O čem byla RRC06?

Datum 16.června 2006, připadající na minulý pátek, se navždy zapíše do historie digitalizace. Právě v tento den totiž ve švýcarské Ženevě skončila dvoufázová a poněkud monstrózní akce, s více jak 1000 účastníky ze 104 zemí. Formálně byla pojmenovaná jako Regionální radiokomunikační konference, a jejím úkolem bylo připravit podmínky pro přechod od stávajícího analogového vysílání (hlavně televizního, ale také rozhlasového) k budoucímu vysílání digitálnímu. To obnášelo zejména tzv. koordinaci kmitočtů, v pásmu 174 - 230 MHz (VHF, kanály 5 až 12), a v pásmu 470 - 862 MHz (UHF, pásma IV a V, kanály 21-69).

Obě tato pásma byla dosud využívána pro analogové televizní vysílání, s tím že jednotlivé země (a nejvíce ty vzájemně sousedící) se musely nějak dohodnout na tom, které konkrétní kmitočty (kanály) budou používat, aby se jejich vysílání vzájemně nerušila, hlavně v příhraničních oblastech. Takováto dohoda se určitě nerodila snadno, a její výsledek také asi není ideální. Jenže to už je dnes vlastně jedno, protože kvůli přechodu na digitální vysílání bylo nutné vypracovat dohodu úplně novou. A právě to měla za úkol ženevská konference.

Postupný přerod, místo revoluce

Digitalizace je ve světě elektronických komunikací všeobecným trendem, a v mnoha oblastech je už vlastně završena - jako třeba ve veřejné telefonní síti, či v oblasti datových komunikací. Naopak šíření rozhlasového a televizního signálu je vlastně jednou z posledních bašt analogových technologií, a tak už bylo opravdu na čase, aby se digitalizace dostala i sem. Relativně bezbolestně to probíhá u satelitního vysílání, a otevřené dveře má digitalizace i v kabelových sítích.

Jenže u pozemního vysílání (tzv. terestrického) je háček v tom, že zde není dostatečný prostor pro plnohodnotný souběh analogového a digitálního vysílání. A navíc není dost dobře možné zvolit strategii velkého třesku, respektive "dne D" - a přejít z analogu na digitál všude a naráz.

Místo toho je nutné postupovat metodou "postupných vycpávek", neboli postupného přechodu: nejprve najít "kousky" volných frekvencí, neobsazených analogovým vysílání, a z nich poskládat alespoň na přec hodnou dobu "digitální prostor" - byť třeba nemá dostatečně velké (celoplošné) pokrytí. V tomto přechodném prostoru pak lze digitální vysílání spustit, nechat jej po určitou dobu běžet souběžně s vysíláním analogovým, a poskytnout tak divákům šanci přejít relativně bezbolestně na nový způsob vysílání.

Následně lze začít postupně vypínat části analogového vysílání, a tím postupně uvolňovat další frekvence - a ty zase použít ke zvětšení "digitálního prostoru" (správně: počtu i pokrytí jednotlivých digitálních sítí). Takto lze postupovat až do doby, kdy dojde k úplnému vypnutí analogového vysílání, a jeho plnému nahrazení vysíláním digitálním.

Proto se v současné době setkáváme s dočasnými digitálními sítěmi (A, B a C), které budou časem překlopeny do méně dočasných sítí 2 až 4 (a k nim přibude jedna nová síť, číslo 1, pro tzv. veřejnoprávní multiplex). A až se podaří uvolnit další frekvence, dosud obsazené analogovým vysíláním, bude možné zvětšovat pokrytí těchto digitálních sítí, a také vytvářet případné další digitální sítě.

Cílový stav

Rozlišujme ale správně dvě věci: cílový stav, ke kterému spějeme, a pak postup, kterým do tohoto cílového stavu postupně přecházíme. Ani v jednom z těchto případů nemáme volné ruce, ale musíme brát ohled na své okolí (a samozřejmě na různé mezinárodní konvence).

Cílový stav přitom představuje novou dohodu na ("definitivním") rozdělení kmitočtů mezi jednotlivé země, pro potřeby digitálního vysílání, nahrazující stávající dohodu pro potřeby analogového vysílání. Takováto dohoda ale má šanci vzniknout snad jen "na jednom místě", za přítomnosti zástupců všech zainteresovaných zemí. A právě k tomu se organizují takové velké konference, jakou byla právě skončená ženevská.

