Stalo se: KIVS za 11,5 miliardy

Také poslední týden (dnes již loňského) roku 2006 přinesl několik významných událostí z oblasti elektronických komunikací. Došlo například k podpisu koaliční smlouvy, která se také zabývá informatikou a mimo jiné stvrzuje, že koaliční partneři hodlají zrušit resort informatiky. Přesto tento resort stihl ještě před koncem roku vypsat dvě mamutí výběrová řízení, za 5,5 a 6 miliard Kč, na datové a hlasové služby komunikační infrastruktury veřejné správy. No a Český telekomunikační úřad v posledních dnech roku schválil definitivní verzi Technického plánu přechodu (z analogového na digitální vysílání).

Je osud MI ČR zpečetěn?

Po celou dobu, kdy přicházely signály o záměru zrušit samostatný resort informatiky, jsem si říkal že to nemusí být až tak horké. Že pokud dojde na sestavování koaliční vlády, může se vše ještě změnit. Třeba koaliční partneři budou mít na věc jiný názor než ODS, a budou samostatné informatice více fandit. Nebo půjde jen o prosté šíbování se židlemi, na které bude třeba usadit zástupce koaličních partnerů. Jenže dnes už se zdá být osud MI ČR definitivně zpečetěn.

Minulý týden, konkrétně ve čtvrtek 28.12.2006, koaliční lídři podepsali svou (druhou) koaliční smlouvu. No a to, co se týká resortu informatiky, se v ní objevuje prakticky beze změny oproti původním návrhům ODS. Například samotný záměr:

Prosadíme schválení zákona o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky; a o změně některých zákonů, včetně novelizace autorského zákona.

se od původního návrhu, obsaženého například v Sedmi statečných reformách ODS, liší jen v termínu - původně "do 31. 3. 2007", zatímco v koaliční dohodě je přeci jen realističtější "do 30.6.2007.

Nicméně svým podpisem pod koaliční smlouvu se k celému požadavku na zrušení informatiky přidali i oba koaliční partneři, kteří zatím v tomto ohledu nevystupovali nijak explicitně. A pokud ano, nebyli jednotní. Například někteří politici KDU-ČSL signalizovali, že by se zrušením informatiky neměli problém, ale třeba jejich odborná stranická komise pro informatiku k tomu určité výhrady měla.

Dojde i na autorské poplatky?

Zajímavý je také nový prvek, který se objevuje u popisovaného záměru v podobě dovětku "včetně novelizace autorského zákona". V samotném textu koaliční smlouvy to bohužel není nikde rozvedeno, takže nelze soudit o jakou novelizaci by mělo jít. Osobně tipuji a doufám v nápravu toho, jak je v autorském zákoně č. 398/2006 řešena problematika kolektivní správy autorských a dalších práv, ústící do výběru vysokých poplatků za datové nosiče a různá zařízení (podrobněji).

Na nevhodnost této úpravy upozorňovali například zelení, kteří ve svém stanovisku kritizovali jednak výši paušálních poplatků, ale také absenci jasných pravidel pro jejich rozdělování.

Rada vlády jako strategický a koncepční orgán vlády

Ke drobné, avšak přesto pravděpodobně významné změně došlo i u dalšího bodu, který se dostal do koaliční smlouvy v souvislosti s rušením informatiky jako samostatného resortu. Jde o předem avizované zřízení "Rady vlády pro informační společnost" (resp. "Rady pro rozvoj informační společnosti"), v čele s premiérem a ministry vnitra a financí, která byla původně prezentována jako poradní orgán vlády. Sám jsem několikrát (zde na Lupě) poukazoval na nelogičnost tohoto statutu: bude-li tato Rada mít vedení na úrovni premiéra a nejsilnějších ministrů, ale stále bude jen poradním orgánem, komu bude vlastně radit? Neměla by takto obsazená rada rovnou rozhodovat a svá rozhodnutí prosazovat?

Možná že takovýto argument vznesli a prosadili i koaliční partneři, při jednáních o koaliční smlouvě. V jejím textu se totiž poprvé objevuje záměr zřídit Radu nikoli jako pouhý poradní orgán vlády, ale přímo jako strategický a koncepční orgán:

Zřídíme Radu vlády pro rozvoj informační společnosti jako strategický a koncepční orgán státu v této oblasti.

Snad to nebude jen hra se slovíčky a snad se to také adekvátně promítne do statutu, postavení i pravomocí tohoto orgánu. Uvidíme. Dočkat bychom se měli už poměrně brzy, protože termín pro ustavení Rady je stanoven již na konec ledna.

Další úkoly: jako v sedmi statečných

První koaliční smlouva, kterou stejné tři strany (ODS, KDU-ČSL a zelení) podepsaly ještě v červnu 2006, oblast informatiky prakticky ignorovala. A třeba právě zelení na absenci informatiky explicitně a kriticky upozorňovali (zatímco od KDU-ČSL jsem takovouto reakci nezaznamenal).

Nyní, v nynější druhé koaliční smlouvě, již oblast informatiky zastoupena je. A to nejen záměrem zrušit informatiku a zřídit Radu vlády, ale i některými konkrétními záměry z oblasti egovernmentu. Jde o záměr zřídit tzv. CZECH POINTy, prosadit schválení zákona o centrálních registrech či zákona o egovernmentu, který umožní přejít na elektronickou formu komunikace mezi orgány veřejné správy a umožní vést spisy v elektronické podobě. Vše s termínem do konce roku 2007, a v prakticky identické podobě, v jaké se tyto záměry již dříve objevovaly ve stranických koncepcích ODS, naposledy v jejích Sedmi statečných reformách. Nyní, skrze podpis koaliční smlouvy, se k těmto cílům fakticky přihlásily i zbývající dvě strany.

