Stalo se: Wikipedie byla zablokována
O tom, že blokování obsahu na Internetu může přinášet nepříjemné vedlejší efekty a místo kýženého efektu dosahovat pravého opaku, svědčí i nedávné zablokování části Wikipedie. Místo sporného obrázku byla zablokována stránka s vysvětlujícím textem, a samotná blokace pak znemožnila editaci článků na celé Wikipedii.
Dnes, v pondělí 15.12.2009, se v Praze koná další z pravidelných konferencí programu Safer Internet, tentokráte na téma „Hodnocení obsahu a mobilní Internet“. O jejím průběhu se zde na Lupě teprve dočtete, v některém ze samostatných článků. Nicméně již dnes, v rámci tohoto pokračování seriálu Stalo se, bych rád připomněl jednu událost posledních dnů, která bezprostředně souvisí s tématem dnešní konference. Včetně malého ohlédnutí za předchozí konferencí českého Safer Internetu.
Kterak Vodafone k blokování přišel
Připomeňme si, že to byla právě předchozí konference českého Safer Internetu, konaná v červnu letošního roku (a pod názvem „Internet a zákon“), na které český Vodafone poprvé oznámil, že hodlá chránit děti před nevhodným obsahem na Internetu. Jinými slovy: že hodlá využívat blacklisty britské Internet Watch Foundation a podle nich blokovat přístup k některým webovým stránkám, v rámci svých služeb mobilního připojení k Internetu. Podrobněji viz červnový díl tohoto seriálu: „Stalo se: je cenzura Internetu už i v ČR?“
Čtenářům Lupy jistě netřeba připomínat, co následovalo. Jak se rázem vzedmuly vášnivé diskuse nad tím, zda jsou to legitimní kroky na ochranu dětí, nebo zda už to je nepřípustná cenzura Internetu. A jak teprve časem vyšlo najevo, že si to český Vodafone sám nevymyslel, ale fakticky to dostal nařízené od své britské matky, skrze uplatňování jednotného postupu v rámci celého nadnárodního koncernu. A jak nakonec ustoupil od blokování „dalšího“ obsahu, který ani nedokázal přesněji definovat (o co vlastně jde – zda o stránky podporující násilí, či rasismus, nebo něco ještě jiného), a zůstal „jen“ u blokování dětské pornografie, tak jak ji chápe, hodnotí a „blacklistuje“ britská IWF. Viz nedávný díl tohoto seriálu: „Stalo se: Vodafone přehodnotil své blokování Internetu“.
Otázkou je dnes spíše to, co bude následovat: přidají se k blokování i další mobilní operátoři? Využijí dnešní konferenci, dokonce již speciálně zaměřenou na problematiku „hodnocení obsahu“, k nějakému zásadnějšímu oznámení?
V případě T-Mobile to neočekávám. Tedy ne ve smyslu oznámeni nedobrovolného blokování všem uživatelům, podobně jako u Vodafone. Měl jsem v nedávné době příležitost si o tom popovídal s lidmi z T-Mobile - a všichni se shodli, že nic takového nechystají. Nicméně chystají dobrovolnou verzi, ve formě dětského zámku. Tedy variantu, kterou si uživatel (spíše asi rodič svým dětem) zapne sám, na základě svého vlastního rozhodnutí.
O záměrech Telefóniky O2 Czech Republic v této oblasti nemám žádné informace.
IWF dal na blacklist i Wikipedii
To, že selektivní blokování „závadného obsahu“ není záležitostí prostou problémů, názorně ukázala aférka z nedávných dnů, v rámci které již zmiňovaná britská Internet Watch Foundation (IWF) dala na svůj blacklist i samotnou Wikipedii.
Došlo k tomu tak, že někdo si u IWF postěžoval na obrázek, ukazující původní přebal gramofonové desky německé heavymetalové skupiny Scorpions, s názvem „Virgin killer“. Jde o desku, vydanou již v roce 1967 společností RCA Records, a podle svědectví kapely tento přebal vymyslel a připravil vydavatel (společnost RCA Records). Pravdou je, že už ve své době (po roce 1967) tento přebal vzbuzoval jisté kontroverze, a tak byla deska v některých zemích prodávána jen v neprůhledném černém obalu, a jinde opatřena zcela jiným přebalem. Původní přebal se občas umístil na různých žebříčcích kontroverzních obalů – ale to bylo také asi tak vše, co se s ním dělo. Byl kontroverzní, ale nebyl formálně zakázán, ani za něj nebyl nikdo souzen či dokonce trestán.
Jenže teď, konkrétně 4. prosince 2008, někdo „nahlásil“ britské Internet Watch Foundation článek na Wikipedii, který zmíněné album popisoval, a to s vyobrazením jak původního, tak i alternativního přebalu, a s vysvětlujícím textem k jeho kontroverznosti. A tým „hodnotitelů“ z IWF, který vše konzultoval ještě s agenturou CEOP (Child Exploitation and Online Protection Centre, která již je součástí policejních složek v UK), následně seznal, že obrázek na přebalu desky je natolik závadný, že by měl být blokován.
