Základní registry prý budou v termínu

Letošní konference Internet ve státní správě a samosprávě byla asi poslední příležitostí jak veřejnosti sdělit, že přínosy základních registrů lze očekávat postupně, a nikoli naráz k 1.7.2012. Zůstala ale nevyužita. Místo toho zaznělo ujištění, že se vše stihne v řádném termínu.

Letošní ročník konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) se podle očekávání nesl ve znamení nástupu základních registrů. Stejnému tématu se pochopitelně věnovaly i předchozí ročníky, a ve srovnání s nimi došlo k opravdu znatelnému posunu  vpřed, směrem k jejich spuštění. Mohu-li ale vyjádřit svůj osobní názor, míra tohoto pokroku zdaleka neodpovídá tomu, že základní registry mají odstartovat do ostrého provozu již za pouhé 3 měsíce. Ano, již k 1.7.2012.

Pravdou je, že u něčeho tak rozsáhlého a s tak zásadními dopady nejde počítat se zcela bezproblémovým a hladkým náběhem stylem „dne D“. Tedy vlastně „dne 1.7.2012“. Stejně tak není reálné očekávat, že úderem onoho „dne D“ nastanou v plné míře ty dopady, které autoři základních registrů po celou dobu inzerují a slibují, a které jsou dokonce i zakotveny v platných zákonech. Tedy zejména změny v chování celé veřejné správy, která bude umět sdílet ta data, která o občanech již má (právě skrze základní registry) a nebude je požadovat po samotných občanech pokaždé znovu. V duchu slibovaného hesla „obíhat mají data, ne občan“.

Podle mého názoru byla letošní konference ISSS poslední šancí, kdy bylo možné veřejnosti sdělit, že takovéto efekty budou přicházet postupně a nikoli naráz. Osobně to tipuji spíše na delší roky, než jen nějaké měsíce.

Jenže nestalo se: na letošním ISSS nic takového nezaznělo. Oficiální stanovisko, prezentované hlavně představiteli resortu vnitra, bylo takové, že vše jde podle plánu a termín 1.7.2012 se stihne. Náměstek ministra vnitra Radek Šmerda na to dal dokonce ruku do ohně (v odpovědi na otázku Václava Moravce, při slavnostním zahájení konference).

O to více ale tento postoj kontrastoval s názory, se kterými jsem se setkával v kuloárech. Zde si lidé spíše klepali na čelo, či se celé představě jen smáli. Až mi to připomnělo doby dávno minulé, kdy oficiální propaganda také něco tvrdila, ale většina lidí to viděla úplně jinak.

Základní registry nejsou zdaleka jen o IT

To možná nejpodstatnější, co letošní konference ISSS ukázala, je skutečný rozsah změn, které nástup základních registrů vyvolá. Že nejde jen o „nějakou změnu v IT“, ve smyslu nového zdroje pro aktualizaci dat. A že se rozhodně netýkají jen nějakého centra či ústředí někde v Praze, ale celé veřejné správy v celé České republice.

Ve skutečnosti jde o velmi hluboké a zásadní změny, které začínají už tím, že veřejná správa nejprve „poznává a čistí“ sebe sama. Že si teprve sama mapuje, kdo a kde vykonává jaké agendy, na základě čeho (jakého zákona a zmocnění), zda nejde o agendy duplicitní či zcela zbytečné atd. Děje se to skrze registraci agend, registraci agendových informačních systémů a ohlašování působnosti orgánů veřejné moci v rámci té či oné agendy. Jak ukázalo i letošní ISSS, už jen zde panuje značný zmatek ohledně toho, o co vlastně jde a co by kdo měl co udělat – ohlásit, oznámit či přímo registrovat. A když už se toto vyjasní, lze právě v této době „vrcholného šturmování“ narazit třeba na měsíční odstávku systému, který slouží k ohlašování působnosti.

Jenže „mapováním“ toho, jak veřejná správa vlastně funguje, vše zdaleka nekončí. Naopak je to spíše jakýsi předstupeň ke zjištění, koho všeho se bude zavedení základních registrů týkat: kdo všechno bude muset změnit své dosavadní fungování  a přizpůsobit se tomu, jak bude veřejná správa fungovat nově, již na bázi základních registrů a s avizovanými dopady na občany, v duchu již citovaného hesla „obíhat mají data, ne občan“.

Ona „změna fungování“ se navíc netýká pouze způsobu fungování těch informačních systémů, které jejich provozovatel prohlásí za agendové informační systémy (tzv. AIS). Jistě, i tyto systémy budou muset projít změnou, která jim dá schopnost komunikovat se základními registry – přes vnější rozhraní ISZR (informačního systému základních registrů), poté co projdou nutnou registrací a získají nezbytný certifikát od správy základních registrů. Budou se muset naučit využívat tzv. notifikační služby, kterými jim bude oznamováno, že došlo k nějakým změnám v referenčních datech, a následně se musí naučit si pro tyto změny také skutečně „sáhnout“, tak aby mohly pracovat s aktuálními a úplnými daty (jak jim nově ukládá zákon), aniž by je znovu a znovu vyžadovaly od občana.

Ještě předtím ale musí dojít ke „ztotožnění“ vlastních dat v každém registrovaném agendovém informačním systému s daty v základních registrech, například ve smyslu zjištění že osoba AB v dosavadní vlastní evidenci odpovídá osobě AB v základních registrech, a vyřešení všech konfliktů a rozdílů, duplicit atd. – což také nebude rozhodně triviální.