Podstatou dohody je pak takové rozdělení dostupných kmitočtů (zde v celých pásmech 174 - 230 MHz a 470 - 862 MHz, viz výše), které uspokojuje co možná nejvíce požadavků jednotlivých stran, a současně respektuje technické požadavky a geografické reálie (zejména vyloučení rušení v geograficky sousedících oblastech).

Jen pro ilustraci, v jaké dimenzi se pohybují počty požadavků od zúčastněných zemí: na začátku nynější konference jich bylo uplatněno přesně 87 288. A ty je potřeba co nejlépe "sladit", a přitom respektovat jak zákony fyziky, tak často i různé zájmy a přání jednotlivých zemí, vyjádřené pomocí tzv. administrativních deklarací. Ty představují jakési omezující podmínky pro "sladění", neboť definují vzájemné vazby a vztahy (kompatibilitu) mezi jednotlivými požadavky. A takovýchto administrativních deklarací muselo být v Ženevě bráno v úvahu přes 4 miliony!

S plánovacím cvičením musel pomoci CERN a jeho Grid

Sladění tak velkého počtu požadavků a administrativních deklarací představuje sakramentsky složitou kombinatorickou úlohu, kterou správci spektra označují jako "plánovací cvičení". V Ženevě se podle dostupných informací na řešení takovéto úlohy podílelo na 100 vzájemně propojených počítačů PC přímo od organizátorů (Mezinárodní telekomunikační unie, ITU). Ale ani to nestačilo, a tak na pomoc přišlo i známé středisko CERN (kde se mj. zrodil i dnešní World Wide Web), které nabídlo k využití výpočetní kapacitu své sítě GRID (sítě distribuovaných výpočtů).

Celý výpočet, představující jednu iteraci (resp. jedno plánovací cvičení) se pak podařilo významně zkrátit. Zatímco první iterace trvala 20 dnů, poslední čtvrtá zabrala jen 4 hodiny.

Delegace České republiky se včera na tiskové konferenci, na půdě ČTÚ, pochlubila tím, že se jí podařilo prosadit do výsledné dohody všechny její předem připravené požadavky (podrobněji). To je úspěch, který je určitě třeba ocenit.

Dohoda GE06

Výsledkem celé ženevské Regionální radiokomunikační konference je tedy určitá dohoda (nový digitální plán) o rozdělení a využití kmitočtů ve výše uvedených pásmech, která nahrazuje předchozí obdobné dohody, dělané ještě pro potřeby analogového vysílání. Zejména tu ze Stockholmu z roku 1961, ale také z Chesteru (1997), Wiesbadenu (1995) a Maastrichtu (2002), které už braly digitální vysílání jistým způsobem v úvahu.

Nová dohoda, vzniklá v Ženevě, je označována jako GE06 (od: Geneva 2006), a je všeobecně prezentována jako "otevřená brána pro nástup moderních digitálních technologií" do světa rozhlasového i televizního vysílání. To zahrnuje třeba i mobilní televizní vysílání na bázi DVB-H, či televizní vysílání s vysokým rozlišením (HDTV).

Postup přechodu - TPP

Dohoda GE06 je ve výše popisovaném smyslu dohodou o cílovém stavu, ke kterému je ale třeba se nejprve dostat. Jak, o tom už si jednotlivé země rozhodují v zásadě samy - ale stále přitom musí vzájemně spolupracovat, tak aby si vzájemně sousedící země nezpůsobovaly žádné "přechodové problémy" v příhraničních oblastech.

V ČR bude postup přechodu do cílového stavu (tedy od současného analogového vysílání k vysílání digitálnímu) rozpracován v tzv. Technickém plánu přechodu (TPP), který připravuje právě Český telekomunikační úřad. Vlastně jej v tuto chvíli spíše už jen dokončuje, protože bylo nutné počkat na definitivní závěr ženevské konference. V nejbližší době by tedy měl být dokončen, aby o prázdninách mohl projít veřejnou diskusí. Z tohoto technického plánu přechodu pak bude jasné, kdy a jak se bude vypínat stávající analogové vysílání, i jak se budou rozšiřovat a měnit stávající (dočasné) digitální sítě.

Ale o tom si včas povíme v některém dalším článku.