Digitální vize Deutsche Telekomu, III.
Studie RAND Corporation, kterou si nechal vypracovat německý inkumbent, analyzuje očekávané dopady ICT technologií na chování lidí a fungování společnosti v roce 2015. Dočkáme se distribuovaných rodin? Čeká nás virtuální realita, prolnutá se skutečností? Zvládneme informační multitasking stejně dobře jako naše děti? Co všechno nás čeká?V prvním článku této série o digitálních vizích Deutsche Telekomu jsem zmínil, že německý inkumbent si nechal vypracovat studii toho, jak ICT technologie a služby ovlivní život a fungování (německé) společnosti během příštích deseti let. Najal si na to americkou společnost RAND Corporation, jejíž evropská pobočka pak studii skutečně vypracovala. Dnes se s touto zajímavou studií, s příznačným názvem "Living Tomorrow", seznámíme podrobněji.
Zjišťovat, jak bude svět vypadat za deset let, lze různými způsoby. Třeba věštěním z kávové sedliny, nebo vyhodnocováním existujících statistik a extrapolací dosavadních trendů. Případně pouhým vymýšlením a generováním vlastních představ, a jistě i mnoha dalšími způsoby.
Společnost RAND na to šla tak, že nejprve udělala interview s 50 významnými osobnostmi (tzv. "global thinkers and leaders"), a ptala se na jejich osobní představu toho, co a jak budou lidé dělat za deset let. Seznam příslušných osobností najdete v plné verzi studie, a je na něm zajímavé to, že zdaleka nešlo jen o osoby nějak spojené s Německem. Rekrutovaly se z celého světa, a překvapivě hodně jich bylo z Koreje (jistě té jižní). Ale vzhledem k rozvoji broadbandu v Koreji to zase tak nelogické není.
Na základě toho, co se dozvěděl od expertů, sestavil RAND dva možné scénáře dalšího vývoje. K diskusi nad nimi pak RAND uspořádal 12 seminářů, na které sezval zástupce nejširší veřejnosti, vybrané tak by reprezentovali celou populaci Německa.
Zmíněné dva scénáře přitom nebyly "černobílé", v tom smyslu že jeden by představoval ideální podobu dalšího vývoje a druhý by naopak byl katastrofickým scénářem. Ten by diskutující nejspíše ihned odmítli a soustředili se na scénář ideální. Proto RAND připravil dva méně "extrémní" scénáře, jeden odpovídající "pravděpodobnému scénáři" a druhý "méně pohodlnému scénáři". Faktickou dělící čárou mezi nimi byla míra toho, jak dobře či málo a v jakém směru se uplatní potenciál ICT technologií. Příznačné byly i názvy těchto dvou scénářů: "život na zámku" a "život za digitální ohradou".
Podobu obou scénářů najdete v plné verzi studie.
Výsledkem je tedy studie, která není žádným nalinkováním budoucnosti ani technologickou prognózou toho, co bude za deset let možné, či kam bychom dospěli při současném tempu rozvoje technologií. Je spíše souhrnem představ a očekávání lidí ohledně toho, jaký bude život lidí v Německu v roce 2015, na pozadí celkového rozvoje ICT technologií a služeb.
Samotný obsah studie pak kromě použité metodologie nabízí tři různé části:
- nástin stavu a dostupnosti technologií a služeb (aneb: jak bude vypadat ICT v roce 2015), spíše jako podklad pro další diskusi
- tři trendy toho, jak se lidé chovají a jak využívají dostupné technologie a služby
- konkrétní dopady na různé oblasti - rodinný a společenský život, zdraví, práci a podnikání, výchovu a vzdělávání, veřejnou správu a demokracii
Podle představ studie bude "fixní broadband" dostupný úplně všude, ale vedle něj budou univerzálně dostupné také různé formy bezdrátového přístupu, které nejsou vázány na umístění uživatele. V roce 2015 mají stále existovat osobní počítače, protože lidem bude vyhovovat jejich robustnost a větší fyzické rozměry (možná půjde o podobný efekt, jako s "maximobilem z Jablotronu", dovolím si dodat). Vedle nich ale budou lidé stále více používat velmi inteligentní a současně plně mobilní "informační spotřebiče" (jakési nástupce dnešních PDA), které jim budou sloužit kdekoli a budou jim dávat v zásadě stejné možnosti, jako osobní počítače. Tato zařízení budou trvale v provozu (always on) a trvale "připojená", a svým uživatelům tak budou moci trvale zprostředkovávat jak vzájemnou komunikaci, tak i přístup k nejrůznějším službám, informačnímu obsahu atd.
