Stalo se: 40 milionů z broadbandového fondu půjde na digitalizaci

Minulý týden přinesl řadu zajímavých událostí, a o některých z nich jste se mohli dočíst i zde na Lupě v samostatných článcích. Například o společnosti Tele2, pro kterou se již nenašlo místo v jinak dosti prostorném nákupním košíku dostatečně solventní GTS Central Euro Holding - a tak se ke slovu dostaly Radiokomunikace.

Čtvrteční článek Patrika Zandla, o prodeji Tele2 právě Radiokomunikacím, si dovolím doplnit o jeden aspekt, významný pro všechny ty, kteří se stali zákazníky Tele2, ať již z vlastní iniciativy, nebo jakýmkoli jiným způsobem. Jde o to, co jsem zmiňoval již v závěru předchozího dílu tohoto seriálu - že po nedávných změnách v ceníku Českého Telecomu (srovnání ceny dálkových hovorů na úroveň místních hovorů) se zásadním způsobem změnila výhodnost některých služeb na bázi volby operátora. A poskytovatelům těchto služeb určitou dobu trvalo, než na to zareagovali. Tele2 na tyto změny reaguje k 1.6.2006.

Volba operátora: je ještě výhodná?

Služby na bázi volby (a předvolby operátora) mohly až dosud stavět svou výhodnost pro koncové zákazníky zejména na dálkových hovorech, ať již národních (meziměstských) či mezinárodních, a pak na volání do mobilních sítí. U internetového dial-upu už bylo prostoru podstatně méně, a u mostních hovorů ještě méně. A tak třeba místní hovory byly v nabídce těchto služeb spíše kvůli úplnosti, aby měly smysl služby na bázi trvalé předvolby (CPS, Carrier PreSelection).

Jenže pravidelné volání do zahraničí časem "uteklo" do služeb na bázi VOIP, různých call-backů a dalších možností, a volání do mobilních sítí zase našlo substituci v použití mobilů a volání z mobilu na mobil. Také internetový dial-up už zdaleka není tím co býval, a jeho objemy neustále klesají. Takže pokud se mohli poskytovatelé služeb na bázi volby operátora někde alespoň trochu "zahojit", pak to byly právě dálkové hovory.

Ovšem i zde jim Český Telecom udělal čáru přes rozpočet, když od 1. dubna srovnal (snížil) cenu dálkových hovorů na cenu hovorů místních. Také z pohledu koncových zákazníků tím došlo k zásadním změně: služby na bázi volby operátora už nemusí být vždy výhodnější. Za své tím vzal i argument, který někteří operátoři používali pro obhajobu svých "drsnějších" metod získávání zákazníků: vždyť je to přeci k jejich prospěchu, žádná škoda jim nevzniká a naopak ušetří! Teď už mohou naopak prodělat.

No, samozřejmě jde jen o přechodný stav, který je dlouhodobě neudržitelný. Alternativní operátoři, poskytující služby na bázi volby operátora, jsou tlačeni k tomu, aby adekvátně zareagovali (nebo to úplně vzdali). Bylo tedy jen otázkou času, kdy se tak stane. Již před týdnem jsem psal o tom, že první reakci jsem zaznamenal od VOLNÉHO. Ten sice nesrovnal cenu místních a dálkových hovorů na stejnou úroveň, ale aspoň zlevnil dálkové hovory tak, aby byly přesně o jeden haléř (včetně DPH) nižší než ceny Českého Telecomu (srovnání).

Také Tele2 srovnává dálkové a místní hovory

Nyní tedy přichází i reakce ze strany Tele2. Je datovaná k 1. červnu, protože právě v tento den nabývají účinnosti jeho nové ceníky (pro služby Tele2 1002 na bázi CS, i pro služby Tele2Komfort na bázi CPS). Naproti tomu změny u VOLNÉHO platí již od 1.4.2006.

Řešení, které zvolilo Tele2, je odlišné od toho, které zvolil VOLNÝ. Tele2 se zachovalo stejně jako Telecom a přestalo rozlišovat mezi dálkovými a místními hovory. Jejich cena se ale liší podle toho, zda jde o službu na bázi volby operátora, resp. CS (tj. o službu Tele2 1002 ), nebo na bázi trvalé předvolby operátora (Tele2Komfort). Cena hovorů přes trvalou předvolbu (CPS) je podle očekávání nižší.

Následující tabulky ukazují hlavní změny u obou variant služeb. V závorce jsou pro srovnání uvedeny také dosavadní a nové ceny Českého Telecomu, byť zde "nové" znamená platící od 1.4.2006, a nikoli až od 1.6.2006, jako u Tele2. Ceny jsou včetně DPH.

