Vyšlo na Lupě, 25.7.2011
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b11/b0725001.php3

Kolik budou stát základní registry?

Teprve minulý týden podepsalo vnitro poslední dvě smlouvy na implementaci základních registrů. Ovšem s jinými subjekty a za podstatně vyšší ceny, než jaké oznámilo původně. Ale naopak ve shodě s předpovědí, která již koncem roku 2009 odhadla vítěze.

Ačkoli jsou právě prázdniny a doba letních dovolených, přesto se v minulém týdnu odehrálo hned několik událostí, významných (nejenom) pro český eGovernment.

Konkrétně vláda minulý týden představila Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Po nedávném přijetí harmonogramu implementace základních registrů se v ní znovu přihlásila k dokončení  systému  základních registrů, včetně dodržení termínu jejich ostrého startu k 1.7.2012.

To je ale opravdu velmi brzy, zvláště když si uvědomíme, že na některých klíčových součástech celého systému registrů se dosud nezačalo ani pracovat – protože ani nemohlo. Dosud totiž nebyli vybráni někteří dodavatelé těchto součástí, a nebyly s nimi podepsány potřebné smlouvy.  To se také změnilo až minulý týden.

Vzhledem k tomu, o jak obrovský projekt se jedná, s nesmírně dalekosáhlými důsledky na fungování  celé veřejné správy (a dopady i do privátní sféry), mi ale potvrzení termínu 1.7.2012 přijde hodně odvážné.

Jak se posouvaly termíny  

Původně měly být základní registry vybudovány a spuštěny k 1.7.2010, a pak provozovány v ročním pilotním provozu, během kterého měly být postupně plněny a testovány. Následně měly být spuštěny naostro již k 1.7.2011.

Později byl ostrý start o rok posunut, na 1.7.2012, ale samotné vybudování základních registrů se zpožďovalo  ještě více. Tím se pochopitelně ještě více zkracoval čas na pilotní provoz a postupné plnění základních registrů, jejich ladění, odstraňování problémů atd.  

Dnes do znovu potvrzeného ostrého startu (k 1.7.2012) zbývá pouze jedenáct měsíců a pár dnů. Ale celý systém základních registrů, se všemi jeho součástmi, dosud nestojí.  Některé z těchto součástí možná již jsou rozpracovány a nějak testovány – ale na jiných se dosud ani nezačalo pracovat. Jak již zaznělo výše, ani nemohlo, protože smlouvy s jejich dodavateli do nedávných dnů ještě ani nebyly podepsány. To se změnilo teprve minulý týden, kdy MV ČR oznámilo podepsání zbývajících dvou smluv, na realizaci registru obyvatel a registru práv a povinností.

Přesto se vláda opakovaně hlásí k dodržení termínu ostrého startu. A skrze svůj harmonogram implementace základních registrů zkracuje postupné plnění a zprovozňování základních registrů jakoby „až na dřeň“. Či spíše: na tak krátké intervaly, že je většina resortů v meziresortním připomínkovém řízení kritizovala jako zcela nereálné.

Jak kdo stíhal

Podívejme se nyní stručně na to, jak probíhaly a jak dopadly veřejné zakázky na budování jednotlivých částí celého systému základních registrů. To nejpodstatnější ukazuje následující tabulka.

Z ní vyplývá, že zadání příslušných veřejných zakázek proběhlo zhruba ve stejnou dobu, na podzim roku 2009. Již za několik dalších měsíců pak stihly vše dotáhnout do konce a podepsat smlouvy se svými dodavateli Český úřad zeměměřický a katastrální (odpovědný za základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí, zkratkou RUIAN),  a také Český statistický úřad (odpovědný za základní registr osob, zkratkou ROS). 

S vypsáním zakázky se poněkud opozdil  Úřad na ochranu osobních údajů, který bude provozovat převodník ORG. Jeho úkolem bude řepočítávat mezi sebou jednotlivé agendové identifikátory, které v rámci základních registrů nahradí dosavadní rodná čísla. 

