Vyšlo na Lupě, 2.4.2012
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b12/b0402001.php3

Je u nás místo pro tři další mobilní operátory?

Stávající mobilní operátoři dnes využívají jen polovinu kmitočtů, získaných před mnoha lety v rámci 3G licencí. I podle ČTÚ tak existuje „kmitočtový prostor“ pro nejméně tři další zcela srovnatelné operátory UMTS. Situace se ale má brzy změnit.

Největším současným tématem v telekomunikacích je nadcházející aukce kmitočtů pro mobilní sítě. To, o čem rozhodne, je výše jednorázové částky, kterou zájemci zaplatí za získání přídělu nových kmitočtů. A samozřejmě také: kteří zájemci příděly získají. Podle dosud zveřejněných informací by vyvolávací cena měla být něco přes 9 miliard.

Kromě tohoto jednorázového příjmu se ale vybrakovaná státní kasa může těšit i na průběžné platby za skutečné používání přidělených kmitočtů ze strany operátorů. Pochopitelně nejenom za nově přidělované kmitočty, ale i za ty již dříve přidělené a skutečně využívané, za které inkasuje již dnes. A to jak od operátorů mobilních, tak i o těch pevných.

Obecně totiž platí, že ten, kdo skutečně využívá nějaké kmitočty, které mu byly přiděleny (na licenčním principu), za to musí něco platit. Stejně jako musí platit i za přidělená čísla. A kolik musí platit, určuje Nařízení vlády (o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel), č. 154/2005 Sb.  Jen za „mobilní“ kmitočty to dosud je 423 milionů Kč ročně (zdroj).

Toto nařízení vlády se ale v současné době novelizuje. Z dostupných informací vyplývá, že o jeho novou podobu se určitým způsobem „hádá“ Ministerstvo průmyslu a obchodu s regulátorem (ČTÚ). Zřejmě i s tím souvisí skutečnost, že vláda o nové podobě svého nařízení jednala 21. března, ale věc odložila o měsíc.

Největším sporným bodem se zdá být otázka toho, jak zpoplatnit ty kmitočty, které mobilní operátoři již mají přidělené, ale fakticky je nevyužívají - a dosud za ně nic neplatí. Nově za ně už budou muset platit, protože jinak by jim byly odebrány. Otázkou je ale kolik za ně budou platit: zda „plnou cenu“, nebo jen jedno procento této „plné ceny“.

V souvislosti s tímto sporem pak vychází najevo i některé zajímavé skutečnosti, o  kterých se dosud příliš neví a nemluví. Konkrétně to, v jak velké míře mobilní operátoři využívají současného stavu, kdy nemusí platit za ty kmitočty, které sice mají přidělené, ale fakticky je nevyužívají: aby minimalizovali své náklady, například v pásmu 2,1 GHz (pro sítě 3G) skutečně využívají jen asi polovinu těch kmitočtů, které získali v rámci svých 3G licencí. Český telekomunikační úřad to dokonce vedlo k následujícími konstatování (v rámci podkladů pro rozhodování vlády o nové podobě jejího nařízení):

S ohledem na reálné využití kmitočtů k poskytování služeb širokopásmového přístupu v současné době tedy existuje kmitočtový prostor pro nejméně 3 další zcela srovnatelné operátory UMTS. To, že tito operátoři nemohou vzniknout, je pouze důsledek existence přídělů rádiových kmitočtů výše uvedených subjektů, nikoliv reálného vyčerpání rádiového spektra.

Důsledky se ovšem neprojevují pouze v tom, že státní rozpočet přichází o významné vstupy. Odnáší to i zákazníci, protože rádiové části 3G sítí mají celkově nižší kapacitu, než jakou by mohly mít při využití všech přidělených kmitočtů. Operátoři proto musí „moderovat poptávku“ a uživatele mobilních datových služeb držet mnohem více „na uzdě“, aby jejich sítě tolik nezatěžovali a nechtěli přenášet tolik dat.

