Musí jít o zhoršení, abyste mohli operátorovi vypovědět smlouvu bez sankcí?
S koncem roku určitě dojde ke změnám cen telekomunikačních služeb, ať již v důsledku změn DPH či změn cen bez DPH. Jak je to potom s možností odstoupení od smlouvy bez sankcí? Musí se jednat o změny podmínek či cen bez DPH, ale nemusí se jednat o zhoršení. Může jít i o zlepšení.
Přežijeme-li nadcházející konec světa a dočkáme-li se začátku nového roku 2013, čekají nás všechny pěkné zmatky kolem sazeb DPH, a kvůli tomu i kolem všech cen, do kterých se DPH promítá. Ale situace může být ještě komplikovanější, protože někteří operátoři mohou se změnami DPH spojit i další změny, zahrnující změny podmínek jimi poskytovaných služeb či změny jejich cen bez DPH.
Proto je určitě na místě si rozebrat, jaká jsou práva a povinnosti zúčastněných stran: co a kdy musí udělat operátoři, a jaká práva mají jejich zákazníci (resp. účastníci).
Chaos kolem DPH
Připomeňme si, že za zmatky kolem DPH můžeme poděkovat primárně našim politikům, a pak také zákonodárcům – protože ti již dříve přijali úpravu, která od 1.1.2013 sjednotí obě sazby DPH na stejnou hodnotu, a to 17,5%. Teď ale, doslova na poslední chvíli, se snaží tuto úpravu „přebít“ novou úpravou, která by zachovala dvě sazby DPH, a „pouze“ je posunula o jedno procento výše. Telekomunikační služby, kterých se týká základní (neboli: „ta vyšší“) sazba DPH, by tak pocítily zvýšení DPH ze stávajících 20 % na 21%.
Potíž je v tom, že v tuto chvíli není vůbec jasné, zda se nově navrhovaná změna stihne, či nikoli. Pokud ano, budou od nového roku telekomunikační služby zatíženy DPH ve výši 21%. Pokud ne, budou zatíženy DPH ve výši 17,5%. Aktuální stav je přitom takový, že příslušný návrh (na zachování obou sazeb a jejich zvýšení o 1 procento) byl odmítnut Senátem a vrací se zpět do Sněmovny. Ta ještě může stihnout přehlasovat Senát (její nové hlasování je plánováno na tento týden), ale pak musí návrh včas podepsat prezident, a musí být také včas zveřejněn ve Sbírce. Takže je skutečně otevřenou otázkou, zda se to stihne či nikoli.
A jaké problémy či jiné zajímavé důsledky z této situace vyplývají?
Operátoři musí informovat o změnách cen
Nejprve se na vše podívejme očima operátorů. Ti mají povinnost zveřejnit změny cen nejméně měsíc před tím, než k nim dojde, a informovat o tom své zákazníky. Vyplývá to z §63/6 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, který se týká obecně informování o změnách ve smlouvě se zákazníkem. Dnes je jasné, že o změnách k 1.1.2013, způsobených změnami DPH, informovat nestihnou, a ani stihnout nemohou (z výše popsaných důvodů). A tak většina z nich alespoň informuje o tom, že informovat nemůže (O2, T-Mobile, Vodafone).
Určitou výjimkou je Vodafone, který se zřejmě chtěl pojistit proti eventuelnímu postihu (kvůli nedodržení zmíněného §63/6, byť ne vlastní vinou), a tak raději zveřejnil dva alternativní ceníky, datované k 1.1.2013: jeden pro případ jednotné sazby DPH ve výši 17.5%, druhý pro případ zvýšení základní sazby z dosavadních 20% na 21%.
Porovnáním obou ceníků Vodafone lze zjistit, jaké změny tento operátor k přelomu roku chystá:
- u tarifů nebude měnit své ceny bez DPH. Koncová cena s DPH se proto změní pouze podle toho, jak se změní sazba DPH.
- u předplacených služeb nebude měnit své ceny včetně DPH. To znamená, že se odpovídajícím způsobem (podle změny sazby DPH) naopak změní cena bez DPH.
To O2 ve svém vyjádření naznačuje, že se také chystá k určitým změnám svých cen bez DPH. Ale zatím neříká, k jakým. To když píše, že:
Abychom pro vás mohli zachovat přehledné a transparentní ceny i po změně DPH, dojde u některých služeb k menším úpravám jejich cen.
T-Mobile žádné změny cen bez DPH nenaznačuje. Ale stejně jako ostatní operátoři je nemusí nutně zavádět hned k 1.1.2013. Může si počkat třeba jeden další měsíc, a změny jako takové oznámit na samém konci roku, až bude jasné, jak to bude se sazbami DPH. Sice se tím dále zvětší zmatek kolem cen (ty by se měnily jak k začátku ledna, tak i k začátku února), ale v rámci celkového chaosu už to možná nikoho ani neudiví.
