocítit. Všechny systémy "na popředí" totiž mohou nadále fungovat, jen jakoby postaru, bez základních registrů v roli onoho našeptávače. Když ten jim právě nesděluje vaše data, mohou je znovu chtít po vás - ale na to jsme přeci zvyklí, ne? Vždyť dosud to přesně takto fungovalo.

Případný výpadek základních registrů by tedy nemusel být pro občany až tak patrný a markantní. A hlavně: zatím by se ani neměl moc kde projevit. Protože z odhadovaného počtu asi deseti tisíc agendových informačních systémů, které by měly základní registry využívat, jich tak zatím činí pouhých několik desítek. Ostatně, i registr vozidel byl spuštěn bez toho, aby se základními registry pracoval.