pro návrat na domovskou stránku klikni
tiráž článku
Vyšlo na Lupě, 27.6.2011
Rok: 2011
Měsíc: 06
Den: 27
sdílení a tisk
související články

Portálová rošáda

Dosavadní webové rozhraní k datovým schránkám se změnilo na celý Portál datových schránek (PDS). Jiný portál, Portál veřejné správy (PVS), naopak přijde o svou transakční část, ale nebude začleněn do Informačního systému datových schránek (ISDS).

Pokud se hned neorientujete ve změnách, naznačených v perexu tohoto článku, pak nezoufejte. Jejich provedení  se sice zdá být (a nejspíše i bude) poněkud zmatečné, ale logika za nimi je poměrně jednoduchá: stát nemá peníze, a tak potřebuje šetřit už i na službách eGovernmentu.

Setření se má týkat toho, že stát dnes provozuje dva systémy (Informační systém datových schránek, zkratkou ISDS, a Portál veřejné správy, zkratkou PVS) – o kterých tvrdí, že mají „prakticky stejnou funkcionalitu“. Viz třeba následující slide z jedné prezentace na letošním ISSS:

Představa řešení, kterou tento slide naznačuje, je taková, že místo dvou dosavadních  systémů vznikne jen jeden systém, na slidu označovaný jako Portál datových schránek (PDS). Ten byl ostatně již spuštěn, a to v neděli 19.6.2011.

Označovat jej jako portál je ale zatím poněkud nadnesené, protože nových možností a funkcionalit přidává dosud jen málo: fakticky jde jen dvě nové možnosti přihlašování k datovým schránkám, a o publikaci několik málo věstníků (hlavně od MV ČR a ČTÚ). Do budoucna těchto věstníků snad přibude, a navíc by se zde měly konečně objevit i formuláře, připravené pro použití v rámci datových schránek (tzv. ISDS-ready). Budou to moci být jak formuláře, věstníky či další informace od veřejnoprávních subjektů, tak i od subjektů soukromoprávních (od právnických či soukromých osob, byť zveřejňovaných za úplatu). Zatím tam ale ještě nejsou.

Redefinice Portálu veřejné správy

Popisované změny v koncepci portálů českého eGovernmentu se opírají o poslanecký návrh zákona, který minulý týden prošel třetím čtením ve Sněmovně, a který novelizuje jak zákon 365/2000 Sb. (o informačních systémech veřejné správy), tak i zákon č. 300/2008 Sb. (který fakticky zavádí datové schránky).

Jde přitom o poslanecký návrh, který jsem zde na Lupě již jednou popisoval (v souvislosti se zpřístupněním správcovského rozhraní ISDS bankám). Původně ale tento návrh otázku portálů vůbec neřešil – a tato problematika se do něj dostala až dodatečně, formou komplexního pozměňovacího návrhu od Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Mimochodem tedy stejnou cestou, jakou se do novely zákona o loteriích nedávno dostal návrh na faktickou cenzuru Internetu.

Pozměňovací návrh výboru především nově definuje postavení a roli Portálu veřejné správy (PVS), tak jak je dosud pojat v zákoně č. 365/2000 Sb., konkrétně v jeho paragrafu 6f. Zde je totiž vymezen primárně jako transakční portál, který řeší „dodání datové zprávy orgánu veřejné moci“. Což je – co do celkového cíle - skutečně poněkud duplicitní vůči datovým schránkám. Nikoli ale co do provedení a způsobu fungování, protože transakční část Portálu veřejné správy dosud funguje skutečně jako transakční (a nikoli na principu messagingu, jako datové schránky).

Nově, skrze předmětnou novelu, má Portál veřejné správy poskytovat jak informační funkce, tak i funkce komunikačního charakteru. Jeho informační funkce mají poskytovat přístup k:

informacím získaným na základě informační činnosti veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů

Zbrusu nový pojem „veřejný orgán“ přitom definuje poněkud odlišně od dosud hojně používaného pojmu „orgán veřejné moci“, jako:

státní orgány, orgány územních samosprávných celků a orgány veřejné moci, které nejsou státními orgány ani orgány územních samosprávných celků

Pokud jde o komunikační funkce portálu, ty mají zajišťovat komunikaci s takovýmito „veřejnými orgány“:

Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím …… a komunikaci s veřejnými orgány.

