Jaká je nabídka Internetu v ČR? (1)

V poslední době dochází k nebývalým změnám na trhu služeb, spojených s přístupem k Internetu. Začínají se objevovat zcela nové druhy služeb, zcela noví poskytovatelé těchto služeb, a také se již začíná významněji projevovat konkurence mezi jednotlivými poskytovateli. Tento příspěvek je první částí pokusu o orientační zmapování tohoto velmi dynamického trhu.

Velká vlna zájmu o Internet i zájmu poskytovat služby související s Internetem má několik příčin. Jednou z nich je růst všeobecné informovanosti naší odborné veřejnosti, která postupně začíná „přicházet Internetu na chuť", a začíná si uvědomovat jeho velké přednosti - jak pro vzájemnou komunikaci mezi lidmi, tak i pro vyhledávání a získávání nejrůznějších informací, a stejně tak i pro zpřístupnění vlastních informací jiným uživatelským subjektům. Ruku v ruce s tímto poznáním o výhodnosti a užitečnosti Internetu pak přichází i poznání, že Internet je také vhodným místem pro podnikání - ať již nepřímo, formou marketingové, informační, transakční či ještě jiné podpory „běžného" podnikání, tak i přímo, formou poskytování služeb bezprostředně souvisejících s fungováním a používáním Internetu. Zkrátka: už i naše podnikatelská sféra vzala Internet na vědomí, a rozhodla se do něj vstoupit. Naštěstí se tak stalo právě v momentě, kdy se konečně otevřely dveře komerčnímu využití Internetu i u nás, v České republice. Dveře, které až dosud sice nebyly beznadějně zabouchnuty, ale na druhé straně nebyly ani moc doširoka otevřeny.

Až donedávna totiž u nás existoval monopol, udělený ještě v roce 1990 tehdejším federálním ministerstvem spojů firmě EuroTel, a to na provozování veřejných služeb přenosu dat. Důvodem prý bylo přilákat zahraničního investora a vytvořit takové podmínky, které by umožnily rychle vybudovat tolik potřebnou komunikační infrastrukturu na bázi veřejné datopvé sítě paketového. Jakkoli lze s tímto názorem polemizovat, dnes již je tato infrastruktura vybudována a její provozovatel „pevně usazen" na našem trhu datových služeb, takže už si může dovolit připustit i konkurenci.

Monopol EuroTelu neměl s Internetem původně nic společného (v době jeho udělení Internet v tehdejším Československu ještě ani nebyl), ale později se to obrátilo i proti Internetu. Problém byl v tom, že díky monopolu EuroTelu (přesněji: exkluzivní licenci na provozování veřejných služeb přenosu dat v on-line režimu), nemohl podle litery zákona nikdo jiný získat licenci na poskytování těchto služeb nejširší veřejnosti. Některé subjekty, usilující o poskytování přenosových služeb širší veřejnosti, to řešily tak, že své sítě budovaly na off-line principu, většinou s využitím komutovaných linek veřejné telefonní sítě (tedy tak, že neexistovalo trvalé, on-line spojení mezi jednotlivými uzly). Ale pro poskytování přístupu k Internetu, především tzv. plného přístupu, bylo takovéto řešení nepoužitelné. Jedinou možností pak bylo získat licenci na poskytování přenosových služeb sice v on-line režimu, ale pouze uzavřenému a přesně vymezenému okruhu uživatelů.

Monopol Eurotelu měl skončit v listopadu letošního roku, ale ve skutečnosti skončil o něco dříve - odkoupením Divize datových sítí EuroTelu ze strany SPT Telecom (k 1.7.1995). Přesněji tím, že původní licence nepřešla na nový provozovatelský subjekt. Vše se přitom událo dosti neočekávaně, doslova jako blesk z čistého nebe, a nejspíše to překvapilo i většinu subjektů, které již tehdy uvažovaly o poskytování služeb souvisejících s přístupem k Internetu. Jen tak si dokáži vysvětlit, že prakticky všichni noví poskytovatelé jsou shodně „načasováni" na konec letošniho roku, resp. na přelom do Nového roku.

