Základní registry měly dohnat všechny resty. Připraveno ale není jejich okolí.

Po měsíci od ostrého spuštění základních registrů s nimi skutečně komunikuje jen kolem stovky agendových informačních systémů. Správně by jich tak mělo činit několik tisíc. Se základními registry komunikoval i centrální registr vozidel, ač oficiálně k nim dosud není připojený.

Dnes je to již více jak měsíc od okamžiku, kdy byly oficiálně spuštěny (do ostrého provozu) základní registry. To určitě je vhodnou příležitostí k malému ohlédnutí a shrnutí toho, co se podařilo, ale i toho, co se dosud nepodařilo.

Vše si pak můžeme porovnat i s oficiálním zhodnocením prvního měsíce provozu z pohledu Ministerstva vnitra ČR, a jeho rozšířenou verzi v podání Správy základních registrů. I s reakcí vnitra z 11.7.2012 na některé „nepřesné či neaktuální komentáře“ v médiích, nejspíše podnícenou i mým článkem „Základní registry jsou využívány jen minimálně“, který vyšel zde na Lupě pod redakčním titulkem „Základní registry zatím skoro nikdo nepoužívá a ministerstvo o chybách mlčí“.

Závěrečný finiš

To asi nejpodstatnější ze zmiňované reakce MV ČR je konstatování, že to, co se nepodařilo stihnout za dlouhé měsíce příprav, se za poslední měsíc před spuštěním prý přeci jen stihlo.

Ve svém článku jsem například zmiňoval dopis, který náměstek ministra vnitra Veselský rozesílal před spuštěním základních registrů na všechna města a obce, a informoval je o tom, že:

nebude možné, díky nenaplnění všemi iniciačními daty, spustit systém základních registrů se všemi plánovanými funkcionalitami.

Reakce resortu vnitra (z 11.7.) byla taková, že co platilo ještě měsíc před spuštěním základních registrů, již při samotném spuštění neplatilo:

V této souvislosti jsou také často zmiňované odkazy na dopis náměstků ministra vnitra Mgr. Veselského a JUDr. Šmerdy, Ph. D., o stavu připravenosti systému základních registrů, které obsahovaly i výčet potencionálních rizik ohrožujících spuštění základních registrů do ostrého provozu. Tento dopis adresovaný všem starostům, primátorům, hejtmanům vycházel ze stavu platného ke konci května 2012 a obsahuje tak, z dnešního pohledu, již ne zcela aktuální údaje. Za poslední měsíc se opravdu podařilo posunout implementaci základních registrů o hodný kus dopředu a většinu uvedených rizik eliminovat.

Dnes, podle oficiální zhodnocení (ve verzi Správy základních registrů) mají být – s malou výjimkou – naplněny všechny základní registry:

Všechny základní registry (s výjimkou údajů Registru osob od editora advokátní komora a údajů o zřízení příspěvkových organizací územních samosprávných celků) jsou naplněny aktuálně platnými daty a prostřednictvím webových služeb či dávkovým způsobem, je zajištěna jejich trvalá aktualizace.

Obecná agenda se nekoná

Důležitým důsledkem je to, že oproti původnímu předpokladu nakonec nemusel být nasazen jeden z krizových scénářů, který Správa základních registrů vymyslela a představila veřejnosti ještě v průběhu června (příslušný návrh nese datum 6.6.2012): jednoroční výjimka z nutnosti mít zákonné oprávnění pro přístup k obsahu základních registrů (tj. k referenčním údajům), a to v podobě zavedení tzv. obecné agendy, později přejmenované na „univerzální“. Ta měla udělit chybějící práva přístupu všem úředníkům.

Nakonec k tomu nedošlo, a za sebe si dovolím dodat „naštěstí“, protože by to bylo dosti flagrantní pošlapání všech dosud deklarovaných principů, na kterých základní registry stojí. Zdůvodnění od MV ČR je následující:

Skutečností je, že v určitém okamžiku muselo Ministerstvo vnitra, vzhledem k tehdejším problémům s naplněním Registru práv a povinností, zvažovat všechny možnosti zajištění přístupu k referenčním údajům pro potřeby úředních činností. Jednou z uvažovaných alternativ bylo využití přístupu prostřednictvím tzv. „univerzální agendy“ využívané výhradně pro CzechPOINT a Informační systém datových schránek. Vzhledem k vývoji při naplňování Registru práv a povinností nebylo nakonec takové opatření nezbytné.

Back Office bez Front Office?

Samotné základní registry ale nejsou samoúčelné – mají smysl jen jako „back office“, který poskytuje svá data a další služby systémům na popředí („front office“) . Těmi jsou tzv. agendové informační systémy (zkratkou AIS).

Pokud nevíte, co si pod takovým „agendovým informačním systémem“ představit, pak zkuste třeba tolik diskutovaný Centrální registr vozidel (CRV). Ten můžeme považovat za typický příklad AISu, a k jeho konkrétnímu vztahu k základním registrům se ještě dostaneme.

