Vodafone reaguje na doporučení ČTÚ k síťové neutralitě
Vodafone škrtá ze svých podmínek pasáže, porušující síťovou neutralitu. Prý je ale u svých mobilních datových služeb stejně neaplikoval.
Blíží se konec školních prázdnin, začátek měsíce září, a s ním se blíží i změna podmínek datových služeb u společnosti Vodafone: k 13.9.2014 hodlá své zákazníky převést na automatické dokupování dalších mobilních dat.
Jak jste se mohli dočíst zde na Lupě v samostatném článku již v červenci, jde vlastně jen o malou změnu v nastavení, ale s potenciálně velkými důsledky: automatické dokupování dalších dat bylo dosud standardně vypnuté, ale pokud zákazník chtěl, mohl si jej zapnout. Nově, od 13.9.2014, to bude obráceně: automatické dokupování bude standardně zapnuto, a pokud bude zákazník (uživatel) chtít, bude si jej moci vypnout.
V souvislosti s touto změnou Vodafone vydal – přesně s měsíčním předstihem – nový dokument s názvem Podmínky poskytování mobilních datových služeb. Ten k 13.9.2014 nahradí hned dva samostatné dokumenty, které platily od 1.1.2014: Podmínky poskytování datových služeb a Podmínky uplatňování FUP na mobilní datové služby.
Již pouhá změna názvu (původně: „datových služeb“, nově „mobilních datových služeb“) naznačuje, že z nových Podmínek vypadly pevné služby, hlavně na bázi ADSL/VDSL. A skutečně tomu tak je – pevné služby prý mají své vlastní podmínky a jejich zařazení do jednoho dokumentu s mobilními službami prý bylo nadbytečné.
Hlavní změnu ale naznačuje sloučení dvou dokumentů do jednoho. Vlastně spíše zánik samostatného dokumentu, který popisoval způsob uplatňování pravidel FUP. K jakým změnám tedy dochází, že již takovýto dokument (v samostatné podobě) není zapotřebí?
Z možnosti je hotová věc
Vodafone měl dříve dosti komplikovaná pravidla uplatňování své FUP, a k jejich popisu se mu skutečně vyplatilo mít samostatný dokument. To proto, že měl vlastně dvě sady omezení: jednu z nich aplikuje nezávisle na čerpání dat. Tedy v nezměněné podobě jak před vyčerpáním, tak i po něm. Teprve druhou aplikuje až po vyčerpání objemu dat v rámci FUP.
Podstatou druhé sady omezení, aplikované až po vyčerpání objemu dat, je dobře známé zpomalování. Dosud přitom bylo v Podmínkách poskytování datových služeb prezentováno jako možnost:
Po dosažení stanovené hranice objemu přenesených dat (tzv. FUP limitu) konkrétním uživatelem na konkrétní SIM kartě má Vodafone právo účastníkovi snížit rychlost přenosu dat na 20 kbps.
Nově je to v Podmínkách poskytování mobilních datových služeb prezentováno již jako „hotová věc“:
Pokud zákazník neužívá dodatečný objem dat, dojde po vyčerpání základního objemu dat ke snížení rychlosti přenosu na 20 kbps.
Nejspíše je to jakási „marketingová podpora“ automatického dokupování dalších dat: aby si zákazník snad nemyslel, že když vyčerpá svůj objem dat, Vodafone nevyužije své možnosti a nechá ho přenášet data dál původní rychlostí, bude-li mít ve své síti právě dostatek kapacity.
Odpadá porušování síťové neutrality
Podstatnější změnou je ale to, že odpadá celá první sada omezení, aplikovaná trvale a nezávisle na čerpání dat. Tedy jak před vyčerpáním objemu dat v rámci FUP, tak i po něm.
Jde přitom o blíže nedefinované omezování některých protokolů, které byly v zanikajícím dokumentu (Podmínky uplatňování FUP na mobilní datové služby) popsány vylučovací metodou: výčtem těch protokolů, které naopak omezovány nejsou.
Zákazník se ale z Podmínek již nedozvěděl, jak moc jsou ostatní protokoly (mimo uvedený výčet) omezovány: na jakou rychlost. Nebo jsou dokonce úplně blokovány?
Ať už by ale byla míra zpomalení jakákoli, vše mělo jeden podstatný důsledek: takto formulovaná pravidla uplatňování FUP představují porušení síťové neutrality jak v jejím obecnějším smyslu, tak i v jejím konkrétním pojetí, jak ji chápou „Obecná pravidla a doporučení pro využívání řízení datového provozu při poskytování služby přístupu k síti Internet“, která v závěru loňského roku vydal ČTÚ.