Jak operátoři využívají přidělené kmitočty

Výše citovaný výrok ČTÚ, ohledně prostoru pro 3 další UMTS operátory, vychází z toho, jak velkou (resp. spíše malou) část přidělených kmitočtů stávající mobilní operátoři skutečně využívají. Vše ukazují následující dvě tabulky, které připravil ČTÚ a které pochází z tohoto dokumentu s vypořádáním připomínek k návrhu nového nařízení vlády.

UMTS 2 GHz – TDD:

Operátor Přiděleno celkem (MHz) Využíváno (MHz) Využití (%)
Telefónica Czech Republic, a.s. 5 0 0
Vodafone Czech Republic, a.s. 5 0 0
T-Mobile Czech Republic, a.s. 5 5 100
UMTS 2 GHz – FDD
Operátor Přiděleno celkem (MHz) Využíváno (MHz) Využití (%)
Telefónica Czech Republic, a.s. 2 * 19,8 = 39,6 2 * 9,7 = 19,4 49,0
Vodafone Czech Republic, a.s. 2 * 19,8 = 39,6 2 * 10,0 = 20,0 50,5
T-Mobile Czech Republic, a.s. 2 * 19,8 = 39,6 2* 5,0 = 10,0 25,3

V případě nepárového pásma (v první tabulce) si ještě dodejme, že T-Mobile nedávno oznámil, že se svým UMTS/TDD skončí.

Stejně tak si připomeňme, že operátoři získali své 3G licence již poměrně dávno: v roce 2001 T-Mobile (tehdy ještě Radiomobil) za 3,8 miliardy Kč a O2 (tehdy ještě Eurotel) za 3,5 miliardy Kč. Vodafone, resp. ještě Oskar, si trochu počkal a v roce 2005 získal třetí licenci jen za 2 miliardy. Ovšem, a to je z dnešního pohledu podstatné: s přidělením nebyl spojen závazek přidělené kmitočty také skutečně využívat, a v důsledku toho za toto používání také platit. Proto mobilní operátoři minimalizují své náklady i tím, že využívají co nejméně přidělených kmitočtů (viz obě tabulky výše), a pouze za ně pak platí.

Podle stejného zdroje (vypořádání připomínek k návrhu nového nařízení vlády, určujícího ceny) naši mobilní operátoři dosud platili do státního rozpočtu 423 milionů Kč ročně za využívané kmitočty, a tedy méně než pevní operátoři s 609 miliony Kč. V zahraničí ale má být praxe přesně opačná: poměr má být 2,5:1 až 4:1 ve prospěch mobilních sítí.

Proč tomu tak je?

Skutečnost, že mobilní operátoři dnes využívají jen část přidělených kmitočtů, nemohou dost dobře popírat. Čím ji ale vysvětlují? Na moji otázku mi odpověděli z O2 a z Vodafone prakticky shodně v tom smyslu, že potřebují „kapacitní rezervy“:

Telefónica v současné době provozuje dvě tzv. nosné frekvence z možných čtyř. Je to dáno tím, že s provozem každé další "nosné" jsou spojeny podstatné provozní náklady a administrativní poplatky. Proto se ke spuštění další "nosné" přistupuje až tehdy, kdy je to z důvodu nárůstu počtu zákazníků a provozu v síti nutné.
Jelikož veškeré dostupné předpovědi vývoje datového provozu počítají s prudkým nárůstem množství dat a požadavků na kapacitu sítí, je stávající příděl pro naši společnost nepostradatelný. Do budoucna bude nezbytné spuštění dalších "nosných" a s využitím celého dostupného přídělu počítáme.
VF: Jsme teprve ve třetině doby, na níž máme licence udělené, a využíváme je zhruba z poloviny. Každý operátor musí mít kapacitní rezervy do budoucna. Stále se zvyšuje objem hlasového provozu a meziročně se třikrát zvýšil objem dat, která naší sítí protekla.  Datové služby  přitom  zatím využívá jen zhruba pětina zákazníků. Data budou  za 3 až 5 let  výrazně dominantní  částí celkového provozu a  jejich objemy budou násobně vyšší než nyní. Na to počítáme se současnou rezervou.

