Skype chce vyšší výnosy

Představovat čtenářům Digiwebu služby Skype by nejspíše bylo nošením dříví do lesa. Ostatně, i naše tuzemské statistiky ukazují, že právě Skype je v našich zeměpisných šířkách zdaleka nejrozšířenější VOIP službou, která se svými 90% na hlavu poráží ostatní konkurenty. A co teprve světové statistiky? Ty ukazují, že počty uživatelů služby Skype rostou opravdu velmi rychle. Jen v uplynulém kvartále prý každý den přibylo na 380 000 nových uživatelských účtů, a jejich celkový počet pak na konci loňského kalendářního roku dosáhl úctyhodných 171 milionů. No a všichni dohromady pak za celý loňský rok protelefonovali na 32,4 miliard minut.

Hodnoty, rozepsané do jednotlivých čtvrtletí, ukazuje následující obrázek:

Statistiky služby Skype (zdroj: Skype Journal)

Celkový počet provolaných minut vypadá na první pohled impozantně, ale na druhý pohled už nikoli. Na jeden uživatelský účet totiž připadá (za celý rok) jen necelých 190 minut. A přibližně tolik se v loňském roce provolalo z jednoho telefonního čísla (v pevné síti v ČR) s - jenže za měsíc.

Na druhou stranu to ale nebude zase až tak horké, protože prostý podíl (celkový počet minut, dělený počtem uživatelských účtů), nemá příliš velkou vypovídací hodnotu. Jelikož účty u služby Skype si může pořídit každý, v libovolném počtu a zcela zdarma, bude jich asi hodně "neaktivních". Pro reprezentativnější výsledek by se celkové minuty musely rozpočítávat jen mezi skutečně aktivní a reálně používané účty. A těch určitě bude méně.

Z čeho žije Skype?

Pro ekonomiku služby Skype je ale tak jako tak podstatné něco úplně jiného. Ne to, kolik minut se provolá z jednoho uživatelského účtu, ale jak velké výnosy je celá služba schopna generovat. A tady je podstatné, že rozhodující část objemu hovorů představuji hovory Skype-Skype, které jsou skutečně zdarma. Nikoli jen s paušální formou zpoplatnění, místo zpoplatnění minutového.

Pomineme-li tedy různé synergie a vedlejší příjmy, jsou hlavními zdroji výnosů pro službu Skype zpoplatněná volání z/do veřejných telefonních sítí. Tedy hovory, uskutečněné skrze služby SkypeOut a SkypeIn.

Výnosy celé služby Skype za poslední kvartál loňského roku dosáhly 66 milionů USD, a za celý rok 2006 činily 192 mil. USD. To je asi jediný ukazatel, který na rozdíl od ostatních zůstala pozadu za původním předpokladem, resp. záměrem, který hovořil o 200 milionech. Takže se asi nelze nijak divit představitelům společnosti eBay, která od září 2005 Skype vlastní, že při lednovém oznamování svých hospodářských výsledků za rok 2006 velmi apelovali na dosahování vyšších výnosů.

A možná že apelovali a také konali už i dříve, protože z následujícího obrázku, který ukazuje příjmy Skype po čtvrtletích, je patrná změna celkového trendu (viz zelená křivka). Zatímco tempo růstu výnosů během prvních tří kvartálů klesalo, v posledním kvartále se křivka naopak zlomila a zamířila vzhůru.

Výnosy služby Skype a jejich čtvrtletní růst (zdroj: Skype Journal)

Pro dokreslení celkového obrázku si ještě můžeme přepočítat celkové výnosy na počet uživatelských účtů. Pokud bychom si to zjednodušili tak, že zanedbáme jejich růst během celého roku a zůstaneme u stavu na konci roku, pak by na každý účet vycházely výnosy ve výši 38,6 centů za poslední kvartál, a 1,12 USD za celý rok. A to opravdu není mnoho.

