Vyšlo v Hospodářských novinách, 28.2.2001
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b01/b0228004.php3

Co elektronické podpisy přinesou?

Princip fungování elektronických podpisů sice přesahuje rámec tohoto textu, přesto je ale možné se i na této úrovni seznámit s jeho základními vlastnostmi. Zaručený elektronický podpis, vytvořený pomocí bezpečného prostředku a s využitím kvalifikovaného certifikátu, má následující základní vlastnosti:

  • umožňuje určit podepsanou osobu a ověřit, že se skutečně jedná o její podpis (v terminologii el. podpisů jde o tzv. identifikaci a autentizaci),
  • umožňuje rozpoznat, zda byl podepsaný dokument od okamžiku svého podpisu jakkoli pozměněn či nikoli (jde o tzv. integritu)
  • naopak neumožňuje podepsané osobě někdy později popřít autorství svého podpisu (jde o tzv. nepopiratelnost).

Již z tohoto krátkého výčtu lze vytušit, že elektronické podpisy mají některé vlastnosti které u podpisů vlastnoručních nemají analogii. Například vlastnoruční podpis sám o sobě negarantuje, že to co je podepsáno nebylo někým následně pozměněno, protože vlastnoruční podpis je vždy stejný a nezávislý na tom, co podepisuje. Naproti tomu podpis elektronický je pokaždé jiný, protože je závislý na tom co podepisuje (a pokud se podepsaný dokument změní, lze to snadno detekovat). Elektronickým podpisem proto nelze podepsat nic "in bianco".

Další předností elektronických podpisů je snadnost a přesnost jejich ověřování. V případě vlastnoručních podpisů se jejich ověřování opírá o posouzení shody dvou grafických obrazců (samotného podpisu a podpisového vzoru), což je vždy nutně zatíženo určitou chybovostí, danou subjektivitou lidského posuzovatele. Tím může být, v případě sporu o pravost vlastnoručního podpisu, i soudní znalec - grafolog, ale ani jeho výrok nemusí být vždy jednoznačný. Naproti tomu ověřování pravosti elektronických podpisů je záležitostí exaktní, která subjektivnost lidského faktoru vylučuje. Je to v zásadě čistě matematický postup, jehož výsledkem je buď výrok ANO, nebo výrok NE. Navíc tento postup nevyžaduje účast žádného drahého soudního znalce, stačí na něj vhodný program (bezpečný prostředek pro ověřování el. podpisů).

Z právě uvedených vlastností pak vyplývají i základní přínosy elektronických podpisů - jejich spolehlivost se oproti používání vlastnoručních podpisů opravdu výrazně zvýší, což povede k vyšší bezpečnosti a jistotě při komunikaci či jiné formě styku využívající elektronických podpisů, a to i v rámci celého on-line světa včetně Internetu. Pro samotné podepisování (vytváření elektronických podpisů), a to i těch nejzávažnějších dokumentů, již lidé nebudou muset chodit za žádnými notáři s každým jednotlivým podpisem - své elektronické podpisy budou moci vytvářet snadno, rychle a lacino právě tam, kde se právě nachází. Tedy třeba ve své kanceláři, doma, na cestách apod. Však také jedním z nejčastěji uváděných příkladů je možnost odeslat své daňové přiznání, podepsané elektronickým podpisem, na finanční úřad prostřednictvím Internetu, bez nutnosti stát dlouhé fronty u přepážky s papírovou verzí dokumentu.

Obdobně je tomu i s posuzováním elektronických podpisů na straně příjemce - ověřit si jejich pravost, navíc exaktně a objektivně, nikoli subjektivním porovnáváním s podpisovým vzorem, může každý příjemce sám. Přesněji, udělá to za něj automaticky jeho bezpečný prostředek pro ověřování el. podpisů, který mu pouze sdělí výsledek.

Role notářů, resp. subjektů s nimi srovnatelných, které zajišťují potřebnou důvěryhodnost podpisů, však ani s elektronickými podpisy nezmizí zcela. Změní se jejich název, nyní to budou "poskytovatelé certifikačních služeb" (neformálně: certifikační autority). Co se ale změní výrazně je jejich role - nyní to budou především vydavatelé certifikátů, nikoli přímo ověřovatelé podpisů. Dále se změní frekvence s jakou budou jejich služby využívány. Zatímco dosud museli lidé s každým požadavkem na notářsky ověřený podpis vždy znovu utíkat za notářem, a také mu za každé jednotlivé ověření platit, nyní jim stačí využít služeb certifikační autority (poskytovatele certifikačních služeb) jen jednorázově, pro vydání certifikátu (a také mu za poskytnutou službu, konkrétně za vydání certifikátu, zaplatit jen jednou). Získaný certifikát pak může být využíván pro elektronické podepisování opakovaně, přesněji bez omezení počtu použití (skutečným omezením je jen časová platnost certifikátu, například půlroční či roční). To znamená, že náklady na používání elektronických podpisů jsou jen jednorázové (a nepříliš velké), a nemají průběžnou složku, závislou na počtu uskutečněných podpisů. V praxi to nutně bude znamenat i výrazné celkové zlevnění.