pro návrat na domovskou stránku klikni
tiráž článku
Vyšlo na Lupě, 30.10.2006
v rámci seriálu Stalo se

předchozí část  |  další část
Rok: 2006
Měsíc: 10
Den: 30
sdílení a tisk
související články

Stalo se: český SkypeIn jen tak nebude

Česká čísla pro příchozí hovory v rámci služby SkypeIn nejsou na obzoru. Vadí operátorům samotný princip komunálního Internetu zdarma, nebo hlavně jeden konkrétní projekt pražského magistrátu? Jaká jsou stanoviska ČTÚ k revizi regulačního rámce? O co jde v právě spuštěném testu DVB-H vysílání pro mobily?

Ve čtvrtek minulý týden uspořádal společnou tiskovku portál Centrum.cz a společnost Skype. Když jsem na tuto akci šel, tipoval jsem že Skype už konečně začne přidělovat tuzemská čísla pro příchozí hovory v rámci služby SkypeIn. Tedy že spolupráce Centrum.cz a Skype bude spočívat mj. v tom, že Centrum pomůže Skypu takováto místní čísla získat, a na oplátku bude mít určitou formu exkluzivity pro jejich přidělování koncovým uživatelům. Jenže nakonec to tak nedopadlo. Forma spolupráce mezi Centrum.cz a Skype je "subtilnější" , a o její konkrétní podobě jste se mohli dočíst v pátečním samostatném článku zde na Lupě.

Rád bych ale k tomuto článku doplnil několik dalších zajímavých skutečností, které v něm nezazněly. Například právě ohledně služby SkypeIn, která nabízí možnost volat z veřejné (PSTN) telefonní sítě na Skype telefony, identifikované běžnými (PSTN) telefonními čísly. Jen pro upřesnění: klasické volání v rámci služby Skype probíhá pouze mezi Skype telefony a je zdarma. Pro volání "ven", do veřejné telefonní sítě, slouží služba SkypeOut, která je již placená. No a služba SkypeIn slouží pro obrácený směr, pro volání "do" sítě Skype z veřejné telefonní sítě. Ovšem aby to šlo, musí být Skype telefonům (resp. jejich uživatelům) nejprve přidělena stejná čísla, jaká se používají ve veřejné telefonní síti.

O česká čísla pro SkypeIn není zájem?

Skype je prý dnes přítomen ve 225 zemích světa, ale službu SkypeIn zatím nabízí jen v 15 z nich - ve smyslu přidělování místních telefonních čísel pro příchozí hovory. Když jsem se ptal přítomného zástupce společnosti Skype, kdy se dočkáme místních čísel pro příchozí hovory i zde v ČR, z jeho odpovědi jsem pochopil, že se to asi hned tak nebude. Prý mají zjištěno, že naši uživatelé po příchozích hovorech tolik netouží - a pokud ano, tak prý požadují spíše zahraniční příchozí čísla. No, žádná jiná než zahraniční dosud nabízena nejsou. Ale nejspíše to souvisí i s tím, že díky rozvoji tuzemských VOIP služeb už Skype není tolik atraktivní pro "národní" volání z/do veřejné sítě (ale stále je zajímavý pro volání Skype-Skype a pro volání Skype-PSTN do zahraničních destinací).

Ptal jsem se i na to, jak Skype rozlišuje uživatele podle jednotlivých zemí. Tím vlastně i na to, v jakém smyslu je "přítomen" ve 225 zemích světa, což určitě neznamená že zde má své zastoupení, nebo příslušnou jazykovou verzi. Odpověď je taková, že Skype hodnotí "státní příslušnost" podle IP adres, ze kterých se volá. Takže třeba jeden a tentýž uživatel může být jednou započítán do statistik uživatelů a hovorů třeba ve Velké Británii (pokud právě používá IP adresu, přidělenou tamnímu ISP), a jindy zase do statistik ČR (pokud používá zdejší IP adresu). Ovšem samostatných a nezávislých států je na světě (alespoň podle tohoto zdroje) pouze 193. Nicméně existují i další lokality a teritoria s jiným statutem, a i ty Skype nutně započítává, když se dostává až na uváděných 225 zemí. Mimochodem, tzv. TLD (domén nejvyšší úrovně) je dnes 243, ovšem v tomto počtu jsou zahrnuty například i neobydlené ostrovy (jako třeba "nejvzdálenější ostrov na světě" Bouvet, se zcela prázdnou TLD doménou .bv ).