Právě obsah v nejrůznějších podobách (od holých dat, přes informace až po multimediální obsah) má být dostupný v obrovském objemu a prý "často skoro zadarmo". Stejně tak paměť pro ukládání vlastních dat má být dostupná prakticky v neomezeném množství, ať již na osobních počítačích, informačních spotřebičích či on-line, na Internetu. Problémem už nebude "kam ukládat", ale "jak se v uložených datech vyznat", jak je organizovat, třídit atd.
Lidé budou mít v roce 2015 k dispozici také pokročilé možnosti zobrazování (velmi tenké displeje, i skládací), a již budou moci využívat i prostorové 3D (holografické) projekce. K dispozici bude i hlasové ovládání a účinná podpora biometrických funkcí.
Osobní počítače a "informační spotřebiče" přitom nebudou fungovat ve vzájemné izolaci, ale právě naopak. Spolu s dalšími systémy (různě zabudovanými, například do nejrůznějších přístrojů a objektů) budou vzájemně spolupracovat a vytvářet "inteligentní prostředí" (ambient inteligence), které dokáže mj. rozpoznávat různé osoby, reagovat na jejich chování, přizpůsobovat se mu, a zajišťovat také řadu funkcí jaksi "na pozadí", autonomním způsobem. Vedle toho se budou nejrůznější objekty samy identifikovat (například pomocí RFID a obdobných technologií), a toto inteligentní prostředí na ně bude umět také reagovat.
No, tady už to zavání docela pokročilou sci-fi. Vraťme se raději trochu zpět na zem …
Studie si všímá také toho, jaká bude v roce 2015 německá společnost. Celkový trend je zřejmý, a stejný jako v ČR: porodnost je nízká, délka života se prodlužuje, a populace celkově stárne. Jak, to naznačuje následující obrázek, vycházející z prognóz německého statistického úřadu.
 |
Studie RANDu pak očekává poměrně zásadní změny ve struktuře německé rodiny: v roce 2015 má mít stále více domácností jen jednoho člena. Růst má také počet bezdětných rodin, až tak že plná třetina domácností bude bez dětí.
Stárnutí populace se pochopitelně projeví také v ekonomické oblasti. Hlavní živitel ve 20 procentech domácností má být starší 70 let, zatímco mladší než 35 let jen v pouhých 2 procentech domácností.
Výrazným trendem v roce 2015 má být spoléhání lidí více na sebe sama a na vlastní síly (individual empowerment a self-reliance). V zájmu dosažení svých cílů a záměrů se již lidé nebudou tolik spoléhat na prostředí ve kterém žijí, a ve větší míře naopak budou brát svůj vlastní osud do svých rukou. Díky ICT technologiím a změnám ve společnosti jim to půjde snáze.
Markantní to má být například v oblasti péče o zdraví, kde se bude hlavní těžiště péče přesouvat z tradičního systému veřejného zdravotnictví do smluvních vztahů mezi poskytovateli péče a zdravotními pojišťovnami. Od lidí se bude očekávat, že se budou o své zdraví (ale i řadu dalších věcí) více starat sami.
S nárůstem individualismu však nezmizí zájem o tradiční rodinné hodnoty - ale méně lidem se podaří těchto hodnot skutečně dosáhnout. Mezilidské vztahy přitom mohou být více krátkodobé, s důrazem na osobní svobodu a nezávislost.
Nové možnosti technologií, spolu se změnami ve struktuře a fungování společnosti, mění i to, jak s lidé chovají, jak jednají, a jak přitom využívají ICT technologie. Studie RAND-u hovoří v této souvislosti o třech hlavních trendech, které označuje jako hlavní společenské trendy:
- stále spolu
- věrný obrázek
- vždy plně informován
Trend "stále spolu" reaguje na to, že vývoj ve společnosti lidi od sebe fyzicky spíše vzdaluje - rodiče jsou déle v práci, či dokonce na cestách nebo pracují každý jinde, a mají stále méně času se starat o své děti a také o své rodiče (prarodiče). Stejně tak pro společenský život, kontakt s přáteli a známými.
Moderní ICT technologie v roce 2015 pomáhají lidem tento trend aspoň částečně kompenzovat, tím že mohou být se svými bližními i přáteli stále v kontaktu. Rodina, která se nemůže scházet fyzicky, se může scházet alespoň virtuálně, před velkými obrazovkami, které vytváří iluzi bezprostřední blízkosti a nabízí možnost přímé komunikace.
