Stalo se: připravují se elektronické volby
Ministerstvo vnitra podepsalo memorandum s ČSÚ o přípravě možnosti elektronických voleb. Zatím půjde hlavně o pilotní projekt. Harmonogram reformy českého egovernmentu je hodně napjatý, největší změny mají přijít s účinností k 1.7.2009 a 1.1.2010. Letošní Invex bude o den kratší, s Interkamerou a už jako veletrh řešení, nikoli technologií.V dnešním vydání seriálu Stalo se bych rád navázal na to, o čem jsem začal psát již v pátečním článku zde na Lupě: o událostech a novinkách z konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě). Schválení nové strategie pro rozvoj služeb informační společnosti (byť s umístěním oné „informační společnosti“ do uvozovek) zde totiž nebylo zdaleka jedinou novinkou.
S ČSÚ o elektronických volbách
Další zajímavou událostí, hodnou zřetele, bylo podepsání memoranda mezi Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem „o vzájemné spolupráci“. Ačkoli to název toho memoranda ještě neprozrazuje, jeho cílem je připravit možnost elektronických voleb. A zdůrazněme si ono „připravit možnost“, protože doba praktického naplnění je zatím stále ještě daleko. Než se k ní dopracujeme, musí být ještě mnoho vykonáno, a to jak na poli technického řešení, tak i v oblasti legislativní.
Nezapomínejme totiž na to, že možnost hlasovat elektronickou cestou není zdaleka jen technickou záležitostí, při které je třeba vyřešit takové věci, jako je jednoznačná a spolehlivá identifikace voliče, či zabezpečení samotné volby (aby každý oprávněný volič měl právě jeden hlas, aby jeho volbu nemohl nikdo změnit, aby jeho volba byla skutečně jeho – svobodná a tajná atd.). Je to současně i záležitost právní, protože možnost elektronického hlasování musí být explicitně ošetřena v zákoně. Minimálně na úrovni „připuštění“, tak aby zákon takovouto možnost volby vůbec připouštěl. A to už je i záležitost určitého „politického konsensu“ na tom, že takovýto způsob voleb vůbec chceme.
Proto je určitě dobře, že se nynější přípravy rozdělily do dvou fází: první fází je „technologické ověření“, formou pilotního projektu, a teprve pak přijde fáze „právního zapracování“. Takto to i deklaruje text memoranda:
Obě státní instituce se shodují na tom, že bude nutno realizovat komplexní pilotní projekt, jehož výsledky, společně se zkušenostmi z obdobných projektů ze zahraničí, umožní zodpovědně připravit cílový koncept řešení e-voleb v České republice a jeho produkční nasazení.
Pokud jde o načasování, memorandu zmiňuje dokončení první fáze do konce roku 2009:
Komplexní materiál vycházející z pilotního projektu s návrhy nezbytných legislativních dokumentů a opatření předloží obě instituce do konce roku 2009 vládě a Parlamentu ČR k projednání a zároveň je představí odborné i laické veřejnosti.
To samozřejmě neznamená, že od tohoto data budeme moci hlasovat elektronicky. Pouze to říká, že bude moci začít druhá fáze, měnící příslušnou „volební legislativu“. Jak dlouho bude tato druhá fáze trvat, lze jen odhadovat.
Určité odhady ale zazněly už na konferenci ISSS, přímo při podepisování memoranda: podle předsedy ČSÚ Fischera by možnost elektronického hlasování mohla být poprvé „řádně“ využita v parlamentních volbách v roce 2014. Náměstek ministra vnitra Zajíček zase vyjádřil názor, že určité testování (zřejmě se skutečným započítáním hlasů, odevzdaných elektronickou cestou), by mohlo proběhnout již při senátních volbách v roce 2010 – ale jen v některém z volebních okrsků.
