Patří DVB-H do digitalizace?

S televizí v mobilu, konkrétně v její „broadcastové“ variantě (přes DVB-H), je to jako na houpačce. Chvíli to s ní vypadá úplně černě, a za chvíli je zase všechno nadějně růžové. Tak třeba ještě v říjnu, když T-Mobile (spolu Radiokomunikacemi) odstartoval šestitýdenní testování své „Televize v kapse“, se šéf ČTÚ nechal slyšet, že kmitočty pro DVB-H jen tak nebudou:

"V tuto chvíli nemůžeme sestavit celostátní síť pro DVB-H, aniž bychom vypínali analogové televizní vysílání," řekl serveru DigiZone.cz předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Navíc je zde další problém, a to s licencemi. Stávající právní úprava prý neumožňuje mobilním operátorům získat potřebné obsahové licence, kvůli tomu že už mají jiné (a s DVB-H zcela nesouvisející) licence, na provozování svých mobilních sítí.

Říjen: vypadá to černě

V říjnu to tedy vypadalo opravdu černě, i podle toho co T-Mobile při své prezentaci vtloukal novinářům do hlavy: že komerčnímu startu DVB-H brání legislativa a bude třeba ji změnit. To ostatně potvrdilo i ČTÚ:

Podle Dvořáka je nejprve nutné změnit zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který by upravil podmínky pro provozování DVB-H

A tak loňské testování DVB-H od T-Mobile a Radiokomunikací bylo současně jakýmsi tlakem na zákonodárce, které mělo demonstrovat zralost technologie ke komerčnímu nasazení a usnadnit odstraňování legislativních překážek.

V každém případě to vypadalo ale na opravdu „dlouhé lokte“, i vzhledem k politické situaci, (ne)akceschopnosti Poslanecké sněmovny a její ochotě zabývat se takovými “detaily“, jako je DVB-T.

Prosinec: vypadá to nadějně

O to větším překvapením se pak staly dvě události uprostřed prosince.

Nejprve na jednom z pracovních seminářů k digitalizaci šéf Rady ČTÚ Pavel Dvořák řekl, že jeho úřad v příštím (dnes už letošním) roce vypíše tendr na „operátora sítě pro provozování digitálního televizního vysílání pro přenosná zařízení“. Tedy na toho, kdo by vysílal do éteru DVB-H multiplex, k jehož obsahu by pak mobilní operátoři přidávali své služby, a vše prodávali pod svou značkou. Kmitočty se prý našly díky studii, kterou si ČTÚ nechal udělat, a podle které by prý ještě letos mohla být vypsána hned dvě výběrová řízení, kromě DVB-H i  pro regionální vysílání DVB-T.

Bezprostředně poté se šéf českého T-Mobile, Roland Mahler, na vánočním setkání s novináři nechal slyšet, že jeho firma by mohla spustit svou televizi v kapse na bázi DVB-H již někdy v polovině letošního roku. Byla toho tehdy plná média, která hned spekulovala i o ceně, někde mezi 50 a 100 korunami měsíčně.  Ovšem bez znalosti kontextu (konkrétně vyjádření ČTÚ o možnosti přidělit frekvence) to tehdy vyznívalo spíše jako zbožné přání, které pan Mahler nebyl ještě ochoten novinářům blíže vysvětlit, kromě obecného poukazu ve stylu „pracujeme na tom“.

Kde konkrétně ČTÚ frekvence pro DVB-H multiplex vezme, a to ještě letos (při naplánovaném tempu vypínání analogu), mi zatím není známo. Stejně tak jsem zvědav na způsob, jakým budou vyřešeny dosud deklarované legislativní překážky, týkající se zejména obsahových licencí a nemožnosti jejich udělení. Nebo překážka v podobě vlastnické vazby mezi českým T-Mobile a Radiokomunikacemi, které by byly asi nejpravděpodobnějším zájemcem o frekvence pro vysílání DVB-H multiplexu.

Jaký bude cílový stav?

Nicméně jedna věc se zdá být už velmi pravděpodobná: že až u nás bude DVB-H řádně spuštěno, bude mít k dispozici jen jeden multiplex (přesněji: sadu frekvencí, postačující jen pro vysílání jednoho DVB-H multiplexu). Pokud tedy žádný z našich tří mobilních operátorů nezůstane „mimo hru“ (což považuji za více než pravděpodobné), bude obsah tohoto DVB-H multiplexu sdílen všemi třemi mobilními operátory.

Po věcné stránce by to nemusel být až takový problém, protože do jednoho DVB-H multiplexu by se mělo vejít až 40 televizních programů (v kvalitě pro DVB.H). Z nich pak většina může být společných, tedy nabízených v rámci nabídek všech tří operátorů. Vedle nich by pak měl být prostor i pro eventuelní speciality, které budou jen v programové nabídce jednoho či dvou operátorů.

Stejně tak se mobilní operátoři budou muset dohodnout na jednom subjektu, který pro ně bude zajišťovat šíření (vysílání) DVB-H multiplexu, skrze svou síť pozemních vysílačů. Nebo spíše jinak: nezbude jim, než se domluvit s tím, kdo uspěje ve výběrovém řízení na příslušné frekvence, které avizuje ČTÚ na letošní rok. Ať už to budou Radiokomunikace, nebo někdo jiný.

Vysílací síť č. 5

V období mezi říjnem a prosincem, kdy se situace kolem DVB-H tak výrazně přebarvila z černa do růžova, se ale udála ještě jedna zajímavá věc. Zajímavá nejen svou samotnou podstatou a obsahem, ale také  tím, co signalizuje o schopnosti a zájmu našich mobilních operátorů „táhnout za jeden provaz“ v oblasti DVB-H.

