Stalo se: Viviane Redingová v Praze

Paní Viviane Redingová, původem z Lucemburska, je členkou Evropské komise, která má na starosti oblast informační společnosti, a nově také oblast médií (míněno: rozhlasového a televizního vysílání). Působila již v předchozí Prodiho Komisi, kde měla na starosti oblast vzdělávání a kultury. V Praze rozhodně není poprvé, například v únoru loňského roku k nám přijela zúčastnit se fóra GLF (Global Leaders Forum) společnosti Microsoft, a při té příležitosti zavítala i na Ministerstvo informatiky ČR (podrobněji zde a zde). Bylo to v době, kdy se "dodělával" náš zákon o elektronických komunikacích (dnes zákon č. 127/2005 Sb.), a tak se jistě zajímala i o to, kdy už konečně převezmeme nový evropský regulační rámec. Správně to mělo být o celý rok dříve (k našemu vstupu do EU, a ne až k 1.5.2005). Nicméně hlavní téma, na které se komisařka Redingová v únoru 2005 zaměřila, byla tehdy probíhající revize Lisabonského procesu a vznikající iniciativa eEurope2010.

Co bylo předmětem návštěvy?

Nynější návštěva komisařky Redingové také nabízela řadu aktuálních a důležitých témat, o kterých mohla diskutovat s našimi představiteli, odpovědnými za oblast informační společnosti a médií. Tedy hlavně s vedením Ministerstva informatiky ČR. Když ale ministryně Bérová pro novináře shrnula průběh jejího jednání s komisařkou Redingovou, k mému překvapení tam zcela chyběla otázka našeho skluzu v přípravě analýz relevantních trhů a následných nápravných opatření. Pravidelným čtenářům Lupy snad nemusím připomínat souvislost s nedávnou "dekapitací v ČTÚ", při které došlo k výměně předsedy Rady ČTÚ. No, tipuji že i k tomuto tématu se obě dámy při svých rozhovorech nějak dostaly. Ale z toho, že ani komisařka Redingová nepovažovala za potřebné prolomit bariéry diplomacie a alespoň zmínit naše zpoždění, natož nás za něj dokonce pokárat, usuzuji že to z pohledu Komise nebude zase až tak žhavé.

Naopak, výčet diskutovaných témat naznačuje, že Komise a její DG INFSO mají teď v hlavě poněkud jiná témata. Obě dámy měly diskutovat následující oblasti:

• mezinárodní roaming
• změnu současného regulačního rámce (a názory a stanoviska ČR k této změně)
• otázky správy kmitočtového spektra.

Docela zajímavá mi přišla zmínka o "diskusi nad lepším využitím kmitočtového spektra", která prý byla dosud vedena velmi technicky, ale nově by měla být řešena v širším kontextu a "s politickou prozíravostí". Copak to asi bude konkrétně znamenat? Že by nějaké poselství (či snad dokonce zadání) od politiků, směrem k blížícímu se druhému jednání Regionální radiokomunikační konference RRC06? Ta by měla proběhnout v květnu a červnu, a měla by provést revizi dosavadního kmitočtového plánu a sestavit nový plán, pro digitální TV vysílání v celém evropském regionu.

Pokud jde o změnu současného evropského regulačního rámce elektronických komunikací (který my stále ještě "do-přebíráme", teď skrze dokončování analýz a formulaci návazných nápravných opatření), pak Evropa už intenzivně diskutuje o jeho revizi. Takže je určitě velmi rozumné, že se komisařka Redingová zajímala o naše názory a stanoviska k případným změnám. Podrobněji to ale nebylo rozvedeno. Sama komisařka Redingová se totiž před novináři zaměřila jen na jediné téma, kterým je mezinárodní roaming. Vyznělo to tak, že právě snížení roamingových poplatků pro koncové uživatele je její hlavní prioritou, která zastínila například i slavnostní "otevření" domény .eu (ke kterému se chystala hned následující den, po jednodenní pražské návštěvě).

Jak na roaming?

Snahu "došlápnout si" na nechutně vysoké roamingové poplatky, které svým zákazníkům účtují mobilní operátoři, signalizovala Evropská komise již před časem, a nejintenzivněji v loňském roce. Sama také varovala spotřebitele před nebezpečím vysokých ce roamingu. K jejich oprávněnosti se pro Komisi vyjádřila i skupina ERG (European Regulators Group), sdružující národní regulátory. Ta ve své studii seznala, že roamingové poplatky jsou příliš vysoké, a to neopodstatněně!