Rýsují se dvě velké skupiny

Již dnes se začínají rýsovat dvě velké skupiny subjektů, které se zabývají či hodlají zabývat poskytováním přístupu k Internetu a souvisejícími službami. První skupinou jsou „skuteční" poskytovatelé, kteří ji6 mají resp. teprve si budují vlastní přípojku směrem do zahraničí, do jádra Internetu, a mohou tudíž prodávat svou vlastní konektivitu. Vzhledem k tomu, že při našich stávajících tuzemských tarifech takováto přípojka do zahraničí vychází ukrutně drahá (zvláště má-li mít dostatečnou přenosovou kapacitu), patří do této první skupiny spíše větší a kapitálově silnější firmy. Příkladem stávajících zástupců této skupiny jsou síť CESNET a firma Internet CZ, a z nově se objevujících se subjektů pak IBM ČR, PVT, NexTel a Datac.

Druhou skupinu pak tvoří takové firmy, které si samy kupují potřebnou IP konektivitu (od „skutečných" poskytovatelů, z první skupiny), přidávají k ní nějaké své vlastní služby, a pak ji prodávají dále. Například se mohou detailněji starat o malé i nejmenší koncové uživatele, realizovat řešení „na klíč" a podobně. Příkladem firem z této druhé skupiny mohou být firmy SPINET, SKYNET, LAN Projekt, LUKO a další. Zajímavou podskupinou (nebo zcela samostatnou skupinou) pak mohou být takové firmy, které vůbec nenabízí připojení do Internetu, ale specializují se na poskytování informačního obsahu prostřednictvím Internetu. Příkladem mohou být firmy, které nabízí provozování zákaznických WWW stránek na svých počítačích, připojených do Internetu.

Pojďme se nyní podívat podrobněji na situaci mezi jednotlivými poskytovateli z první skupiny, stávajícími i budoucími, a pak si udělejme malé srovnání stávající nabídky, pokud jde o poskytování plného přístupu do Internetu a připojování celých sítí LAN pevnými linkami. Příště bychom se zaměřili na připojování „v malém", tedy na možnosti připojování jednotlivých počítačů po komutovaných linkách veřejné telefonní sítě, a na nabídku vystavování zákaznických WWW stránek.

Všechny dále uváděné údaje jsou převzaty z veřejně dostupných nabídek příslušných firem (rozdávaných na letošním Invexu, či získaných z domovských WWW stránek firem).

CESNET

Historicky nejstarším poskytovatelem připojení k Internetu u nás je akademická síť CESNET (Czech Educational and Scientific Network), provozovaná Výpočetním centrem ČVUT. V současné době má tato síť zřejmě nejrozvětvenější strukturu - její uzly najdete ve všech akademickcýh centrech ČR i v dalších větších městech. Pokud jde o konektivitu směrem ven, CESNET využívá jednu přípojku o rychlosti 512 kbps do Amsterodamu, a jednu o rychlosti 256 kbps do Vídně.

CESNET již také není čistě akademickou sítí, jako v době svého vzniku. Dnes poskytuje část své přenosové kapacity na komerčním základě. Jeho cenová politika vychází vstříc neziskovým organizacím, kterým nabízí nižší ceny (zřejmě režijní), zatímco výdělečné subjekty platí o něco více (a tím přispívají na rozvoj akademického síťování) - v tabulkách jsou uváděny ceny pro výdělečné organizace.

Podrobnější informace lze získat el. poštou na adresách:

aksamit@earn.cvut.cz, alexaprg@earn.cvut.cz, nebo na 
tel: +42-2-24352919; +42-2-3112465, fax.:+42-2-24316106.

Internet CZ

Dalším poskytovatelem přístupu k Internetu je firma Internet CZ, do 4. srpna t.r. ještě známá pod jménem COnet. Také tento poskytovatel si buduje vlastní „rozvodnou" komunikační infrastrukturu po celé ČR, v současné době využívá vlastní přípojku o rychlosti 128 kbps do Amsterodamu, a je výhradním tuzemským operátorem EUnetu (jednoho z největších světových poskytovatelů připojení k Internetu).

