Stalo se: první pololetí Telefóniky O2

Minulý týden nepřinesl pouze velká horka a další neúspěšný pokus o kvadraturu kruhu na naší politické scéně. Nabídl také řadu událostí, které tím či oním způsobem souvisí s (dnes již bývalým) Českým Telecomem a (stále ještě existujícím) Ministerstvem informatiky ČR.

Například kauza exministra Mlynáře, který je viněn z údajně nezákonného založení společnosti Testcom Servis, se minulý týden dostala do fáze soudního projednávání (před městským soudem v Praze). A to i přesto, že státu neměla vzniknout žádná škoda. To o rok mladší kauza Gabriela Berdára, exředitele Českého Telecomu, se do stádia zahájení trestního stíhání podle médií znovu dostala, tentokráte prý kvůli vydírání. A to přesto, že podle policie se neprokázalo, že by Berdár mladíky zbraní nějak ohrožoval či omezoval (zdroj).

Ani jedné z těchto kauz nerozumím, byť každé "úplně jinak". Proto je raději nebudu nijak komentovat.

Hospodářské výsledky TO2CR

Pojďme raději k něčemu přeci jen racionálnějšímu. Třeba k pololetním hospodářským výsledkům celé skupiny bývalého Českého Telecomu (tj. včetně Eurotelu), dnes již prezentovaným pod integrovanou hlavičkou společnosti Telefónica O2 Czech Republic (dále jen TO2CR).

Letošní výsledky lze srovnávat hlavně s těmi přesně o rok staršími, za 1H 2005, kterých Telecom dosáhl fakticky ještě za vedení Gabriela Berdára (který byl odvolán ze svého postu koncem června 2005, po nástupu Telefóniky). V meziročním srovnání došlo jen k malému poklesu celkových výnosů, z 30,143 mld. Kč na 30,102 mld. Kč. Ovšem díky nižším provozním nákladům (15,9 místo 16,6 mld. Kč), nižším odpisům (8,4 místo 9,2 mld. Kč), nižším finančním ztrátám a dalším faktorům vyšel celkový výsledek před zdaněním lepší než před rokem, o 1,7 mld. Kč. I po zaplacení vyšší daně (1,6 mld. Kč, místo 1,4 mld. Kč) vyšel příznivěji i výsledek po zdanění, resp. čistý zisk: 4,282 mld. Kč, oproti loňským 2,768 mld. Kč.

K obratu došlo také u investic (CAPEX-u), které Berdárovo vedení "přiškrtilo", z celkových 2,3 mld. Kč v 1H 2004, na 2,0 mld. Kč v 1H 2005. Ovšem v 1H 2006 již investice znovu narostly na 2,7 mld. Kč, hlavně na rozvoj ADSL, budování sítě UMTS a rozjezd IPTV.

Rozdělení výnosů

Podívejme se nyní trochu podrobněji na strukturu výnosů celé skupiny. Ty pochází ze dvou hlavních segmentů, tedy pevných a mobilních komunikací, které se na celkovém součtu podílí víceméně rovnoměrně:

• mobilní komunikace: 15,3 mld. (nárůst z 14,6 mld. Kč za 1H2005)
• pevné komunikace: 15,2 mld. (pokles z 16 mld. Kč za 1H 2005)

Celkové výnosy (30,143 mld. Kč) jsou pak o něco nižší oproti prostému součtu obou segmentů kvůli tomu, že některé jejich společné složky se do výsledného součtu započítávají jen jednou.

Zajímavé je spíše to, že mezi oběma hlavními segmenty existuje zásadní rozdíl v tom, jak jsou strukturovány, alespoň co do rozložení na paušální výnosy (charakteru přístupu jako takového, tj. nezávislé na objemu provozu, resp. skutečném využití služeb) a na výnosy generované právě provozem, resp. využitím služeb. Na následujícím obrázku jde o dvě nejtmavší modré oblasti, z nichž ta větší (a tmavší, ve výší 37%) představuje právě paušální výnosy (například měsíční paušály za telefon či ADSL), a ta menší (17% za 1H 2006) pak hlavně hovorné.

Z obrázků je dobře vidět, jak se u pevných komunikací Telecomu daří proces rebalancování, neboli přesouvání těžiště výnosů z "provozně závislých" složek, které jsou odvislé od míry konzumace a jsou ohrožovány konkurencí, do složek paušálních, kde na míře konzumace (skutečného využití služeb) tolik nezáleží, kde konkurence má jen minimální šanci a poskytovatel má naopak své jisté. Celý tento trend se přitom opírá o postupné zvyšování měsíčních paušálů, naposledy až o 22,6% v květnu a červnu letošního roku (jak ostatně kvituje i letošní prezentace pro analytiky).