Sestavovací poplatek

První, a hned poměrně výrazný krok směrem k vyšším výnosům ze služby SkypeOut, už služba Skype udělala. Počínaje 18. lednem 2007 zavedla jednorázový poplatek ve výši 3,9 eurocentu za každý odchozí hovor do pevné či mobilní sítě (tj., za každý hovor v rámci služby SkypeOut). Pokud si uvědomíme, že minutová sazba do nejfrekventovanějších (a současně i nejlacinějších) světových destinací, v rámci SkypeOut Global Rate, představuje 1,7 eurocentu za minutu, pak to znamená, že samotný sestavovací poplatek je vyšší než dosavadní hovorné za celé dvě minuty!

Jinými slovy, pokud jste přes služby Skypeout volali dříve, zaplatili jste za dvouminutový hovor 2x 1,7 = 3,4 eurocentu. Nyní, od 18. ledna, je to už 3,9 + 2*1,7 = 7,3 eurocentu, což představuje zdražení o více jak 100 procent!!!

Pravdou je, že u volání do tuzemských pevných sítí byl tento "náraz" poněkud zmírněn skutečností, že původně bylo toto volání zpoplatněno sazbou 2,3 eurocentu za minutu, a ke stejnému datu (k 18. lednu 2007) kleslo na 1,7 eurocentu. Jinými slovy: Česká republika byla zařazena mezi země, na které se vztahuje tarifu SkypeOut Global Rate.

I tak ale je zavedení jednorázového sestavovacího poplatku i pro tuzemské uživatele poměrně zásadní změnou ve vhodnosti volání přes službu SkypeOut. Zvláště pak pokud si uvědomíme, že volání směřující do pevné či mobilní sítě mají v průměru podstatně kratší délku než volání typu Skype-Skype, s průměrem cca 13 minut. Průměrná délka volání v rámci SkypeOut by se měla blížit spíše průměrné délce volání v pevné síti, která je někde mezi 2 a 3 minutami. A zde pak sestavovací poplatek u hovorů s minutovou tarifikací představuje ono již zmiňované zdražení na úrovni cca 100 procent.

Provozovatelé služby Skype si od toho možná mohou slibovat stoprocentní zvýšení svých výnosů, ale realita může být úplně jiná. Bude totiž záležet na tom, jak na tento krok zareagují uživatelé, konkrétně zda budou i nadále volat "ven" přes SkypeOut, či zda si najdou nějaké jiné řešení. Osobně tipuji, že po tomto kroku se alespoň pro tuzemské uživatele stane výhodnější volání přes tuzemské VOIP služby na bázi SIPu, s tarifikací 1/1 a bez sestavovacího poplatku. A Skype tím naopak přijde i o ty výnosy z minutového hovorného, které dosud měl.

Paušál místo minut

Zdůrazněme si ještě jednou, že nově zavedený sestavovací poplatek se týká pouze odchozích hovorů do pevné či mobilní sítě, a tedy pouze volání v rámci služby SkypeOut. Netýká se zdaleka nejpočetnějších volání Skype-Skype.

Zajímavou otázkou je ale to, zda provozovatelé služby Skype skutečně programově chtěli jít právě touto cestou, tj., zachovat minutové hovorné, a pouze ho zatížit sestavovacím poplatkem. Pravdou je, že sami prezentovali zavedení sestavovacího poplatku ve zcela jiném kontextu, a to v rámci záměru přejít z minutového zpoplatnění hovorů na zpoplatnění paušální. Tedy na takovou variantu, kdy uživatel neplatí za jednotlivé hovory podle skutečně provolaných minut, ale platí určitý paušál, a v rámci něj pak může volat, aniž by už platil za provolané minuty.

Právě takovýto čistě paušální program již Skype nabídnul za oceánem, v USA a Kanadě, jako svůj "Skype Unlimited Calling" , za necelých 30 USD ročně. Pro ostatní části světa pak chystá obdobu, pod názvem Skype Pro, ovšem s jednou důležitou odlišností: právě s jednorázovým sestavovacím poplatkem ve výši 3,9 eurocentu za každý odchozí hovor. Prezentováno je to právě jako náhrada za dosavadní minutové zpoplatnění: místo placení za každou minutu volající zaplatí jednorázově (na začátku hovoru) pouze sestavovací poplatek, a pak už může telefonovat jak chce dlouho.

