Vyšlo v Lidových novinách, 7.3.2012, jako komentář
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b12/b0307001.php3

Hrozí nám biometrické podpisy?

Na to, aby se naučilo pracovat s vlastnoručními podpisy, mělo lidstvo celá dlouhá staletí. Na to, abychom se naučili pracovat s elektronickými podpisy, jsme měli jen několik málo let. Podle toho to ale také dopadá: pravidla jejich používání hledáme a učíme se je za pochodu. Nic jiného nám totiž nezbývá, když už naši zákonodárci rozhodli za nás a zavedli datové schránky i povinné doručování dokumentů právě v elektronické podobě.

Dnes už si zákonodárci snad začínají uvědomovat, co vlastně udělali. Snad už jim začíná docházet, jak složitá je celá problematika elektronických podpisů, o kterých si původně mysleli, že se svými vlastnostmi a způsobem používání nijak neliší od podpisů vlastnoručních. A dokonce to takto i říkali nahlas, směrem k prvním uživatelům datových schránek.

Jenže realita je jiná. S elektronickými podpisy to skutečně je hodně složité a náročné. Ne snad co do samotného používání - ale náročné na vědomosti a znalosti. Protože lidé, kteří elektronické podpisy chtějí správně používat, se musí nejprve hodně naučit a mnohé pochopit. A na to mnozí nemají čas, náladu, nebo to nemohou či nechtějí udělat z nějakého jiného důvodu.

Nedivme se potom, když tito lidé začnou naslouchat někomu, kdo jim slibuje snadné a rychlé řešení: takovou alternativu ke stávajícím elektronickým podpisům, která prý zachovává všechny jejich výhody, ale současně odstraní všechny jejich nevýhody. Konkrétně takové řešení, které bude vlastně starým a dobře známým vlastnoručním podpisem - a jen místo klasické tužky bude využívat speciální elektronické pero, a místo papíru podložku citlivou na dotek, jakou známe například z tabletů. Elektronicky snímat a následně vyhodnocovat se pak budou naše biometrické charakteristiky a jejich dynamika: jak křivka pohybu naší ruky při podepisování, tak i rychlost, tlak na podložku atd. Proto se tomu také tak říká: dynamický biometrický podpis.

Možná, že jste se s takovýmto dynamickým biometrickým podpisem již setkali. Třeba u některé z kurýrních služeb, které musíte potvrdit, že jste si převzali zásilku - a to svým podpisem přímo na jejich příručním terminálu. No a pokud projdou snahy některých zákonodárců, budete se s nimi setkávat ještě mnohem častěji, protože podle jejich záměrů mají být dynamické biometrické podpisy zavedeny do naší legislativy a postaveny na roveň stávajícím elektronickým podpisům.

Jenže: pokud by se tak stalo, byl by to přechod z elektronického bláta do ještě mnohem hlubší biometrické louže. Protože dynamické biometrické podpisy jsou řešením, vyvinutým a určeným pro něco jiného, než je podepisování elektronických dokumentů. Jsou především metodou autentizace, neboli prokázání vlastní identity: místo zadání správného hesla předvedete druhé straně svůj podpis. Ona jej porovná s podpisovým vzorem a podle míry shody usoudí, zda jste skutečně tím, za koho se vydáváte, či nikoli.

Využít dynamické biometrické podpisy pro jiný účel, konkrétně pro podepisování elektronických dokumentů, je sice v principu možné, ale jde to stejně složitě a problematicky, jako snaha podepisovat elektronické dokumenty otiskem prstu, vzorkem sítnice, tvarem obličeje, způsobem chůze či jinou biometrickou charakteristikou.