Efekt orloje?

Také vás zaráží, jak složité a detailní jsou podmínky a nejrůznější smluvní ujednání, spojené se službami našich operátorů? Skoro by se mohlo zdát, že zde platí jakási nepřímá úměrnost: čím jednodušší je poskytovaná služba, tím složitější jsou smluvní podmínky jejího poskytování. Ale možná že je to přeci jen trošku jinak: že složitost a detailnost podmínek roste především s tím, jak dlouho je nějaká služba poskytována.

Ono to ostatně má i svou logiku: čím déle je konkrétní služba poskytována, tím větší je šance, že se najde nějaký vykuk, který ji zkusí tak či onak zneužít. Nic moc se obvykle nestane, operátor na to rychle přijde - a poučí se z toho. A to tak, že do svých smluvních podmínek přidá nové ustanovení, které zacelí právě objevenou skulinu. Takové ustanovení, které podrobně specifikuje, že to a to se nesmí, a kdo to přesto udělá, dopadne tak a tak.

Nejrůznější smluvní podmínky tak postupně bobtnají, když vychází ve stále nových a nových verzích, se stále rozsáhlejším a detailnějším obsahem. Dostávají se do nich stále specifičtější opatření, podrobně řešící stále bizarnější a kurioznější situace. Dříve, spíše než později, to budou i situace na úrovni explicitního zákazu lezení na Pražský orloj, na jehož absenci se nedávno odvolával jeden podnapilý mladý Američan, který na orloj skutečně vylezl.

Jenže: pokud se kvůli jednomu vykukovi Pražský orloj oblepí tabulemi se zákazem lezení, odnesou to všichni ti, kteří se chtěli slušně a spořádaně pokochat pohledem na původní historickou památku. U služeb operátorů k tomu vlastně už došlo: kvůli několika málo jednotlivcům jsou smluvní podmínky už dnes značně nabobtnalé a velmi málo srozumitelné - a to pro všechny uživatele.

Jistě, své polínko do ohně si přihazují i zákony, které také stupňují své požadavky a operátorům velí ošetřit ve smluvních podmínkách ještě to či ono. Jenže pomyslné máslo na hlavě mají i sami operátoři: s postupem času se z nich stali přímo mistři v "hlídání" svých vlastních zájmů a v optimalizaci svých výnosů. A to i skrze smluvní podmínky poskytování svých služeb, s využitím stále méně srozumitelných formulací, stále menšího písma a stále zastrčenějšího umístění toho, co je pro slušné a korektní zákazníky pomalu nejpodstatnější.

Následkem toho všeho pak i ten běžný zákazník, který má zájem a chce se seznámit s podmínkami, v podstatě nemá šanci porozumět ani jejich hlavním zásadám a tezím, natož pak všem detailům a možným souvislostem. Musí na ně ale přistoupit, aby vůbec mohl využívat i zcela banální a nekomplikovanou službu.

Nejde přitom zdaleka jen o služby našich mobilních i pevných operátorů. On je to asi obecný trend, který se týká úplně všeho - když každý poskytovatel nějaké služby se "jistí" s ohledem na nejhorší možnou eventualitu, která ho může potkat. Nejdále je v tomto ohledu asi letecká doprava: komupak asi všichni vděčíme za stále přísnější prohlídky před odletem na letištích a omezení toho, co si můžeme vzít do kabiny letadla?