Závislost mezi objemem datového provozu a šířkou využívaného frekvenčního pásma samozřejmě existuje. Ale je přeci jen složitější, a ne jednoduše lineární. V praxi, vzhledem k principu buňkové sítě, hodně záleží na počtu a hustotě buněk, i na vyspělosti používané mobilní technologie. Ostatně, pokud by závislost měla být jen čistě lineární, jaké by musely být důsledky toho, že T-Mobile využívá jen polovinu párového 3G pásma  oproti svým konkurentům? Má ve své 3G (UMTS-FDD) síti poloviční provoz na jednoho zákazníka? Nebo jen polovinu zákazníků, zatímco druhou obsluhuje jeho UMTS-TDD, které se chystá zrušit? Přitom Telefónica je v obdobné situaci se svým CDMA, a vlastně i Vodafone (s CDMA od U:fona). Přesto využívají (a platí) dvojnásobně široké pásmo pro své 3G (FDD).

Kdo moderuje poptávku a podle čeho?

Ono to ale bude asi ještě složitější: operátoři mají pravdu v tom, že datový provoz roste a nejspíše ještě poroste, a že potřebují určitou rezervu. Tu tedy mají již ve stávajícím 3G, a kromě toho mají možnost získat další „hodně velkou“ rezervu skrze nově nabízené kmitočty v nadcházející aukci.

Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že „datovou zátěž“ vůči mobilním sítím sice generují jejich uživatelé (zákazníci mobilních operátorů), ale o velikosti této zátěže fakticky rozhodují sami mobilní operátoři, skrze velmi účinné nástroje, které mají k dispozici: skrze svou cenovou politiku a skrze nastavování objemových limitů mohou velmi efektivně regulovat míru zátěže, kterou jejich sítě podstupují. A jak sami říkají (konkrétně Telefónica), dělají tak na úrovni celé sítě, protože nemají nástroje k „jemnějšímu“ regulování:

Účelem objemových limitů v rámci FUP je ovlivňovat celkový objem dat přenášených sítí, tj. moderace poptávky. Podle měřených hodnot skutečně skupiny uživatelů s různými FUP limity přenášejí v průměru různé množství dat měsíčně. Ochrana sítě před přetížením a zajištění rovného přístupu uživatelů je skutečně důvodem tohoto opatření. Bohužel nejsme technicky schopni aplikovat omezení s ohledem na jednotlivé body sítě a historii uživatelů, kteří jsou v daném bodu aktivní, takže uplatňujeme řízení toku na úrovni celé sítě.

Pak se ale nesmíme divit operátorům, že tato jejich „moderace poptávky“ je řízena jejich zájmy, které zcela logicky zahrnují jak maximalizaci výnosů, tak i minimalizaci nákladů, včetně minimalizace rozsahu využívaných kmitočtů. A ne zájmy zákazníků, kteří by chtěli minimalizovat zase své náklady, a naopak maximalizovat přínos pro sebe. Stejně tak ale není tato „moderace poptávky“ řízena ani zájmy státu, který by měl chtít maximalizovat své příjmy.

S tím vším pak úzce souvisí i absence faktické konkurence mezi mobilními operátory: ti tak nejsou nuceni soutěžit o zákazníka, a tím i brát ohled na jeho potřeby. Včetně minimalizace jeho nákladů.

Kmitočty už nebudou ležet ladem

Dosavadní stav, kdy operátoři mohou nechávat již přidělené kmitočty ležet ladem, bez skutečného využití (a tím i bez placení za ně), ale brzy skončí. Státu sice trvalo hodně dlouho, než se rozhodl s tímto stavem něco dělat – ale nakonec tak přeci jen učinil. K 1.7.2010 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích (zákona č. 127/2005 Sb.), který nyní má ve svém paragrafu 22b následující nové ustanovení:

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

Toto ustanovení se zřejmě týká i 3G licencí, ve kterých se sice něco praví o termínu spuštění mobilních sítí 3G jako takových (a co bylo už dvakrát posunuto), ale už se zde nemluví o samotných kmitočtech a jejich využití. Dvouletá lhůta, uvedená v tomto novém paragrafu, se ale kvůli zabránění retroaktivity musí počítat od účinnosti příslušné novely, tedy od 1.7.2010. Skončí tedy 1.7.2012 – a od této doby by předseda Rady ČTÚ měl mít nejenom možnost, ale dokonce povinnost nevyužívané kmitočty odebrat.