Jak Skype terminuje?

Další aspekt, na který jsem se vyptal na čtvrteční tiskovce, je to jak Skype terminuje své hovory v rámci služby SkypeOut, a jak konkrétně to dělá v ČR. Tedy jak a kde přechází hovory ze Skype telefonů z Internetu do veřejné telefonní sítě, a přes kterého operátora jsou vedeny až k volanému. Odpověď byla taková, že Skype nemá stabilní partnery pro terminaci, ale sám si organizuje jakousi vlastní burzu terminací v jednotlivých lokalitách. Nechává si tedy nabízet od operátorů, za kolik mu zakončí jeho hovory v příslušných destinacích, a on si pak sám vybírá - nejen na základě ceny, ale i na základě kvality. Zřejmě už je tedy Skype (a objem provozu v jeho službě SkypeOut) dostatečně velký na to, aby to takto mohlo fungovat.

Zeptal jsem se i na perspektivu existence Skype klienta pro mobilní zařízení kategorie smartphonů (na platformě Windows Mobile). Zatím totiž existuje pouze verze klienta pro telefony na bázi Pocket PC, ale pro smartphone je dostupný jen značně okleštěný klient schopný pouze textového chatování (a nikoli hlasových hovorů). Dozvěděl jsem se ale pouze to, že vrcholí práce na klientovi pro platformu Symbian, což jen potvrzuje již dříve známé informace (viz např. zde). S platformou Windows Smartphone je prý obecný problém v malé výkonnosti procesoru - ale řádově stejný problém přeci musel být i se smartphony na platformě Symbian, kde to Skype nějak dokázal. No, možná bude i zde třeba, aby nejprve někdo jiný přišel s alternativním klientem, a teprve pak Skype zareaguje a zainvestuje potřebný vývoj.

Jak je to s kreditem?

A ještě jedna závěrečná poznámka ke spolupráci Centrum.cz a Skype. Jak se už ostatně objevilo v diskusi pod pátečním článkem, kredit rozdávaný portálem Centrum.cz není počítán v minutách, ale v penězích: má hodnotu 51 eurocentů. Pokud jej budete provolávat do destinací, které jsou zpoplatněny nejnižším "světovým tarifem" (Global Rate) v hodnotě 1,7 eurocentu za minutu, můžete skutečně provolat inzerovaných "až 30 minut", v rámci služby SkypeOut. Ovšem pokud budete volat na pevné linky v ČR, je minutová sazba 2,3 eurocentu (cca 64 haléřů), a tudíž provoláte maximálně 22 minut. A na tuzemský mobil jen 3,4 minuty.

Ještě k Internetu zdarma

Další zajímavou událostí minulého týdne byla konference tel.con, již tradičně věnovaná vývoji v celé oblasti elektronických komunikací. A opět zde došlo k podobnému jevu jako na nedávném Invexu: zástupci operátorů se o zásadních věcech svého oboru, jako třeba o revizi současného regulačního rámce, ani moc bavit nechtěli. V panelu, který byl této oblasti věnován, se diskuse ne a ne rozproudit. Zato o Internetu zdarma, přesněji za veřejné peníze, by všichni byli ochotni diskutovat snad libovolně dlouho. A tak se také diskutovalo.

Sám jsem si z této diskuse odnesl přesvědčení, že "máslo na hlavě" mají obě strany. Když začnu u operátorů, pak ti úplně zapomněli na své dřívější apely na to, že i stát by měl aktivně přispívat na rozvoj broadbandu - i formou investic do infrastruktury tam, kde infrastruktura ještě není vybudována a jim samotným se nevyplatí do ní investovat (např. v "geograficky obtížných" lokalitách, v málo osídlených lokalitách atd.). Místo toho nyní háží všechny formy dotací z veřejných peněz do jednoho pytle a paušálně je odsuzují. A hlavně: neříkají, že to co je tak vytočilo, není ani tak samotný princip dotací z veřejných peněz, jako spíše jeden konkrétní projekt - megalomanský projekt pražského magistrátu (zde na Lupě popisovaný již několikrát, naposledy zde).

