Každá datová zpráva přijde už „jen“ na 10 Kč. Ale až od ledna.

Datové zprávy zlevnily, protože jejich počet již přesáhl hranici 100 milionů, při které se cena snižuje. Ovšem díky „šikovné“  smlouvě s Českou poštou bude stát platit dosavadní vyšší cenu (11,68 Kč za zprávu, bez DPH) ještě do konce letošního roku. Rozdíl může činit až 20 milionů.

Pro Informační systém datových schránek (ISDS) byl počátek října velkým mezníkem v jeho historii: počet přenesených datových zpráv překonal symbolickou  hranici 100 milionů. Byla to určitě příležitosti k nějaké oslavě, či alespoň k připomenutí formou oficiální tiskové zprávy – ale zůstala nevyužita. Možná i v důsledku mého článku zde na iHNed.cz, kde jsem dopředu upozornil na to, kolik peněz už bylo na celý systém datových schránek vynaloženo. A že tedy rozhodně není tak výhodný a úsporný, jak je obvykle prezentován.

Jenže ona hranice 100 milionů přenesených zpráv, překonaná někdy v průběhu druhého říjnového týdne, nebyla zdaleka jen symbolickou záležitostí. Je totiž současně i hranicí, při které se „láme cena“: při které dochází ke snížení ceny za jednotlivé datové zprávy. Připomeňme si to na následující tabulce, pocházející z tiskové zprávy o smlouvě, uzavřené mezi Ministerstvem vnitra a Českou poštou počátkem roku 2009, ještě za vlády Ivana Langera (coby ministra vnitra), a tudíž ještě s kalkulovaným DPH ve výši 19%.

Ocitujme si také, jak to tehdy bylo prezentováno:

Hranice je počítána kumulativně, tzn. ve chvíli, když počet zásilek (datových zpráv) odeslaných za celou dobu provozu všemi orgány veřejné moci překročí např. hranici 33 milionů zásilek, sníží se cena pro všechny uživatele na 15,90 s DPH.

Jenže ona „chvíle“, ve které ke snížení ceny dochází, může být docela dlouhá. V nejhorším případě (viděno pohledem daňových poplatníků) může trvat celý kvartál, neboli tři měsíce. Protože stát v jednom z dodatků k popisované smlouvě přistoupil na to, že nová cena se skutečně účtuje až od začátku následující čtvrtletí! 

Proto je docela podstatné, že k překonání hranice 100 milionů přenesených datových zpráv došlo až počátkem října, a tedy počátkem nového čtvrtletí, a nikoli ještě koncem září, kdy končilo předchozí čtvrtletí. Dokonce bychom mohli odhadnout i finanční dopady: každý týden se přenese něco kolem 900 000 datových zpráv, za tři měsíce to je necelých 12 milion zpráv. Pokud rozdíl na jedné zprávě (bez DPH) činí 1,68 Kč (jako 11,68 – 10 Kč), máme tu horní odhad ve výši cca 20 milionů korun.

Zajímavé přitom je,  že podobný osud potkal i předchozí milníky, při kterých došlo ke snížení ceny. Tak třeba hranice 66 milionů byla překonána 5. ledna 2012, a tedy ještě „šikovněji“ z pohledu onoho ustanovení, které posouvá pokles ceny až na začátek dalšího kvartálu. No a první hranici (33 milionů) se podařilo překonat 28. ledna 2011, kdy do konce kvartálu zbývalo něco přes dva celé měsíce.

Samozřejmě tím nechci tvrdit, že to všechno někdo takto naplánovat – že hranice pro pokles cen zvolil tak šikovně, aby vyšly vždy na začátek čtvrtletí. V době, kdy vznikala smlouva i samotný dodatek, se nedal dostatečně přesně odhadovat počet zpráv, které budou kdy přeneseny. Takže pro státní rozpočet a daňové poplatníky je to zkrátka jen smůla, a pro Českou poštu naopak štěstí.

Jinou věcí je ale samotná výše ceny za jednotlivé datové zprávy, která je i po popisovaných poklesech stále horentní. A pak samotný princip zpoplatnění datových zpráv „za kus“, a nikoli paušálně. Obě tyto věci (objemové zpoplatnění a vysoká jednotkové cena) mi opravdu nejdou dohromady i s nynějším chováním státu. Protože ten se na jedné straně snaží využívat datové schránky co nejintenzivněji a formou datových zpráv přenášet kdejakou rutinní záležitost, pro kterou by to ani nebylo třeba – a na druhé straně dosud nedokázal model jejich zpoplatnění jakkoli změnit. Byť opakovaně dával najevo, že tak učinit chce, či přímo musí. Pak si jen občas si ministerstvo vnitra posteskne, že na provoz datových schránek nemá dost peněz.

---