Z historie internetové telefonie (nejen) v ČR

1995: Vocaltec Internet Phone

Za počátek internetové telefonie (aneb: nasazení technologií VOIP v prostředí veřejného Internetu) je všeobecně považován rok 1995. Právě tehdy totiž přišla izraelská firma Vocaltec se svým revolučním produktem, s příznačným jménem "Internet Phone". Bylo to první čistě softwarové řešení, umožňují volat stylem "z počítače na počítač". Ke klasické telefonii to tehdy mělo daleko jak kvalitou, tak i provedením (uživatelé potřebovali PC se sluchátky a mikrofonem). Nicméně samotné volání bylo zdarma. Přesněji: nestálo nic navíc k tomu, co uživatelé platili za své připojení k Internetu.

WWW stránka společnosti VocalTec, věnovaná produktu Internet Phone

Takto vypadal klient Internet Phone od Vocaltec-u

1998: Paegas Internet Call

V ČR spouští jeden ze dvou mobilních operátorů (Radiomobil, dnes T-Mobile) ve své síti Paegas službu Paegas Internet Call. Jde o jinou variantu internetové telefonie, v rámci které operátor přenáší "vnitřní část" hovoru skrze datovou síť "internetového typu", zatímco uživatel volá ze svého mobilu úpln stejně, jako u klasického volání. Hlavním cílem bylo snížení nákladů, oproti klasickému způsobu vedení hovoru - na 12,90 Kč za minutu po Evropě, a 19,90 Kč po světě. To představovalo úsporu až 50 procent na hovorném oproti tehdejším tarifům Telecomu!

WWW stránky služby PAegas Internet Call

Ovšem regulátor (Český telekomunikační úřad) v únoru 1998 službu Paegas Internet Call Radiomobilu zakázal, s argumentem že porušuje exkluzivitu tehdejšího SPT Telecomu. Nezapomínejme, že to stále ještě byla doba tuhého monopolu SPT Telecomu na (pevné) hlasové služby. A tady regulátor začal zkoumat, zda mobilní operátor neleze monopolnímu pevnému operátorovi "do zelí".

Naštěstí seznal, že tomu tak není, a službu Paegas Internet Call zase povolil. Znovu začala fungovat v červenci 1999. V té době už měl obdobnou službu (s názvel Netcall-55) připravenu i druhý mobilní operátor, Eurotel.

1999: Net2Phone a Globe Phone

Zkoumání služby Paegas Internet Call ze strany regulátora nevedlo jenom ke zjištění, že exkluzivitu SPT Telecomu neporušuje.Výsledkem bylo dokonce vydání generální licence, umožňující komukoli poskytovat hlasové služby, za podmínky že budou realizovány na bázi internetové telefonie, resp. VOIP.

A tak se v roce 1999 u nás objevují další hlasové služby internetové telefonie, charakteru "PC-to-phone". Tedy služby umožňujících volání z počítače (PC) na klasický telefon (phone). Znamená to, že úvodní část hovoru (tzv. originace) je vedena po Internetu, a teprve pak hovor "přestupuje" do klasické telefonní sítě, skrze vhodnou bránu.

V uvedené době šlo vesměs o služby zahraničních poskytovatelů (ponejvíce z USA), které byly na našem trhu jen přeprodávány. Pro "přestup" hovorů do klasické telefonní sítě byly využívány zahraniční brány, hlavně v USA, které využívaly tamní příznivé tarify.

V červenci 1999 se do ČR takto dostává služba Net2Phone americké společnosti IDT, kterou u nás poskytuje akademický CESNET.

Část tehdejšího ceníku služby Net2Phone ukazuje následující tabulka.

Později, když komerční část CESNET-u koupil Contactel, začal hlasové služby na bázi VOIP nabízet on, ale už pod jiným názvem: RedCall.

Ve stejném roce pak přichází do ČR i tuzemská verze VOIP služby společnosti Delta Three, pod názvem Globe Phone. Na následujícím obrázku vidíte část ceníku této služby a její srovnání se službou Paegas Internet Call, i s běžnými tarify tehdejšího SPT Telecomu.

Z tohoto srovnání, stejně jako z předchozích ukázek tehdejších ceníků, bylo jasně patrné jedno: že tyto služby byly určeny pro hovory do zahraničí, a nabízely zajímavou alternativu k tehdy ještě horentnímu minutému hovornému SPT Telecomu. Hovory do ČR byly již tehdy možné, ale nebyly vlastně vůbec "tuzemské". Hovor totiž odcházel skrze Internet do zahraničí (typicky až do USA), tam přestupoval do klasické telefonní sítě, a odtud se zase vracel zpět do ČR. Výsledná cena byla vyšší, než cena místního (či meziměstského) hovory přes tehdejší SPT Telecom, resp. Český Telecom, takže to nedávalo ekonomický smysl.