Ještě jiný způsob zvolilo UPC: to se rozhodlo zvýšit své ceny bez DPH již k 1.1.2013, prý v průměru o 3,5%, a to nezávisle na změnách DPH. Jenže: UPC komunikuje své ceny vůči rezidenčním zákazníkům pouze v cenách s DPH. Jak je ale mělo zveřejnit, když ještě není známa sazba DPH, která bude platná od 1.1.2013?
Místo varianty se dvěma ceníky, kterou zvolil Vodafone, se UPC rozhodlo zveřejnit nový ceník ještě se „starou“ sazbou DPH ve výši 20%. Dnes už je ale jisté, že nikdy platit nebude (protože dosavadní sazba DPH se tak jako tak změní). Zřejmě tedy bude nahrazen ceníkem novým, jakmile bude známa nová sazba DPH.
Kdy je možné odstoupit od smlouvy bez sankcí?
Nechme ale problémy operátorů na nich samotných a podívejme se na vše z pohledu zákazníka. Pohyby cen, obvykle směrem nahoru, jsou nepříjemné a někoho mohou bolet tak, že už se mu nevyplatí službu používat. Nebo si to již nemůže dovolit, či jen přestane chtít. Jak je to potom s možností odstoupení od smlouvy bez sankcí? Tedy například i od smlouvy, se kterou je spojený nějaký časový závazek a smluvní pokuta za předčasné ukončení?
Dříve platila zásada, že od smlouvy „se závazky“ bylo možné odstoupit jen tehdy, pokud se podmínky změnily v neprospěch zákazníka (resp. spotřebitele, resp. účastníka). Tedy pokud z jeho pohledu představovaly zhoršení:
Účastník má právo bez sankce vypovědět smlouvu na základě oznámení o návrhu podstatných změn smluvních podmínek, které představuje jejich zhoršení.
Nově, od 1. ledna 2012 (nikoli 2013) je ale v zákoně č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích (v §63/6) jiná formulace. Ocitujme si ji doslova, protože dojde na hru se slovíčky:
Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.
Začněme to rozebírat od konce. Poslední věta je celkem jasná: odstavec 5 představuje změny, které operátorovi nařídí ČTÚ. To asi není tak časté, a zákazníkovi to tedy nedávají právo odstoupit od smlouvy bez sankcí.
Velmi důležitý je ale začátek poslední věty, zvláště pak v naší současné situaci: změnou „na základě změny právní úpravy“ by měla být i změna DPH. Takže pokud operátor ponechá ceny bez DPH (či další podmínky) beze změny, ale vám jako zákazníkům jeho služby zdraží v důsledku zvýšení sazby DPH, opět nemáte právo odstoupit od smlouvy bez sankcí.
Jaké je uzávorkování?
Pojďme nyní k tomu nejzajímavějšímu: jak rozumět začátku citovaného ustanovené? Tedy podmínce pro to, aby zákazník (účastník) naopak měl právo odstoupit od smlouvy bez sankcí? Tedy jak rozumět formulaci:
Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka …
Problém je v tom, k čemu se vztahuje ono „které vedou ke zhoršení postavení účastníka“. Vztahuje se k oběma dílčím podmínkám současně, ve smyslu:
musí se jednat o změnu podstatných náležitostí (….), které vedou ke zhoršení postavení zákazníka, nebo
musí se jednat o změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení zákazníka
Nebo se dovětek o zhoršení vztahuje jen ke druhé z dílčích podmínek a nikoli již k té první? Tedy ve smyslu:
musí se jednat o změnu podstatných náležitostí (….), bez ohledu na to zda vedou či nevedou ke zhoršení postavení zákazníka, nebo
musí se jednat o změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení zákazníka
Rozdíl mezi oběma variantami jistě už tušíte: v případě první varianty je k možnosti odstoupení od smlouvy nadále nutná změna k horšímu (z pohledu zákazníka). Ovšem u druhé varianty by k možnosti odstoupení od smlouvy postačovala jakákoli změna podmínek v taxativně vymezených oblastech, tedy třeba i snížení ceny (bez DPH) nebo zvětšení FUP apod. Obecně tedy i zlepšení postavení zákazníka.
Problém je ale v tom, že v oblasti práva – na rozdíl třeba od matematiky – není jednoznačně dáno pořadí logických operátorů, resp. pravidla pro interpretaci takovýchto formulací. A tak záleží na výkladu, ke kterému je pochopitelně oprávněn pouze soud.
Nicméně i další subjekty mohou mít na právě popsaný problém svůj názor.
Jak to vidí operátoři?
Asi nepřekvapí, že operátoři mají tendenci interpretovat výše popisované ustanovení ve smyslu první varianty. Tedy tak, že k právu na odstoupení od smlouvy je zapotřebí zhoršení podmínek. Takovéto stanovisko lze najít na různých místech. Třeba ve vyúčtování, které svým zákazníkům posílá Vodafone, bylo obsaženo toto sdělení:
Nebo v různých vyjádřeních operátorů, jako například zde:
„O změně sazby DPH od 1. 1. 2013 a o souvisejících možných změnách cen našich služeb jsme všechny naše zákazníky informovali v souladu se zákonem o elektronických komunikacích jeden měsíc dopředu na jejich vyúčtování. Samozřejmě informujeme každého zákazníka také o tom, že pokud bude změna znamenat zhoršení jeho postavení, má právo ke dni nabytí účinnosti této změny ukončit smlouvu bez sankce,“ reagoval našemu serveru za českou Telefóniku CR mluvčí společnosti Hany Farghali.
