tzv. streaming aplikací • stejná myšlenka jako u NC/tenkého klienta: – stáhnout aplikaci (a spustit ji) až na základě potřeby (žádosti) uživatele • stahuje se „ze sítě“, z vhodného serveru, kde musí být dopředu připravena, ve správné podobě • realizace: – je inteligentnější než u NC • předpokládá, že uživatel nepotřebuje plnou funkčnost aplikace – ale v každém okamžiku využívá vždy jen nějakou její část  – stahování je progresivní: aplikace se stahuje po částech • nejprve se stáhne „tak malá část“, aby se dalo začít – aby se uživateli něco spustilo a on měl s čím komunikovat – aby odezva byla co nejrychlejší, aby uživatel dlouho nečekal • další části se stahují „na pozadí“, během práce uživatele, buďto: – proaktivně, v očekávání, že příslušná část bude zapotřebí – reaktivně, jako reakce na konkrétní požadavek uživatele – po použití (skončení práce s aplikací) se stažený kód zahodí • nebo se uchová v cache paměti, aby se příště „stáhl“ rychleji – aplikace se na počítači neinstaluje !! • příklad: – používá se například u MS Office 365 (Office on Demand, „Click to Run“) • výsledný efekt je pro uživatele stejný, jako při použití „lokálně nainstalované“ aplikace