Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 7/92 v roce 1992
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a92/a207c120.php3

Handshake

Lidé to mají jednoduché - potřesou si rukou , a hned si rozumějí. Jak to ale mají udělat např. počítač s tiskárnou, aby si navzájem rozuměly? Například aby počítač neposílal tiskárně znaky rychleji, než je ona schopna přijímat. Ruce si podávat nemohou, a tak musí přijít na řadu řídicí signály, které si vzájemně předávají po kabelu, jímž jsou propojeny.

Jedním signálem, který nabývá dvou různých hodnot, může tiskárna signalizovat počítači svou připravenost (nebo naopak nepřipravenost) převzít další znak k tisku. Podobně počítač může vysílat tiskárně signál, který jednou ze svých dvou možných hodnot vybízí tiskárnu k převzetí znaku. Oba však musí používat stejná pravidla hry, tedy stejnou interpretaci významu jednotlivých signálů, které si navzájem předávají. Tato pravidla mj. specifikují vzájemnou návaznost změn jednotlivých signálů: z pohledu tiskárny například určují, jak má zareagovat na signál od počítače, který ji vybízí k převzetí znaku k tisku. Změny jednotlivých signálů jsou mezi sebou vzájemně provázány a jejich průběh může připomínat rituál potřásání rukou mezi lidmi.

Právě kvůli této podobnosti se předepsaná provázanost změn řídících signálů mezi příjemcem a odesilatelem označuje jako handshake, což v doslovném překladu znamená "potřásání rukou".