Už méně se zdůrazňuje, že takovýto uživatel musí nejprve zaplatit určitý paušál, a to buď měsíční, či ještě lépe roční. Pro poskytovatele služby je to pak vlastně garantovaný příjem, se kterým může dopředu počítat, a který nezávisí na tom, jak moc či málo bude uživatel telefonovat. A při obrovské uživatelské základně služby Skype může být takovýto paušál pro poskytovatele služby velmi atraktivní a může zcela zásadně zvýšit dosavadní nízké výnosy.

No a sestavovací poplatek, aplikovaný "jaksi mimochodem" a bez větší publicity i na dosavadní zpoplatnění po minutách, může být jakýmsi důrazným postrčením uživatele, aby raději přešel na nové paušální programy. Jenže toto "postrčení" může zafungovat i tak, že uživatele zcela odstrčí od služeb SkypeOut a nažene ho do náručí konkurence. Je to dvojsečná zbraň.

Pro Českou republiku je však nový paušální program Skype Pro zatím v nedohlednu. Žádný termín o jeho budoucí dostupnosti dosud nezazněl.

Skype pro business uživatele

Cesta přes paušální tarify a sestavovací poplatek není očividně jedinou cestou, kterou se Skype hodlá ubírat směrem k vyšším výnosům. Další cestou se zdá být větší orientace na klienty z firemního sektoru.

Sami provozovatelé služby Skype dnes deklarují, že více jak 30% jejich zákazníků jsou zákazníci firemní. Podle provedených studií prý 95% z nich uvádí, že díky Skype ušetří na hovorném, a na 80 procent deklaruje, že Skype zvyšuje produktivitu jejich zaměstnanců. A asi není třeba zdůrazňovat, že právě firemní klienti mohou být podstatně "bonitnější", než zákazníci z řad soukromých osob. Takže jde jen o to, jak je přitáhnout a jak jim vyjít vstříc.

Služba Skype už v tomto ohledu také učinila určité kroky. Již dříve představila variantu svých služeb, určenou právě pro firemní zákazníky (Skype for Business), a v nedávných dnech ji doplnila dalšími schopnostmi, orientovanými na firemní sektor. Například zjednodušenou instalací (skrze instalátor v podobě MSI souboru) a prostředky pro firemního správce, který nyní může různě nastavovat Skype účty zaměstnancům firmy, včetně toho, aby jim podle potřeby navyšoval kredit pro volání. Tedy alespoň u volání, zpoplatněného po minutách. Na obzoru pak jsou další "firemně orientované" služby, například v podobě groupwarových a telekonferenčních funkcí, či dokonce softwarová telefonní ústředna, samozřejmě na platformě Skype.

Uzavřenost na škodu?

Všechny popisované snahy Skypu mají ale jeden zajímavý háček. Skype sice má obrovskou výhodu v opravdu velké uživatelské základně, která stále roste a potenciál jejího dalšího "vytěžení" je jistě neméně velký. Jenže na druhé straně nesmíme zapomínat na to, že Skype je stále uzavřený svět, v tom smyslu že celé jeho fungování nevychází z otevřených standardů, ale je ryze proprietární. Díky tomu sice má Skype podstatně větší kontrolu nad svým řešením a jeho využitím (a to vlastně úplnou), ale na druhou stranu to podstatně omezuje zájem ostatních významných hráčů jakkoli rozvíjet toto řešení či se na něm podílet.

Sám Skype navíc vždy deklaroval, že nikdy nebude "dalším Telecomem". Ale čím dál tím více se právě s nimi dostává do ostrého konkurenčního střetu. A stále více se jim stále více podobá. Třeba právě způsobem zavedení sestavovacího poplatku, víceméně potichu a s minimální publicitou, i když důsledky pro uživatele představují opravdu velmi razantní změnu.

Výší svých výnosů je pak Skype porovnatelný snad jen s tím, co jeho konkurenti z řad telekomunikačních gigantů vydávají na reklamu. To mu ale nedává dostatek prostoru k dalšímu rozvoji a získávání dalších zákazníků. Zvláště když si i telekomunikační giganti stále více uvědomují nutnost přizpůsobit se současným trendům a nabízet podobné služby a na podobné bázi, jako Skype. Tedy služby na bázi VOIP, s paušálním zpoplatněním.