Vyšlo v měsíčníku IT-NET, v lednu/únoru 2001
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b01/b0100001.php3

K čemu je GPRS?

V nabídce našich mobilních operátorů se již začíná objevovat i technologie GPRS. Co je ale tato technologie zač, jaké má vlastnosti a k čemu se dá využít?

Technologie GPRS je řešení určené pro prostředí digitálních mobilních sítí, usilující o efektivnější využití jejich přenosových schopností i o lepší přizpůsobení požadavkům uživatelů a jejich aplikací. O co konkrétně jde? Samotné mobilní sítě (u nás sítě GSM) fungují na principu přepojování okruhů, což je dáno jejich původem - jde totiž o sítě původně určené pro přenos hlasu. Pokud tyto sítě nabízí možnost přenosu dat, v rámci svých tradičních "datových" služeb (označovaných jako CSD, od: Circuit Switched Data), pak se jedná v zásadě o úplně stejný mechanismus fungování jako při přenosu hlasu, pouze s tím rozdílem, že přenášená data nemají význam zdigitalizovaného lidského hlasu ale jakýchkoli (obecných, uživatele generovaných) dat. Technologie HSCSD (High Speed Circuit Switched Data), kterou u nás nabízí ve své síti EuroTel, je pak pouze "zvícenásobením" takovýchto přenosů, které využívá více hovorových kanálů (tzv. slotů) současně. Podstatné je ale to, že jak CSD, tak i HSCSD fungují na stejném principu jako hlasové přenosy, tedy na principu přepojování okruhů (circuit switching).

Z pohledu uživatele to v praxi znamená, že platí za dobu, po kterou je připojen, bez ohledu na objem dat který během této doby přenese. Pro aplikace to znamená, že mají po celou dobu existence spojení k dispozici garantovanou přenosovou kapacitu. Z pohledu operátora mobilní sítě takovéto přenosy znamenají především nutnost vyhradit pro uživatele příslušnou část kapacity sítě (příslušný počet časových slotů), a to po celou dobu existence spojení, které si uživatel vyžádá (a za které také platí). Celkově je tento způsob fungování výhodný a zřejmě i ekonomicky efektivní pro takové aplikace a způsoby využití, které vyžadují vyhrazenou přenosovou kapacitu (jde např. o multimediální přenosy živého obrazu či zvuku). Na druhou stranu, pro takové způsoby využití či aplikace, které využívají přenosových schopností nikoli rovnoměrně ale spíše nárazově, je tento způsob fungování nevýhodný - vede na plýtvání nevyužitými přenosovými kapacitami, za které ale uživatel musí tak jako tak operátorovi sítě zaplatit.

Technologie GPRS nabízí alternativu k právě popsanému mechanismu fungování na principu přepojování okruhů. Základní charakteristikou, kterou má GPRS (General Packet Radio Service) ostatně již ve svém názvu, je jeho fungování na principu přepojování paketů. Nejlépe je si představit, že GPRS je zcela nová síť, doslova "přeložená" přes existující mobilní síť GSM, a využívající pouze systém základnových stanic (stanic BTS) k tomu, aby mohla komunikovat s mobilními terminály v dosahu příslušných základnových stanic, prostřednictvím frekvencí které jsou pro příslušnou GSM síť vyhrazeny.

Právě frekvenční kanály, rozdělené pomocí časového multiplexu do jednotlivých slotů, jsou přitom nejvzácnějším kapacitním zdrojem GSM sítí. V praxi, při podpoře GPRS přenosů, s nimi GSM síť hospodaří tak, že nejprve přidělí požadovaný počet slotů pro hlasové hovory a pro datové přenosy na principu přepojování okruhů (CSD či HSCSD). Teprve ze zbývajících slotů, pokud vůbec nějaké zbývají, GSM síť uspokojuje momentální požadavky GPRS přenosů. To má významné praktické důsledky pro samotné GPRS: na jedné straně to efektivně využívá dostupnou přenosovou kapacitou (neplýtvá s ní), což následně vychází příznivě i po ekonomické stránce. Na druhou stranu to ale znamená nezaručený (negarantovaný) způsob fungování - pokud v daném okamžiku nejsou v dané buňce k dispozici žádné volné sloty, přenosová rychlost GPRS klesá na nulu.