Toto doporučení obecně říká, že „standardní“ službou přístupu k Internetu je taková, která neporušuje síťovou neutralitu. A že taková služba, která ji porušuje, musí být adekvátně označena, jako služba omezená.
Konkrétně pak doporučení ČTÚ definuje, co je „opodstatněné řízení provozu“, které ještě není považováno za porušení síťové neutrality. Současně říká, že operátoři mohou aplikovat i jiné formy řízení provozu, nad rámec těch opodstatněných. Ale musí o tom dostatečně informovat zákazníka – a svou službu pak nesmí prezentovat bez upřesňujícího přídomku „s omezením“:
V případě použití metod řízení datového provozu nad rámec pravidla č. 1, 2 a 3, musí být jednoznačně uvedeno, že se jedná o službu přístupu k sítí internet s omezením a takové omezení musí být jednoznačně deklarováno a popsáno ve smluvních podmínkách.
Vodafone nyní na toto doporučení ČTÚ zareagoval tím, že odstranil celou první sadu omezení (ve výše uvedeném smyslu), a místo ní do svých nových Podmínek poskytování mobilních datových služeb téměř doslova opsal definici opodstatněného řízení provozu z doporučení ČTÚ:
Vodafone si vyhrazuje možnost aplikovat opodstatněné řízení datového provozu.
Při poskytování služby přístupu k síti internet mohou být aplikována omezení:
za účelem splnění povinností přímo vyplývajících z ustanovení právního předpisu nebo na základě rozhodnutí soudu,
pro předcházení mimořádným situacím a za účelem zachování integrity a bezpečnosti sítí a služeb poskytovaných prostřednictvím těchto sítí,
za účelem minimalizace účinků mimořádného rizika přetížení sítě.
Aplikace těchto omezení vždy vychází z obecných principů relevance, přiměřenosti, účinnosti, nediskriminace a transparentnosti. Tato pravidla nejsou závislá na zúčtovacím období, platí pro všechny datové tarify nabízené v síti Vodafone a jsou upřesněna v podmínkách jednotlivých služeb.
Princip dvojího jištění?
Když jsem se u Vodafone dotazoval na podrobnosti popisované změny pravidel uplatňování FUP, dostalo se mi potvrzení, že jde o reakci na doporučení ČTÚ. Současně jsem se ale dozvěděl jednu další, docela zajímavou informaci: že celá první sada omezení sice byla v dosavadních podmínkách uvedena, ale nebyla aplikována:
Dosavadní podmínky definovaly seznam protokolů, u kterých jsme si vyhrazovali právo aplikovat omezení z důvodů možného zatížení sítě nadměrným způsobem, toto omezení však nebylo aplikované. Odstranili jsme části, které by mohly být s doporučením ČTÚ v rozporu.
Pokud tedy operátor skutečně neaplikoval ta ustanovení, která porušují síťovou neutralitu a jsou v rozporu s doporučením ČTÚ, proč je svých podmínkách vůbec měl uvedené? Navíc jejich aplikování v Podmínkách uplatňování FUP na mobilní datové služby prezentoval již jako „hotovou věc“, a pouze v Podmínkách poskytování datových služeb hovořil o možnosti, resp. vyhrazení si práva omezení aplikovat.
Pro regulaci poptávky po mobilních datových službách, a současně pro ochranu jeho sítě před přetížením jsou přeci mnohem účinnějším nástrojem samotné objemové limity u jednotlivých tarifů, které současně plní i významnou roli v cenotvorbě. Tak proč tedy „naštvávat“ zákazníka a odrazovat ho ještě další omezením, které se nyní stejně ukazuje jako nevyužívané?
Možná jde ještě o nějaký zapomenutý relikt z dřívějších dob, kdy se operátoři obávali, že držení uživatelů „na uzdě“ skrze přísné objemové limity není dostatečné, a že by jim uživatelé mohli zahltit jejich sítě i v rámci přísných objemových limitů.
Zajímavé je, že stejnou strategii „dvojího jištění“ (tedy objemové limity plus omezování určitých druhů provozu) deklaruje vedle Vodafone i O2, zatímco T-Mobile nikoli (a spoléhá se jen na objemové limity).
Stále nejde o službu přístupu k Internetu
Další zajímavostí je to, proč Vodafone reaguje na doporučení ČTÚ až s více jak půlročním zpožděním. Ostatně, i stávající podmínky, jejichž platnost skončí k 13.9.2014, platí teprve od 1.1.2014, zatímco ČTÚ své doporučení vydal ještě dříve, v prosinci 2013. A jeho podoba byla známa (a projednávaná) ještě dříve.
