pro návrat na domovskou stránku klikni
tiráž článku
Vyšlo na Lupě, 1.8.2011
Rok: 2011
Měsíc: 08
Den: 01
sdílení a tisk
související články

Přeprodeji ADSL došel dech

Provozní výsledky Telefóniky za 2Q2011 naznačují, že po dvou kvartálech nevídaného vzepětí přeprodávaného ADSL se situace vrací zpět do starých kolejí. Celkovému odbytu ale moc nepomohlo ani VDSL.

Česká Telefónica minulý týden zveřejnila své provozní výsledky za druhý letošní kvartál, a tím i za celé první letošní pololetí. Bylo to poprvé od květnového přejmenování společnosti, z Telefóniky O2 Czech Republic na Telefóniku Czech Republic (tedy již bez O2), a tak jsem to pojal i jako příležitost pro změnu tradičních grafů, pomocí kterých se zde na Lupě snažím interpretovat jednotlivé provozní ukazatele.

Drobným problémem je to, že k dnešnímu dni ještě nejsou známy výsledky T-Mobile (budou až ve čtvrtek), stejně jako výsledky UPC (budou ve středu). Takže některé údaje ještě není možné porovnávat. Ale i tak se z nynějších výsledků samotné Telefóniky dá vyčíst mnoho zajímavého.

Přeprodeji dochází dech

Hlavní sdělení vyplývá z následujícího grafu, s tradičními údaji ale v novém provedení, snad čitelnějším: červeně jsou vyneseny čtvrtletní přírůstky přípojek, které na maloobchodním trhu zřídila sama Telefónica. Zeleně pak přeprodané přípojky (z pohledu Telefóniky velkoobchodní), a žlutě pak zpřístupněné místní smyčky (které mohou, ale také nutné nemusí být využity pro ADSL).

Jak je z obrázku dobře vidět, předchozí dva kvartály (4Q2010 a 1Q2011) zaznamenaly nebývalý nárůst přeprodávaného ADSL (na grafu zeleně), které jsem podrobněji rozebíral v předchozích článcích (ADSL: přeprodej poprvé překonal přímý prodej, a  ADSL: konkurence vydržela). Bylo to pokračování trendu, který započal již dříve, v předchozích kvartálech – a jednoznačně souvisel s aktivitou T-Mobile na poli ADSL. Protože právě T-Mobile v poslední době na ADSL hodně vsadil a podpořil ho mohutnými (a jistě i drahými) marketingovými kampaněmi i akčními slevami.

Jenže: drahé reklamní masáže skončily, a s nimi očividně skončila pozornost i zájem koncových zákazníků. I když provozní výsledky samotného T-Mobile dosud nejsou známy, už z výsledků Telefoniky (na předchozím grafu) jasně vyplývá, že přeprodeje ADSL opravdu významně klesly. A to na pouhou tisícovku za celý kvartál, přes všechny přeprodávající (což není jen T-Mobile).

Ještě markantněji je to vidět na následujícím obrázku, který ukazuje pouze přeprodeje: jak jejich kvartální přírůstky, tak celkový počet.

Pravdou je, že jde o celková čísla vždy na konci příslušného kvartálu, která ve skutečnosti představují rozdíl mezi nově zřízenými a zase zrušenými přípojkami v průběhu celého kvartálu. Ale i tak asi lze předpokládat, že rušených přípojek nebude až tak moc, aby to zvrátilo celkový  závěr: že přeprodeji došel dech.

S tím souvisí i výrazný pokles zpřístupněných místních smyček, který v detailu ukazuje graf na následujícím obrázku: za poslední kvartál těchto smyček ubylo na 3,3 tisíce, což je za dosavadní historii existence tohoto mechanismu úplně nejvíce.

Na druhou stranu tento úbytek nutně nemusí souviset s ADSL, protože u zpřístupněných místních smyček není k dispozici statistika o tom, jak konkrétně jsou využity. Na prvním grafu, uvedeném výše, vycházím ze zjednodušeného předpokladu, že všechny zpřístupněné místní smyčky byly využity pro ADSL. Což nejspíše není pravda, a určitá jejich část může být využita jinak. Třeba pro symetrické varianty xDSL, nebo pro úplně jiný účel. A jemu na vrub pak může jít i nynější úbytek.

Může, ale také nemusí.

Pomohlo VDSL?

Připomeňme si, že od 9.5.2011 nabízí Telefónica také technologii VDSL (podrobněji viz článek VDSL: poslední velké zrychlení?). Jak se ale tato skutečnost promítla do provozních výsledků samotné Telefóniky, konkrétně do počtu přípojek, které sama realizovala na maloobchodním trhu? Naplnilo se očekávání, že nástup VDSL oživí zájem o připojení k Internetu „přes pevnou linku“?

Pokud se začteme do tiskové zprávy, kterou Telefónica vydala ke zveřejnění svých výsledků za druhý letošní kvartál, mohlo by se zdát, že tomu tak je. Cituje totiž finančního ředitele Telefóniky, který říká:

Pokud jde o služby fixního vysokorychlostního internetu, naše nabídka založená na technologii VDSL, kterou jsme uvedli na trh na začátku května, přináší první slibné výsledky.

Obratem ale dodává, že tyto slibné výsledky se netýkají ani tak přírůstků, jako spíše udržení stávajících zákazníků a stávajících výnosů:

Stávající zákazníci ADSL služeb postupně přecházejí na tuto vylepšenou službu, což nám pomáhá udržet průměrný výnos na jednoho zákazníka a snižuje míru jejich odchodu.