Jedním z prvních kroků Komise pak byla výzva mobilním operátorům "aby s tím něco udělali". Nic se ale nestalo, a tak Komise přistoupila ke dalšímu kroku, který spočívá ve "veřejném pranýřování". V říjnu 2005 totiž Komise spustila nový web, přinášející srovnání výšky roamingových poplatků pro různá volání. Ale nyní i sama komisařka Redingová musela konstatovat, že to nepomohlo. Řekla sice, že určitý drobný pokles někde nastal, ale nebylo to nic zásadního. Pokud se ale podíváte na část, věnovanou našim operátorům (byť není zdaleka úplná), zjistíte že od otevření tohoto webu došlo naopak k poměrně drastickému zvýšení některých roamingových poplatků. Například u našeho Oskara/Vodafone byla v říjnu 2005 uváděna cena příchozích roamingových hovorů ve výši 1,53 EURO (za čtyřminutový hovor), zatímco v březnu 2006 již ve výši 2,51 EURO. A to Oskar/Vodafone se svou novou službou Vodafone World, která za tak výrazným zdražením příchozích roamingových hovorů zřejmě stojí, vychází ještě relativně levně, třeba proti Eurotelu. Ono ale takovéto srovnávání není vůbec jednoduché, protože by správně mělo brát do úvahu různé modely zpoplatnění i různá tarifní zvýhodnění apod. Třeba takový T-Mobile, který umožnil příjem libovolně dlouhých roamingových hovorů (v některých zemích) jen za fixní částku ve výši cca 1 EURO (podrobněji), v rámci své služby Cestovatel, ve srovnávacích tabulkách na webu EK zcela chybí.

Komisařka Redingová naznačuje, co by měli mobiní operátoři udělat s cenami roamingu ....

A jaké řešení že si Evropská komise představuje? O tom se právě vedou debaty, které ještě nejsou u konce. Určitá základní představa však existuje, a vypadá zhruba následovně:

• roamingové poplatky za příchozí hovory by měly být zrušeny úplně (a volající by neměl platit nic navíc)
• "místní volání v zahraničí" (v rámci navštívené země) by mělo stát stejně jako volání v domovské zemi
• volání ze zahraničí domů by mělo stát stejně, jako běžný hovor do zahraničí (jako volání z domovské země směrem k zahraničnímu účastníkovi)
• vše by se mělo týkat pouze roamingu mezi zeměmi EU (nikoli roamingu obecně, i do zemí mimo EU)
• cestou k dosažení požadovaného stavu by měla být v první řadě regulace koncových cen, eventuelně doprovázená regulací velkoobchodních cen (cen mezi operátory).

Vše je tedy zatím ve stádiu jednání, předběžného návrhu a druhé fáze konzultací k němu, s tím že další postup musí sledovat obvyklé procesy EU: vznikne návrh opatření, který bude nejprve schvalovat Komise, a pak Evropský parlament. Ten se prý zdá být celé záležitosti pozitivně nakloněn. Tomu se moc nedivím, vždyť i sami poslanci jistě hojně volají v režimu roamingu. Pokud jde o časový horizont, zde se komisařka Redingová v Praze vyjádřila tak, že by byla ráda, kdyby koncoví uživatelé pocítili efekty nižších roamingových poplatků již v létě příštího roku.

ADSL2 běhá už i v ČR

Další zajímavou zprávou z minulého týdne, která možná poněkud zapadla, je informace o tom, že VOLNÝ začal ve své síti nabízet připojení rychlostí 10 Mbit/s, a to na bázi technologie ADSL2+. Možná vám to připomene jednu dřívější zprávu, z října loňského roku, kdy VOLNÝ (tehdy ještě Czech On Line) také ohlašoval spuštění ADSL2+ (viz podrobnější článek: Volný ADSL2+: ne na plnou rychlost, ale přes vlastní LLU). Tehdy to ale byl jen začátek nasazování této technologie, v rámci kterého byla její rychlost "přiškrcena" na 2 Mbit/a, a tak se vlastně nelišila od běžného ADSL.

Teprve nyní tedy přichází výrazné zrychlení, až na 10 Mbit/s, kterého už klasické ADSL není schopné. Ani tím však nejsou "rychlostní možnosti" ADSL2+ vyčerpány, neboť sahají až někam k 25 Mbit/s. Ovšem za cenu toho, že tato technologie využívá pro své potřeby širší frekvenční pásmo, než klasické ADSL (a to až do 2,2 MHz, místo do 1,1 MHz). Související podmínkou samozřejmě je možnost nasazení vlastní technologie (DSLAMů a ADSL modemů) na místní smyčky, a možnost využít potřebný rozsah jejich nadhovorového frekvenčního pásma, bez dalších spektrálních omezení. Zřejmě i to bylo (podle původního článku) důvodem, proč VOLNÝ zpočátku musel přibrzdit rychlost na svém ADSL2+.

V každém případě ale platí, že nasazení vlastní technologie ADSL2+ připadá u VOLNÉho v úvahu jen tam, kde si může pronajmout místní smyčky od Českého Telecomu, na bázi unbundlingu. A to má zatím "rozjeto" jen ve třech lokalitách: na Kladně, v Příbrami a v Mladé Boleslavi. Pouze zde tedy nabízí své nové služby pod značkou ADSL 10M Plus, na bázi ADSL2+, za 2290 Kč měsíčně (bez DPH, resp. 2725 Kč včetně DPH). Tisková zpráva však zmiňuje chystané rozšíření na Prahu a Brno, na kterém se má intenzivně pracovat. Za zmínku stojí také to, že nová služba desetimegabitového připojení je bez FUP a bez objemových limitů (neboť VOLNÝ nepovažuje existenci objemových limitů za součást Fair Use Policy).