Pokud vám takovéto testování „již v roce 2010“ příliš neladí s představou, že do roku 2009 bude probíhat testování na komplexním pilotním projektu, pak vězte, že podle memoranda tento pilotní projekt nebude „ostrý“, v tom smyslu že by se v něm odevzdané hlasy skutečně započítávaly do nějakých skutečných voleb. Příslušná pasáž memoranda, která blíže popisuje pilotní projekt, to říká zcela na rovinu:
Pilotním projektem se rozumí provoz testovacího systému, který je omezen počtem registrovaných e-voličů, délkou trvání a nebude použit při plnohodnotných volbách. Jeho výsledky budou použity jako podklad pro ověření konceptu, vyhodnocení funkcí a vazeb jednotlivých částí systému, jejich zabezpečení a návrh legislativních dokumentů, případně další rozhodnutí o e-volbách.
Zajímavá je také otázka toho, zda by hlasování elektronickou cestou mělo zcela nahradit dosavadní „papírové“ hlasování, nebo zda bude vždy jen jeho komplementem, neboli volitelnou (a nikoli povinnou) variantou. V tomto ohledu bude určitě rozhodující, jak se k tomu postaví politici a zákonodárci, až budou (po skončení pilotního projektu) měnit příslušnou volební legislativu. Už nyní podepsané memorandum ale v tomto ohledu vyjadřuje určitá očekávání:
Systém elektronických voleb (dále e-voleb) přitom bude fungovat jako alternativa ke klasickému hlasování založeném na osobním odevzdání papírového hlasovacího lístku ve volební místnosti.
Dalším z předpokladů, které již dnes vyjadřuje podepsané memorandum, je použití elektronických občanských průkazů pro identifikaci voličů:
Cílovým nástrojem pro řešení způsobu, jakým systém e-voleb ověří jedinečnou a nezaměnitelnou identitu voliče a zamezí dvojímu hlasování, bude využití elektronického identifikačního dokladu (elektronický občanský průkaz), který bude zajišťovat jednoznačnou elektronickou identifikaci občanů při styku občana se státem a jeho institucemi (viz. strategie vlády Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby).
Stejně tak se memorandum odvolává na potřebu vybudování centrálního registru voličů, a pochopitelně i na náležité technické zabezpečení:
Nutnou podmínkou zavedení systému e-voleb je vybudování centrálního Registru voličů s návazností na Základní registr obyvatel. Další základní podmínkou je zajištění vysokého zabezpečení systému e-voleb tak, aby byla zaručena tajnost hlasování a ochrana systému před zásahy zvenčí i zevnitř.
Jen mne tak napadá: jak se dnes sestavují seznamy voličů pro „papírové volby“, když pro jinou formu voleb (ale nutně se stejným okruhem voličů) je vybudování centrálního registru voličů nutnou podmínkou?
Harmonogram eGovernmentu
Vydávání elektronických občanských průkazů, stejně jako budování registru voličů a dalších registrů, je záležitostí, která spadá do širšího kontextu eGovernmentu v ČR. A právě kolem něj se na letošní konferenci ISSS hovořilo opravdu hodně. Pochopitelně asi nejvíce v souvislosti s návrhem zákona „o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů“, přezdívanému stručně „eGa“ (či „zákon o eGovernment“). Ten již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a míří do čtení druhého.
Připomeňme si, že tento zákon není žádným „osamoceným výstřelem“, ale je součástí poměrně zásadní reformy celého eGovernmentu, po vzoru řešení v Rakousku. U nás ale byl postup této reformy rozdělen do více fází, přičemž nynější „eGa“ zákon představuje jen první fázi – prý zahrnující právě (či spíše: pouze) to, co se podařilo dojednat napříč resorty a nalézt k tomu konsensus. Zbývající prvky celé mozaiky pak budou skládány postupně, v dalších fázích.
Podrobnější popis celé reformy, její filozofie i praktických aspektů by byl na samostatný článek (a nejspíše ne jeden). Zde se proto omezím jen na otázku načasování, které bylo na konferenci ISSS také představeno. I to je určitě velmi zajímavé.
