Cloud Computing ve veřejné správě

Veřejná správa a cloud computing jsou dvě věci, které na první pohled nejdou dohromady. V mnoha ohledech jdou dokonce vysloveně proti sobě. Přesto veřejná správa cloud computing potřebuje a do budoucna se bez něj neobejde.

Jedním z klíčových dogmat ve veřejné správě je potřeba mít svá data a své aplikace plně pod vlastní kontrolou. Tedy na vlastních počítačích, ve vlastních prostorách a v péči vlastních lidí, s dodržováním vlastních pravidel atd. S tím úzce souvisí představa, že když nějaký úřad, instituce či jiný subjekt veřejné správy potřebuje nějaké "počítačové řešení", musí si ho nejdříve pořídit. Tedy jednorázově zainvestovat do jeho vytvoření, a pak jej také ve vlastní režii průběžně provozovat. Tomu pak odpovídá i obvyklé rozdělení finančních prostředků, které veřejná správa může využívat: na jednorázové investiční peníze, které se shánějí relativně nejsnáze (díky různým operačním programům, strukturálním fondům, grantům, dotacím atd.), a na provozní peníze, se kterými bývá podstatně větší problém - protože právě těchto provozních peněz v praxi ubývá, a další se shánějí jen velmi těžko.

Ovšem klasický cloud computing je o přesném opaku. O tom, že zákazník, ať již z veřejné či privátní sféry, nemusí vůbec nic jednorázově investovat. Protože si nic nepořizuje, a tudíž na to ani nepotřebuje žádné investiční peníze. Místo toho rovnou používá to, co potřebuje, a v takové míře, v jaké to potřebuje. Ovšem platit za to už musí ze svých provozních prostředků. Ano, právě těch, kterých je ve veřejné správě čím dál tím méně.

Má se veřejná správa bát cloud computingu?

Jenže to není zdaleka všechno: ten, kdo využívá cloud computingu, se zbavuje řady nelehkých povinností, které dosud musel řešit sám. Třeba rozhodování o tom, kam konkrétně umístit svá data, jak dimenzovat své servery, jak rychlé přenosové cesty si nechat zřídit, jak zajistit nepřetržité napájení, dohled, upgrady, servis, zálohování atd. Tohle všechno nyní řeší (ve své vlastní režii a na vlastní odpovědnost) poskytovatel služeb cloud computingu.

Jeho zákazníci, zejména pokud pochází z veřejné sféry, to ale mohou vnímat nikoli jako výhodu a přednost, ale naopak jako nevýhodu či dokonce jako riziko. A to právě proto, že jsou tradičně zvyklí mít sami vše pod palcem a ve vlastní režii. Když už za to také mají nést odpovědnost.

Jak ale potom může jít cloud computing s veřejnou správou dohromady, či dokonce být pro ni přímo nutností? K odpovědi na tuto otázku je třeba si uvědomit, že i naznačené problémy se dají řešit. Například tak, že zákazník předepíše svému poskytovateli, jakým způsobem může s jeho daty v cloudu nakládat, a také ho k tomu smluvně zaváže.

Proč dělat věci vícekrát?

Cloud computing je ale ještě o mnoha dalších věcech, než o kterých jsme se zatím stihli zmínit. Je například i o tom, že se vyplácí dělat věci společně: pro větší počet zákazníků najednou, místo pro každého zvlášť. A díky technologiím, zejména pak možnostem virtualizace, i v takovém provedení, že jednotliví zákazníci o sobě nemusí vůbec vědět, ale mohou si naopak myslet, že každý má vše jen a jen pro sebe. Navíc v takovém rozsahu, jaký zákazník právě potřebuje - v dostatečně "nafukovacím" provedení, tak aby vyhovělo jako při navýšení jeho potřeb, tak i při jejich snížení. Tedy s dostatečně pružným škálováním.

Proč by ale na takovýchto výhodách cloud computingu musel vydělávat jen nějaký komerční provozovatel? Proč by si společná řešení, využívající možností a technologií cloud computingu, nemohla budovat a provozovat také sama veřejná správa? Proč si musí kdejaký celek (třeba kraj) budovat například vlastní datové centrum, když by mohlo existovat jedno společné, provozované jedním subjektem z veřejné správy? Proč dělat něco n-krát, když by to stačilo udělat jednou, ale díky možnostem cloud computingu využívat vícekrát? Třeba jako základní registry?

Podobně například s aplikacemi: proč si každý úřad musí pořizovat stále stejný typ aplikace pro úplně stejné agendy (třeba pro svou spisovou službu, účetnictví, mzdy a personalistiku atd.), s tím že pak každý znovu a sám platí za její údržbu a správu, za její aktualizace atd.? Proč vynakládat stejné náklady n-krát, když by se daly vynaložit jen jednou? Proč nesdílet poskytované služby? Třeba jako s Czech Pointy?

Cloud computing je především o možnostech

Sečteno a podtrženo, je cloud computing je především o možnostech, za které vděčíme pokroku v ICT technologiích. Je o tom, jak dělat věci efektivněji a levněji, ve větším měřítku a společně pro více zákazníků, či jen uživatelů. Je o sdílení, včetně sdílení služeb, i nákladů a přínosů. Stejně jako o možnosti delegovat odpovědnost na někoho, kdo je lépe disponován a také lépe vybaven na to, aby svých povinností také skutečně dostál. Včetně aspektů bezpečnosti, spolehlivosti, dostupnosti atd. Je ale také o možnosti vynutit si plnění povinností, včetně kvality a dalších parametrů poskytovaných služeb.

Je přitom i na veřejné správě, jak ona těchto možností využije. Privátní sféra už potenciál cloud computingu docenila a snaží se ho maximálně využít. Veřejná správa je v tomto ohledu zatím o něco pozadu - ale ekonomická situace a průběžně klesající objem finančních zdrojů se již postarají o to, aby i ona přišla na chuť možnostem, které cloud computing skýtá. Ostatně, jinou možnost ani nemá.