Vladimír Mlynář: 5,5 roku natvrdo

Včerejší den přinesl vedle celostátní sněhové kalamity i jednu ministerskou rezignaci, konkrétně ministryně kultury Heleny Třeštílkové. Vzhledem k tomu, jak dlouho byla ve funkci, tipuji na rekord na tuzemské politické scéně. Kromě toho ale média (včetně Lupy) včera informovala i o prvoinstančním rozsudku Městského soudu v Praze , kterým soudkyně JUDr. Silvie Slepičková udělila 5,5 roku "natvrdo" (tj. nepodmíněně) bývalému ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi, v kauze týkající se založení společnosti Testcom Servis s.r.o.

Její verdikt tak dosti značně vybočil z "intervalu", který svými návrhy vytyčila obhajoba a strana žalující. Obhajoba totiž prosazovala nevinu a zproštění, zatímco státní žalobce (podle médií) navrhoval pro exministra Mlynáře roční podmíněný trest. Pravdou je, že soudce ve svém rozhodování není návrhy obhajoby ani žaloby nijak vázán a může tedy vynést výrok, spadající i zcela mimo takto vzniklý "interval". Ale osobně mi to přijde dosti neobvyklé. Sám na podstatě celé kauzy nespatřuji nic, co by se mělo řešit na úrovni soudu. Možná šlo o nějaké administrativní pochybení. Nicméně nezávislý soud je nezávislý soud, a rozhodnutí je na něm.

Již včera večer se k rozsudku vyjádřil i sám ministr Mlynář, např. v interview pro server Aktuálně. Na adresu soudu a jeho výroku zde řekl:

Je to pro mě šok. Argumenty soudu jsou absurdní. Soud absolutně nepochopil, o co jde. Někteří svědci vědomě lhali. Rozsudek je bezprecedentní a šokující.

Potvrdil také, že se proti prvoinstančnímu rozsudku odvolá, a slíbil zveřejnit a poskytnout médiím "veškeré protokoly soudu". Doufejme tedy, že budeme mít příležitost seznámit se s důvody, které soudkyni městského soudu vedly k jejímu verdiktu.

Sám nechci v tuto chvíli výrok soudu jakkoli komentovat a raději si počkám na dostupnost slíbených dokumentů. O jednu věc bych se ale chtěl se čtenáři Lupy podělit již nyní. Konkrétně o původní popis toho, co později dalo vzniknout celé dnešní kauze, z úst samotného exministra Mlynáře. Tedy o popis důvodů založení společnosti Testcom Servis s.r.o.

Nečekejte ale nic zásadního a převratného, co by se dosud nevědělo. Jsou to všechno jen dávno známé a veřejně dostupné informace. Nicméně jako shrnutí podstaty celé kauzy (byť jen z pohledu MI ČR, resp. exministra Mlynáře) mohou přijít vhod.

Testcom na tiskové konferenci

Ministerstvo informatiky 13. ledna 2004 uspořádalo tiskovou konferenci, a na ní novinářům představilo novinky kolem Portálu veřejné správy. V rámci toho ministr Vladimír Mlynář přítomným popsal i to, proč a jak založil již zmiňovaný Testcom Servis: kvůli tomu, aby příjmy, generované provozem portálu, mohly být reinvestovány (právě skrze Testcom Servis) do jeho provozu, místo toho aby se (bez užitku pro portál) vracely do státního rozpočtu.

Základem celé nynější kauzy pak je to, že se tak mělo stát nepřípustným způsobem, v rozporu se zákonem: že "mateřský" Testcom neměl právo založit dceřiné s.r.o. Testcom Servis. Případně že příjmy, generované portálem, měly končit někde jinde, než zpět na provozování portálu. Ale to si nechme až na dobu, kdy bude k dispozici názor soudu.

Zpět ale k předmětné tiskovce. Byl jsem jedním z novinářů, kteří se jí tehdy zúčastnili. O tom, co na ní bylo prezentováno, jsem napsal článek, který 14.1.2004 vyšel na Živě (a můžete si ho přečíst v mém archivu). Současně jsem si z tiskovky odnesl i zvukový záznam, který jsem při psaní článku použil pro citování ministra Mlynáře, když popisoval právě důvody založení Testcom servisu (viz závěr článku). Zde je nyní (redakčně neupravovaný) přepis celého tehdejšího záznamu.

Dobrý den v novém roce, my jsme si dovolili vás pozvat, abychom vám vysvětlili to co už se objevilo v tisku, jak je to se společností Testcom Servis, s.r.o. Dostali jste od nás takový nákres, na kterém vidíte způsob organizace provozu portálu, který na první pohled může vyvolávat u některých lidí neporozumění, proto jsme si vám dovolili to nakreslit. Provozovatelem portálu veřejné správy je samozřejmě ze zákona 365 ministerstvo informatiky, které je také za jeho provoz odpovědné. My jsme hledali způsob jak zajistit to, aby portál veřejné správy na sebe vydělával sám nějaké peníze a nebyl čistě odkázán na příjmy státního rozpočtu, a protože na portálu mohou být některé placené služby, což vám za chvíli jednu ukážu, hledali jsme způsob jak ty peníze, které ten portál sám získá, mohl zase získávat zpět do svého provozu. A protože platí rozpočtová pravidla a kdyby ministerstvo informatiky bylo příjemcem peněz, tak je musí podle zákona odvádět zpět do státního rozpočtu, tedy ministerstvu financí, a to by jsme z těch peněz neviděli ani korunu. Hledali jsme nějaký jiný způsob.