No a k čemu vlastně uživatelé využijí nově nabízené desetimegabitové připojení k Internetu? K rychlejšímu brouzdání báječným světem webu? K tomu by jim bohatě stačilo něco pomalejšího. Nebo ke stahování hudby a filmů? Tady asi už ano. Nicméně nasazení technologie ADSL2+ (a skutečné využití jejích schopností) očividně míří někam jinam. Kam, to naznačuje následující drobná větička v tiskové zprávě:

VOLNÝ má nyní na trhu výbornou pozici, aby mohl poskytovat služby triple play prostřednictvím sítě ADSL2+.

Přitom hlas a data (Internet) už VOLNÝ nabízí, takže zbývá obraz. A na 10 Mbitech za sekundu už by se nějaký ten IPTV (Internet Protocol TV) v přijatelné kvalitě měl dát provozovat, i s tím že ještě zbude prostor na běžnou práci s internetem (který by měl být vhodně oddělen od přenosu obrazových dat, tak aby souběžné brouzdání neovlivňovalo kvalitu přijmu TV signálu v datové podobě).

GTS Novera přejmenovává a podává žalobu

K dalším zajímavým zprávám z minulého týdne již jen stručně. Náš největší telekomunikační operátor (Český Telecom) minulý týden představil svou novou nabídku v oblasti hlasových služeb (viz samostatný článek, Český Telecom zdražuje a zlevňuje), a jeho největší konkurent, GTS Novera, signalizoval už dopředu, že počátkem dubna také představí novou nabídku celého svého portfolia (v návaznosti na své nedávné akvizice). Nakonec se tak stalo i nestalo.

GTS Novera sice minulý týden oznámila, že "představila nové rozšířené portfolio svých služeb", ale spíše v tichosti a formou vsuvky do jiné tiskové zprávy, kterou oznámila přejmenování svých posledních akvizic. Jde o Contactel a Nextru, které se nově jmenují GTS Novera Contact, s.r.o. a GTS Novera Next, s.r.o. Jde ale pouze o dočasnou záležitost, protože i tyto nově přejmenované firmy při "formálním završení integrace" zaniknou, neb se stanou integrální součástí mateřského GTS Novera. To se očekává k 1.7.2006.

V příslušné tiskové zprávě, která toto oznamuje, je pak zmíněno i rozšíření portfolia služeb:

GTS Novera zároveň v souvislosti s těmito kroky od 1. dubna rozšířila portfolio svých služeb. K nově představeným patří telekomunikační produkty na bázi LLU, především v podobě produktových balíčků obsahujících kombinaci hlasových, datových a internetových služeb. Svým zákazníkům nyní také nabízí možnosti IP telefonie a virtuálních ústředen (například služby Novera IP komplet, Novera virtuální ústředna a Novera Duo), v oblasti internetových služeb přibyl například produkt Novera Domain.

Dovolím si ale předpokládat, že to ještě není ona avizovaná "nová nabídka", a že jde jen o dílčí změny a novinky, které spíše reagují na formální změny (jako je citované přejmenování). Již jen proto, že jinak by si příslušné novinky GTS Novera určitě nenechala jen tak pro sebe, ale prezentovala by je obvyklým způsobem (tiskovými zprávami atd.).

GTS Novera naopak medializovala jinou záležitost, a to podání žaloby na Český Telecom, kvůli srovnávací reklamě, kterou Novera považuje za klamavou:

Společnost GTS Novera podala v minulém týdnu u Městského soudu v Praze další žalobu na Český Telecom kvůli klamavé srovnávací reklamě.

Český Telecom opakovaně rozesílá firmám, mimo jiné zákazníkům GTS Novera, reklamní letáky, ve kterých porovnává cenu za hlasová volání v rámci svého akčního tarifu zahrnujícího objemové slevy s cenou běžného tarifu společnosti GTS Novera bez zahrnutí objemových slev. GTS Novera požaduje, aby soud dominantnímu operátorovi šíření předmětného letáku zakázal a povolil uveřejnit rozsudek na náklady Českého Telecomu v denním tisku. Jde již o třetí podobnou žalobu, kterou GTS Novera v souvislosti s chováním dominantního operátora v posledních dvou letech podala.

A co třeba takové ADSL, které operátoři a provideři (a nejvíce Český Telecom) prezentují všude možně, po všech reklamách, za ceny "už od XY Kč"? Jestlipak se z těchto reklam dozvíte, že když si budete inzerovaný produkt chtít pořídit, budete si k němu muset povinně přikoupit (a samozřejmě řádně platit) další službu, i když o ni nebudete mít sebemenší zájem? Snad nemusím dodávat, že jde o hlasové služby Českého Telecomu, které nepředstavují žádnou haléřovou položku - ale nejméně 355,81 Kč (včetně DPH) za čerstvě zdraženou "povinnou podložku pod ADSL" (v podobě tarifu Telefon Expres Mini). Případně, u produktů na bázi unbundlingu, jde o "příplatek za službu ADSL bez paušálu za telefonní linku", za 291,55 Kč včetně DPH? Nejsou i takovéto reklamy klamavé?