A aby bylo jasné, o jakou formu komunikace s veřejnými orgány se má jednat, specifikuje novela že:

Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.

Tomu si dovolím rozumět tak, že zákon zde předepisuje technické řešení té části Portálu veřejné správy, která se zabývá přenosem dat: místo dosavadního „skutečně transakčního“ fungování (v reálném čase) má přejít na fungování na principu messagingu (na bázi přenosu datových zpráv mezi datovými schránkami).

To v zásadě naplňuje v úvodu zmiňovaný cíl konsolidace a nutnost šetřit: místo dvou různých systémů (transakčního a messagingového) bude v provozu již jen jeden. Jenže jak to bude s náklady, když dosavadní transakční část Portálu veřejné správy nepoužívá objemové zpoplatnění, zatímco u datových schránek se stále platí nemalé peníze za přenos každé jednotlivé zprávy?

Bude PVS součástí ISDS?

Celá věc má ale ještě jeden zajímavý aspekt: pokud bude Portál veřejné správy jakousi nadstavbou nad systémem datových schránek, který bude využívat ke „komunikaci s veřejnými orgány“, jaký pak bude jeho vztah k právě spuštěnému Portálu datových schránek? Budou to dva různé portály (byť se společným „back-endem“ v podobě datových schránek)? Nebo to budou jen dva různé názvy pro jeden a tentýž portál?

Zajímavé je, že Portál datových schránek jako takový není v zákonech explicitně definován. Nezmiňuje se o něm ani zákon č. 300/2008 Sb., který zřizuje datové schránky, ani zákon č. 365/2000 Sb. (o informačních systémech veřejné správy), a nezmiňuje se o něm ani popisovaná novela obou zákonů.

Jinou zajímavou „indicií“ je nedávná tisková zpráva samotného Ministerstva vnitra ČR, která popisuje právě poslaneckou novelu, schválenou Sněmovnou ve třetím čtení. Tato tisková zpráva totiž klade mezi oba portály rovnítko, když říká, že:

Portál veřejné správy (tj. Portál datových schránek) nově zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány přes datové schránky a Czech POINTy.

Není to ale jen touto jednou větou. Představu, že by oba portály (Portál veřejné správy a Portál datových schránek) měly fakticky splývat, podporují i další skutečnosti.

Nově spuštěný Portál datových schránek o sobě mj. sám deklaruje, že je místem, kde by měly být zveřejňovány jak věstníky „správních orgánů i dalších subjektů“, tak i nejrůznější formuláře, určené pro datové schránky. Zmiňovaná tisková zpráva MV ČR to dokonce prezentuje jako povinnost (zveřejňovat věstníky a formuláře na Portále datových schránek). Jenže zákony (především stávající zákon č. 365/2000 Sb., i jeho poslanecká novela) předepisují publikování těchto věstníků i formulářů na Portále veřejné správy (zatímco Portál datových schránek nezmiňují).

Konečně asi nejvýznamnější “indicií“, napovídající o vztahu nově definovaného Portálu veřejné správy (PVS) k celému Informačnímu systému datových schránek (ISDS), je jiná pasáž popisovaného poslaneckého návrhu. Ten totiž hned na dvou místech explicitně říká, že Portál veřejné správy (PVS) má být součástí Informačního systému datových schránek (ISDS). Což by korelovalo s jeho „splynutím“ s Portálem datových schránek, který by měl být součástí ISDS už ze své podstaty.

Jenže: když ve třetím čtení došlo na hlasování, prošel v něm  pozměňovací návrh poslance Jaroslava Krupky, který obě zmínky o začlenění Portálu veřejné správy (PVS) do Informačního systému datových schránek (ISDS) zase odstraňuje.

Takže jak to teď bude? Budou provozovány dva různé portály (Portál veřejné správy a Portál datových schránek), oba nad stejným „back-endem“ (nad datovými schránkami)? Bude jeden z nich (Portál datových schránek) součástí ISDS a druhý (Portál veřejné správy) stát mimo ISDS?  A kde budou publikovány ony slibované ISDS-ready formuláře a věstníky? Na obou portálech? Nebo jen na jednom z nich?

Nebo půjde přeci jen o jeden portál, prezentovaný pod dvěma různými názvy (Portál veřejné správy a Portál datových schránek) a stojící mimo Informační systém datových schránek (ISDS)?