Nejprve si ale řekněme, že existují celkem tři cesty, jak se takový „front office“ systém může dostat k datům a službám „back office“. Jedna z nich je standardní, zatímco ostatní dvě jsou „náhražkové“ či „nouzové“, pro případy kdy standardní možnost není dostupná, případně se nevyplatí.

Onou standardní možností je přímé napojení AISu (agendového informačního systému) na základní registry. Přesněji na vnější rozhraní (tzv. EGON rozhraní) informačního systému základních registrů (ISZR), které základní registry „obaluje“. Představit si to můžeme na již zmiňovaném centrálním registru vozidel: i ten by měl být takto napojen na základní registry (EGON rozhraní) a využívat jejich služby. Například k tomu, aby úředníci nemuseli ručně zadávat všechna osobní data o svých klientech, a ti museli sami dokladovat všechno možné, včetně bydliště atd.

Další dvě možnosti už nefungují transakčně a v reálném čase, ale jsou dávkové a víceméně pouze „ruční“: jde o možnost vyplnit formulář a dostat odpověď ve formě dokumentu (výpisu), a s ním pak „někam jít“. Lze to realizovat buďto na CzechPointu, kde má být takto k dispozici 18 formulářů pro různé úkony, nebo prostřednictvím datových schránek, kde jsou zatím k dispozici 4 formuláře (pro výpisy z registru obyvatel a osob, a pro výpisy požadavků na poskytnutí údajů z těchto dvou registrů).

Tyto dvě možnosti se ale rozhodně nehodí pro nějaké „větší“ využití. Jsou řešením pro malé obce, které mají málo rozsáhlou agendu a třeba ani nemají žádný agendový informační systém, který by pro tuto agendu využívaly (ale mají na vše třeba jen sešit či spreadsheet). Stejně tak jsou řešením pro občana, který „čas od času“ něco potřebuje.

Pro alespoň trochu „větší“ agendu je ale nutná první varianta. Jenže právě ta dosud značně pokulhává - protože počty agendových informačních systémů, které jsou propojeny se základními registry (s vnějším rozhraním ISZR) je zatím jen velmi málo.

Co říkají čísla?

Kolem konkrétních čísel panují určité „nejasnosti“. Například tento dodatek k zadávací dokumentaci k základním registrům odhaduje počet AISů, které budou napojeny na vnější rozhraní ISZR a budou potřebovat systémový certifikát od certifikační autority Správy základních registrů, na 10 000 až 100 000.

Pozdější odhady už byly podstatně konzervativnější, když hovořily o spodní hranici předchozího odhadu, neboli o 10 000.

V době vydání reakce MV ČR, tedy 11.7.2012, mělo být „řádně registrováno“ 2500 agendových informačních systémů, a ke konci června pak 3014. Rozdíl mezi odhadem 10 000 a realitou těsně nad 3000 dnes vnitro vykládá tak, že do oněch 10 000 se počítají i takové informační systémy, které jsou pouze podpůrné či „servisní“, a nebudou vůbec přistupovat k základním registrům:

Skutečností je i to, že odhadovaný počet 10 000 existujících agendových informačních systémů v sobě obsahuje i převažující množství lokálních, regionálních i podpůrných informačních systémů (např. pro účetnictví, evidenci majetku atd.), které k systému základních registrů nebudou přistupovat ….

Obávám se, že toto je ve sporu jak s předchozími odhady (třeba v již zmiňovaném dodatku k zadávací dokumentaci), tak i s definicí agendového informačního systému dle §2/e zákona č. 111/2009 Sb. „o základních registrech“, protože ten vymezuje agendový systém jako takový, který slouží k výkonu agendy. Ne k nějaké „podpoře výkonu agend“.

Pojďme ale dál: oněch 3014 jsou takové agendové informační systémy (AISy), které se zaregistrovaly u Správy základních registrů. Dříve, než mohou být takovéto systémy skutečně připojeny k systému základních registrů, jsou nutné ještě další kroky, včetně vydání nezbytného serverového certifikátu.

O provedení těchto kroků měla podle již zmiňovaného měsíčního zhodnocení požádat zatím jen menší část registrovaných AISů:

přijato již 956 žádostí agendových informačních systému o připojení k systému základních registrů, včetně změn a oprav žádostí

celkem již 320 orgánů veřejné moci s 584 agendovými informačními systémy může využívat přístup k základním registrům

každý den evidujeme cca 25 žádostí o připojení dalších agendových informačních systémů

Opět si ale musíme uvědomit, že je rozdíl mezi možností využívat a skutečným využíváním. Dostupné statistiky totiž říkají, že počty AISů, které skutečně využívají přístup k základním registrům, jsou podstatně nižší, byť stále rostou. Ukazuje to následující obrázek:

Další graf ukazuje počet uskutečněných transakcí v jednotlivých dnech. Jak je vidět, pohybuje se v poměrně širokém rozptylu, od necelých dvaceti tisíc během víkendu až po téměř půl milionu v pondělí, což asi souvisí s úředními hodinami příslušných agend.