Na právě skončeném Invexu byl na stánku firmy Internet CZ k mání nový ceník (platný od 15.10.1995), který signalizuje jednu velmi zajímavou skutečnost - Internet CZ výrazně mění svou cenovou politiku. Například za připojení celé sítě LAN pevnou linkou rychlostí 14,4 kbps si původně účtoval 45 000,- Kč měsíčně, se zřizovacím poplatkem 60 nebo 120 tisíc (podle asynchronního či synchronního připojení), zatímco podle nového ceníku je orientační cena stejného připojení 39 000 (a zřizovací poplatek 60 tisíc). Podle nového ceníku je ale cena napojení celé sítě LAN do Internetu trvalou přípojkou řešena individuálně, přičemž cena za linku 14,4 je pouze informativní příklad.

Podrobnější informace lze získat el. poštou na adrese:

info@eunet.cz, nebo na 
tel.: +42-2-2431 0337, +42-2-311 7794, fax.: +42-2-2431 0646.

IBM ČR

Svou nabídku internetových služeb zveřejnilo na Invexu i české IBM, které svůj záměr stát se poskytovatelem připojení i v ČR oznámilo poprvé na letošní konferenci ComNet. Z nabídky přitom vyplývá několik velmi důležitých skutečností. Především bude IBM provozovat vlastní přípojku do Internetu, s rychlostí 2 Mbps (vedoucí do sítě IGN, neboli IBM Global Network). Již tímto získá větší konektivitu, než jakou disponují oba dosavadní poskytovatelé připojení dohromady.

Další zajímavostí je fakt, že IBM hodlá svým zákazníkům poskytovat spolu s přípojkou i nezbytný směrovač (router), který bude umístěný přímo u zákazníka. V ceně přípojky je proto standardně zahrnut i pronájem tohoto směrovače (samozřejmě vyrobeného firmou IBM). Další důležitou skutečností je i fakt, že IBM se zřejmě hodlá průběžně starat i o správné konfigurování těchto směrovačů. To může být pro mnohé zákazníky doslova spása (ale jistě se najdou i takoví, kterým to nebude vyhovovat).

Nepříjemností je ale fakt, že zejména za komutované připojení jednotlivých počítačů bude IBM vyžadovat platbu prostřednictvím kreditních karet (což je obecně princip, na kterém funguje celá IBM Global Network). To může hodně potenciálních zájemců, hlavně těch „malých", důkladně odradit. Na druhé straně IBM nabízí výrazné slevy při připojování celých sítí pevnou linkou těm zákazníkům, kteří se připojí prostřednictvím její sítě IMNS. Cena za trvalou přípojku pak klesne na méně než polovinu (v tabulce 1 a 2 jsou pro informaci uvedeny i tyto snížené ceny, které ale neobsahují náklady na přípojku IMNS).

Podrobnější informace lze získat na adrese:

czinfo@at.ibm.com, nebo na
tel.: +42-2-6710 6111, fax: +42-2-6710 6299

PVT

Akciová společnost PVT rozdávala na svém Invexovém stánku leták, ve kterém informovala veřejnost o svém záměru poskytovat připojení k Internetu, a to ve spolupráci s britskou firmou PIPEX (což je jeden z největších poskytovatelů připojení ve Velké Británii). Konkrétní cenová nabídka zatím nebyla zveřejněna, a proto není PVT v dnešních tabulkách zastoupeno. Stejně tak ještě nebylo oznámeno, jak rychlou přípojkou se PVT propojí s PIPEXem. Z informací, které již jsou dostupné, pak vyplývá další zajímavá skutečnost - PVT hodlá pro „rozvod" Internetu po ČR budovat zcela novou komunikační infrastrukturu, paralelně vedle své stávající sítě (privátní sítě PVT), která pro tyto účely nebude využívána (především z kapacitních důvodů). Časový výhled: přelom roku, začátek roku příštího.

Kontaktní e-mailová adresa je:

provider@pvt.cz; tel: +42-2-6849123, linka 295

Nextel

Svůj záměr stát se poskytovatelem připojení k Internetu již avizoval i Nextel (jeden z odštěpných závodů SPT Telecom, provozovatel stejnojmenné veřejné datové sítě, původně známé jako síť EuroTelu). Také zde je signalizováno, že by k tomu mělo dojít co nejdříve (údajně ještě v letošním roce), ale žádné podrobnosti dosud nebyly zveřejněny. Není ale příliš těžké domyslet si, ke komu se asi Nextel připojí, aby získal přístup do Internetu - koho že si to SPT Telecom vybral jako strategického partnera?