Pravdou je, že objemy kvartálním přírůstků (viz první dnešní graf) nenaznačují žádné zvýšení odbytu, a to ani u „maloobchodního ADSL/VDSL“, které realizuje sama Telefónica pod svou značkou. A to i s uvážením toho, že VDSL mělo na projevení svých dopadů jen poloviční čas, jelikož bylo dostupné jen polovinu celého druhého čtvrtletí. Ale i tak toto druhé čtvrtletí žádné zvýšení odbytu nevykazuje. Právě naopak. Na druhou stranu VDSL možná zabránilo ještě většímu propadu.

Zveřejněné provozní výsledky přitom nerozlišují mezi technologiemi, a tak neoddělují ADSL od VDSL a jejich počty vykazují sumárně (stejně jako výše uvedené grafy). Tisková zpráva však v jednom místě přeci jen dává určitý náznak toho, jak je VDSL úspěšné, když říká:

9. května 2011 spustila Telefónica Czech Republic svoji nabídku vysokorychlostního internetu založenou na technologii VDSL, která nabízí zákazníkům výrazně vyšší rychlosti připojení. Do konce června využilo možnost pořídit si tuto novou službu již 41 tisíc zákazníků

Vzhledem k celkovému počtu nově zřízených přípojek za celý kvartál (11 tisíc „maloobchodních“, a 1 tisíc „velkoobchodních“) je tomuto tvrzení nutné rozumět tak, že jde i o „pořízení nové služby“ cestou přeměny stávající ADSL přípojky na VDSL přípojku. Takových bylo nejméně 30 tisíc, ale velmi pravděpodobně  ještě více, jelikož všechny nové nemusely být zřizovány již na ADSL.

K relevantnějšímu posouzení dopadů VDSL si ale musíme ještě počkat na výsledky dalších čtvrtletí.

Nahé ADSL

I bez znalosti vlivu VDSL ale lze konstatovat, že druhé čtvrtletí nedopadlo pro ADSL (a VDSL) moc dobře. První dnešní graf ukazuje, že kromě výrazného poklesu přeprodejů se nedařilo ani samotné Telefónice na maloobchodním trhu, s přípojkami které realizuje sama. I když nynějších 11 tisíc přírůstků je úplně stejných, jako za stejné období předchozího roku.

Co už není stejné, je tempo přibývání ADSL/VDSL přípojek bez hlasových služeb, neboli „nahých“. Jak ukazuje následující graf, tempo jejich přírůstků se po určitém počátečním boom-u drželo na víceméně stejné úrovni – ale za poslední čtvrtletí kleslo na polovinu této úrovně.

Pokud ale vezmeme do úvahy  jak „maloobchodní“ přípojky, zřizované samotnou Telefónikou, tak i přeprodávané (velkoobchodní) přípojky, pak pokles nahého ADSL (na polovinu) odpovídá poklesu nově zřizovaných přípojek (také na polovinu). A pokud si srovnáme i absolutní čísla, vyjde nám z toho, že za poslední dva kvartály se přírůstky nahého ADSL prakticky shodují s přírůstky maloobchodního a velkoobchodního ADSL (a VDSL).

Na první pohled to vypadá velmi logicky a mohlo by to naznačovat, že úplně všechny nové přípojky již vznikají jako nahé. Tak tomu  ale nejspíše nebude, protože určitě alespoň nějaké přípojky vznikají stále jako „oblečené“, včetně hlasových služeb. Tipuji ale, že jich bude jen málo a jejich podíl bude nevýznamný.

Pak to ale má jeden velmi zajímavý důsledek: že výrazně klesl počet starších přípojek, zřízených ještě jako „oblečené“, které jsou převáděny na „nahé“. Jako by se potenciál zájemců o takovouto změnu již vyčerpal.

Jak se daří hlasovým službám?

Ukažme si proto také, jak se v poslední době dařilo hlasovým službám od Telefóniky CR. Ukazují to následující dva grafy, nejprve v absolutním pohledu (jako celkové počty), a pak v relativním pohledu (jako čtvrtletní přírůstky).

Jak z těchto grafů vyplývá, početně stále dominují klasické pevné linky (včetně ISDN), kterých stále ubývá, i když tempem, které přeci jen zpomaluje (viz modré sloupce na druhém z obou obrázků). Co roste, jsou hlasové služby na bázi VOIP, které Telefónica nabízí zatím jen firemním zákazníkům.

Ale ani když se k nim připočtou přírůstky nahých ADSL/VDSL přípojek, které Telefónica počítá mezi pevné linky (jako „linky bez tarifu“), nedokáží jejich přírůstky kompenzovat úbytky klasických pevných linek (PSTN a ISDN). Kvůli tomu mají celkové počty, na prvním z předchozích dvou obrázků, stále výrazně klesající tendenci.

No a co vlastně způsobuje ony pokračující úbytky klasických pevných  linek s hlasovými službami, když „obnažování“ dosud oblečených ADSL přípojek to už nejspíše není?

Stále je zde ještě hodně dalších možností. A to jak rušením samostatných pevných linek (bez ADSL), tak i ústupem od používání technologie ISDN, která je sem započítávána (a u přípojek ISDN30 jsou B kanály započítávány dokonce jednotlivě).

 
© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+