pro návrat na domovskou stránku klikni
tiráž článku
Vyšlo na Lupě, 21.5.2007
v rámci seriálu Stalo se

předchozí část  |  další část
Rok: 2007
Měsíc: 05
Den: 21
sdílení a tisk
související články

Stalo se: provozuje U:fon dvě různé CDMA technologie?

Nová CDMA2000 EV-DO technologie, kterou MobilKom nasazuje ve své nové síti, není zpětně kompatibilní se starší technologií CDMA2000 1xRTT. Jak potom mohou v této síti fungovat 1xRTT telefony, které U:fon nabízí zákazníkům? Český Vodafone přišel s vlastní službou charakteru fixně-mobilní substituce, umožňující volat na pevnou linku jen za paušál. A jak pokračují jednání o roamingu?

V dnešním dílu tohoto pravidelného seriálu se musím nejprve vrátit ke svému článku z úterý minulého týdne, ve kterém jsem psal o příchodu nového operátora (MobilKomu, vlastněného finanční skupinou Penta) a o službách, které uvedl na trh pod značkou U:fon.  Musím totiž opravit jednu chybu, které jsem se v tomto článku dopustil, a na kterou upozornil na svém blogu VÚČAKO autor, vystupující pod pseudonymem kamojedov. Jde o to, že MobilKom (pro)dává zákazníkům svých hlasových služeb (a jedné datové služby) stolní telefony Axesstel PX310L, které jsou určeny ještě pro starší technologii CDMA2000 1xRTT (známou též  jako CDMA2000 1X). Tato CDMA technologie ještě kombinovala hlas a data, ale novější a čistě datová („Data Only“) technologie CDMA2000 1xEV-DO, kterou se MobilKom pyšní, už s ní zpětně kompatibilní není, jak jsem v původním článku mylně uvedl.

Teď ale: co to vlastně znamená a jaké to má důsledky? Zde si dovolím ocitovat relevantní pasáž z článku kamojedova:

Pokud jsme tedy názorně ukázali a do nožiček a závěru rozvedli fakt, že ufounský Axesstel PC310L je 1xRTT telefon, který nemůže fungovat v 1xEV-DO síti jak se nám snažil namluvit pan Peterka, v jaké síti tedy funguje?
V 1xRTT síti, pochopitelně. Bing ho!
Má tedy Mobilkom dvě sítě? Dokonce čtyři – počítáme-li tedy i analogové trunky a prakticky virtuální Tetru. Dvě z toho jsou CDMA2000: 1xRTT a 1xEV-DO.
Nasazení vypadá tak, že CDMA BTS je sice jedna, ale obsluhuje několik (v případě ufouna dvě) nosných frekvencí, které jsou využity pro různé technologie – podle toho, jaké karty s baseband modemy se do základnovky nacpou.

Informaci o tom, že by MobilKom vlastně provozoval dvě různé CDMA technologie a sítě (1xRTT a 1xEV-DO Rev. A) jsem na jeho webu ani v jeho tiskových zprávách nenašel. Stejně tak jsem tuto informaci nezaznamenal ani na jeho prezentaci minulý týden. Zde zástupci MobilKomu většinu času hovořili „neutrálně“ o technologii CDMA2000 Revize A, a pouze na jednom slidu konkrétně zmínili technologii EV-DO (viz obrázek). To když ukazovali, že v příštích letech chtějí přejít na ještě novější verzi CDMA2000 1xEV-DO, a to z Revize A na Revizi B.

V této souvislosti mne napadá otázka: co všechno o tomto operátorovi ještě nevíme? Případně: co všechno je ještě trochu jinak, než jak je to veřejností a novináři interpretováno?

Fixně mobilní substituce od Vodafonu

S nabídkou nových služeb přišel minulý týden i český Vodafone. Je mezi nimi i služba „Program na pevnou“ (a její mutace „Program na pevnou mimo špičku“), která je teprve druhou službou charakteru fixně-mobilní substituce na našem trhu. S první službou stejného charakteru, s příznačným názvem „Pevná+“, přišel již poměrně dávno český T-Mobile (podrobněji).