ÚOOÚ vypsal svou zakázku až počátkem  2010 a trvalo mu necelý rok,  než podepsal smlouvu s vybraným dodavatelem.

gesce

předpokládaná cena v zadání (bez DPH)

skutečná cena (bez DPH)

bude realizovat

zveřejněno

podepsáno

RÚIAN

ČÚZK

347,500 mil. Kč

346,5 mil. Kč

NESS Czech

11.9.2009

10.12.2009

ROS

ČSÚ

385,425 mil. Kč

371,5 mil. Kč

Adastra

16.11.2009

13.4.2010

ORG

ÚOOÚ

303,400 mil. Kč

109,85 mil. Kč

TESCO SW

2.3.2010

9.2.2011

ISZR

MV ČR

450 mil. Kč

320 mil. Kč

AutoCont CZ

3.11.2009

12.4.2011

ROB

MV ČR

378,151 mil. Kč

286 mil. Kč

ICZ

1.9.2009

červenec 2011

RPP

MV ČR

443,697 mil. Kč

418 mil. Kč

Asseco Central Europe

3.11.2009

červenec 2011

Zdaleka největším opozdilcem je ale resort vnitra, do jehož gesce spadají tři klíčové součásti celého systému: registr práv a povinností (RPP), registr obyvatel (ROB), a pak informační systém základních registrů (ISZR), který ostatní součásti jakoby obaluje a integruje.

Ministerstvo vnitra skutečně mělo neskonalé potíže s dokončením svým veřejných zakázek. Svého času, v březnu 2010, dokonce svolalo tiskovou konferenci a  na ní představilo vítěze dvou z nich: registr obyvatel (za 170 milionů) i registr práv a povinností (za 274 milionů) měla vybudovat společnost Accenture.

Jenže původně neúspěšní uchazeči o tyto zakázky je napadli u ÚOHS, a ten jim v obou případech vyhověl: v prosinci 2010 zrušil  rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější  nabídky jak na dodavatele registru osob,  tak i na dodavatele registru práv a povinností .

Místo původně oznámeného vítěze (společnosti Accenture) pak byli nakonec vybráni právě navrhovatelé správního řízení u ÚOHS. S nimi pak minulý týden vnitro také podepsalo výsledné smlouvy, o čemž informovalo na svém webu.

Jak je ale patrné z výše uvedené tabulky, došlo tím i k poměrně výraznému  navýšení výsledné ceny: společnost Accenture původně vyhrála realizaci ROB s cenou 170 milionů (bez DPH), zatímco nyní vnitro podepsalo smlouvu na realizaci téhož registru s cenou 286 milionů (bez DPH). V případě RPP (registru práv a povinností) šlo původně o 274 milionů, nově o 418 milionů.

Stejně tak je asi dnes již možné otevřeně konstatovat, že k posunu ostrého startu základních registrů (z 1.7.2011 na 1.7.2012) došlo zejména kvůli právě popsanému zdržení výběru dodavatelů.

Byli vítězové známi dopředu?

Na celé věci je velmi zajímavé i to, že již v době vypisování jednotlivých veřejných zakázek, konkrétně v prosinci 2009, se redaktorovi MF Dnes podařilo získat seznam jejich očekávaných vítězů, jako tipů od lidí z IT branže. Tuto předpověď deponoval u notáře, a ještě v listopadu ji měl poslat zástupci Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.

Dnes, po zásahu ÚOHS a podpisu smluv z minulého týdne, již můžeme konstatovat, že se tato předpověď přesně naplnila. Znamená to tedy, že vše bylo nějak dopředu domluveno a „rozebráno“, a že výběrová řízení  byla vlastně jen „naoko“? A že až ÚOHS musel nějak „opravovat“ úlet společnosti Accenture, která nedržela basu a ostatní podstřelila výrazně nižší cenou?

To je otázka, nad kterou raději nechci ani spekulovat.

Jen doplním, že ona předpověď nezahrnovala RUIAN a jeho dodavatele NESS, což je celkem logické: pokud je na dokumentu s předpovědí datum 16.12.2009, pak je to už několik dnů poté, co ČÚZK smlouvu s NESS Czech oficiálně podepsal. Takže zde byla situace jasná a nebylo co předpovídat.

Jenže součástí předpovědi není ani realizace převodníku ORG pro ÚOOÚ, který vyhrála (alespoň mě málo známá) společnost TESCO SW. A pokud se podíváme na výslednou cenu, ta opravdu výrazně vybočuje z řady, protože je někde na 36 procentech původně stanovené ceny!! Ne že je „o něco nižší“, jako u ostatních vítězných nabídek, ale je opravdu skoro třetinová.

