Vyšlo na serveru Digiweb.cz, 13.6.2006
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b06/b0613001.php3

Interaktivní služby skrze digitální TV?

Průzkum Factum Invenio ukazuje, o jaké interaktivní služby spojené s digitální TV mají uživatelé největší zájem. Je ale digitální televize vůbec schopna je nabídnout?

Minulý týden se mi dostal do rukou zajímavý průzkum společnosti Factum Invenio, který se zabýval dostupností digitálního televizního vysílání, a hlavně pak zájmem uživatelů o interaktivní služby na platformě digitální televize. Dospěl k závěru, že možnost digitálního příjmu u nás má v současné době na 22 procent populace nad 15 let - což je na první pohled vysoké číslo, pokud si uvědomíme že (řádné) digitální televizní vysílání u nás vlastně teprve začíná.

Není televize jako televize

Jenže právě zde je první háček: ono totiž není digitální televizní vysílání jako digitální televizní vysílání. Již dnes jich u nás existuje více, a citovaný průzkum dospěl ke svým 22 procentům jako k součtu přes tři různé varianty:

  • digitální kabelové vysílání (dostupné pro 11 procent populace)
  • satelitní digitální vysílání (dostupné pro 6 procent)
  • pozemní (terestrické) digitální vysílání (může přijímat a set-top box již vlastní na 5 procent populace).

Jenže ani to nejsou zdaleka všechny možné varianty. Již dnes u nás existují první vlašťovky v podobě služeb IPTV, alias přenosu televizního vysílání po "internetovém" protokolu IP. Dnes je nabízí například T-Systems Pragonet (služba viaTV), či MATTES AD (služba 802.TV), ale v obou případech je podmínkou být v dosahu optické sítě provozovatele. Na obzoru je však start velkého IPTV projektu v podání Českého Telecomu, který by měl nabídnout podstatně větší dostupnost. Protože přenáší obraz po klasické pevné telefonní lince, měl by být časem stejně dostupný, jako dnešní ADSL.

Ani tím ale výčet variant digitálního televizního vysílání nekončí. Co když všechny dosud uvedené varianty nakonec převálcují mobilní operátoři se svou mobilní (a samozřejmě digitální) televizí? Při jejich možnostech a potenciálu určitě nepůjde o nějaké troškaření. I oni přitom budou mít na výběr ze dvou základních variant:

  • "proudové", kdy je obraz přenášen do mobilního terminálu jako individuální datový proud (skrze datové přenosy v sítích 3G/UMTS), a
  • "broadcasting-ové", kdy je obraz vysílán ze stacionárních vysílačů prostřednictvím DVB-H, současně ke všem příjemcům v dosahu.

Televize ke službám?

Takže škála digitálního televizního vysílání bude časem ještě pestřejší než je dnes, a její jednotlivé prvky jsou a budou dosti různorodé. Lišit se budou i v tom, zda a jakým principálním způsobem budou moci být doplněny o nějaké interaktivní služby.

Třeba takové IPTV služby, či služby mobilní televize, jsou už od začátku "stavěny" na vhodném (dostatečně dimenzovaném a hlavně obousměrném) datovém připojení. No a když už je takovéto připojení k dispozici, pak na něm lze provozovat "vedle sebe" hned několik interaktivních služeb, uzpůsobených konkrétnímu uživateli (tzv. individualizovaných). Mezi nimi určitě i službu spočívající v přenosu obrazu, ať již živého (na principu Free to Air či Pay Per View), či na vyžádání (na principu Video on Demand).

Takže tady jde spíše o "přidání televize ke službám", s tím že i přidávání dalších interaktivních služeb je zde relativně snadné a má inkrementální charakter (nevyžaduje zásadnější změny vybavení a fungování na straně uživatele). Zde tedy má smysl ptát se lidí ptát, o jaké další služby (vedle televize) by stáli nejvíce.

Služby k televizi?

Jenže ono to může být i jinak: k dispozici může být jen jednosměrný kanál pro distribuci obrazu (televizního vysílání). Takto je tomu u pozemního (terestrického) digitálního televizního vysílání (na bázi DVB-T), či u satelitního digitálního vysílání (na bázi DVB-S).

Do takovéhoto jednosměrného kanálu je samozřejmě možné "přibalit" i další (jednosměrná) data, představující například digitální obdobu klasického teletextu či tzv. elektrického programového průvodce (EPG, Electronic Programming Guide), až do limitů daných kapacitou jednosměrného kanálu. Stále to ale budou "kolektivní" data, která jsou vysílaná v přesně stejné podobě ke všem příjemcům současně (stejně jako samotné televizní vysílání).

