Vyšlo na Lupě, 9.9.2013
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b13/b0909001.php3

Změny v mobilní přenositelnosti: ze zkrácení je u Vodafone naopak prodloužení

K 1. září byla opatřením ČTÚ zkrácena doba přenosu telefonní čísla na pouhé 4 dny. Konkrétně Vodafone si ale k době přenosu fakticky připočítává dalších nejméně 30 dnů. A to i v případě zákazníků bez jakéhokoli úvazku.

Přenositelnost čísla funguje v ČR již nějaký ten pátek, a skutečně podporuje reálnou konkurenci mezi operátory. Umožňuje totiž zákazníkům, aby měnili svého operátora, ale nikoli svá telefonní čísla. Pokud se totiž rozhodnou k přechodu od jednoho operátora k jinému, mohou si právě díky přenositelnosti ponechat své dosavadní telefonní číslo a používat ho i u nového operátora.

Takto to funguje jak v rámci pevných sítí (kde mluvíme o přenositelnosti pevných čísel či jen „pevné přenositelnosti“), tak i v rámci mobilních sítí (přenositelnost mobilních čísel, „mobilní přenositelnost“). Co k dispozici není (a kdoví, zda někdy bude a má smysl), je možnost přenosu „křížem“, neboli mezi pevnými a mobilními sítěmi navzájem.

Snad netřeba dodávat, že s nástupem prvních virtuálních mobilních operátorů význam „mobilní přenositelnosti“ ještě notně narostl. Protože bez možnosti přenosu čísla by virtuálové prakticky neměli šanci. A tak je i pro ně – a samozřejmě i pro jejich zákazníky – podstatné, že velmi nedávno, konkrétně k 1. září 2013, došlo ke změně podmínek pro přenositelnost mobilních čísel. Ke změně, prezentované jako zlepšení pro zákazníka, díky výraznému zkrácení lhůty pro samotný přenos: na pouhé 4 dny, z původních 14 (pracovních) dnů. Za vším stojí nové nařízení (Opatření obecné povahy‚ OOP/10/10.2012-12), vydané regulátorem (ČTÚ) již v loňském roce, s účinností právě od letošního prvního září.

V praxi ale mohou zákazníci čekat na přenos svého čísla podstatně déle, klidně celé dlouhé měsíce. Důvodem je nutnost vypořádat (a řádně ukončit) své smluvní vztahy s dosavadním operátorem. Týká se to těch zákazníků, kteří mají vůči svému operátorovi nějaký závazek, nejčastěji smlouvu na dobu určitou. Tato obecná podmínka ale platila již před změnou k 1.9.2013, a platí i dnes. V tomto ohledu tedy nedošlo k žádné zásadnější změně.

Změnu, ke které reálně došlo – v podobě zkrácení ze 14 dnů na 4 dny - je proto třeba chápat jen v kontextu „volných“ zákazníků. Tedy takových, kteří nemají vůči svému operátorovi žádný časový úvazek (například smlouvu na dobu určitou) či jinou formu závazku, která by mohla bránit co nejrychlejšímu „puštění“ ze strany operátora.

Jak se ale pokusím v tomto článku ukázat, někteří operátoři si zkrácení na 4 dny vyložili po svém. Konkrétně Vodafone změnil své vlastní podmínky přenositelnosti tak, že i pro zcela „volné“ zákazníky došlo naopak k výraznému prodloužení doby, za kterou mohou dosáhnout přenosu svého čísla. K oněm 4 dnům si totiž musí přičíst nejméně dalších 30 dnů, než je operátor skutečně „pustí“.

Kde začít, aneb: co je ČVOP?

Než se ale dostaneme konkrétně k Vodafone, popišme si trochu podrobněji další změny, které se týkají samotných zákazníků a jejich postupu v situaci, kdy chtějí přejít k jinému mobilnímu operátorovi, a přitom si ponechat své mobilní číslo.

Dříve, před 1.9.2013, se snad všechny návody shodovaly v doporučení, aby se zákazník nejprve obrátil na toho operátora, ke kterému chce přejít. Tedy na tzv. přejímajícího operátora - a celý proces přenosu zahájil u něj. To ale znamenalo, že i „dohadování“ s dosavadním (tzv. opouštěným) operátorem, řešící řádné vypořádání smluvních vztahů, se odehrávalo až poté, a fakticky v rámci lhůty 14 dnů (která se v případě „neúspěchu“ adekvátně prodlužovala). Stejnou lhůtu ale měl opouštěný operátor i na veškeré „přemlouvání“ zákazníka se zaječími úmysly (rozuměj: na předkládání retenčních nabídek).