Přesněji: „hodnotitelé“ ho zařadili do (nejnižší) skupiny 1 na pětistupňové škále, se kterou IWF pracuje, a kterou popisuje jako „erotické pózy bez sexuální aktivity“. Ale i tak, díky svému zařazení do této kategorie, se předmětný obrázek ocitl na blacklistu, který Internet Watch Foundation vytváří (jako nezávislá organizace), a který většina britských internetových providerů respektuje a naplňuje – protože to od nich britský stát očekává. A který je exportován i do zahraničí a využíván i dalšími providery mimo UK, jako například naším Vodafonem.
Nechme nyní stranou samotné hodnocení „míry závadnosti“ předmětného obrázku (to můžete ohodnotit v anketě pod článkem), a podívejme se raději na to, co se odehrálo po věcné stránce. Právě to názorně dokládá, jak problémové jsou snahy o blokování čehokoli na Internetu.
Co přesně se ocitlo na blacklistu?
Na blacklistu IWF se totiž neobjevil samotný obrázek (resp. jeho URL), ale místo něj dvě webové stránky: stránka s článkem a stránka s popisem obrázku. IWF totiž podle svých vlastních pravidel blokuje celé stránky, a nikoli konkrétní závadné objekty. Prý proto, že „nelegální weby často skrývají obrázky na svých stránkách“ (zdroj).
Jak následně konstatovali administrátoři Wikipedie, celý slavný „Internet Watchdog“ („strážce Internetu“), jakým se Internet Watch Foundation snaží být, zde názorně předvedl, že vlastně vůbec nerozumí tomu, jak web funguje. Že si neuvědomil, jak jsou konstruovány webové stránky a jak jsou do nich vkládány různé objekty – které mohou být umístěny i někde úplně jinde, než HTML kód samotné webové stránky. Na svůj blacklist tak dal dvě webové stránky, nacházející se na serveru na adrese en.wikipedia.com - ale samotný obrázek, nacházející se na serveru upload.wikimedia.org, na blacklist dán nebyl. Takže zůstal i nadále dostupný ze svého původního umístění, a mohl být vkládán do dalších a dalších stránek. Nehledě na jeho výskyt v cache Googlu, i na mnoha jiných serverech po celém Internetu.
Má to ale ještě jeden zajímavý aspekt: IWF tak vlastně „potrestalo“ místo obrázku dva texty (obou zablokovaných stránek), které nebyly ani posuzovány, ani shledány závadnými. A v případě první stránky, se samotným článkem, tento text sám hovořil o kontroverznosti obrázku a zasazoval ho do vysvětlujícího kontextu.
Efekt Streisandové
A ještě jeden zajímavý efekt: zablokování konkrétního článku na Wikipedii se velmi rychle stalo mediální kauzou a podle očekávání vyvolalo to, čemu se příhodně říká „Efekt Streisandové“: něco, o čem původně věděl málokdo a co mělo být uchráněno před větším zájmem veřejnosti (například skrze odstranění či cenzurou), se naopak dočkalo ještě mnohem větší publicity, právě v důsledku takovýchto snah.
Za svůj název tento efekt vděčí herečce Barbaře Streisandové, která se soudní cestou dožadovala odstranění fotografie svého domu ze série 12000 volně dostupných fotografií kalifornského pobřeží, kvůli zachování svého soukromí. Došlo ale k přesnému opaku: obrázek, kterého si původně všimnul jen málokdo, se právě díky jejím snahám stal velmi populární.
V případě zablokování článku na Wikipedii také došlo k nebývalému zviditelnění jak samotné stránky s článkem, tak i vlastního obrázku. Podle statistik byl blokovaný článek shlédnut (i přes své blokování některými ISP) v míře více jak 200x větší než je jeho obvyklá denní návštěvnost (zdroj). A administrátoři Wikipedie se asi správně ptají, zda si IWF uvědomuje důsledky svého jednání: které místo deklarovaného záměru (uchránit uživatele Internetu před „nevhodným“ obsahem) dosáhli přesného opaku: výrazného zviditelnění a propagace tohoto obsahu.
Nikdo se to nedozví
Dalším důležitým aspektem fungování celého mechanismu hodnocení a zařazování stránek na blacklist je to, že IWF nikomu neříká, co na blacklist dává. Pouze u obsahu hostovaného ve Velké Británii vstupuje do jednání s příslušnými provozovateli (hostingu atd.) a domáhá se odstranění obsahu. Ale tam, kde je obsah hostován mimo Velkou Británii, nic takového nepodniká – a tak se provozovatel stránek ani nemá šanci dozvědět, že jeho obsah je blokován.
Podívat se do samotného blacklistu také nemůže, protože tento není veřejný. A z hlášek při přístupu na zablokované stránky se pravdu také nedozví: místo toho, aby se při zadání odkazu na zablokovanou stránku vrátilo oznámení o blokaci (včetně uvedení důvodů), vrací se standardní hláška o nedostupnosti stránky (403 nebo 404), ze které nejde poznat, co je skutečnou příčinou nedostupnosti.