Zajímavé bude spíše to, jak efektivně dokáže NexTel „distribuovat" Internet prostřednictvím své stávající datové sítě (nebo zda si za tímto účelem bude budovat paralelní síť, podobně jako PVT), a jakou zvolí cenovou politiku. Pro zájemce o přístup k Internetu by nejspíše nebylo přijatelné, kdyby poplatky byly výrazněji závislé i na objemu přenesených dat (jako je tomu u stávající sítě Nextel) - pak by například kdejaký líbivý obrázek ve World Wide Web-u způsobil úplný vír ve vaší peněžence. Uvidíme.

Tel.: +42-2-6701 2300, fax.: +42-2-27 12 51

Datac

Dalším aktivním poskytovatelem připojení k Internetu se stala firma Datac (donedávna ještě Datac cs), která pro své internetové aktivity používá označení „Bohemia.net" (a vlastní také stejnojmennou doménu bohemia.net, i tuzemskou doménu bohem-net.cz). Takže např. WWW server firmy Datac je dnes přístupný jak pod jménem www.bohemia.net, tak i jako www.bohem-net.cz.

Firma Datac spolupracuje s německým poskytovatelem připojení, firmou NTG/Xlink, která je sama napojena na evropskou síť EBONE přípojkou 2 Mbps. Z Prahy je pak firma Datac napojena na tohoto německého poskytovatele spojem o rychlosti 128 kbps, vedoucím z Prahy do Karslruhe.

Cenová nabídka firmy Datac je zajímavá jednak svou relativně nízkou cenovou hladinou (viz tabulky), ale především tím, že firma si hodlá nechat platit za IP adresy, které přidělí svým zákazníkům (v případě celých připojených sítí), a za služby svých nameserverů. To je dosti nestandardní cenová politika, ale na druhé straně má i svou logiku - s těmito službami je spojena jistá agenda, a náklady na ni je buď možné zahrnout do ceny za přípojku, nebo účtovat samostatně. Uvidíme, jak se takovéto řešení ujme u nás, kde na něj uživatelé nejsou zvyklí (zatímco v zahraničí se již začíná zavádět - například placením za vlastnictví domény druhé úrovně pod doménou .com).

Podrobnější informace lze získat na adrese:

sales@bohemia.net, nebo na 
tel.: +42-2-66712639, fax.: +42-2-6671 2638.

Možnosti trvalého připojení celé sítě LAN

Potřebujete-li dnes připojit k Internetu celou síť LAN a mít trvalou konektivitu, můžete si vybrat mezi několika nabídkami. Pro orientační srovnání jsem pro vás připravil dvě tabulky, jednu pro přípojku s rychlostí 64 kbps, a druhou pro přípojku s nejmenší rychlostí, jakou příslušný poskytovatel nabízí (nejčastěji je to 9,6). Uváděné ceny jsou bez DPH, a nezahrnují náklady na realizaci vlastní přípojky (např. poplatky SPT Telecom za pevný okruh).

Vedle výše uvedených poskytovatelů s vlastní konektivitou (vlastní přípojkou do Internetu) zde najdete i některé další firmy, které patří do druhé skupiny (mezi „resellery" konektivity, kterou zajišťují jiné firmy). Jmenovitě firma GTS zatím sama získává konektivitu od CESNETu, firma INEC jak od CESNETU, tak i od Internetu CZ (ale vzhledem k nové cenové politice Internetu CZ, viz výše, jsou zde uvedeny pouze ceny pro připojení přes sítě CESNETu). Firma LUKO pak získává konektivitu od firmy Datac. Kontaktní adresy na tyto tři firmy jsou:

GTS:  tel.: +42-2-336 3770,fax.: +42-2-336 3435
INEC: inec@inec.anet.cz, tel.: +42-2-2422 5989, fax.: +42-2-2422 6014
LUKO: luko@luko.anet.cz, tel.: +42-2-27 83 63, fax.: +42-2-27 77 89