Nově, alespoň z pohledu regulátora a jeho Opatření obecné povahy k přenositelnosti, by celý proces přenosu měl začínat stejně:

přenesení telefonního čísla je iniciováno účastníkem tím, že doručí žádost o změnu poskytovatele služby přejímajícímu poskytovateli služby.

Pak je ale jen skutečně minimální čas na vypořádání smluvních vztahů s opouštěným operátorem: aby mohly být dodrženy ony 4 dny, musí být tyto vztahy vypořádány nejpozději druhý den od začátku celého procesu (aby opouštěný operátor, resp. poskytovatel, potvrdil přejímajícímu operátorovi/poskytovateli objednávku přenosu, která se podává právě druhý den celého čtyřdenního cyklu).

Jinými slovy: pokud by zákazník skutečně nejprve šel za novým (přejímajícím) operátorem, zde inicioval přenos, a teprve pak šel za svým stávajícím (opouštěným) operátorem a začal s ním řešit vypořádání svých smluvních vztahů, měl by na to jediný den. Pokud je skutečně „volným“ zákazníkem a nemá žádné úvazky, mělo by se to teoreticky dát stihnout. V praxi ale může zákazník narazit na různé „jemnosti“ na straně opouštěného operátora, které vše prodlužují. Jako třeba to, že na jeho značkové prodejně není možné vše vypořádat, a obsluha musí sama volat na zákaznickou linku, kam se „jako na potvoru“ zrovna nemůže dovolat. A doporučí přijít další den, nebo zavolat přímo. A i když sami zavoláte na zákaznickou linku, mohou si vás na ní předávat jako horkou bramboru do té doby, než zjistí, že se momentálně nelze dovolat k tomu, kdo je k vyřízení vašeho konkrétního požadavku oprávněn. A tak zazní příslib, že vám co nejdříve zavolají zpět – samozřejmě již s konkrétní (první) retenční nabídkou, kterou si mezitím již stihli připravit a propočítat.

Nejspíše proto dnes operátoři doporučují zákazníkům, aby postupovali jinak: aby celý proces přenosu čísla zahajovali nikoli u nového (přejímajícího) operátora, ale naopak u toho dosavadního (opouštěného). Aby si nejprve vypořádali své smluvní vztahy s opouštěným operátorem, a teprve pak šli za tím novým (přejímajícím). A rovnou mu přinesli souhlas opouštěného operátora s přenosem jejich mobilního čísla, který současně potvrzuje vypořádání smluvních vztahů (a měl by být jakýmsi předjednaným souhlasem opouštěného operátora s objednávkou přenosu, kterou mu druhý den čtyřdenního cyklu posílá přejímající operátor).

Tento souhlas má podobu údaje, který Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) pojmenovala „Číslo  výpovědi opouštěného poskytovatele“, zkratkou ČVOP. Tento údaj byste tedy měli požadovat po svém stávajícím operátorovi, pokud ho chcete opustit a přejít k jinému. Vámi vybraný nový operátor se bez tohoto údaje neobejde, a dodat mu ho musíte vy. Nejlépe hned na začátku vašeho jednání s ním, ale pokud jej ještě nemáte, můžete mu ho dodat i později – samozřejmě s tím důsledkem, že se příslušným způsobem prodlužuje celý proces přenosu. Platnost ČVOP-u by měla být 60 dnů.

Jak je to v praxi u Vodafone?

Jak takový ČVOP vypadá v praxi, vidíte na příkladu na následujícím obrázku. Opouštěným operátorem je zde Vodafone, který údaj ČVOP prezentuje jako „číslo oprávnění pro přenos vybraných čísel“.

Jde o jedno 14-místné číslo, které může „zahrnovat“ až dvě telefonní čísla (tj. týkat se přenosu až dvou čísel). Povšimněte si také, že je s ním spojen i interval, ve kterém může dojít k samotnému přenosu: v daném případě byl ČVOP vystaven 6.9.2013, a přenos je možné uskutečnit od 4.10.2013 do 5.11.2013.

Proč ale tak pozdě? Prakticky až za měsíc? Proč ne okamžitě po vydání ČVOPu, do oněch regulátorem požadovaných 4 dnů?

