RAM nebo RWM?
Výrobci počítačů se dnes doslova předhání v tom, jak velkou pamětí RAM vybaví své počítače. Také kupující považují kapacitu paměti RAM za jedno z rozhodujících kritérií při posuzování nabízených počítačů. Při nákupu programů se pak ptají na jejich nároky na paměť RAM, na možnost používat RAMdisk, u počítačů PC na možnost využití rozšiřující paměti RAM apod. Napadlo vás někdy, že ptát se takto na paměť RAM je vlastně "strašlivé nedorozumění", jak by to asi nazval jeden nejmenovaný federální ministr?
Paměti, používané v počítačích, můžeme dělit do skupin podle různých kritérií. Jedním kritériem může být např. fyzikální princip, na kterém je paměť založena. Pak se nám paměti rozdělí na magnetické (disky, diskety, pásky apod.), polovodičové, optické (např. CD ROM) atd.
Jiným kritériem může být skutečnost, zda paměť umožňuje jak čtení, tak i zápis, nebo zda umožňuje pouze čtení. V prvním případě je paměť označována jako paměť typu RWM (Read-Write Memory, doslova: paměť pro čtení i zápis), zatímco ve druhém případě jde o paměť typu ROM (Read-Only Memory, doslova: paměť pouze pro čtení).
Dalším možným kritériem je pak způsob přístupu k jednotlivým paměťovým místům, na které je paměť členěna. Názorným příkladem je magnetická páska - zde si jistě každý dokáže představit, že číst nebo zapisovat lze pouze na to místo na pásce, které se právě nachází pod čtecí resp. zapisovací hlavou. Chceme-li něco přečíst či naopak něco zapsat na jiné místo, musíme pásku nejprve patřičným způsobem posunout, tedy vlastně postupně (sekvenčně) přejít přes všechna mezilehlá místa na pásce. Právě kvůli tomuto sekvenčnímu způsobu práce je magnetická páska typickým představitelem tzv. pamětí se sekvenčním přístupem, zkratkou SAM (od anglického Sequential Access Memory).
Vedle pamětí se sekvenčním přístupem existují také paměti s tzv. přímým přístupem. Tyto jsou členěny na stejně velké části (tzv. paměťová místa), opatřená adresami. Při každém čtení i zápisu je nutné vždy zadat adresu toho paměťového místa, které se má číst resp. do kterého se má zapisovat. Podstatné přitom je, že na rozdíl od paměti se sekvenčním přístupem je zde zcela lhostejné, se kterým paměťovým místem jsme pracovali naposledy. Nemusíme posouvat čtecí hlavu resp. magnetickou pásku, ale můž eme jít "přímo" na to paměťové místo, které určíme zadáním jeho adresy.
Paměť s přímým přístupem se někdy označuje také jako paměť s libovolným výběrem, což možná ještě lépe vystihuje její podstatu. V angličtině se pak označuje jako Random Access Memory, zkratkou RAM.
Tušíte již, v čem spočívá ono "strašlivé nedorozumnění"?
Řekne-li někdo "RAM", má tím na mysli "RWM", tedy paměť pro čtení i zápis - a to nejen v češtině, kde zkratka RAM také zdomácněla. Dnes si již málokdo uvědomuje, že vlastně znamená něco úplně jiného.
Jak by se vám líbil například počítač PC se 2 megabyty paměti RWM a s BIOS-em v paměti ROM typu RAM?