Tak například u „eGa“ zákona, představujícího první fázi (se zavedením datových schránek a povinného doručování v elektronické formě pro orgány veřejné moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku) se stále počítá s účinností k 1.7.2009. Aby ale mohla být naplněna ustanovení tohoto zákona, bude už v té době muset existovat celý systém datových schránek (tj. musí být implementován i řádně zprovozněn), a budou na něj muset být navázány agendy všech orgánů veřejné moci, tak aby jej dokázaly využívat (aby skrze něj dokázaly doručovat své výstupy). Ke stejnému datu budou muset být proškoleni všichni úředníci, kteří s příslušnými agendami pracují, aby systém doručování dokázali používat. Nemluvě již o tom, že stejné kroky bude muset včas stihnout i privátní sféra (všechny právnické osoby, zapsané v obchodním rejstříku), aby i ona s datovými schránkami dokázala pracovat.
Stejně tak již budou muset být ke stejnému data přidělena nová osobní čísla všem subjektům, kterých se bude nový způsob doručování týkat (protože právě podle nich se bude doručovat), a bude muset být zajištěna potřebná vazba mezi identifikací osob v rámci jednotlivých agend a těmito osobními čísly (aby se z příslušných agend dalo doručovat podle osobních čísel).
Ovšem teprve ve druhé fázi se systém identifikace všech osob bude řešit „definitivním způsobem“, skrze tzv. agendové identifikátory. Každá agenda bude identifikovat stejnou osobu prostřednictvím jiného identifikátoru, tzv. agendového identifikátoru, a tyto nebudou mezi sebou přímo převoditelné. Podrobnosti práce s agendovými identifikátory stanoví až další zákon, který „připraví půdu“ i pro další významnou část celé reformy eGovernmentu: pro tzv. základní registry. Ty se mají stát referenčními registry, neboli jakousi „výchozí datovou základnou“, ze které budou všechny agendy čerpat potřebné údaje (aniž by si je musely vést samy, či je znovu a znovu chtěly po občanech). Také u tohoto „zastřešujícího zákona o základních registrech“ se předpokládá účinnost od 1.7.2009, i když jeho návrh ještě ani není v Poslanecké sněmovně.
A navíc: jde skutečně o „zastřešující“ zákon v tom smyslu, že na něj naváží další zákony, které teprve vymezí statut jednotlivých základních registrů a jejich fungování v roli referenčních registrů pro ostatní registry a agendy. Má jít o čtyři základní registry:
- registr obyvatel (základní identifikační a lokační údaje o všech občanech ČR, cizincích a občanech jiných států)
- registr osob (všech ekonomických jednotek s právní subjektivitou)
- registr územní identifikace, adres a nemovitostí
- registr práv a povinností
Příslušné návrhy jsou již také rozpracovány, a jejich účinnost se dnes předpokládá k 1.1.2010 (což mi vzhledem ke vzájemné provázanosti se zastřešujícím zákonem a bez přechodného období nepřijde příliš logické). Ovšem situace s termíny je poměrně dynamická a rychle se mění. Například některé příspěvky ve sborníku z letošní konference ISSS, který se připravoval s určitým předstihem, hovoří ještě o předpokladu účinnosti zastřešujícího zákona k 1. lednu 2009 a o projednávání věcných záměrů všech těchto zákonů (což se dnes už nepředpokládá a rovnou se připravují paragrafová znění). A ještě na loňském ISSS se hovořilo o termínech účinnosti o rok kratších. Takže: uvidíme.
Hotspoty O2 zdarma
V souvislosti s konferencí ISSS a s problematikou eGovernmentu si dovolím zmínit jednu „drobnou“ zprávu, která zde zazněla: Telefónica O2 Czech Republic zde přesně před týdnem oznámila, že ze všech jejích Wi-Fi hotspotů bude možné se zdarma (a pro kohokoli) připojit k webům veřejné správy. Stejná možnost (přístupu zdarma a i pro ty, kteří nejsou zákazníky TO2 CR) se prý připravuje i pro mobilní telefony, skrze portál O2 Active.