Samozřejmě lze očekávat, že mobilní operátoři do té doby začnou využívat všechny přidělené kmitočty, resp. požádají o individuální oprávnění na jejich využití, aby se vyhnuli jejich odebrání.

Plná cena, nebo jen 1% ceny?

Další zajímavou otázkou pak je to, kolik budou mobilní operátoři za nově využité kmitočty platit. Na první pohled je to možná hloupá otázka, ale má svou logiku: v původním návrhu nového nařízení vlády totiž byla obsažena možnost získat až 99% slevu z “plné ceny“:

Poplatek za rádiové kmitočty využívané výhradně pro nízkovýkonový sdílený přístup k celoplošným rádiovým sítím prostřednictvím domácích základnových stanic činí 1% poplatku C za využívání jednoho rádiového kmitočtu.

Proti tomuto návrhu, se kterým zřejmě přišlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se tvrdě postavilo ČTÚ, s argumentem že právě tudy by mobilní operátoři „utekli“ z povinnosti skutečně využít všechny přidělené kmitočty. Stačilo by jim „obsadit je“ nabídkou femtobuněk. Takových, jaké Vodafone nabízí již dnes, a ostatní by nejspíše brzy začali:

Tato zdánlivě drobná navrhovaná změna však v sobě obsahuje vážné nebezpečí možného zneužití držiteli přídělů rádiových kmitočtů k zablokování rozvoje konkurence v sítích elektronických komunikací (tj. k omezení konkurence ve vysokorychlostním přístupu k internetu), neefektivnímu využívání rádiového spektra a značnému výpadku příjmů státního rozpočtu, včetně negativního dopadu na rozpočet ČTÚ.  S ohledem na dále uvedené ČTÚ požaduje, aby bylo od této navrhované změny upuštěno.
Příliš nízká výše poplatků za přidělené rádiové kmitočty nemotivuje držitele oprávnění k účelnému a efektivnímu využívání rádiového spektra. Navrhovaná „sleva“ ve výši 99 % obvyklého poplatku v důsledku znamená, že by rádiové kmitočty byly z pohledu operátorů přidělovány v podstatě „zadarmo“. Tím by stát současně indikoval, že mezinárodně harmonizovaná kmitočtová pásma se stávají jakýmsi „odpadem“.

Stejný osud, jako dosud nevyužívané kmitočty v pásmu 2,1 GHz, by podle ČTÚ potkal i pásmo 2,6 GHz, které bude draženo v rámci nadcházející aukce:

Při přijetí navrhované změny lze pak stejnou situaci předpokládat i v případě pásma 2,6 GHz. Lze totiž odůvodněně předpokládat, že rozvoj a zavádění nových technologií (např. LTE) bude zpočátku soustředěn do pásma 800 MHz (digitální dividenda), ale pásmo 2,6 GHz bude z pohledu operátorů nutné jak „blokovat“ proti vzniku konkurence, tak i proti odnětí za nevyužívání kmitočtů podle podmínek z výběrového řízení. I v tomto případě tedy lze předpokládat, že operátoři požádají o přidělení tohoto pásma pouze pro provozování „domácích nízkovýkonových stanic“ (femtobuněk) a ke skutečnému rozvoji širokopásmových služeb v pásmu 2,6 GHz v dohledné době prakticky nedojde. Celé toto pásmo tak může být na velmi dlouhou dobu znehodnoceno, přičemž po celou dobu bude stát přicházet o očekávané příjmy z vyměřených poplatků (rozdíl mezi běžnou výší a 1% poplatku). Předpokládaná doba platnosti přídělů je 15 roků.

Popisovaným námitkám ČTÚ bylo v rámci připomínkového řízení vyhověno a citované ustanovení o 99% slevě na femtobuňky bylo z návrhu vypuštěno. Jenže celá věc ještě zdaleka není uzavřena: jak už jsem zmiňoval výše, vláda 21. března odložila projednávání popisovaného nařízení o měsíc. Takže na definitivní rozhodnutí, i na definitivní podobu nařízení vlády, si ještě musíme počkat.