Výhody ASP modelu

Když jsme se již seznámili se základní představou o fungování "modelu ASP", můžeme přikročit k další významné části celé problematiky: k tomu, co tento nový model provozování aplikací resp. poskytování IT podpory přináší všem zúčastněným subjektům. Začneme samozřejmě u koncových uživatelů, neboli u zákazníků ASP, kterými jsou dnes prakticky výlučně firemní subjekty. Nejprve si popíšeme takové přínosy, které jsou společné všem firemním subjektům, načež si zdůrazníme, co je z toho zajímavé a lákavé pro velké firemní subjekty a co pro menší a střední firmy. V jejich možnostech i potřebách samozřejmě existují dosti významné rozdíly.

Okamžité využití, zaručený efekt

Své specifické potřeby v úzce specializovaných oblastech (tzv. vertikálních, specificky orientovaných na předmět činnosti firmy), firemní subjekty dosud nejčastěji řeší vývojem potřebného řešení - ať již vlastními silami či na zakázku - protože na trhu nenachází vhodné hotové řešení (krabicový software) . Ovšem jak již bylo zmíněno, výsledná úspěšnost velkých IT projektů bývá spíše žalostná (až 70 procent se nesplní očekávaný efekt) a představuje proto výrazný rizikový efekt - firma může investovat nemalé peníze do projektu, který se až za určitou dobu ukáže být slepou uličkou. Pokud by se stejná firma rozhodla řešit stejnou potřebu pomocí ASP modelu a našla subjekt ASP schopný poskytnout jí požadované služby, pak by vlastně již "kupovala" hotový, dokončený a nutně úspěšný výsledek projektu. Veškerá rizika, spojená s realizací tohoto projektu, by místo ní nesl příslušný subjekt ASP. Velmi významný je i časový faktor: pokud by se firma rozhodla pro vlastní vývoj, tento bude trvat nezanedbatelnou dobu, po kterou nebude její aktuální IT potřeba stále ještě řešena. Naproti tomu když se firma rozhodne pro využití služeb subjektu ASP, přichází vlastně "již k hotovému" řešení, které je ihned použitelné. Navíc si toto řešení může sama vyzkoušet a posoudit, zda skutečně vyhovuje jejím potřebám - většina subjektů ASP totiž poskytuje možnost vyzkoušet si nabízené služby v rámci určitého testovacího období (tzv. trialu). Zákazník tedy nekupuje žádného příslovečného zajíce v pytli, ale ověřené řešení nezatížené prakticky žádnou mírou neurčitosti či rizika.

Stejná úvaha přitom platí i v situaci, kdy vývoj aplikace není nutný a na trhu existuje již hotový produkt schopný pokrýt požadavky uživatelů. I s jeho pořízením, instalací, uvedením do rutinního provozu atd. však jsou spojená určitá rizika (nemusí to "být ono") a určitá časová prodleva (nějakou dobu to trvá). Pokud firemní subjekt zvolí ASP model, může začít využívat nabízenou službu prakticky okamžitě. Již tento samotný důvod - tedy to že není nutné na nic čekat - může být rozhodujícím momentem v současné situaci, kdy o úspěchu na trhu rozhoduje rychlost, s jakou je ten který podnikatelský subjekt schopen reagovat na měnící se situaci.

Není nutné vlastní know-how ani hodně peněz

Výhodou využití ASP modelu je také to, že uživatelský subjekt na sebe nemusí vázat potřebné know-how (nemusí shánět a zaměstnávat vlastní odborníky na příslušnou aplikaci a související problematiku, např. systémové programátory), protože potřebné zajištění získává spolu se službou od subjektu ASP. Tento efekt je významný nejen pro malé a střdní subjekty, které by odborníky musely teprve zaměstnat, ale je významný i pro velké firemní subjekty, které již významné počty vlastních odborníků zaměstnávají. Umožňuje jim totiž výrazné zeštíhlení a dovoluje jim plně se soustředit na jejich základní podnikání ("core business").