Z obou tabulek je patrná také jedna další skutečnost - to, že i Tele2 začalo nově rozlišovat mezi dobou špičky a dobou mimo špičku u hovorů do mobilních sítí. Také s tímto krokem přišel Český Telecom, a alternativní operátoři na něj musí reagovat (pokud nechtějí, aby se jejich služby v době mimo špičku staly dražší). Ostatně, udělal to i VOLNÝ, ve svém novém ceníku služeb na bázi volby a předvolby operátora.

V případě Tele2 dochází také k určitému zlevnění internetového dial-upu, viz následující tabulka. Zde jsou přitom ceny stejné, bez ohledu na to, zda jde o službu na bázi volby operátora (CS) nebo trvalé předvolby (CPS).

Také zde přitom Český Telecom přišel se změnou, když srovnal minutovou sazbu prvních deseti minut a dalších minut - ale tím jen dorovnal stav, který již dříve platil u alternativních operátorů, včetně Tele2.

Nové propojovací poplatky

Již v minulém dílu tohoto seriálu jsem psal o tom, že s přelomem dubna a května skončila dosavadní regulace, včetně té cenové, a nastoupila regulace nová, založená již na nových principech (analýzách relevantních trhů atd.). A také jsem psal o tom, že regulátor vydával nová cenová rozhodnutí skutečně na poslední chvíli, a před týdnem ještě na jeho webu nebyla. Objevila se tam až v průběhu minulého týdne, konkrétně 2. května. Je jich sice hodně, protože nově se vydávají "individuálně" (samostatně pro každého operátora, kterého se týkají), ale lze je shrnout následovně:

• "mobilní" terminace: minutová cena se snižuje z dosavadních 3,11 Kč/minutu na 2,99 Kč/minutu (vše bez DPH)
• "pevná" terminace i originace: skutečně využívané ceny se nemění

Takže žádné velké překvapení se nekonalo. Určitý pokles cen za terminaci v mobilních sítích se dal očekávat - ale je relativně malý a podle mého soudu do tarifů mobilních operátorů výrazněji nezasáhne. To spíše by se mohly projevit u volání z pevné do mobilní sítě, kde jsou ceny na těchto terminačních poplatcích závislé víéce přímým způsobem. Však také u Tele2 (u služby Tele2Komfort) k poměrně významnému poklesu skutečně došlo.

Naopak u Českého Telecomu došlo ke změně v tom, že při voláních z pevné do mobilní sítě začal rozlišovat mezi špičkou a dobou mimo špičku - a volání mimo špičku zlevnil (až o 28 procent, oproti špičce). Zajímavé je, že tento krok nemá přímý ekvivalent v terminačních poplatcích - ty nadále zůstávají jednotné, bez ohledu na dobu špičky či mimo špičku. Ovšem postavení Českého Telecomu na trhu je tak významné, že přinutilo i jeho konkurenty zachovat se stejně. Takže také Tele2 (stejně jako VOLNÝ) náhle začalo rozlišovat mezi dobu špičky a mimo špičky i u hovorů do mobilní sítě.

Pokud jde o terminační poplatky do pevné sítě, zde přeci jen došlo k určitým změnám, ale ty nemají moc šancí se projevit. Například poplatek ze terminaci hovoru při propojení na místní ústředně klesl o jeden haléř. Ovšem Český Telecom dosud neumožňuje propojení na svých místních ústřednách, takže tuto variantu nemá smysl uvažovat (byť regulátor tak činí). Místo toho musí být hovory vedeny až přes tranzitní ústřednu, kde se jich týkají jiné (vyšší) poplatky - a ty se nezměnily. Z regulace přitom vypadla "ještě vyšší" varianta (přes dva tranzity), která ale také již není v praxi používána.

U minulého článku se v diskusi jeden čtenář ptal na to, zda srovnání dálkových hovorů na cenu místních u ČTc má oporu v adekvátní změně velkoobchodních cen. To nemá, a ani mít nemůže. Jednak zde nejde o velkoobchodní ceny a přeprodej (ale o propojení), ale to je spíše formální věc. Fakticky jde o to, že regulované (stanovené) jsou ceny, za které hovor "vstupuje" v určitém místě do sítě Českého Telecomu a je zde zakončen. No a výše těchto cen (poplatků) přímo nesouvisí s tím, zda jde o místní či dálkový hovor. Je obecně závislá na tom, "jak daleko" je hovor veden v síti Telecomu. Alternativní operátoři proto mají snahu dovést hovor co nejdále skrze vlastní síť, a nechat jej přestoupit do sítě Telecomu až co možná nejblíže jeho cíli (volanému), tak aby terminační poplatek byl co nejnižší.