Jelikož zde neexistuje žádná zpětná vazba, pak zde konkrétní příjemce nemůže vyjádřit nějakou svou specifickou volbu, na kterou by mohlo někdo reagovat (třeba co si přeje vidět apod.). Stejně tak zde neexistuje individuální dopředný kanál, který by následně umožnil dopravit ke konkrétnímu příjemci právě to, co si on specificky vyžádal. Takže zde vůbec nemá smysl hovořit o nějakých interaktivních službách, které by se mohly nějak "přidávat" k televizi.

Nezapomínejme na to, že přesně toto je situace u dnes tolik propagovaného pozemního (terestrického) digitálního televizního vysílání, na bázi DVB-T. Tedy u toho digitálního vysílání, které se dnes dostává do popředí zájmu, zejména v souvislosti s mistrovstvím světa v kopané v Německu. A také v souvislosti s plánovaným ukončením stávajícího (pozemního) analogového vysílání.

Jak přidat interaktivní služby?

Jedinou možností, jak k pozemnímu digitálnímu vysílání (DVB-T) přidat alespoň dodatečně nějaké interaktivní služby, je přikoupit si vhodnou zpětnou vazbu (a samozřejmě takový set-top box, který je pro ni uzpůsoben). Takovou zpětnou vazbu, která by umožňovala dopravit individuální volbu (reakci) konkrétního příjemce někam "zpět", k někomu kdo by na to reagoval.

Jenže jak by na to reagoval? Bez dalšího přídavku, tentokráte v podobě individuálního dopředného kanálu, totiž není možné dopravit k uživateli žádný jemu přizpůsobený obsah, který by odrážel jeho volbu. Takže bez tohoto individuálního dopředného kanálu můžeme zapomenout na služby typu Video on Demand, či třeba prohlížení emailů, nakupování, sázení atd. Zbývá snad jen hlasování v různých anketách (kde se všem příjemcům ukazuje celkový součet všech došlých hlasů).

Služby televizní, nebo počítačové?

Vhodnou zpětnou vazbu, a spolu s ní i dostatečně dimenzovaný (individuální) dopředný kanál, si samozřejmě lze pořídit. Například v podobě ADSL (či spíše ADSL2+), nebo v podobě kabelové internetové přípojky (samozřejmě i v rámci digitální kabelové sítě, na bázi DVB-C), případně skrze optické sítě FTTx. Ale to už se vlastně jedná o plnohodnotné připojení, využitelné pro plnohodnotný přístup k Internetu.

Pak se ale nutně nabízí otázka: když už někdo bude mít plnohodnotný přístup k Internetu, a tím i přístup k obrovské škále jeho služeb od apriorně neomezeného okruhu poskytovatelů, proč by měl místo toho chtít něco opravdu podstatně "chudšího", v podobě několika málo služeb, tak či onak "přilepených" k televiznímu vysílání? Proč nesáhne po klasickém počítači, čímž se mu rázem otevře celý báječný svět Internetu? Proč se bude raději dobývat do malého a uzavřeného světa, kde mu každý jeho krok předem připraví a nalinkuje nějaký konkrétní poskytovatel?

Jedním možným důvodem by mohlo být to, že půjde o služby, speciálně upravené (rozuměj: zjednodušené a "zmenšené" co do velikosti zobrazované plochy) pro použití na televizní obrazovce, místo na počítači. To může vyhovovat tomu, kdo má apriorní strach z počítače, ale na televizi a její dálkový ovladač si zvykl. Případně tomu, kdo se neumí o svůj počítač postarat a udržet jej v provozuschopném stavu (a místo toho raději volí plně "blbovzdorné" služby na televizní platformě, kde se o vše postará příslušný poskytovatel).

Jenže vše má i druhou stranu mince: vyplatí se některému poskytovateli nabízet takovéto "televizní" služby, speciálně upravené pro (relativně malý) okruh "televizních uživatelů"? Na to samozřejmě není jednoduchá odpověď, to je na dlouhé a složité propočty byznys modelů, do kterých vstupují i odhady počtu potenciálních uživatelů, a samozřejmě i odhady jejich zájmu.

A právě tím se dostávám k tomu, co jsem nakousl již na začátku - k průzkumu společnosti Factum Invenio, který mapoval nejen dostupnost digitálního vysílání, ale i zájem potenciálních uživatelů o interaktivní služby na platformě digitálního vysílání. Co a jak vyšlo, ukazuje následující obrázek (zdroj).

Celým tímto článkem jsem se ale snažil naznačit, že otázka interaktivních služeb "spojených s digitální TV" je poněkud složitější, než jak výsledky průzkumu vyznívají. Nehledě na to, že některé možnosti, jako třeba "připojení k Internetu (přes digitální TV)" nedávají vůbec smysl. Nebo že by šlo o prohlížení WWW stránek přes televizní obrazovku? I ty by musely být speciálně upravené, tak aby se na televizní obrazovce daly smysluplně zobrazit.