Společné mají obě tyto služby to, že se snaží odvést zákazníky od používání (i existence)  jejich dosavadní pevné linky, a nabídnout jim stejné nebo ještě lepší podmínky pro volání na jiné pevné linky (a tedy zákazníkům, kteří naopak nepodlehli takovéto nabídce a svou pevnou linku nezrušili). Podstatou nabídky T-Mobile přitom bylo snížení minutové ceny hovorů z mobilu na pevnou linku, po zaplacení fixního měsíčního paušálu. To Vodafone nyní šel ještě dále: po zaplacení poněkud vyššího paušálu (530 Kč u základní varianty, 240 Kč u varianty „mimo špičku“) srazil minutovou cenu hovorů na ideální nulu. Takže zákazník platí už jen paušál, a žádné minutové hovorné.

Pravdou ovšem je, že ani jedna z těchto služeb (ani Pevná+ ani Program na pevnou) není úplně pravou službou fixně mobilní substituce, která by dokázala plně nahradit pevnou linku. Například v tom, aby i opačný směr volání (zákazníkovi, který substituční službu používá) byl zpoplatněn jako volání na pevnou linku. U uvedených služeb tomu tak není, a „v opačném směru“ se volá jako na kterýkoli jiný mobil. Takže je to spíše taková „fixně mobilní konkurence“.

Navíc každá hlasová služba s čistě paušálním zpoplatněním se musí nějak vyrovnat s možností svého nadměrného využívání. Žádný operátor totiž nemá své hlasové sítě dimenzované tak, aby mu na nich mohli „viset“ zákazníci skutečně libovolně dlouho, v počtu a způsobem, který operátor nemá pod svou kontrolou. Taková je zkrátka ekonomická i technická realita. O to více to platí tam, kde se nejedná pouze o hovory v rámci vlastní sítě operátora, ale i o hovory směřující do jiných sítí. Pak záleží i na tom, jak jsou dimenzovány propojovací svazky a další náležitosti, včetně smluvních vztahů. Nehledě již na terminační poplatky, které mobilní operátor musí platit za každou skutečně provolanou minutu, i když jemu samotnému jeho zákazník platí čistě paušálně.

Bude proto zajímavé, jak se Vodafone vyrovná s touto realitou, zejména u své nové služby „Program na pevnou“, a její varianty „Program na pevnou mimo špičku“. Zatím, jako například u již déle nabízené služby „Balíček víkendových hovorů“, stanovuje maximální délku hovoru na 60 minut. Ve svém aktuálním ceníku služeb pak má obecné ustanovení o maximální délce hovoru:

Maximální délka každého hovoru v síti Vodafone může být ze strany provozovatele omezena s ohledem na technické prostředky na dobu trvání 60 minut. Po uplynutí této doby pak v případě ukončení hovoru musí účastník uskutečnit nový samostatně účtovaný hovor.

Ovšem u nové služby „Program na pevnou“ (a adekvátně i pro „Program na pevnou mimo špičku“) Vodafone inzeruje:

neomezený počet a délka hovorů na všechny pevné linky v České republice.

Tedy alespoň v prezentaci, rozesílané novinářům, zatímco v běžně dostupné tiskové zprávě hovoří opatrněji jen o „neomezeném volání“:

Nový balíček Program na pevnou umožní zákazníkům za 530 Kč (včetně 19% DPH) měsíčně neomezeně volat na všechny pevné linky v České republice a v to jakoukoliv dobu.

V době psaní tohoto článku (v neděli 20.5.2007) ještě nebyly detaily o nové službě „Program na pevnou“ a „Program na pevnou mimo špičku“ na webu Vodafonu dostupné. Zřejmě proto, že tyto služby jsou uváděny na trh až od dnešního dne, od 21.5.2007.

Roaming: výsledky trialogu

Ještě další významnou zprávou z minulého týdne, která se týká hlasových služeb, je další díl nekonečného seriálu o roamingu. Právě minulý týden se totiž konalo další kolo jednání, tentokráte hned mezi třemi stranami: zástupci Evropského parlamentu, Evropskou komisí a německým předsednictvím, zastupujícím Radu EU. Předmětem jednání bylo hledání kompromisu mezi radikálnější podobou návrhů, které na počátku formulovala Komise a posléze ještě „přitvrdil“ Parlament, a mezi konzervativnějšími návrhy, které prosazovalo mj. právě Německo.