Jde o to, že právě v říjnu ČTÚ zveřejnil Český telekomunikační úřad už druhou verzi svého Technického plánu přechodu, coby jízdního řádu přechodu z analogového na digitální (televizní) vysílání, a začal sbírat připomínky k tomuto dokumentu. A dva z mobilních operátorů, konkrétně T-Mobile a Vodafone, se skrze své připomínky pokusili prosadit do tohoto koncepčního dokumentu také technologii DVB-H.

V zásadě si dovolím říci, že jejich (vzájemně identické) připomínky usilovaly o zrovnoprávnění DVB-T a DVB-H. Aby technický plán přechodu nebyl jen plánem přechodu v oblasti DVB-T, ale současně i „plánem náběhu“ DVB-H. Konkrétně měl Technický plán přechodu, po akceptování uvedených připomínek, obsahovat konkrétní harmonogram zřízení další vysílací sítě, právě pro potřeby DVB-H:

…  se požaduje zahrnout do návrhu tohoto opatření zřízení vysílací sítě v systému DVB-H sdíleného třemi mobilními operátory s postupným vyčleňováním kanálů podle shora uvedeného časového plánu s cílem celoplošného pokrytí.

Konkrétní představa pozměňovacích návrhů byla taková, že nová vysílací síť by se zřizovala a rozšiřovala podle toho, jak by se uvolňovaly kmitočty z vypínaného analogu:

Provoz vysílací sítě 5 bude realizován v návaznosti na uvolňování kmitočtových kapacit určených pro analogové televizní vysílání a to tak, aby nebyl nenarušen plynulý přechod analogového televizního vysílání na digitální a zároveň bylo umožněno postupné dosažení jejího celoplošného pokrytí.

Takže ve své podstatě nešlo o nic jiného, než o pokus mobilních operátorů pojistit si svůj podíl na tzv. digitální dividendě, jak se říká frekvencím, uvolněným pro jiné použití díky vypínání analogového vysílání.

Český telekomunikační úřad na tento pokus mobilních operátorů nepřistoupil, a to s celkem logickými argumenty:  že Technický pán přechodu se nezabývá dělením digitální dividendy, a týká se pouze přechodu z jednoho způsobu vysílání (dosavadního analogového) na jiný (digitální). Už se nezabývá „náběhem“ zcela nového vysílání, jakým je DVB-H. A to konstatovali i sami mobilní operátoři, když do svých připomínek napsali že:

Vysílací síť 5 není určena pro účely nahrazení analogového televizního vysílání ve smyslu tohoto opatření.

Dnes, ze zveřejněného způsobu vypořádání připomínek, už je jasné že ČTÚ popisované připomínky dvou mobilních operátorů (T-Mobile a Vodafone) neakceptoval a do finální podoby svého Technického plánu přechodu nezapracoval. Na druhou stranu jim ale fakticky vlastně vyhověl, ovšem mimo rámec Technického plánu přechodu. To když v půli prosince (viz výše) oznámil, že ještě letos vypíše výběrové řízení na operátora sítě „pro provozování digitálního televizního vysílání pro přenosná zařízení“.

Načasování tohoto kroku, i zmínka o tom, že příslušné frekvence bude moci uvolnit díky výsledkům studie, naznačují že alespoň část frekvencí by mohla být vyhrazena pro DVB-H ještě před vznikem digitální dividendy, a zbytek až z digitální dividendy.

A co TO2 CR?

Pokud vám v dosud popisovaném dění chybí stanovisko třetího mobilního operátora, TO2 CR, pak máte pravdu. Zatímco T-Mobile a Vodafone promlouvali v rámci diskuse k Technickému plánu přechodu jednotným hlasem, a podali identické připomínky, TO2 CR promluvil sám za sebe a podstatně „rezervovaněji“. K DVB-H neměl žádnou faktickou připomínku (tj. takovou, kterou by ČTÚ musel nějak vypořádávat). Napsal pouze své stanovisko, resp. názor, které se od připomínky liší v tom, že ČTÚ k němu přihlédne, ale nevypořádává jej.

No a zde se objevilo poměrně stručné konstatování:

TO2 podporuje pokud možno co nejrychlejší rozvoj vysílání prostřednictvím technologie označované jako DVB-H, avšak tak, aby to neohrozilo ani neomezilo přechod k digitálnímu vysílání (prostřednictvím DVB-T).

Interpretovat toto stručné konstatování už ale tak jednoduché není. Je možné tomu rozumět tak, že (stejně jako regulátor) si TO2 CR myslí, že problematika DVB-H nepatří do Technického plánu přechodu, neboť nejde o přechod ale „nástup“ zcela nového druhu vysílání?

Napadá mne ale spíše jiná možná interpretace, vycházející hlavně z obratu „aby to neomezilo přechod k … DVB-T“: co když jde o jiné  priority a odlišný názor na dělení budoucí digitální dividendy,  a to ve prospěch využití uvolněných kmitočtů spíše pro další DVB-T sítě, než pro sítě DVB-H?

Pravdou je, že pozice TO2 CR je v tomto ohledu skutečně odlišná od ostatních dvou mobilních operátorů, protože pouze TO2 CR je současně provozovatelem sítě pozemských vysílačů pro DVB-T. Co když počítá s tím, že by na eventuelním vysílání dalšího DVB-T multiplexu z vlastních vysílačů vydělala více, než na přeci jen začínajícím a tudíž nejistém DVB-H?