Česko je čisté

Původně to vypadalo na pěkný průšvih. Česká republika byla hodně pozadu s analýzami tzv. relevantních trhů, a Evropská unie nám to začala dávat notně najevo. Už v říjnu 2005 vůči nám zahájila "řízení o porušení čl. 226 Smlouvy o založení ES" (infringement procedure) právě kvůli tomuto nesplněnému úkolu, a zaslala "první vážné varování" (letter of formal notice). Stále se ale nic moc nedělo.

Ke konci ledna 2006, který jsme si my sami stanovili jako termín pro dokončení všech analýz, byla hotova jen jedna z osmnácti analýz. To už bylo na pováženou - a v březnu přichází o svou židli dosavadní šéf ČTÚ David Stádník, jehož úřad měl přípravu analýz na starosti.

A ejhle, skoro jako po mávnutí bájným kouzelným proutkem se situace rychle obrací. Již v polovině července mohla ČR zahlásit dokončení všech analýz a oznámit jejich existenci (tzv. je notifikovat) Evropské komisi. Ta se k nim ještě musela vyjádřit, a to stihla do poloviny srpna - a k žádné z nich nevyslovila své veto. Takže ČTÚ už stačilo jen zapracovat některé připomínky Komise, a 24.8.2006 mohlo vydat finální verzi poslední analýzy a zahlásit "hotovo".

Z jednoho z největších opozdilců jsme se tak rázem dostali na čelo pelotonu - stali jsme se teprve třetí zemí, které se podařilo dotáhnout analýzy do zdárného konce (po Finsku a Itálii). To zrovna nesvědčí o velké unijní disciplíně, když staré členské země měly všechny analýzy dokončit do července 2003, a nové členské země do května 2004.

A to si ještě náš regulátor dokázal postavit hlavu a vzepřít se konkrétním požadavkům Komise na zavedení cenové regulace broadbandu a bitstreamu, formou tzv. nápravných opatření (remedies). Zde je ale třeba dodat, že možnost unijního veta se týká pouze vymezení trhu a určení subjektů s významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power), a nikoli již ukládaných nápravných opatření. Poslední slovo je zde na národním regulátorovi.

Takže dřívější řízení o porušení Smlouvy (infringement procedures), které vůči nám EU zahájila v říjnu 2005 kvůli zpoždění analýz, mohlo být zrušeno - aniž se dostalo přes své první stádium, kterým je zaslání formálního upozornění (letter of formal notice).

Podobně to dopadlo i s dalšími řízeními o porušení Smlouvy, které vůči nám Unie vedla. Konkrétně kvůli zpoždění v zavedení mobilní přenositelnosti (podrobněji, zavedena k 15.1.2006), či kvůli veřejným telefonním seznamům i pro mobilní čísla (již jsou k dispozici, byť tuto možnost nikdo moc nevyužívá). V jednom případě jsme dokonce museli i "ubrat", tam kde jsme zavedli přísnější pravidla pro boj proti spamu. Unie nás skrze řízení o porušení Smlouvy donutila změkčit náš antispamový zákon (podrobněji).

V současné době bychom tedy měli být "čistí", alespoň pokud jde o oblast elektronických komunikací.

Unie přitvrzuje

V průběhu minulého týdne Evropská unie publikovala nový přehled o "hříšnících", kteří stále ještě nedokončili přebírání unijního regulačního rámce elektronických komunikací, nebo jej nepřevzali správně (plné znění).

Z něj vyplývá, že 8 členských zemí v rámci již dříve zahájených řízení o porušení Smlouvy (infringement procedures) nepokročilo tak, aby příslušná řízení mohla být ukončena - a místo toho se naopak dostala do druhého stádia, kterým je zaslání "zdůvodněného názoru" (reasoned opinion). Pokud do 2 měsíců problém nezareagují a nevyřeší, může je Komise popohnat před Evropský soudní dvůr v Lucembursku, který už může uložit citelné sankce.