Jak jste asi z obrázku poznali, jde o případ, který se konkrétně týká mé maličkosti (a přenosu čísel za celou rodinu). Takže dobře znám i další okolnosti. Třeba to, že zde nebyla žádná smlouva na dobu určitou, nedoplatek ani jiný závazek, který by měl bránit co nejrychlejšímu přenosu (jinak by mi ani ČVOP nebyl vystaven). Pokud jde o zúčtovací období, to začínalo vždy 10. dne kalendářního měsíce (a končilo tedy 9. dne). Proto jsme poprvé kontaktovali VF s žádostí o vypořádání a přidělení ČVOP s určitým předstihem před koncem aktuálního zúčtovacího období (což je velmi důležité, viz dále). Konkrétně ve středu 4. září – a do pátku 6. září, kdy nám byl ČVOP skutečně vystaven, jsem stihli absolvovat příslušnou proceduru, včetně vyslechnutí (a odmítnutí) první retenční nabídky. Mezi námi nebyla nic moc, asi jsme (s 5 SIM kartami) nebyli pro VF žádným lukrativním zákazníkem.

Znovu ale: když jsem byli zcela „volným“ zákazníkem a Vodafone nás takto formálně „pustil“ (vystavil ČVOP), proč musíme nyní na samotný přenos čekat ještě skoro měsíc? Formálně do konce následujícího zúčtovacího období, a fakticky do tohoto konce minus 5 dnů? Pokud bychom za Vodafonem přišli poprvé až třeba 10 září, tedy již na začátku nového zúčtovacího období, museli bychom čekat ještě o měsíc déle.

Jak Vodafone změnil své podmínky

Důvodem všeho jsou změny ve smluvních podmínkách Vodafone, ke kterým došlo v poslední době. Konkrétně jde o souběh změn dvou klíčových dokumentů:

Změn bylo samozřejmě více, ale tou klíčovou v rámci Všeobecných podmínek (pro přenos čísel) byla změna článku 7.1.1. Ten původně říkal, že „volný“ zákazník (tj. zákazník bez úvazků, nedoplatků atd.) může „odejít“ ke konci aktuálního zúčtovacího období, pokud o to zažádá nejpozději 4 (kalendářní) dny před koncem tohoto období. A pouze pokud si vzpomene příliš pozdě (3 a méně dnů před koncem aktuálního zúčtovacího období), musí si počkat na konec dalšího zúčtovacího období:

Pokud nám doručíte či sdělíte výpověď smlouvy alespoň 4 kalendářní dny před koncem zúčtovacího období, smlouva skončí nejpozději posledním dnem zúčtovacího období. Jestliže výpověď doručíte či sdělíte později, bude smlouva ukončena nejpozději posledním dnem následujícího zúčtovacího období, pokud není dohodnuto jinak. Toto samozřejmě neplatí pro smlouvu na dobu určitou.

V praxi tedy „volný“ zákazník nemusel na ukončení smluvních vztahů čekat déle než 30 dnů (do konce zúčtovacího období) plus 3 dny (ev. „zbytku“ z předchozího období).

Nově, přesněji od 1.4.2013, ale platí nová verze tohoto ustanovení č. 7.1.1., podle které si i „volný“ zákazník počká déle. Vlastně jako kdyby se ona podmínka „nejpozději 4 dny před koncem zúčtovacího období“ zcela zrušila, protože zákazník musí nově vždy čekat až na konec následujícího zúčtovacího období, ať již podá výpověď kdykoli během aktuálního zúčtovacího období.

Pokud nám doručíte či sdělíte výpověď smlouvy, bude smlouva ukončena nejpozději posledním dnem následujícího zúčtovacího období, pokud není dohodnuto jinak. Toto samozřejmě neplatí pro smlouvu na dobu určitou

V nejhorším případě tedy musí čekat celé dva měsíce. Zajímavé a podstatné je také to, že popisovaná úprava Všeobecných obchodních podmínek je univerzální a nerozlišuje mezi tím, zda zákazník pouze „odchází“, nebo zda chce přejít k jinému operátorovi (tj. odchází, a současně chce přenést své dosavadní tel. číslo).