To by mohlo být argumentem pro ty, kteří věří v předem rozdané karty a předem dohodnuté výsledky – do kterých ale převodník ORG nebyl zahrnut. Protože i po věcné stránce jde o něco úplně a principiálně jiného, než realizace nějakého registru, kde jsou postupy , metody a nástroje víceméně dány a běžně k dispozici. Naopak převodník  ORG (podle mého názoru) vstupuje na pole dosud neorané, kde bude třeba skutečně vymýšlet a nově vyvíjet, než jen nasazovat a případně trochu upravovat již existující řešení.

Kolik co bude stát dopravdy?

Vraťme se ale ještě k cenám: pokud bychom sečetli ceny, které byly nakonec vysoutěženy, dostali bychom se těsně přes 1,8 miliardy Kč.

Ani to ale není finální číslo. Jde totiž pouze o jednorázové ceny za samotné veřejné zakázky, které nemusí pokrývat zdaleka vše, co je kolem zřízení příslušné součásti celého systému nutné udělat, a hlavně zaplatit. Věrnější obrázek skýtá například popis na webu ÚOOÚ, který podrobněji rozvádí i další související náklady:

  • právní poradenství za 396 tisíc Kč (včetně DPH)
  • bezpečnostní audit, za 1,035 milionu Kč (včetně DPH)
  • zajištění publicity (zatím “v přípravě“)
  • administrativní řízení projektu, za 588 tisíc Kč (včetně DPH).

Navíc je třeba vzít v úvahu i průběžné náklady na provoz popisovaných systémů. A to nejen takové, jsou třeba náklady na energie, konektivitu, hosting atd. Započítat je nutné i to, co si bude účtovat dodavatel příslušného řešení za jeho průběžnou správu. Například u převodníku ORG pro ÚOOU jde o 6 milionů Kč (bez DPH ročně), jak vyplývá z údajů v informačním systému o veřejných zakázkách.

Jiným zajímavým zdrojem může být interpelace poslance Jiřího Petrů za ČSSD (na dnes již exministra vnitra Radka Johna), týkající se budování registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RUAIN). Podle jemu dostupných informací měl prý být k již platné smlouvě zpracován dodatek, podle kterého byla cena za realizaci zvýšena z 346,5 milionu Kč bez DPH na 570 milionů Kč (stále bez DPH).

V odpovědi od předsedy ČÚZK Karla Večeře je uvedeno, že k žádnému navýšení ceny nedošlo. Současně z ní ale vyplývá, že celý projekt zahrnuje i další zakázky, než jen tu, kterou dodává společnost NESS a která zahrnuje „implementaci řešení RUIAN“, ale naopak zřejmě nezahrnuje HW a základní SW. Další větší zakázkou proto má být právě pořízení technologické infrastruktury (HW a základního SW) , která ale má být společná  jak pro RUIAN, tak i pro agendový informační systém katastru nemovitostí. A vedle toho do celého projektu zřejmě patří i menší zakázky jako je audit, podobně jako u převodníku ORG pro ÚOOÚ.

Na celý „projekt RÚIAN“ pak má být alokováno 560 milionů a 123 tisíc Kč z fondů EU, a 142 milionů jako spoluúčast ze státního rozpočtu (jak vyplývá z usnesení vlády č. 1019 z roku 2009). To jsou zřejmě realističtější  cifry, ze kterých vyplývá kolik budou základní registry doopravdy stát. Jen si je musíme extrapolovat i na ostatní dílčí součásti celého systému základních registrů.

I pro tyto ostatní součásti přitom platí stejné pravidlo: 85% nákladů by mělo jít z fondů EU, a zbývajících 15 procent jako tzv. kofinancování z tuzemských prostředků, neboli ze státního rozpočtu.

Jenže zapomínat nesmíme ani na další náklady. Třeba na nové (a snad jednotné) Centrální místo služeb, kde by měly být základní registry (asi s výjimkou RUIANu) provozovány. Protože v jejich nákladech (uváděných výše)  nejspíše také nejsou zahrnuty všechny náklady na potřebnou infrastrukturu.

No a v neposlední řadě vniknou nemalé náklady také s přizpůsobením všech agend,  které se budou muset se základními registry provázat (skrze informační systém základních registrů) a využívat jejich referenční údaje. Kolik toto bude stát, si ani netroufám odhadovat.