To v segmentu mobilních komunikací je situace diametrálně odlišná, neboť zde stále výrazně dominuje provozní složka. Je to ostatně i strukturou zákazníků mobilních služeb, kteří se rekrutují jak z tarifních, tak i předplacených.

A co ADSL?

Pokud jde o ADSL, zde zveřejněné hospodářské výsledky shodně uvádí dosažení 386 436 přípojek ke konci prvního pololetí 2006 (včetně těch "přeprodaných", resp. realizovaných na základě přeprodeje velkoobchodních služeb ČTc). Na tom zřejmě nic nemění ani chybička, která se shodně vloudila do české i anglické verze prezentace výsledků, a která uvedený počet přisuzuje již závěru loňského pololetí (2Q 2005, resp. 1H2005). Tehdy ale měl Telecom jen 163 000 ADSL přípojek.

Pozornosti by určitě neměla ujít ani zmínka o tom, že podíl Českého Telecomu na retailovém trhu ADSL dosáhl 84 procent. Tedy že sám prodal koncovým zákazníkům 84 procent z celkových 386 436 ADSL přípojek. Ještě před rokem to bylo 82 procent, a o rok dříve (v polovině roku 2004) pak jen 60%. To svědčí o stále rostoucím podílu inkumbenta na tomto klíčovém trhu, byť se tento růst nyní poněkud zpomalil. Ve světě je naopak obvyklý přesně opačný trend, kdy se prostor pro konkurenci na trhu otevírá, resp. zvětšuje, a nikoli naopak zmenšuje, jako u nás. Pokud bychom ale započítali i "přeprodávané ADSL", z kterého má Telecom také nezanedbatelné příjmy, byl by jeho podíl ještě adekvátně vyšší. Vlastně skoro stoprocentní.

Pokud jde o výnosy ze samotného ADSL, ty jsou ve zveřejněných hospodářských výsledcích rozklíčovány takto:

• výnosy z maloobchodních služeb vysokorychlostního Internetu: 1,1 mld. Kč
• výnosy z velkoobchodních služeb: 190 mil. Kč
• celkově za vysokorychlostní Internet: 1,3 mld. Kč

Uvedených 1,1 mld. Kč přitom odpovídá cca 84,6% z celkových 1,3 mld. Kč, což naznačuje zajímavý důsledek: má-li Telecom (resp. dnes TO2CR) 84 procent retailového trhu, na kterých generuje 84,6% svých výnosů z ADSL, pak na zbytku trh generuje (procentuelně) vlastně úplně stejné výnosy skrze své velkoobchodní služby. Naopak prostor pro "přeprodávající" alternativní operátory je díky tomu velmi omezený, až nulový.

Skutečnost, že Českému Telecomu (dnes TO2CR) patří prakticky celý trh s tuzemským ADSL, dokládá i zajímavý provozní údaj, který jsem v hospodářských výsledcích zaznamenal letos poprvé. Jde o počet zpřístupněných místních smyček, který před rokem (ke konci 1H 2005) dosáhl 2 000, a letos 12 000. Budeme-i předpokládat, že na každé takto zpřístupnění místní smyčce je realizováno ADSL (což nemusí nutně být pravda), je uvedených 12 tisíc jedinou reálnou alternativou k výše zmiňovaným 386 tisícům ADSL přípojek od Českého Telecomu, na úrovni cca 3,1 procenta.

Kolik stojí reklama na ADSL?

V hospodářských výsledcích za 1H 2006 mne zaujala zmínka o tom, že

Náklady na marketing a prodej vzrostly meziročně o 23,8 % na 406 mil. Kč v důsledku zvýšení marketingových aktivit souvisejících s novou nabídkou ADSL

Rozdíl, který činí cca 78 milionům, by tedy měl odpovídat tomu, kolik stojí poměrně masová propagace ADSL služeb v podání Českého Telecomu. Jistě ji znáte například z TV, kde ji tvoří hlavně reklamy s Janem Krausem. Naposledy o tom, jak prý Češi letos nejezdí k moři. Zlé jazyky tvrdí, že je to proto, že jim po zaplacení vysokých účtů za telefon a ADSL už na dovolenou nezbývá.

Kolik má Telecom (doopravdy) pevných linek?