Při pozornějším hledání však lze i u operátorů najít odlišná stanoviska. Třeba právě Telefónika, která na jedné straně mluví o zhoršení, má na svém webu (kde popisuje dopady změn DPH) podstatně „měkčí“ formulaci:
Všimněte si, že zde se už o žádném zhoršení nemluví.
Jak to vidí ČTÚ?
Když jsem připravoval tento článek, obrátil jsem se i na ČTÚ a požádal ho o jeho interpretaci popisovaného ustanovení. Přišla mi tato odpověď:
Jak jistě víte, výklad uvedeného znění je oprávněn provést pouze nezávislý soud. Interpretace ČTÚ je následující:
Pokud dojde ke změně podstatných náležitostí smlouvy uvedených v § 63 odst. 1 písm. c) až q) je povinen podnikatel vždy prokazatelně informovat účastníka nejenom o této změně, ale i o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat – tedy i v případě, že tato změna nevede ke zhoršení postavení účastníka. Pokud se jedná o jinou změnu smlouvy, která není uvedena v § 63 odst. 1 písm. c) až q) a tato změna vede ke zhoršení postavení účastníka je podnikatel v tomto případě povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat.
Všimněte si onoho „tedy i v případě, že tato změna nevede ke zhoršení postavení účastníka“, které by mělo dávat jednoznačně za pravdu druhé z obou výše uvedených variant interpretace předmětného ustanovení. Tedy možnosti vypovědět smlouvu bez sankcí i v případě, kdy nedochází ke zhoršení podmínek (z pohledu účastníka/zákazníka).
Následně se stejné stanovisko ČTÚ dostalo i do jeho vlastního vyjádření, které Úřad publikoval na svých stránkách:
Dochází-li ke změně zákonem taxativně vymezených náležitostí smlouvy, mezi kterými je mimo jiné i cena služby (nebo např. doba trvání smlouvy, platební podmínky, podmínky limitu FUP a další), je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Stejná povinnost podnikateli vzniká i v případě, že změní jiná než podstatná ustanovení smlouvy vymezená zákonem a tato změna smluvních podmínek vede ke zhoršení postavení účastníka. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování.
O jaké změny jde?
Když už tedy známe stanoviska různých stran na „otázku zhoršení“, pojďme si nyní upřesnit, co jsou zač ony „změny podstatných náležitostí smlouvy“, kterých se vše týká. Tedy co je napsáno v zákoně č. 127/2005 Sb. § 63 odst. 1 písm. c) až q). Jde o následující výčet:
c) popis poskytované služby, zejména
- informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání,
- informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání
- minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení,
- informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby,
- informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,
- informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,
d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,
e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,
f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,
g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba,
h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek,
i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,
j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,
k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení,
l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,
m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,
n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti,
o) výše ceny za přenesení telefonního čísla a popřípadě dalších identifikátorů účastníka a podmínky přenesení,
p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto,
q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3.
Jak je z této citace patrné, nemusí se jednat zdaleka jen o změnu ceny či parametrů poskytované služby, ale může jít i o řadu dalších věcí, které má „ve své moci“ operátor a může je měnit na základě svého rozhodnutí. Ale je pravdou, že jeden bod – konkrétně ten poslední – naopak není v moci operátora, ale v moci jeho zákazníka (účastníka). Jde o jeho vlastní rozhodnutí ohledně toho, zda chce nebo nechce být zahrnut do veřejných telefonních seznamů.
Osobně tipuji, že jde o chybu v zákoně, a že tento poslední bod již neměl být zahrnut do výčtu „podstatných náležitostí smlouvy“, jejichž změna (ať již k lepšímu či k horšímu) dává nárok na ukončení smlouvy bez sankce. Protože tento krok skutečně závisí jen na zákazníkovi, a nikoli na operátorovi.
Rekapitulace
Pojďme si nyní vše přehledně shrnout:
- dojde-li ke změně pouze v důsledku změny sazby DPH, možnost odstoupit od smlouvy bez sankcí tím nevzniká – a na tom se všichni shodují
- dojde-li ke změně podstatných náležitostí smlouvy (včetně ceny, míněno bez DPH), pak podle některých vyjádření operátorů (viz výše) možnost odstoupení bez sankcí vzniká jen v případě zhoršení, zatímco dle ČTÚ vzniká nezávisle na tom, zda jde či nejde o zhoršení.
Než ale budete chtít vše aplikovat v praxi, pamatujte na to, že rozhodující slovo – jelikož jde o interpretaci zákona – bude mít soud. I názor ČTÚ, coby telekomunikačního regulátora, je pouze jeho interpretací (jak sám zdůrazňuje, viz výše), zatímco nezávislý soud může při výkladu zákona dojít k jinému verdiktu.