Zadrátované české předsednictví
Dnes jsem se zúčastnil „Semináře na vysoké úrovni“ k elektronickým komunikacím, který se konal v Praze v rámci českého předsednictví. Kromě obsahu diskuse mne zde překvapila také instalace kabeláže v konferenční místnosti. Něco takového jsem v životě opravdu ještě neviděl. A v době Wi-Fi bych ani neočekával, že něco takového někdy uvidím.Semináře jsem se účastnil jako moderátor jednoho ze tří panelů. K jeho obsahu se moc rozepisovat nechci, a tak snad jen hlavní dojem z celého semináře: vzhledem ke stavu rozpracovanosti celého nového rámce jsem očekával, že už se budou "ladit detaily" a řešit poslední sporné detaily. Včetně konkrétních pozměňovacích návrhů a jejich osudu.
K mému velkému překvapení byl průběh přesně opačný: diskutovalo se velmi obecně a v abstraktní rovině: o tom co a jak by bylo dobré, co všechno by se mělo vzít v úvahu atd. Jako kdyby vše bylo teprve na začátku a zatím se diskutovalo o tom, jak postavit hlavní mantinely pro vlastní práci na novém rámci. Skoro mi to přišlo, jako kdyby se podstatné věci řešily někde úplně jinde, a akce jako tato sloužily spíše jen k jakémusi "vypovídání se" lidí, kteří to potřebují - ať již pro své vlastní ego, či kvůli své profesní prestiži.
Tento příspěvek ale píšu kvůli něčemu jinému. A to kvůli způsobu, jakým byla vybavena konfereční místnost (Jižní sál, ve 3. Patře Kongresového centra v Praze). Dimenzována byla asi tak pro trojnásobný počet účastníků, než kolik jich skutečně přišlo - ale to by ani tak nevadilo. Šlo spíše o způsob jejího "prokabelování".
Před konáním akce nejspíše někdo přišel s požadavkem, aby každý účastník akce měl možnost se připojit k Internetu. To je dnes celkem běžné, a řeší se to dostupností Wi-Fi. To zde také bylo k dispozici - skrze placený Wi-Fi hotspot T-Mobile, který byl pro účastníky konference zdarma (přes tradičně krkolomné přihlašovací jméno).
Jenže onen požadavek na možnost připojení každého jednotlivého účastníka zřejmě obsahoval i připojení "po drátě", a to jak přes Ethernet, tak i přes modem. Navíc i dostupnost napájení, tj. zásuvku s 230 V.
A tak byly v celém sále náležitě rozvedeny všechny potřebné "dráty", ke všem místům k sezení. Těm bylo odhadem tak 300 až 400. A každé z nich bylo vybaveno vlastním ethernetovým kabelem, vlastním telefonním kabelem, a zásuvkou 230V v těsné blízkosti.
Celá tato kabeláž však nebyla vedena zvýšenou podlahou (protože ji sál neměl), ale byla provizorně položena na koberec na podlaze, a místy vedena i lištami, položenými na podlaze. Ten, kdo to vše realizoval, do toho naštěstí zavedl určitý systém: příčně byly chodbičkami vedeny jakési "sběrnice", tvořené tlustými svazky datových kabelů (místy v lištách). Z nich se pak v jednotlivých řadách rozbíhaly již menší svazky po jednotlivých řadách sedadel, aby končily u každého jednotlivého místa.
Estetické to nebylo vůbec, ale o to ani tak nešlo. Problém byl spíše v tom, že ony nejsilnější příčně vedené svazky kabelů, zčásti vedené plastovými lištami, byly tak mohutné, že se přes ně dalo jen dost obtížně přeskakovat. Zvláště přítomné dámy s tím měly docela problém.
Bohužel jsem sebou neměl fotoaparát, a tak jsem si mohl vše vyfotit jen foťákem v mobilu. Výsledky nejsou valné, ale snad si z nich dokážete udělat vlastní představu o tom, jak vypadá "dokonale zadrátovaná konferenční místnost" v 21. století, plném bezdrátových technologií.
Zpět na seznam příspěvků