Například v pondělí 23.7., kdy byla jedna ze „špiček“, se o 233 tisíc transakcí postaral Agendový informační systém cizinců (AISC). Naproti tomu 30.7. se o další špičku podělily tři AISy, každý s cca 120 až 130 tisíci transakcemi:

Informační systém evidence občanských průkazů
Informační systém evidence cestovních dokladů
Informační systém evidence obyvatel

Tyto tři agendové informační systémy pak figurují na čelných místech (co do počtu transakcí) pravidelně, i v ostatních dnech – a základní registry tedy skutečně využívají.

Jak komunikuje centrální registr vozidel?

Po celý předchozí měsíc na sebe strhával velkou pozornost (a to i zde na Lupě) nově spuštěný Centrální registr vozidel (CRV). Dokonce v takové míře, že zcela zastínil samotné spuštění základních registrů a odvedl od nich pozornost, kterou strhnul sám na sebe.

Snad všechna média přitom informovala o tom, že CRV dosud není připojen na základní registry, a teprve by se měl připojit. Asi nejkonkrétněji o tom napsala Česká pozice:

Centrální registr vozidel se má napojit na základní registry, které spravuje ministerstvo vnitra. IT odborníci, se kterými hovořila ČESKÁ POZICE, se obávají, že toto napojení může přinést obdobné problémy, jaké jsme zažívali v průběhu července. Původní termín napojení registru vozidel na centrální registry byl stanoven na pondělí 6. srpna. Jenže se tak nestane.

Ministerstvo dopravy, zřejmě z obavy z dalšího fiaska, datum odložilo. Zatím na neurčito. „Na harmonogramu a postupu k tomuto napojení se nyní intenzivně pracuje. V této chvíli není určen definitivní termín, kdy by k napojení na základní registry mělo dojít,“ konstatuje tisková mluvčí Andrea Volaříková. Ujišťuje, že se napojení uskuteční až po „důkladné analýze a otestování ve spolupráci s ministerstvem vnitra“. O důkladném testování jsme ale slyšeli i před spuštěním CRV a jak to dopadlo.

Pokud se ale podíváme do statistik Správy základního registru, najdeme zde něco trochu jiného: celkem 1077 úspěšných transakcí mezi ISZR a AIS č. 1025 (což je právě Centrální registr vozidel), v rozložení podle následujícího grafu:

Zajímavé na tomto grafu ale není pouze to, že intenzita transakcí se postupně zvyšovala – a najednou úplně skončila. Pozornost zaslouží také to, že i dle výše uvedeného vyjádření šlo zatím jen o testování, a ne o řádný provoz. Jenže ze samotných statistik to patrné není, ty jsou prezentovány už jako statistiky řádného provozu („PRODUKCE“). Proto to navozuje otázku: kolik dalších AISů z těch, které statistika uvádí, se chová stejně a své napojení také teprve zkouší, podobně jako CRV, místo aby jej skutečně využívalo pro své řádné fungování? Jak moc je tedy zkreslena představa o míře využití základních registrů, která je nám předkládána?

Nic není dokonalé

Na závěr ještě malé zamyšlení: mezi centrálním registrem vozidel a základními registry je ještě jeden zásadní rozdíl, vyplývající právě z toho, že první z nich funguje „na popředí“ (jako front-office), zatímco ten druhý „na pozadí“ (jako back-office). Jde o „viditelnost“ jejich eventuálních problémů: když nebude fungovat centrální registr vozidel, lidé to pocítí okamžitě a velmi markantně, protože s ním přichází přímo do styku. V minulém měsíci jsme toho byli svědkem více než dost.

Naproti tomu u základních registrů jejich případné problémy nemusí být „navenek“ zdaleka tak viditelné. Protože jednotlivé agendové informační systémy „na popředí“ mohou po určitou dobu fungovat i bez přístupu k základním registrům, byť ne plnohodnotně a zcela korektně.

Stejně tak omezené jsou i možnosti „koncových uživatelů“ (občanů) ověřit si, zda základní registry fungují, tak jak mají. Ale určité možnosti přeci jen existují. Můžete například požádat o výpis toho, co o vás ví základní registr obyvatel (a případně se dožadovat nápravy, pokud tam nejsou správné údaje). Můžete tak učinit skrze CzechPoint (což je zpoplatněná služba), nebo ze své datové schránky (což je zdarma). Pokud jste podnikající fyzická osoba, můžete si nechat vypsat to, co o vás ví základní registr osob (ROS), opět skrze CzechPoint nebo datovou schránku.

Když jsem to zkoušel sám na sobě, narazil jsem i po měsíci ostrého provozu na určité „dětské nemoci“. Například registr osob mi na stejnou žádost z datové schránky posílal různě detailní výpisy (jednou i se statusem „Varování“, možná že ho už moc otravuji). A registr obyvatel mi párkrát odpověděl tak, jak měl, ale dvakrát mi odpověděl i jinak: že mne nemůže najít. Zkrátka: nic není dokonalé, ani základní registry.

Ale o tom zase až v dalším, samostatném článku.