V této souvislosti jistě každého napadne osud „Bezdrátové Prahy“, neboli pražské metropolitní Wi-Fi sítě, které měla zdarma nabízet stejné služby (tj. pouze přístup k webům a službám veřejné správy). V poslední době je ale kolem tohoto projektu poněkud “ticho po pěšince“, které neprolomila ani konference ISSS. Že by to souviselo s odchodem nejznámějšího propagátora celé akce a kontaktní osoby projektu Bezdrátová Praha, pana Jaroslava Šolce, z pražského magistrátu na nové působiště?
Invex 2008: kratší a s Interkamerou
Na závěr ještě z poněkud jiného soudu: zcela nepodložené fámy o tom, že loňský Invex byl poslední (a další ročníky se budou konat již jen virtuálně, v Second Life), byly minulý týden definitivně vyvráceny. To když zástupci BVV představili jeho novou podobu pro letošní rok. Bude poněkud štíhlejší, alespoň co do délky: bude trvat jen čtyři dny, od pondělí do čtvrtka. Termín konání se vrátí na začátek října, takže letošní ročník proběhne od pondělí 6.10.2008 do čtvrtka 10.10.2008.
Zajímavou změnou je také rozšíření dosavadního Invexu z „dvojveletrhu“ (spolu s Digitexem) přímo na „pětiveletrh“: k dosavadnímu Invexu a Digitexu totiž přibyl ještě veletrh Interkamera, zaměřený na oblast foto a videotechniky. Až dosud se tento veletrh konal v Praze (naposledy jeho 24. ročník), ale nyní tento veletrh „zakoupilo“ BVV, a tak jubilejní 25. ročník se již odehraje v Brně – právě ve výše uvedených termínech, spolu s Digitexem a Invexem. No a zbývající dva veletrhy do pětice? Těmi jsou dosavadní akce Franchise Meeting Point a Jobs Fair, povýšené na „veletrhy“ (byť nesamostatné).
I přes zkrácení na čtyři dny přitom zůstává zachován koncept dvou odborných dnů. Ovšem jen pro veletrh Invex a nikoli pro ostatní veletrhy, které budou otevřeny pro nejširší veřejnost již od prvního dne. To se projeví i na vstupenkách, protože během prvních dvou dnů budou samostatné vstupenky na Invex (za 500 Kč) a na zbytek (200 Kč). A na poslední dva dny pak budou v prodeji vstupenky na všechny veletrhy současně, za 200 Kč. Během prvních dvou dnů přitom bude Invex určitým způsobem fyzicky oddělen od ostatních veletrhů, právě kvůli různým vstupenkám. Detaily ale prý ještě nejsou plně dořešeny.
Vystavovatele snad potěší i určité snížení ceny za výstavní plochu, podrobněji. Mimochodem, v roce 1995 byly ceny výstavní plochy velmi podobné (a vstupné pro veřejnost přišlo na 50 Kč, místo na nynějších 200 Kč, viz tato dobová WWW stránka). Nakolik ale dokáže zlevnění výstavní plochy oživit zájem vystavovatelů, který loni nebyl nejvyšší, si netroufám odhadovat. Stejně jako vliv dalších změn, se kterými přišli pořadatelé Invexu. Jde například o změnu na postu ředitele Invexu, Digitexu a Interkamery, kterým se nově stal pan Radek Malý, dosud manažer realizace.
Další zajímavou změnou je to, že organizátoři ve své tiskové zprávě již hovoří souhrnně o „podzimních Mezinárodních veletrzích informačních technologií a spotřební elektroniky“, a Invexu nově dali do podtitulu „mezinárodní veletrh informačních a komunikačních řešení pro rozvoj podnikání“. Až dosud byl Invex „veletrhem informačních a komunikačních technologií“. Ještě dříve to byl Invex-Computer, a třeba za totality byl „veletrhem invence“ (zlepšovacích návrhů atd.), čemuž také vděčí za své jméno.