Nejméně by platili tehdy, pokud by hovor dovedli až na příslušnou místní ústřednu - ale tuto možnost jim Český Telecom nedává (jelikož propojení na svých místních ústřednách neumožňuje). Zbývá tedy dovedení hovoru do jedné z osmi tranzitních ústředen - a pak alternativní operátor platí vyšší terminační poplatek (který se nyní nezměnil).

Rozdíl mezi místním a dálkovým hovorem je pak vlastně jen v tom, "jak daleko" by měl alternativní operátor hovor dovést, než ho nechá přestoupit do sítě Českého Telecomu. To, co nyní z regulace vypadlo (terminace "přes dva tranzity"), odpovídalo tomu, že alternativní operátor nedovedl hovor až k příslušné (z pohledu hovoru "poslední") tranzitní ústředně, ale jen k nějaké jiné, a o zbytek se musel postarat Český Telecom.

Kam půjde 40 milionů z broadbandového fondu?

Když jsem zde na Lupě naposledy psal o dotačním titulu MI ČR na rozvoj broadbandu (tzv. broadbandovém fondu), vyčíslil jsem "již přidělené" peníze na cca 140 milionů (z letošních 200 milionů). Na seznamu přitom zbývalo ještě šest projektů, u kterých nebyla výše dotací uvedena. Že by se tedy těchto šest projektů podělilo o zbývající cca 60 milionů?

Dnes už je situace jasnější v tom, že na těchto šest projektů zbývá jen asi 20 milionů, protože pro 40 milionů se objevilo "jiné využití". To souvisí s digitalizací televizního (a rozhlasového) vysílání, které vláda hodlá podpořit informační kampaní. První informace o tom, že informační kampaň vůbec zamýšlí, se objevily již v lednu (podrobněji). Ministerstvo pak připravilo podrobnější návrh takovéto kampaně, který ale budete teprve schvalovat vláda (plné znění, podrobnější popis). Vše je navrženo tak, že kampaň by měla začít ještě letos, a probíhat v několika fázích a vlnách až do úplného vypnutí stávajícího analogového vysílání.

Pokud jde o náklady na tuto kampaň, ty byly pro letošní rok vyčísleny na 82 milionů Kč. Když o tom kolega Potůček psal na serveru Digizone, zmínil že polovinu této částky už ministryně Dana Bérová vyčlenila z rozpočtu resortu, o 45 milionů korun nad rámec svého nynějšího rozpočtu požádá ministerstvo financí.

V průběhu minulého týdne se pak tyto informace poněkud "upřesnily", v tom smyslu že 40 milionů "z rozpočtu resortu" bude zřejmě z té jeho části, která představuje právě dotační titul na rozvoj broadbandu. Tedy z broadbandového fondu. Jinými slovy: 40 milionů., původně určených na broadband, půjde na digitalizaci. Zbývajících 45 milionů, které požaduje ze státního rozpočtu, však resort informatiky zřejmě ještě nemá. Podle dostupných informací by se příslušným požadavkem, stejně jako samotným návrhem kampaně na podporu digitalizace, měla vláda teprve zabývat, prý "během několika týdnů".

No, vzhledem k tomu, jaké vášně se vzedmuly kolem již přislíbených dotací na některé broadbandové projekty, to možná není úplně nejhorší řešení, jak naložit se zbývajícími penězi. Rozumím také snaze státu nějak napomoci rozvoji digitálního vysílání. Jen si nejsem jistý, zda je právě velká osvětová kampaň (a to placená státem, a nikoli třeba vysílateli) tím nejlepším řešením pro rozvoj digitalizace. Co bude lidi skutečně motivovat, aby se začali zajímat o výhody a přednosti digitální televize a přecházeli na ni? Nějaká informační kampaň, nebo spíše reálná dostupnost tohoto druhu vysílání a jeho obsah?

A proč vůbec masivně propagovat pasivní televizní zábavu? Neměl by stát motivovat lidi k něčemu aktivnějšímu, aby získali nějakou vlastní dovednost (třeba i informační), která by jim zajistila lepší životní podmínky, a státu odlehčila od poskytování různých dávek a podpor? Místo toho je budeme raději dále vést k pasivnímu "čučení na bednu", byť digitální? Nebo snad bude celá kampaň prezentovat digitální vysílání spíše jako interaktivní platformu, skrze kterou mohou lidé pohodlně a plnohodnotně využívat služeb novodobé informační společnosti? Tedy jako náhradu počítačů a Internetu? Před tím bych za sebe spíše varoval, zde jsem opravdu skeptický.