Zastánci magistrátního projektu zase jakoby si vůbec nepřipouštěli, že by opravdu zasahovali komerčním operátorům do jejich byznysu, tam kde tento kvete asi nejvíce (v Praze) - a přitom využívali zbraně, které jsou dostupné pouze jim (tedy veřejné prostředky). Jiné komunální projekty alespoň deklarují, že nechtějí operátorům lézt do zelí, a tak zůstávají jen u omezených služeb (max. rychlost 64 kbit/s, blokování většiny portů atd.), nebo se vyhýbají sídlištím a orientují se na okolí svých úřadů a veřejné prostory. Ale Praha nikoli. Ještě nepříliš dávno magistrát hovořil dokonce o tom, že chce nabízet i placené služby. A dodatky typu "budeme lacinější než komerční operátoři" si o ostré reakce a protesty druhé strany přímo koledovaly. Podivně působí i nynější modifikace projektu, tak aby nenabízel přístup k Internetu, ale jen k serverům veřejné správy. Už jen svou cenou, která byla v tendru shora ohraničena 340 milionu, a nejvyšší nabídková cena představuje 287 milionů. Prý je v tom ale i pětiletý provoz této sítě.

ČTÚ k revizi regulačního rámce

Zatímco operátoři se na tel.conu (ani na Invexu) k revizi regulačního rámce až tolik nevyjadřovali, se svou troškou do mlýna přišel minulý týden alespoň regulátor (Český telekomunikační úřad). Zveřejnil totiž svá stanoviska k návrhům změn (zde). Zásadně například odmítá myšlenku tzv. strukturální separace (neboli "roztržení vejpůl"), spočívající v nuceném oddělení provozu infrastrukturu od poskytování služeb. Stejně tak se brání tomu, aby Komise měla právo veta i na nápravná opatření, která národní regulátor ukládá místním subjektům s významnou tržní silou. Mimochodem, právě díky této skutečnosti (že Evropská komise nemá právo veta) se náš ČTÚ mohl vzepřít požadavku Komise na zavedení bitstreamu a cenové regulace v oblasti broadbandu (podrobněji viz článek "Stalo se: ČTÚ proti Evropské komisi").

Broadbandu se týká i snaha zahrnout jej do tzv. univerzální služby, s čímž Komise také již dříve koketovala. ČTÚ je proti, a přitom poukazuje na dostupnost broadbandu na trhu a existenci různých, vzájemně si konkurujících variant. Navíc upozorňuje na to, že zařazením do univerzální služby by se prý "neúměrně zvýšily náklady" na poskytování těchto služeb. Zajímavé - dal by se stejný argument vztáhnout na ty služby, které již v univerzální službě zahrnuty jsou, a konstatovat že jsou kvůli tomu "neúměrně dražší"? Třeba v případě veřejných telefonních automatů si dovolím tvrdit, že tomu tak skutečně je. Astronomický nárůst nákladů na VTA, na téměř 200 milionů ročně (z dřívějších jednotek milionů), za současného úbytku jejich počtu, jsem popisoval v tomto dřívějším článku.

Ještě další aspekt, ke kterému se ĆTÚ vyjadřuje velmi jednoznačně, se týká zavedení jednotného evropského regulátora pro správu spektra. To by fakticky znamenalo vzdát se národní suverenity nad kmitočtovým spektrem, byť omezené potřebou koordinace s ostatními zeměmi, a předat vše do Bruselu. ČTÚ byl proti, a nebyl sám, takže si to nakonec rozmyslela i Evropská komise.

Další DVB-H trial

Pravidelní čtenáři Lupy si možná vzpomenou, jak na loňském Invexu představil T-Mobile, společně s Radiokomunikacemi, svůj projekt televizního vysílání pro mobily, na bázi standardu DVB-H. Souběžně tehdy ukázal svou "televizi v mobilu" i Eurotel, ale ta fungovala na jiném principu: se šířením signálu v datové podobě, skrze mobilní síť 3G/UMTS, a tudíž na bázi unicastu (tj. s vysíláním vždy jen k jednomu příjemci). Obojí samozřejmě byla jen ukázka, jakési "technologické demo", využívající dočasných a časově velmi omezených licencí pro potřeby testování.