Dalších 9 členských zemí se pak dostalo na "seznam hříšníků" nově, když proti nim byla řízení teprve zahájena, a oni dostali "první vážné varování" (formální upozornění, letter of formal notice).

Například kvůli nedokončení analýz relevantních trhů se do druhého stádia dostalo (a obdrželo "zdůvodněný názor") Estonsko a Lucembursko, které z 18 analýz stihlo připravit jen jednu, resp. pouze čtyři analýzy. Ostatní hříšníci, kterými jsou Německo Dánsko, Malta a Portugalsko, již pokročili s analýzami dále, ale také ne dostatečně - a vysloužili si za to zahájení nových řízení o porušení Smlouvy a první varování (letter of formal notice).

Nejvíce "druhých stádií" pak potkalo Řecko, Litvu, Nizozemí, Slovensko, Itálii a Portugalsko za to, že příjemcům tísňových volání (na linky 112) neposkytují informace o místu, odkud je hovor veden. Slovensko si pak vysloužilo ještě další "druhé stádium" za to, že je poslední zemí v EU, která ještě nezavedla přenositelnost mobilních čísel (i když příslušná zákonná úprava již byla přijata).

Kompletní přehled o probíhajících, či již uzavřených řízeních o porušení Smlouvy vůči jednotlivým členským zemím, jak kvůli opoždění tak i kvůli chybné implementaci, jsou k dispozici zde.

Změna za chodu

Celá věc kolem transpozice (přebírání) unijního regulačního rámce elektronických komunikací, který je datován rokem 2002, má ale jeden zajímavý podtext. Tím je skutečnost, že právě v současné době vrcholí přípravné práce na jeho revizi - a snad všichni si uvědomují, že není úplně ideální a bylo by vhodné ho aktualizovat. Proces revize přitom již probíhá, a jeho nejbližším milníkem je nadcházející 27. říjen, do kterého Komise očekává poslední připomínky a návrhy zainteresovaných subjektů.

Zajímavý podtext je pak v tom, že Unie, resp. Komise dost striktně trvá na implementaci stávajícího rámce v jeho nynější podobě, ale současně sama připouští, že v některých aspektech je třeba ho aktualizovat a přizpůsobit vývoji v celém sektoru (revidovat). Jednou z uvažovaných změn, která se zdá být poměrně pravděpodobná, je například snížení počtu relevantních trhů (kterých je nyní 18). Mělo by se přitom jednat hlavně o maloobchodní trhy, neboli trhy se službami, určenými přímo koncovým uživatelům (spotřebitelům).

Objevují se však i názory, která požadují určité pozdržení procesu revize stávajícího rámce. Původně měl být završen ještě letos, za předsednictví Finska, ale nyní se spekuluje o jeho přesunu až do nadcházejícího předsednictví Německa (od 1.1.2007). Možná jde i o určitou formu "přetahování se" o agendy mezi předsednickými zeměmi, které chtějí být "podepsány" pod významnými akty s celounijním dosahem.

I z ČR však zaznívají hlasy, směřují proti odkladu a apelující na včasné dokončení revize stávajícího rámce, jednak kvůli opravě jeho chyb a nedomyšleností, a jednak kvůli uvedení do souladu s vývojem celého sektoru, včetně vývoje trhu a technologií. Jeden takovýto hlas přišel i z ČR, od České asociace kompetitivních komunikací. Ta ve své tiskové zprávě k tématu revizí uvádí:

"Nesouhlasíme proto s názorem, aby Komise tento proces odkládala. Z letošní revize regulačního rámce elektronických komunikací totiž vzejdou návrhy úprav příslušných evropských směrnic a ty vytvoří základ naší právní úpravy až přibližně do roku 2015, proto jakékoli opoždění v tomto smyslu není na místě. Rozhodně bychom proto měli být v této otázce důstojnými partnery Evropské komise a věnovat revizi důkladnou pozornost a celý proces nezdržovat," uzavírá prezident ČAKK.