Stále se přitom jednalo o hovory "z počítače na telefon" (PC to Phone). Teprve služba RedCall poprvé přinesla možnost pořídit si k počítači speciální adaptér, a k němu připojit běžný telefonní přístroj (někdy v roce 2001). Nutnost používat počítač však i tak přetrvávala, protože potřebný VOIP klient stále běžel na počítači uživatele (a využíval jeho připojení do Internetu).

Uvedené služby samozřejmě nebyly jediné (charakteru internetové telefonie, pro volání "z počítače na telefon"), které byly tuzemským uživatelům dostupné. Přímo na našem trhu se nabízela například ještě služba World Call společnosti CallServer (v ČR prodávaný přes WorldOnline/Tiscali). Ale stejně tak mohli naši uživatelé využívat i zahraniční služby, skrze jejich zahraniční poskytovatele.

2002: Začíná to být FAYN

První skutečně tuzemská služba internetové telefonie (působící současně i na Slovensku), se představila na Invexu v roce 2002. Byla to služba Fayn, která byla provozována na vlastním (proprietárním) řešení od firmy Voipac.

Tato služba jako první nabídla i místní a meziměstské hovory, za cenu schopnou konkurovat tehdejším cenám Českého Telecomu. Bylo to možné díky tomu, že v mezidobí již došlo k otevření telekomunikačního trhu, už existovali alternativní operátoři, a tito již měli propojovací dohody s Český Telecomem. Takže provozovatel služby Fayn vedl hovor, směřující do veřejné telefonní sítě, nejprve k tomu alternativnímu operátorovi, se kterým byl domluven na spolupráci (což byl tehdy GlobalTel). Ten se pak již postaral o potřebné zakončení (tzv. terminaci) hovoru, skrze své propojení s Českým Telecomem. Podstatné tedy bylo, že hovor nemusel putovat přes Internet až někam do USA, kde by teprve přestoupil do pevné telefonní sítě a přes ni až k volanému. Takto mohl přestoupit přes bránu zde v ČR (resp. na Slovensku). Díky tomu mohly být únosně nízké a konkurenceschopné i minutové ceny těchto hovorů.

Ceník služby Fayn z roku 2002, krátce po jejím spuštění, ukazuje následující tabulka:

Jak je z této tabulky patrné, Fayn (zpočátku) nerozlišoval mezi místními a meziměstskými hovory, a zpoplatňoval je po sekundách, hned od první sekundy. Stejně tak si zpočátku nepočítal žádný měsíční paušál. Ten byl zaveden až později, a ještě později se struktura tarifů více diversifikovala. Dnes má v nabídce jak tarif s paušálem a nižším minutovým hovorným, tak i tarif bez paušálu a s vyšším minutovým hovorným.

Fayn také již nebyl službou (pouze) pro volání "z počítače na telefon". Nabízel sice softwarového klienta (SW telefon), umožňující volat z počítače jen se sluchátky (headsetem), a také klasické telefonní sluchátko, pro připojení k počítači přes rozhraní USB (tzv. USB telefon). Vedle toho však prakticky od počátku nabízel také IP telefon, schopný fungovat bez počítače - Fayn NetPhone 210. Byl to vlastně samostatný jednoúčelový počítač, na bázi OS Linux.

Služba Fayn také zpočátku nabízela jen odchozí hovory do veřejné telefonní sítě (pevné i mobilní). Opačné (příchozí) hovory začala nabízet až mnohem později, počátkem roku 2004.

2003: Přichází Skype

V roce 2003 spatřila světlo světa "další nová služba" pro volání z počítače na počítač, kombinovaná i s instant messagingem. Jmenovala se Skype, a byla postavena na proprietární řešení (nikoli na standardech). Ještě nějaký ten měsíc trvalo, než vešla v náležitou známost, prosadila se a získala si oblibu mezi uživateli Internetu. Ale to se jí podařilo opravdu velmi dobře - natolik, že na podzim roku 2005 byla eBay ochotna dát za její převzetí opravdu úctyhodných 2,6 miliardy dolarů.

Jenže než se služba Skype vypracovala, musela si nejprve získat miliony uživatelů. A to nešlo pouze skrze telefonování "z počítače na počítač". V roce 2004 proto přichází Skype se službou SkypeOut, umožňující volat z počítače i "ven", do veřejné telefonní sítě, na klasický telefon. Už to ale není zadarmo, ale jde o placenou službu. Platí se na principu předplatného, kdy uživatel nejprve nabije svůj účet určitým kreditem, a pak jej může čerpat.

---