Zapomínat nesmíme ani na otázku rozložení nákladů: subjekty ASP samozřejmě mají nenulové počáteční náklady na spuštění svých služeb (na pořízení aplikace či na její vývoj atd.) a určité průběžné náklady na svůj provoz. Tyto své náklady nutně rozkládají mezi své zákazníky (a samozřejmě si připočítávají i určitý zisk). Zdůrazněme si přitom, že vztah mezi ASP a jeho zákazníkem není vztahem 1:1 ale 1:n , neboli jeden subjekt ASP obecně poskytuje své služby více zákazníkům současně a tak své náklady rozkládá mezi ně. Díky tomu může dosáhnout významného snížení celkové nákladové hladiny na využívání dané aplikace, oproti původní situaci kdy si aplikaci pořizují přímo její koncoví uživatelé. To má velmi významný důsledek zejména pro malé a střední firmy, které by jinak neměly šanci "dosáhnout" na kvalitní a specializované aplikace, které nutně potřebují ke svému fungování a k dosažení potřebné konkurenceschopnosti na trhu, ale které by jinak pro ně byly neúnosně drahé. Jeden příklad za všechny: podle nedávné studie konzultační společnosti Sosinsky Group (viz samostatný box, prosím dát odkaz na box3 ….) se typické měsíční poplatky za používání aplikace v pořizovací ceně 1000 USD (pokud by si ji uživatel jednorázově kupoval) pohybuje na úrovni 20 USD za měsíc (při smlouvě na 1 rok), a u aplikace za 35 000 USD jsou uživatelé ochotni platit za její používání měsíční poplatky v řádu v řádu 500 až 1000 dolarů měsíčně.

Zapamatujme si dobře tento důležitý moment, protože se k němu ještě vrátíme - například u popisu výhod, které ASP model přináší producentům softwaru, alias ISV (zvyšuje to poptávku po jejich produktech, tím že jejich funkčnost je přístupná výrazně většímu trhu než bez ASP).

Predikovatelnost a linearita nákladů

Pro malé, střední i velké firmy může být velmi významné také to, že placení za služby ISP má výrazně lineární charakter - někteří ASP sice mohou požadovat určitý "vstupní poplatek" po nových uživatelích, ale ten nebývá příliš významný (alespoň ve srovnání s počátečními náklady na vlastní pořízení či vývoj) a většina nákladů je naopak rozložena do průběžných poplatků přímo úměrných míře skutečného využívání služeb. Tím se prakticky odstraňuje vstupní nákladová bariéra a uživatelské subjekty tak mohou podle svého uvážení kdykoli "přijít" a zase "odejít" - přičemž jejich náklady jsou víceméně lineárně závislé na době po které služby ASP využívali a na míře, v jaké tak činili.

Způsob, jakým si subjekty ASP účtují průběžné poplatky za své služby může být různý: někde jde o měsíční, čtvrtletní či roční paušální poplatky za uživatele, nebo o časově závislý tarif vycházející z doby, po kterou je aplikace skutečně používána. Další možností je účtování podle počtu uzavřených transakcí (například uskutečněných objednávek, zpracovaných záznamů apod.), ale jsou samozřejmě možné i další varianty včetně kombinací. Typicky jsou tyto průběžné poplatky úměrné míře skutečného využívání služeb, a samozřejmě jsou dopředu známy (plně zveřejněny). To pak umožňuje uživatelským subjektům velmi přesně plánovat své výdaje na využívání těchto služeb, a to i dlouhodobě a s uvážením svého budoucího růstu atd. Jde o významný faktor predikovatelnosti nákladů, který uživatelské subjekty zbavuje rizika dodatečných nákladů které většinou nelze předvídat.

One-stop shopping

Užitečnou předností modelu ASP je pro koncové uživatele také to, že mohou mít jediného partnera se kterým jednají a na kterého se obracejí se vším co je potřebné (jde o tzv. one-stop shopping). Praktické využívání nabízených služeb ve skutečnosti zahrnuje i služby poskytované dalšími subjekty (konektivita od NSP, služby provozovatelů datacenter, nejrůznější aktualizace provozovaných aplikací od ISV atd.). To vše je ale záležitostí subjektu ASP, neboť pouze on jedná se svými "subdodavateli". V jistém smyslu tak lze říci, že je to právě subjekt ASP kdo "vlastní" zákazníka a vztah k němu.

Přístup odkudkoli

Dalším zajímavým efektem, který souvisí s one-stop shoppingem a s dálkovým přístupem k "hostovaným aplikacím", je to že subjekty ASP jsou schopné zajistit svým uživatelům přístup k požadovaným službám odkudkoli v dosahu vhodné konektivity. Pokud například má zákaznický subjekt více poboček v různých lokalitách, může ASP poskytovat stejné služby konkrétním uživatelům ve všech těchto lokalitách. Stejně tak může zajišťovat (resp. zprostředkovávat zajištění, u NSP) i vhodné propojení těchto lokalit, pokud není dostupné jinak.