V právě zveřejněných hospodářských výsledcích Telefóniky O2 Czech Republic je také jedna na pohled drobná změna, která se týká způsobu počítání pevných linek. Jde o věc, na kterou jsem v tomto seriálu upozorňoval například před šesti měsíci, po zveřejnění ročních výsledků za kalendářní rok 2005. Ani zde totiž nový vlastník ještě nezměnil "zvláštní" způsob počítání pevných linek, kdy se mechanicky sčítal počet analogových linek (PSTN linek) a počet B-kanálů ISDN, a výsledek byl prezentován jako počet pevných linek.

Jenže to bylo klasické sčítání hrušek s jablky, protože například každá ISN BRI přípojka (u nás: euroISDN2) se díky svým dvěma B kanálům započítávala dvakrát (a ISDN PRI přípojka dokonce 30x). Výsledkem tak byl celkový součet, který sice početně seděl, ale o ničem nevypovídal. Skutečný počet pevných linek byl nižší, než kolik naznačovalo uváděné číslo.

Teprve nyní to nový vlastník uznal a napravil (alespoň u přípojek ISDN BRI, resp. euroISDN2):

Z důvodu sladění svého vykazování s ostatními společnostmi ze skupiny Telefónica, změnil ČESKÝ TELECOM k 30. 6. 2006 metodologii počítání pevných linek. Podle nové metodologie je dvoukanálová linka ISDN počítána jako jedna linka, zatímco doposud byla počítána jako dvě linky. Celkový počet pevných linek podle nové metodologie dosáhl k 30.6. 2006 výše 2 835 tisíc, meziročně o 7,8 % méně. Podle původního výpočtu byl počet linek 2,992, o 7,9 % méně ve srovnání s 30. červnem 2005.

Místo zlatého padáku otevřená soutěž

K Českému Telecomu (resp. skupině Telefónica O2 Czech Republic) a k Ministerstvu informatiky ČR se váže i další zpráva z minulého týdne, o výsledcích výběrového řízení na zajištění služeb komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS).

Pro správné zasazení této zprávy do celkového kontextu si dovolím připomenout kauzu z let 2000 (a dalších), kterou jsem si tehdy dovolil označit jako "Kauzu zlatého padáku". Šlo o to, že právě v uvedené době se chystalo otevření našeho telekomunikačního trhu (k 1.1.2001), ale tehdejší vláda Miloše Zemana na poslední chvíli udělila Českému Telecomu - zcela bez výběrového řízení - rozsáhlou zakázku, právě na vybudování a provoz komunikační infrastruktury a její provoz.

Další vývoj by byl na dlouhé a smutné povídání (případné zájemce si dovolím odkázat do svého archivu, např. sem), a tak jej raději přeskočme až do dnešních dnů, neboť celá zakázka mezitím již doběhla. Stát naštěstí již nepoužil žádný další "zlatý padák", ale rozhodl se pokračovat dál standardní cestou. Tedy cestou "rozdělení" celého předmětu mamutí zakázky na více částí (konkrétně na čtyři), s tím že pro jejich zajištění vypsal obvyklá výběrová řízení. Minulý týden pak MI ČR vyhlásilo výsledky těchto výběrových řízení. Shrnuje je následující tabulka:

To, kolik se do jednotlivých soutěží přihlásilo zájemců, není moc dobrou vizitkou stavu konkurence na našem trhu. Kde např. zaspala GTS Novera? Ale i tak je to něco podstatně jiného, než původní přístup státu, který se obrátil jen na jednoho dvorního dodavatele, a víceméně tak dopředu akceptoval jeho ceny.

Své naznačuje také kolonka, uvádějící úspory oproti dosavadnímu stavu (na základě dosavadní Rámcové smlouvy). Dokreslením je pak místy až propastný rozdíl mezi očekáváním zadavatele (konkrétně: předpokládanou cenou předmětu veřejné zakázky, zveřejněnou v rámci příslušné zadávací dokumentace), a cenou kterou nabídnul vítěz výběrového řízení (podrobněji viz obsah protokolu u každé zakázky).

Například rozdíl u připojení celé veřejné správy k Internetu, kde zadavatel očekával cenu cca 120 milionů Kč, a vítězná nabídka zněla na 16 milionů, mi přijde až podezřele velký. Jen pro srovnání, druhý zájemce o zakázku, Český Telecom, požadoval 20 milionů, a tedy částku srovnatelnou spíše s nejnižší nabídkou, než s původním očekáváním zadavatele(viz zápis z otevírání nabídek).