Možným vysvětlením je to, že Vodafone stejně nenaplnil celé doporučení ČTÚ. Přesněji udělal v tomto směru jen jeden nutný krok, ale nikoli krok postačují. Stejně tako ostatním mobilním operátorům totiž i jeho mobilním datovým službám stále chybí podpora IPv6. A ta je podle doporučení ČTÚ nutnou podmínkou k tomu, aby se příslušná služba mohla vůbec prezentovat jako služba přístupu k Internetu:
Službou přístupu k síti internet se rozumí veřejně dostupná služba elektronických komunikací, která umožňuje využívání obsahu, aplikací a služeb sítě internet, a tím propojení prakticky všech koncových bodů připojených k síti internet (a to protokolem IPv4 a IPv6), bez ohledu na použitou technologii sítě.
Ale snad se IPv6 v mobilních datových službách časem dočkáme také. A nejen u Vodafone.
Další změny
Zpět ale k samotným novým Podmínkám poskytování mobilních datových služeb českého Vodafone. Co mne na nich docela zaráží je skutečnost, že z nich vlastně nepoznáte onu změnu nastavení automatického dokupování, která stojí za jejich vznikem (resp. aktualizací).
Celé Podmínky totiž vůbec nemluví o tom, které nastavení je výchozí (realizované již operátorem), a o které se musí zákazník postarat sám. Přitom kde jinde by takováto podstatná informace měla být, než právě v Podmínkách poskytování mobilních datových služeb. Nebýt dřívějšího a zcela samostatného oznámení, ve formě tiskové zprávy, nejspíše by si ještě dlouho nikdo ničeho nevšiml – a zákazníci by to poznali až na své kapse.
To jinde už Vodafone podstatnou informaci doplnil. Jako třeba při popisu toho, co se děje při změně datového tarifu uprostřed zúčtovacího období. Původně psal jen o tom, že ke změně dochází ihned:
Při změně jakéhokoliv datového tarifu na jiný datový tarif dochází ke změně okamžitě.
Jenže prý jak dříve, tak i nově musí zákazník zaplatit celý měsíční poplatek za starý tarif, zatímco za ten nový platí jen jeho poměrnou část. Z pohledu operátora to má svou logiku, protože zákazník měnící datový tarif uprostřed zúčtovacího období již mohl vyčerpat většinu (nebo všechna) data ze starého tarifu, zatímco z nového tarifu dostává jen poměrnou část jeho objemu. Z pohledu zákazníka to naopak je nevýhodné, protože dle podmínek (nově bod 2.5) okamžikem změny přichází o dosud nevyčerpaná data ze starého tarifu, ale zaplatit jej musí celý.
Podstatné je ale vůbec vědět, jaká jsou pravidla – aby si zákazník mohl dovodit, že pro něj je výhodnější měnit datový tarif přesně s koncem zúčtovacího období nebo těsně před ním, a nikoli těsně po něm.
Ovšem explicitní informace o tom, že za starý tarif se platí v plné výši, se do Podmínek dostala až nyní:
Při změně jakéhokoliv datového tarifu na jiný datový tarif dochází ke změně okamžitě. V takovém případě dojde k plné úhradě měsíčního poplatku za deaktivovaný tarif a k úhradě poměrné části měsíčního poplatku za nově aktivovaný tarif.
A ještě jedna důležitá věc: ačkoli by to tak ze samotných nových Podmínek poskytování mobilních datových služeb mohlo vyplývat, tyto se prý netýkají nových služeb Mobilní připojení Turbo a Připojení bez kabelu. Ty mají své vlastní podmínky, definující uplatňování FUP (zde a zde), a podle nich by před vyčerpáním nemělo docházet k žádnému zpomalování (a vybrané protokoly se zpomalují až po vyčerpání určitého objemu dat).
Ovšem Vodafone tyto služby prezentuje jako služby „s neomezeným surfováním“, a nikoli jako služby „s limitem datového objemu“. Kvůli tomu ale nevyhovují doporučení ČTÚ, které omezování (selektivní zpomalování) připouští až po vyčerpání objemového limitu. A tak Vodafone sám, v souladu s doporučením ČTÚ, prezentuje své „Připojení bez kabelu“ jen jako službu s omezením:
Tarif „Připojení bez kabelu“ je službou s omezeným přístupem k síti Internet.