Výsledek jednání této tripartity byl sice v médiích notné přetřásán, ale – jak už se stalo pomalu tradicí – vždy s notnou dávkou vágnosti a neurčitosti, která poskytuje jen málo informací o skutečném stavu věcí. Například i ze zprávy na webu (stále ještě existujícího) MIČR se dozvíme snad jen to, že se nějaké jednání konalo, a že skončilo určitým kompromisem:

V obecné rovině je dohoda z dnešního trialogu z pohledu Ministerstva informatiky ČR krokem správným směrem a představuje přijatelnou rovnováhu mezi zájmy koncového uživatele na jedné straně a vynaloženými náklady operátorů na straně druhé.

Konkrétnější informace lze najít například na webu Evropského parlamentu, který o výsledcích jednání referuje poměrně podrobně. Tak například uvádí to, že zúčastněné strany ustoupily od metody „velkého třesku“, v rámci kterého by se maximální ceny stanovily jednorázově. Místo toho budou klesat postupně po tři roky, podle následující tabulky:

cena za 1 minutu hovoru maloobchodní cena, odchozí hovor maloobchodní cena, příchozí hovor velkoobchodní cena
2007 49 eurocentů 24 eurocentů 30 eurocentů
2008 46 eurocentů 22 eurocentů 28 eurocentů
2009 43 eurocentů 19 eurocentů 26 eurocentů

Jak je vidět, i výše maximálních cen je výsledkem kompromisu. Například Komise původně navrhovala maximum maloobchodní ceny ve výši 30 eurocentů za minutu odchozího hovoru, a 15 eurocentů za minutu příchozího hovoru. Naproti tomu například německý ministr  hospodářství Michale Glos ještě nedávno prosazoval hodnotu 60 eurocentů pro odchozí hovory v roamingu.  

Dalším sporným bodem byla volba mezi principy opt-out a opt-in. Tedy mezi tím, zda zákazníci mají být na nový (a regulovaný) Euro tarif převedeni automaticky, s možností vybrat si něco jiného (což je princip opt-out), nebo zda se naopak budou muset sami rozhodnout pro nový regulovaný Euro tarif (princip opt-in). Zde to nakonec dopadlo poměrně komplikovaně:

  • po  období jednoho měsíce od účinnosti navrhovaných úprav budou moci zákazníci zdarma přecházet mezi Euro tarifem a ostatními tarify,
  • po dalších 2 měsících (tedy za 3 měsíce od účinnosti) budou na nový Eurotarif automaticky převedeni všichni zákazníci, kteří na něj nepřešli sami, nebo si sami nevybrali jiný tarif (nejspíše v období od účinnosti).  

I zde se tedy jedná o určitý kompromis mezi oběma možnými přístupy: první tři měsíce od účinnosti nové úpravy půjde o princip opt-in, a poté o princip opt-out. To pak komplikuje i odpověď i na otázku, zda se změny dotknou zákazníků ještě během tohoto léta a prázdnin. Tato odpověď  by mohla být taková, že aktivních zákazníků, kteří se sami zajímají o roamingové tarify, tuší že bude existovat nějaký Euro tarif a sami se rozhodnou na něj přejít, by se změny mohly dotknout už během letošní dovolené. Ostatních zákazníků se pak změny dotknou až po prázdninách.

Nicméně celý seriál jednání kolem roamingu zdaleka ještě neskončil, a popisovaná dohoda je pouze momentální podobou kompromisu mezi zájmy všech stran. Aby mohla skutečně platit, musí ji nejprve potvrdit Hospodářský výbor Evropského parlamentu (který má jednání na programu právě dnes, 21. května), a pak plénum Parlamentu, které se sejde 24.5.2007. Následně musí vše odsouhlasit ještě Rada EU (bývalá Rada ministrů), na svém plánovaném jednání 7. června. Pokud všechna tato jednání návrh odsouhlasí, mohl by nabýt účinnosti svým vydáním v Úředním věstníku EU, což by podle zprávy na parlamentním webu mohlo nastat „do několika týdnů“ od schválení  na Radě EU. Takže alespoň konec prázdnin by se mohl stihnout – ovšem jen na principu opt-in.


 
© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+