Administrátoři Wikipedie také nebyli ze strany IWF kontaktováni a o všem se dozvěděli až ex post, když už byly jejich dvě stránky na blacklistu. Sami nyní tvrdí, že pokud by se IWF nejprve ozvala a problém s nimi řešila, mohli si věci vzájemně vyjasnit a mohl být zablokován samotný obrázek, a ne vysvětlující text.
Zablokování editace
V případě Wikipedie se na blokování skrze výskyt na blacklistu přišlo velmi brzy – a zřejmě díky tomu, že celé blokování mělo nepříjemné vedlejší efekty. Vyřadilo totiž z činnosti možnost editace článků na Wikipedii pro neregistrované autory z Velké Británie.
Došlo k tomu proto, že tamní ISP v důsledku zařazení (byť jen části) Wikipedie na blacklist začali automaticky směrovat veškerý provoz k Wikipedii přes transparentní proxy brány (aby mohli selektivně blokovat příslušné stránky). To ihned celkově zpomalilo přístup k Wikipedii, což samo o sobě je dosti nepřijemné.
Ale větším problémem bylo něco jiného: samotná Wikipedie náhle nedokázala rozlišit, odkud konkrétní uživatelé (z UK) přichází, z jakých IP adres. Kvůli transparentním proxy bránám se jí jevilo, že všichni přichází z několika málo IP adres, odpovídajících těmto bránám (kvůli tomu, že některé brány negenerovaly položky X-Forwarded-For, nebo Wikipedia věřila těmto položkám jen od některých, jí předem známých proxy bran). A to bezpečnostní mechanismy Wikipedie vyhodnotily jako podezřelé a zabránily editaci článků všem přispěvatelům z UK, kteří neměli explicitní registraci (tj. systém je neměl podle čeho rozpoznat a přišlo mu divné, že všichni přichází z několika málo IP adres).
IWF reviduje své rozhodnutí
Internet Watch Foundation pochopitelně pamatuje i na možnost nesprávného hodnocení, resp. neoprávněného zablokování něčeho, a má za tímto účelem vypracovány postupy pro odvolání. Nicméně tisková mluvčí IWF Sarah Robertsonová v interview pro britská média konstatovala, že si neuvědomuje, že by někdy k nějakému odvolání kdy došlo. No, možná i proto, že se nikdo ani nedozvěděl, že jeho obsah byl zablokován.
Nicméně Wikipedie možnost odvolání využila, a byla fakticky úspěšná. Nikoli formálně, protože IWF své hodnocení sporného obrázku nerevidovala a zůstala na stanovisku, že „je potenciálně v rozporu se zákonem Protection of Children Act 1978“. I to je samo o sobě zajímavé: neshledala, že je v rozporu, ale jen že „je potenciálně v rozporu“ („the image in question is potentially in breach of the Protection of Children Act 1978“, zdroj).
Fakticky ale Wikipedia uspěla díky tomu, že IWF sama porušila své vlastní zásady, když její vedení v rámci odvolání
„zhodnotilo svá zjištění a otázky kontextu tohoto specifického případu, a vzhledem k délce doby, po kterou obrázek existuje a je běžně dostupný, přijalo rozhodnutí vyjmout webovou stránku ze seznamu“.
Současně s tím vedení IWF deklarovalo, že žádné další výskyty inkriminovaného obrázku, které mu budou nahlášeny a jsou hostovány v zahraničí, již nebude zařazovat na svůj blacklist. A s těmi, které jsou hostovány ve Velké Británii, bude nakládáno podle pravidel IWF.
K tomu je vhodné dodat, že tato deklarace směřuje například vůči Amazonu, kde je tento obrázek dostupný také. A jak se vyjádřila tisková mluvčí IWF Robertsonová, kdyby jim byl původně nahlášen výskyt obrázku na Amazonu, ocitly by se na seznamu jeho stránky. A to by, v případě tak velkého a ryze komerčního subjektu, v době vrcholících předvánočních nákupů, mohlo způsobit i nemalou škodu a vyvolat návazné spory.
Takto se Wikipedie dočkala jen omluvy v podobě konstatování, že Internet Watch Foundation „lituje nechtěných důsledků pro Wikipedii a její uživatele“. A celý Internet se dočkal názorné ukázky toho, jak (málo) smysluplné a kontraproduktivní celé blokování je, jaké přináší úskalí a jaké může mít vedlejší efekty.
V této souvislosti asi nelze než připomenout poučku Johna Gilmora, spoluzakladatele EFF (Electronic Frontier Foundation), formulovanou již před cca 20 lety:
"The Net interprets censorship as damage and routes around it."
Tedy:
„Síť interpretuje cenzuru jako závadu a dokáže ji obejít“.
Má tedy vůbec smysl snažit se na Internetu něco blokovat? Nejsou jiné cesty boje proti dětské pornografii a dalším nekalostem přeci jen efektivnější a účinnější, bez vedlejších efektů a méně kontraproduktivní?