Nebo zde půjde o nějaký vztah inkluze, pokud by například Portál datových schránek byl určitou „podmnožinou“ Portálu veřejné správy?

Transakční část PVS skutečně končí

Jedna věc se ale zdá být jistá: dosavadní transakční část Portálu veřejné správy skutečně končí. O tom svědčí jiná řada „indicií“, stejně jako „redefinice“ Portálu veřejné správy v popisované novele (pokud projde i Senátem a podepíše ji prezident).

Připomeňme si v této souvislosti, že Portál veřejné správy (PVS) vznikl ještě za památných dob Ministerstva informatiky a dosud měl dvě hlavní části: informační a transakční.

Informační část Portálu veřejné správy dnes nabízí mj. návody na to, co a jak dělat v různých životních situacích. Dále přináší aktualizovaná plná znění zákonů či adresář. Svého času poskytovala informační část portálu také zpravodajství z veřejné správy (poslední příspěvek je ale z října 2010) a mapové služby (k 1.4.2011 převedené na samostatný portál). Z mého pohledu nejhodnotnější jsou právě ona plná znění zákonů. Ale i kdyby přestala být dostupná, už k nim existuje možná ještě šikovnější alternativa.

Transakční část Portálu veřejné správy dnes nabízí možnost elektronických podání v rámci konkrétních agend, například k ČSSZ, Generálnímu ředitelství cel, Ministerstvu dopravy atd. Jde přitom skutečně o „transakční“ rozhraní, fungující  v reálném čase a typicky skrze webové služby (a nikoli na principu messagingu, jako datové schránky). Funguje  také bez objemového zpoplatnění, zatímco u datových schránek se platí nemalé peníze za každou zprávu (byť plátcem je zatím přímo stát).

Aktuální statistiky transakční části PVS se mi nepodařilo najít, ale i ty starší ukazují na poměrně intenzivní vytížení, srovnatelné s dnešním provozem datových schránek:

Do 31. 12. 2007 bylo za celou historii TRA PVS zpracováno elektronicky celkem 33 milionů evidenčních listů důchodového pojištění a přihlášek k nemocenskému pojištění, čímž bylo ušetřeno 99 tun papíru.

Však také právě ČSSZ nejvíce „zlobila“, pokud jde o používání datových schránek, když i po jejich spuštění nadále preferovala používání transakčního rozhraní PVS.

Pak ale přišlo to, co avizuje v úvodu citovaný slide: snaha resortu vnitra „konsolidovat“ dva různé mechanismy pro realizaci podání: transakční (přes PVS) a „messagingový“ (přes datové schránky) – a to zrušením transakční části PVS.

Soudě podle diskusí na fóru vývojářů chtělo ministerstvo vnitra ukončit provoz transakční části  PVS již ke konci minulého roku. Teď ale, podle oznámení samotné ČSSZ, by se tak mělo stát ke konci letošního roku:

Česká správa sociálního zabezpečení spustila v pilotním režimu nový komunikační  kanál VREP (veřejné rozhraní pro e - Podání) pro všechna svá elektronická podání. Reaguje tak na oznámení ministerstva vnitra o ukončení provozu  transakční části Portálu veřejné správy (PVS) k 31. prosinci 2011.

Z tohoto oznámení je patrné i to, že pokud se vnitro snažilo ČSSZ k upřednostňování datových schránek nějak dotlačit, právě skrze ukončení provozu transakční části PVS, pak se tento záměr naplnit nepodařilo. ČSSZ si raději vytvořila náhradu, v podobě vlastního transakčního rozhraní VREP:

VREP je alternativou k transakční větvi PVS, zasílání i zpracování e - Podání klientů je obdobné jako přes PVS. Při budování VREP byl kladen důraz na maximální možnou kompatibilitu se stávajícím rozhraním Portálu veřejné správy.

Svým způsobem ale ministerstvo vnitra přeci jen „dosáhlo svého“: nebude muset platit – ze svého – dva různé systémy, sloužící v zásadě stejným potřebám (realizaci podání), byť odlišným způsobem. Věcně, stejně jako z pohledu daňového poplatníka, to ale vychází nastejno: v provozu budou nadále dva systémy. S tím že jeden (VREP) bude jen „jednoresortní“ a nikoli „nadresortní“.

 
© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+