Výběrová řízení na KIVS: za 11,5 miliardy

V koaliční smlouvě se s pozdějším termínem realizace (do konce roku 2008) objevuje ještě jeden další bod, také již dopředu avizovaný a obsažený v koncepčních materiálech ODS:

Realizujeme koncepci zajištění jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy založené na závazné účasti všech orgánů vykonávajících pravomoci státu.

Celá historie KIVSu (komunikační infrastruktury veřejné správy) je poměrně dlouhá a komplikovaná, a zde na Lupě jsem o ní psal již mnohokrát. Naposledy právě v souvislosti s tím, jak vláda rozhodla o změně celkové koncepce KIVSu, směrem od dobrovolné účasti k účasti povinné a k více centralizovanému řešení. Jednou z novinek tehdy bylo i to, že by měla být vypsána zcela nová výběrová řízení na poskytování služeb KIVSu - a to nedlouho poté, co proběhla čtyři jiná výběrová řízení, také na zajištění služeb KIVSu, ovšem podle jeho původní koncepce.

Jak jsem popisoval již v tomto článku, ohledně předchozích výběrových řízení, které se týkaly jen datových služeb, souhrnná výše jejich nabídkových cen dosahovala cca 973 milionů Kč. S tím, že tato cena "zahrnuje poskytování služeb po dobu 3 let (2 roky poskytování služeb s opčním právem zadavatelů na další 1 rok)". Navíc tato výběrová řízení již prošla "fází rozporování", když jejich výsledky byly napadeny až u ÚOHS, a tento jejich původní výsledky potvrdil.

Minulý týden však vedení ministerstva informatiky vypsalo dvě zcela nová výběrová řízení, již podle nového zákona o veřejných zakázkách, a to na:

• (pevné) hlasové služby KIVS, v ceně do 5,5 miliardy Kč (bez DPH) za 4 roky
• datové služby KIVS, v ceně do 6 miliard Kč (bez DPH) za 4 roky

A to zřejmě ještě nejsou všechna výběrová řízení, protože zadávací dokumentace zmiňuje ještě jiná samostatná výběrová řízení, která nejspíše teprve budou vypsána, na

• zřízení a provozování CMS KIVS (centrálního místa služeb KIVS),
• účelovou telefonní síť (UTS)
• zřízení a provozování systému propojených center tísňového volání (linka 112).

Zvýšení očekávané ceny za služby, poptávané skrze výběrová řízení (jen u datových služeb z necelé miliardy za 2-3 roky na 6 miliard za 4 roky) je opravdu velmi výrazné, a napadá mne jen jedno logické vysvětlení takovéhoto nárůstu: že kvůli přechodu z dobrovolnosti na povinné využívání KIVSu zahrnují celkové náklady nově i to, co si jednotlivé resorty dosud hradí samy. Ale prosadit něco takového určitě nebude jednoduché, přes současnou realitu resortismu.

A co hlasové služby, které jsou navíc poptávány jen ve své pevné variantě, tj. bez mobilních hlasových služeb? Lze ve veřejné správě vůbec provolat za čtyři roky částku na úrovni pěti a půl miliard? A má dnes vůbec ještě smysl oddělovat (pevné) hlasové služby od služeb datových a řešit je samostatně?

ČTÚ stihl schválit Technický plán přechodu

Těsně před konce loňského roku stihla Rada ČTÚ splnit úkol, který v září 2005 vláda svým usnesení č. 1189 uložila jejímu předsedovi:

Zpracovat a vládě předložit prostřednictvím ministryně informatiky …. do 31. prosince 2006 Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání

A tak v předposlední pracovní den v roce, ve čtvrtek 28.12.2006, Rada ČTÚ schválila finální verzi svého Technického plánu přechodu. Vlastně "na druhý pokus", protože při tom prvním, ještě v srpnu, se k tehdejšímu návrhu sešlo tolik zásadních připomínek, že se Rada rozhodla raději tehdejší návrh stáhnout, přepracovat a nechat znovu projít veřejnou diskusí. Přepracovanou verzi Technického plánu přechodu pak ČTÚ zveřejnil na svém webu koncem října, měsíc sbíral připomínky, a ty pak zapracoval do finální verze, kterou jeho Rada minulý čtvrtek schválila.

Zatím ale nebyl výsledný tvar dokumentu zveřejněn. Nejspíše proto, že bude teprve předložen do vlády. Ta jej sice formálně neschvaluje, ale nejspíše k němu nějaký postoj zaujme (například jej vezme na vědomí), a zřejmě až pak bude výsledný Technický plán přechodu zveřejněn, coby tzv. Opatření obecné povahy.

O tom, co bylo předmětem diskuse, se ale můžete dozvědět již dnes, protože jednotlivé připomínky i jejich vypořádání již visí na webu ČTÚ). Ovšem ne s každou připomínkou se můžete seznámit. Celkem šest hráčů z televizního světa totiž označilo své připomínky za důvěrné, a jeden z nich (konkrétně CET 21, stojící za Novou) je dokonce všechny prohlásil za součást svého obchodního tajemství. Jakýpak asi mají všichni důvod, kvůli kterému nechtějí hrát s otevřenými kartami?