Jenže kromě těchto změn v IT systémech je třeba změnit i to, jak vlastně orgány veřejné moci fungují ve vztahu k občanům. Pokud se má skutečně naplnit ono heslo „obíhají data, ne občan“, musí se změnit i procesy, které vykonává příslušný orgán veřejné moci. Tedy například to, jak úředníci jednají s občany na přepážkách či v kancelářích, na co se jich vyptávají a co po nich chtějí atd. Změnit se musí i nejrůznější interní předpisy, které ukládají že občan v té a té věci musí doložit to a to – zatímco nově si to bude orgán veřejné moci získávat sám. V neposlední řadě by mělo dojít ke změně všech formulářů, používaných ve veřejné správě, tak aby i ony reflektovaly změnu celého paradigmatu jednání s občanem a naplňování hesla „obíhají data, ne občan“.

Konkrétně by z těchto formulářů měly zmizet všechny kolonky určené k vyplňování těch údajů, které orgán veřejné moci bude získávat ze základních registrů (tzv. referenční údaje). Přesněji: u elektronických formulářů se takovéto položky automaticky předvyplní, jakmile dojde ke „ztotožnění“ občana (jeho jednoznačné identifikaci).

Rozsáhlost těchto změn asi nejlépe vystihl na ISSS příspěvek zástupkyně Prahy 13, kde právě teď „pilotují“ napojení svých informačních systémů (v roli agendových IS) na základní registry. Již provedli celkovou analýzu svých interních procesů, vydali k tomu novou směrnici starosty, realizovali nezbytnou úpravu svých agendových informačních systémů, a v současné době začínají pracovat na „ztotožnění“ svých dat s obsahem základních registrů. Snad se celý příspěvek záhy objeví ke stažení z webu konference ISSS.

Nejde jen o základní registry

Příklad Prahy 13 je ilustrativní i v tom, že když se dnes mluví o „základních registrech“, jde ve skutečnosti o něco mnohem většího. Nikoli jen o ony čtyři registry (registry obyvatel, osob, územní identifikace a adres, a registr práv a povinností), plus převodník ORG a zastřešující Informační systém základních registrů. Fakticky jde o všechny informační systémy, které slouží k vykonávání nějaké veřejnoprávní agendy. A o všechny orgány veřejné moci, které tyto agendy vykonávají ve své působnosti.

Zjednodušeně řečeno se tedy změny týkají všech – a všichni by měli udělat to, co Praha 13. Samozřejmě v odpovídajícím měřítku, k rozsahu své působnosti a vykonávaným agendám. A to do 1.7.2012. Je to reálné?

Obávám se, že to není reálné ani u samotného resortu vnitra, které by kromě práce na dvou základních registrech, jejichž je zřizovatelem (registru obyvatel a registru práv a povinností) mělo odpovídajícím způsobem (podobně jako Praha 13) připravit i „své“ agendy a „své“ informační systémy. Jako třeba agendové informační systémy evidence obyvatel, evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů, které budou dokonce i editory základního registru obyvatel. Což znamená, že přes ně se budou provádět veškeré změny a opravy dat v základním registru obyvatel. I zde by vše mělo správně fungovat už k 1.7.2012 – ale výběrové řízení na „implementátora“ těchto tří agendových informačních systémů bylo vypsáno až velmi nedávno, koncem března. Letošního roku.

Mizerné PR

Pozitivnímu vnímání celého dění kolem základních registrů podle mého názoru neprospívají ani některé kroky, které se kolem všeho odehrávají. Včetně zmatečných aktivit v oblasti PR, směrem k nejširší veřejnosti.

Tak například: na podzim loňského roku ministerstvo vnitra ohlásilo, že k 28.11.2011 spouští pilotní provoz základních registrů, po kterém měl od 1.4.2012 následovat zkušební provoz. K 7.12.2011 vnitro konstatovalo, že „pilotní provoz je v plném proudu“. No a nyní, k datu 2.4.2012, u příležitosti zahájení konference ISSS, přišlo toto oznámení:

Kdo neuvidí, neuvěří, aneb základní registry v praxi. Pod tímto mottem představilo Ministerstvo vnitra pilotní provoz základních registrů.

No, možná je to jen chyba terminologie a záměna mezi „pilotním“ a „zkušebním“. Ale i tak to nestaví celou záležitost do dobrého světla. Stejně jako opakované „spouštění“ informační kampaně k základním registrům: její zahájení bylo poprvé oznámeno v říjnu loňského roku. Přímo na letošní konferenci ISSS bylo její zahájení oznámeno znovu. Inzerována byla dostupnost podrobných materiálů v tištěné podobě i na CD, k vyzvednutí na stánku MV ČR. Tam ale nabízeli jen druhou specializovanou přílohu čtrnáctideníku Veřejná správa, a dále CD se záznamem vystoupení na nedávné konferenci Cesta k registrům, která se konala 29.2.2012. Tato videa lze shlédnout i na novém kanálu o základních registrech na YouTube.

Možná je ale takto „chudá“ kampaň jen důsledkem toho, že se vnitru nepodařilo včas a správně vypsat příslušnou veřejnou zakázku. Dnes se na webu ministerstva vnitra můžeme dočíst, že veřejná zakázka na „Kreativní zpracování a produkci informační kampaně k projektu Základních registrů“ byla k 2.4.2012 zrušena, v souvislosti s novelou zákona o zadávání veřejných zakázek.