Takovéto rozlišení ale dělaly původní Podmínky služby přenositelnost telefonních čísel, platné ještě do konce letošního srpna. Ty v případě přenosu čísla udělovaly explicitní výjimku z výše citovaného ustanovení č. 7.1.1: 

Na ukončení smlouvy v souvislosti s přenesením telefonního čísla se vztahuje úprava v čl. 7.2 Všeobecných podmínek Vodafonu. Smlova mezi účastníkem a Vodafonem je ukončena ke dni přenesení čísla, pokud se smluvní strany nedohodly jinak. Přenesením čísla však nezaniká účastníkovi povinnost uhradit všechny závazky vůči Vodafonu vzniklé na základě této smlouvy. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že čl. 7.1.1 Všeobecných podmínek není v případě přenesení telefonního čísla aplikován.

Fakticky to tedy bylo tak, že „volný“ zákazník mohl přenést své číslo okamžitě, resp. ve lhůtě do 14 dnů, a smlouva mu končila k okamžiku přenosu. Ostatní zákazníci mohli přenést svá čísla a ukončit smlouvu ve stejných termínech, za předpokladu že si s operátorem vyrovnali své závazky (kvůli úvazku na dobu určitou, nedoplatků či poskytnutého zařízení se slevou atd.).

Podle nových Podmínek služby přenositelnost, účinných od 1.9.2013, je ale všechno jinak. Nově totiž neplatí výjimka z ustanovení článku 7.1.1. pro případ přenosu čísla. Takže i tomu, kdo chce přenést své číslo k jinému operátorovi, trvá jeho smlouva se stávajícím operátorem ještě celé následující zúčtovací období. A to bez ohledu na to, kdy v rámci aktuálního zúčtovacího období svou výpověď podal, a tato byla operátorem přijata. V mém případě byla výpověď poprvé podána 4.9.2013, přijata 6.9.2013, s tím že aktuální zúčtovací období končí 9.6.2013. Proto smluvní vztah (a s ním i nutnost hradit sjednané služby) trvá až do 9.10.2013.

Princip se obrací

Nicméně: platnost smlouvy je jedna věc, a možnost přenosu druhá – a jejich termíny se nemusí nutně shodovat. Když už Vodafone ve všech případech trvá na „doběhnutí“ smlouvy ke konci následujícího zúčtovacího období, proč není možné přenést číslo k novému operátorovi ještě během „výpovědní lhůty“?

Nemožné je to proto, že to zakazuje nová větička v článku 3.4. nových Podmínek služby přenositelnost:

Přenos může být uskutečněn nejdříve v den ukončení smlouvy o poskytování služeb s tím, že přenos může uskutečněn i později ….

Vlastně se tak úplně obrátil základní princip: dříve se platnost smlouvy odvozovala od uskutečněného přenosu (smlouva končila dnem přenesení). Nově se datum uskutečnění přenosu odvozuje od konce smlouvy: k přenosu může dojít až s koncem smlouvy. Navíc se právě tento konec smlouvy výrazně oddálil.

Ještě jedna pastička

V praxi, jak dokazuje i můj konkrétní případ, se ale Vodafone chová přeci jen jinak, než jak stanovují jeho smluvní podmínky, a to „benevolentněji“: uskutečnění přenosu umožňuje i pět dní před koncem výpovědní lhůty, resp. konce následujícího zúčtovacího období: v mém případě ne až od 9.10.2013, ale již od 4.10.2013.

Na samotné uskutečnění přenosu, které si budu domlouvat s novým operátorem, mám díky tomu fakticky pět dnů: od 4.10. do 9.10.2013. Dříve to není možné (viz platnost ČVOPu), a později by to již bylo dražší. Protože pokud by k přenosu došlo později, aplikovalo by se jiné ustanovení nových Podmínek služby přenositelnost (článek 3.5.), podle kterých se vystavením ČVOP sjednaný konec smlouvy posouvá až do okamžiku uskutečnění přenosu. Takže by mi „naskočilo“ nové zúčtovací období, v rámci kterého by si Vodafone naúčtoval nové měsíční paušály atd., dle svého standardního ceníku.

Takže ještě že Vodafone takto sám obchází své vlastní smluvní podmínky. Protože jinak by na takovýto přenos byl právě jeden den (den konce smlouvy), nebo „náběh“ dalšího zúčtovacího období.

Celkově si ale nemohu odpustit postesknutí nad tím, že zamýšlené a avizované zkrácení doby přenosu čísla se Vodafonu podařilo doslova obrátit na hlavu: přetvořit ho naopak v dosti výrazné prodloužení. Má to ale zapotřebí? To si snad ve Vodafonu neuvědomili, že si toho dříve či později někdo všimne a nenechá si to jen pro sebe? Nebo snad rezignovali na image, který si u širší uživatelské veřejnosti vytvářejí?