Lokalizační služby pak lidem pomáhají zjišťovat, kde se členové rodiny či přátelé momentálně nachází, a efektivněji využívat příležitostí k fyzickému setkávání. Ostatně, tento trend je patrný už nyní. I dnes můžete snadno zavolat někomu, o kom tušíte že se právě nachází blízko vás, a domluvit si s ním schůzku - ale zkuste si to představit bez mobilních telefonů.
Druhým trendem je trend k realističtějšímu (více věrnému) zobrazení, než jaké je nabízeno dnes. Třeba takové navigační systémy, používané v autech, dnes nabízí uživateli symbolickou mapu, kterou si musí on sám zasadit do okolního prostředí - a ne každý se dokáže správně orientovat podle sebepodrobnější mapy.
Možnosti vizualizace, dostupné v roce 2015, umožní podat uživateli informace v názornější (realističtější) podobě. Třeba nikoli jako mapu, ale rovnou jako obrázek reálného prostředí (ve smyslu fotografie, resp. videozáběru). Pokud bude příjemcem vizualizované informace řidič, již nebude muset uhýbat zrakem na nějakou obrazovku na palubní desce, ale příslušný obrázek mu bude moci být promítnut přímo na čelní sklo vozidla, kde se prolne s realitou, aniž by ohrozil její vnímání.
Možnosti pokročilé vizualizace, zahrnující 3D projekce, již nebudou v roce 2015 specialitou z oblasti her (gamingu), ale budou používány všude. Budou schopné vytvářet poměrně věrnou virtuální realitu, a tu také prolínat se skutečností (realitou, nikoli virtuální). Díky tomu budou lidé moci přijímat více informací ze svého okolí v názorné a snáze vnímatelné grafické podobě.
Třeba na sportovním utkání si lidé nasadí speciální brýle, které jim budou do reálného pohledu na průběh utkání přidávat další informace (například různé statistiky, přehrávat zajímavé situace apod..), navíc s možností personalizace takovéto "informačně posílené reality", nebo spíše "přídavné virtuální reality".
Studie zmiňuje i využití těchto možností pro marketing a reklamu, čehož se osobně spíše děsím.
Třetím avizovaným trendem je trend k "plné informovanosti". V roce 2015 již nebude až tak důležité "pamatovat si", jako spíše "umět najít, zjistit, odvodit si" atd. Lidé budou mít k dispozici obrovské množství informačních zdrojů, z kterých budou moci čerpat, a k dispozici budou mít také výkonné a účinné nástroje pro práci s informacemi. Všechny tyto informační zdroje a nástroje jim budou dostupné i na jejich "informačních spotřebičích", které budou mít stále při sobě a vždy k dispozici. Nebude prý nijak neobvyklé, když lidé krátce přeruší probíhající konverzaci, aby si něco zjistili na svém PDA či obdobném zařízení. No nevím, asi s tím budou muset být spojeny i určité změny v zásadách společenského chování. Dnes by to asi působilo dost nevhodně.
Zajímavé také bude, jak se lidé naučí pracovat s velkým počtem informačních zdrojů. Na to studie odpovídá docela šalamounsky, když říká že již dnešní mladá generace (v roce 2005) dokáže zvládnout poměrně vysoké úrovně "informačního multitaskingu". Když přijdou ze školy domů, pustí si počítač a přihlásí se hned do několika auditorií‚ (diskusních místností, chatroomů či jak jim chceme říkat), a vedle toho ještě komunikují po ICQ, vyřizují maily, brouzdají po webu atd. Když je to zaujme a považují to za potřebné, jsou v příslušných oblastech (diskusích atd.) aktivní, když je to nezajímá, jednoduše se aktivně neúčastní - ale úspěšně zvládají řadu činností paralelně, a neuvěřitelně rychle dokáže přecházet z jednoho kontextu do druhého.
Až budou v roce 2015 dospělí, takovéto dovednosti si nejspíše zachovají a ještě je dále rozvinou, a práce s více informačními zdroji i komunikačními kanály současně jim nebude činit zásadnější problémy. No jo, dovolím si dodat - ale co my starší?
Příště se k popisované studii RAND-u ještě vrátíme a ukážeme si, jaké změny se mají v roce 2015 projevit v konkrétních oblastech lidského života.