Ten jsme nalezli ve zřízení společnosti s ručením omezeným, která patří naší organizaci Testcom, je plně pod kontrolou ministerstva, v zakladatelských listinách Tescomu je plná kontrola ministerstva nad Testcomem. V jeho čele stojí také náměstek. Mimochodem změním také zakladatelskou listinu výzkumného ústavu Testcom tak, aby v jeho čele stál i napříště a vždycky náměstek, abychom tak vyřešili problematiku s panem Chmelíčkem, to znamená že pan Chmelíček bude placen jako náměstek ministra, nikoliv jako ředitel Tescomu, to jen pro debatu z minula.

A teď tato Testcom Servis, v jejíchž statutárních orgánech zasedá tedy vedení ministerstva, aby nebylo žádných pochyb o tom, že to není žádné s.r.óčko výdělečné, ale organizace zřízená čistě proto aby provozovala portál veřejné správy, bude zřizovatelem portálu veřejné správy, a bude mít díky tomu příjmy, v tuto chvíli ze dvou věcí. Za prvé z části provozu centrální adresy, kterou provozuje Česká pošta, která spadá pod ministerstvo a která bude platit Testcom Servis za odkaz na centrální adresu na portálu veřejné správy, a v tuto chvíli tam půjdou příjmy z nakladatelství Economia, za službu obchodního věstníku, ke které se za chvíli dostaneme.

Tento model je volen, opřeno o usnesení vlády, které jste dostali, nebo dostanete - je na webu, ale můžete ho samozřejmě dostat k dispozici - nařízení vlády z 12. listopadu, kterým vláda rozhodla že obchodní věstník bude nadále vycházet v elektronické podobě. Nevím zda úplně všichni víte co je obchodní věstník, společnosti mají ze zákona povinnost zveřejňovat některé údaje v obchodním věstníku. Obchodní věstník dosud vycházel v tištěné podobě, přes 10 let, a to na základě smlouvy mezi ministerstvem spravedlnosti a nakladatelstvím Economia. Myslím že někteří z vás o této smlouvě, kterou nebudu komentovat, psali v minulosti různé kritické články.

Tato smlouva nadále platí, protože nemá žádnou vypovídací klauzuli, pro vaši informaci, a obchodní věstník tedy nadále ještě dva roky bude vycházet v tištěné podobě. Nicméně právně závazná je ta elektronická, která je teď na portálu veřejné správy. Tím ovšem je dána jedna zásadní věc, že jsme nemohli vypsat žádnou soutěž na dodavatele služby elektronického obchodního věstníku, protože musíme respektovat existující smlouvu mezi Ministerstvem spravedlnosti a nakladatelstvím Economia z roku 90 na tu tištěnou podobu. A proto je dodavatelem pro příští dva roky nakladatelství Economia. Chtěl bych zdůraznit zejména pro kolegy z Hospodářských novin, pokud by je to speciálně zajímalo.

Usnesení vlády je přístupno na našem webu, stejně tak smlouva, kterou jsme uzavřeli, resp. Testcom Servis s.r.o. uzavřela s nakladatelstvím Economia pro tu elektronickou podobu. Pro ty z vás, které by to speciálně zajímalo, nabízím další podrobnější výklad, pokud by to vzbuzovalo nějaké otazníky. Ta smlouva s Economií je v tuto chvíli na dva měsíce pouze, upozorňuji, protože jednáme s Economií o dalších podmínkách té smlouvy ve dvou rovinách, jednak s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek, který mění rozsah věcí které se zveřejňují v obchodním věstníku, a tudíž se změní i rozsah plnění za tyto věci, a jednáme také o zpřístupnění archivu, takže ta smlouva je proto jen na dva měsíce.

Já vám to tady takhle obsáhle popisuji, protože jsem vás minule informoval o tom, že z našeho ministerstva chodí různé informace do médií, takže že bych chtěl předejít nějakým nedorozuměním, a ti kteří z vás by o tom chtěli se speciálně více dozvědět, tak jsme samozřejmě k dispozici …

Tolik tedy k tomu, co zaznělo na tiskovce (audio originál najdete v mém archivu). Dvouměsíční smlouva, zmiňovaná na tiskovce, platila skutečně jen od 1.1.2004 do 29.2.2004, a pak byla nahrazena další smlouvou, na dobu neurčitou, která platila od 1.3.2004 a byla uzavřena již mezi Economií a "mateřským" Testcomem. Tuto druhou smlouvu můžete dodnes najít na webu MI ČR (zde). Stejně tak zde najdete i stanovisko MI ČR k založení společnosti Testcom Servis, z 15.12.2003. a tedy z doby před konáním popisované tiskové konference. Důvody pro založení společnosti Testcom Servis s.r.o. jsou pak popisovány i v dokumentu s názvem "Nemám žádné tajné náměstky ani tajemné firmy".