Minulý týden však T-Mobile s Radiokomunikacemi spustili další testování své služby "Televize v kapse", tentokráte již mnohem více veřejné a v délce šesti měsíců. Zapojit se do něj má na 250 uživatelů, od novinářů až po pracovníky regulačních orgánů, a svou šanci dostane i nejširší veřejnost (která si může přijít vyzkoušet novou službu do prezentační místnosti v sídle společnosti T-Mobile).

Už i tento rozsah testování ale naznačuje, že tentokrát jde o něco více, než jen o pouhé "doladění" nové služby. Ta už je totiž v zásadě hotova a připravena ke komerčnímu spuštění - kterému ale brání některé zásadní překážky. A tak je nynější "hodně veřejné" testování i určitým apelem na to, aby se i tyto překážky začaly řešit. Abychom neusnuli na vavřínech po úspěšném otestování, s tím že řádné komerční vysílání je ještě na dlouhé lokty a než se k němu dostaneme, ostatní už nás dávnou předběhnou. Situace kolem zemského digitálního vysílání (DVB-T) je v tomto ohledu významným mementem.

Ale o jaké překážky vlastně jde? Co stojí v cestě spuštění řádného (komerčního) provozu DVB-H?

Jednou z překážek je dostupnost kmitočtů pro DVB-H. Ačkoli by zde stačil i jediný kanál, pro jeden DVB-H multiplex (do kterého se vejde až 40 programů ve verzi pro mobily), ani tento jeden kanál (s celoplošným pokrytím) není k dispozici. A nebude, dokud nebudou uvolněny alespoň nějaké kmitočty, využívané pro stávající analogové vysílání. Nynější testování probíhá na 29. kanále z pražského vysílače na Strahově, ale ani tento kanál (bez celoplošného pokrytí) prý nemůže být pro DVB-H uvolněn a přidělen. Podle ČTÚ tomu brání také stávající zákon (o rozhlasovém a televizním vysílání), který na DVB-H vůbec nepamatuje, a bude muset být nejprve novelizován.

Ale to ještě není všechno. I kdyby se všichni tři mobilní operátoři shodli na sdílení jednoho společného DVB-H multiplexu (což nepovažuji za apriorně vyloučené), a pro šíření tohoto multiplexu byly k dispozici vhodné kmitočty, museli by si mobilní operátoři toto šíření objednat u některého ze subjektů, který to umí a dokáže (který provozuje síť pozemních digitálních vysílačů). Sami by přitom získávali jednotlivé programy od jejich producentů (ČT, Prima, Nova atd.), a byli by tak jakýmisi prostředníky mezi producenty programů (vysílateli) a provozovateli sítí vysílačů. Současný zákon by se na ně ale nedíval jako na subjekty, které šíří tzv. převzaté televizní vysílání (což jsou třeba kabelové společnosti), nýbrž jako na subjekty, které produkují vlastní obsah a objednávají si jeho šíření u jiných subjektů (provozovatelů sítí pozemních vysílačů). Důsledek je ten, že mobilní operátoři by sami potřebovali "obsahové" licence - ale ty nemohou z principu získat, protože to zákon explicitně zakazuje. Jde konkrétně o pasáž, která se snaží vyloučit propojení mezi subjektem který produkuje program (má "obsahovou" licenci) a subjektem který program šíří (má "frekvenční licenci", resp. šíří převzaté vysílání například v kabelové síti). To má určitou logiku, ale konkrétní formulace je taková, že vylučuje udělení obsahové licence jakémukoli operátorovi, který provozuje jakoukoli síť elektronických komunikací. Tedy třeba i mobilnímu operátorovi, který provozuje mobilní síť určenou pro úplně jiné účely.

Takže i u DVB-H bude pro přechod od testování k řádnému provozu nutné novelizovat zákon. A to je dlouhá cesta, která navíc vyžaduje zájem poslanců a senátorů na tom, aby se "vysílání pro mobily" u nás vůbec zavedlo.


 
© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+