Okleštění práv zákazníků nabylo účinnosti, O2 již má nové podmínky

Dnešním dnem nabyla účinnosti novela, oklešťující práva zákazníků telekomunikačních operátorů. Ke stejnému dni vydala O2 své nové všeobecné podmínky, s okamžitou účinností.

Pravidelným čtenářům Lupy asi netřeba připomínat „kauzu okleštění“: novelu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která prakticky eliminuje veškerou ochranu těch zákazníků, kteří nejsou spotřebiteli (tedy třeba drobných podnikatelů a živnostníků), a omezuje i práva těch, kteří spotřebiteli jsou.

Příslušná novela má podobu zákona č. 258/2014 Sb., a její účinnost nastala právě dnes, 4.12.2014. Bylo zajímavou otázkou, za jak dlouho budou operátoři reagovat. Odpověď přišla poměrně brzy: konkrétně O2 již má na svém webu nové Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací, stejně jako nové Všeobecné podmínky pro poskytování O2 předplacené služby. A to s okamžitou účinností: od 4.12.2014.

Takováto okamžitá účinnost je poněkud „nestandardní“, vzhledem k tomu, že operátor je povinen informovat zákazníka nejméně s měsíčním předstihem. Operátoři to obvykle řeší tím, že své nové podmínky zveřejňují s měsíčním předstihem před jejich účinností. Zde to ale O2 vyřešil tak, že nové podmínky, s účinností ode dnešního dne, se na stávající zákazníky uplatní až s měsíčním odstupem od okamžiku, kdy jsou o nich informováni.

Rozdíl, kvůli kterému O2 zřejmě zvolila tento postup, je patrný z textu na obrázku: pro nové zákazníky, resp. nově uzavírané smluvní vztahy, stejně jako pro všechny změny smluvních vztahů, operátor již nemusí čekat onen jeden měsíc. Zde se nové podmínky mají uplatnit okamžitě.

Jaké jsou konkrétní změny?

Pojďme nyní již ke konkrétním změnám (u tarifních služeb). Ve stručnosti by se daly popsat tak, že O2 do důsledku využívá všech možností okleštění, které nová novela operátorům dává.

Projděme si to postupně. A aby to bylo názorné, ukažme si příslušné pasáže v „rozdílovém pohledu“, s vyznačením konkrétních změn (červeně, původní text je přeškrtnutý).Nejprve si ale připomeňme, že O2 řeší dlouhodobé úvazky, resp. smlouvy na dobu určitou, formou tzv. Speciálních nabídek. Proto jsou pasáže, týkající se dlouhodobých úvazků, formulovány právě s ohledem na Speciální nabídky.

Na následujícím obrázku vidíte změny, které se týkají situace, kdy zákazník nesplní své závazky, vyplývající ze svého dlouhodobého úvazku (zde: Speciální nabídky): dosud, díky tzv. Husákově novele, platili všichni zákazníci smluvní pokutu ve výši jedné pětiny zbývajících paušálů. Nově se to týká jen spotřebitelů, zatímco ostatní (kteří spotřebiteli nejsou) platí smluvní pokutu v plné výši.

Další změna se týká možnosti předčasného ukončení dlouhodobého úvazku (zde: speciální nabídky) a vykoupení se z něj. Dosud tuto možnost měli všichni zákazníci, a museli doplatit pětinu měsíčních paušálů (a rozdíl ceny poskytnutého zařízení). Nově je tato možnost omezena jen na spotřebitele. Naopak ti, co spotřebiteli nejsou, již nemají právo předčasně ukončit Speciální nabídku. A pokud jim o operátor dobrovolně umožní (dohodou), musí doplatit vše v plné výši. Viz následující obrázek.

Podobně je tomu u povinnosti operátora poskytnout informace v případě uzavírání smluv na dálku či mimo prostory obvyklé pro podnikání: dosud musel operátor předat informace o podstatných náležitostech smlouvy všem svým zákazníkům. Nyní je povinen tak činit jen u těch, kteří jsou spotřebiteli.

Stejně tak je tomu i s možností odstoupit od smlouvy, v případě jejího uzavření na dálku či mimo obvyklé prostory: také zde je tato možnost redukována jen na spotřebitele.

Kdy má zákazník právo odstoupit bez sankcí?

Zajímavá je situace u asi nejvíce kritizované změny, která se týká důsledků jednostranných změn podmínek (ze strany operátora), a práva zákazníka odstoupit od smlouvy bez sankcí. Zde O2 opět do důsledku využila možností zákona a omezila právo odstoupit jen na „podstatné změny, vedoucí ke zhoršení účastníka“. Tak to po novele umožňuje zákon, který je ale v tomto ohledu v jasném rozporu s požadavky unijní směrnice o univerzální službě, viz předchozí články.

Na druhou stranu O2 v nových podmínkách explicitně rozlišila právo odstoupit od smlouvy (předchozí obrázek), od informování o tomto právu, a o samotných změnách. Zde sice také důsledně využila změny zákona, a místo přímého informování o změně (např. v podobě zaslání textu příslušných změn) musí informovat pouze o uveřejnění informace o změnách (tedy třeba jen poslat krátké info ve stylu „zveřejnili jsme změny, dohledejte si je“).

Nenaplnila se tedy má obava, vyjádřená v předchozích článcích, že operátoři budou interpretovat novou dikci zákona tak, že možnost odstoupit od smlouvy bez sankcí vztáhnou jen na spotřebitele, a nikoli již na ostatní účastníky. A to skrze vazbu na to, že musí mít ve své smlouvě „ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání ….“. Alespoň O2 takového omezení nemá, viz předposlední obrázek.

Na druhou stranu je to asi stejně jedno: díky nové dikci zákona bude zhoršení podmínek posuzovat primárně sám operátor. A dovedete si představit, že by operátor někdy sám (nikoli v důsledku změny zákona či nařízení ČTÚ) provedl něco takového, co by musel prezentovat jako zhoršení postavení zákazníka? Snad vždy své změny k horšímu doplňuje dalšími změnami, tak aby výsledek nebyl jednoznačný a mohl být prezentován jako celkové zlepšení pro zákazníka.