ADSL: donaha!

Odborný počítačový žargon občas pracuje s poněkud kuriózními pojmy, které mají i lehce lechtivý podtext. Třeba když se mluví o konektorech, zcela běžně se přitom rozlišuje mezi samicí a samcem. Případně, v kultivovanější společnosti či před dětmi, se dělá rozdíl mezi tatínkem a maminkou. To když je potřeba rozlišit mezi tím, zda jde o konektor v provedení zástrčky, nebo naopak zásuvky.

Nebo když laborujete s různými kabely, hlavně starými sériovými, může vám přijít vhod to, čemu se říká "měnič pohlaví" (anglicky: gender changer"). To je speciální redukce (propojka, přechodka), kterou z jedné strany nasadíte na konektor jednoho pohlaví, a z druhé strany máte k dispozici konektor opačného pohlaví.

Úsměv na tváři obvykle vzbuzuje i výklad toho, jak fungují mosty a přepínače v Ethernetu. Chcete-li posluchačům vysvětlit, jak je možné že na úrovni linkové vrstvy přijímají i takové rámce, které jim nejsou explicitně adresovány (ani nejsou vysílány jako všesměrové), musíte prozradit, že jejich síťová rozhraní fungují v tzv. promiskuitním režimu.

No a teď nám do malé sbírky terminologických kuriozit přibývá i zbrusu nový termín: nahé ADSL, zkratkou NADSL (v angličtině Naked ADSL). O co vlastně jde?

Nebojte se, nejde o žádný opožděný apríl. Je to zcela seriózní záležitost a nový termín, který se začíná čím dál tím více prosazovat do běžné praxe. A jak si záhy řekneme, týká se i nás, zde v ČR. Kéž bychom i my už měli takové "nahé ADSL". Ale vlastně: někteří provideři ho už nabízí i u nás. Nevěříte? Nebo stále netušíte o co jde?

Když se ADSL svlékne …

Když si dnes chcete pořídit ADSL, potřebujete k tomu telefonní linku. Dokonce aktivní, v tom smyslu že na ní musíte mít aktivovaný nějaký hlasový tarif. U Českého Telecomu to dokonce nesmí být nejlacinější tarif Mini, neboť tak před časem (skoro přesně před rokem) rozhodl Český telekomunikační úřad. Takže, řečeno jinými slovy: chcete-li jeden produkt (a to ADSL), můžete ho získat jen tehdy, pokud si k němu zakoupíte a každý měsíc řádně platíte také jiný produkt (hlas), o který vůbec nemusíte mít zájem. Třeba proto, že hodláte využít kterékoli z mnoha nabídek na bázi VOIP a volat již jen po Internetu.

No a teď už určitě tušíte, co asi bude "nahé ADSL": takové ADSL, které není vázáno na odběr dalších služeb. Takové ADSL, které si můžete pořídit samotné, a nemusíte k tomu platit za hlasové služby. Takové ADSL, které "svléklo přebytečné svršky" v podobě hlasových služeb.

Možná by se to dalo označit jako "holé ADSL", ale to by nebylo úplně přesné. Mohlo by to totiž naznačovat něco v tom smyslu, že poskytované ADSL je nějak omezené či neplnohodnotné. Ale o to zde rozhodně nejde. Takže proto raději nový termín: "nahé ADSL".

Nahé není unbundlované

Jinde, nebo alespoň v jiném kontextu, je povinné vázání jednoho produktu či služby na současný odběr něčeho jiného považováno za nepřípustné a stíháno. Třeba právě v oblasti hlasových služeb uložil nedávno Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rekordní pokutu 205 milionů Českému Telecomu za "vázání služeb". Šlo konkrétně o zařazování volných kreditů do měsíčních paušálů (podrobněji), které Telecom v mezidobí již odstranil.

Někde je "oddělení" dokonce nařízeno zákonem, jako třeba u tzv. unbundlingu (zpřístupnění místní smyčky). To spočívá v nařízení inkumbentovi (u nás Českému Telecomu), že musí pronajímat své místní smyčky i svým konkurentům (alternativním operátorům), samozřejmě na ekonomické bázi, neboli za úplatu - ale už jim nesmí současně vnucovat další služby, které by si tito alternativní operátoři museli od něj kupovat také.

Termín "unbundling" přitom v doslovném překladu znamená "odbalíčkování", což zdůrazňuje právě to, že alternativní operátoři si mohou pronajímat právě a pouze samotné mostní smyčky, resp. jejich přenosové schopnosti, a už nemusí odebírat od Českého Telecomu současně ("v jednom balíčku") i další služby. Cílem je to, aby i alternativní operátoři dostali prostor k tomu, aby na těchto místních smyčkách mohli poskytovat své vlastní služby, a ty prodávat zákazníkům.

Jenže unbundling je záležitostí operátorů (a providerů), zatímco koncových zákazníků se týká jen přeneseně - tím, že skrze unbundling jim alternativní operátoři mohou nabízet své služby, včetně ADSL. Zpřístupněné (unbundlované) smyčky si totiž pronajímají operátoři, a nikoli jejich zákazníci.

Možnost "nahého ADSL" se koncových zákazníků naopak již bezprostředně týká. Rozhoduje totiž o tom, zda si právě oni mohou pořídit pouze samotné ADSL, nebo si k tomu musí povinně přidat ještě něco dalšího.

Co dnes brání svlečení ADSL?

Zajímavé je, že zatímco regulační orgány v celé EU kladou velký důraz na unbundling, a také se snaží aktivně potírat případné "balíčkování" v oblasti hlasových služeb, povinné vázání ADSL na odběr hlasových služeb už tak negativně chápáno není. U nás například toto vázání posvětil i sám telekomunikační regulátor (ČTÚ), když Českému Telecomu schválil (resp. přímo nařídil), že ADSL nesmí být poskytováno tomu, kdo má na své telefonní lince aktivován "pouze" hlasový tarif Mini.

Pokud bychom chtěli v tomto postoji najít logiku, pak by určitě byla skryta v ekonomické rozvaze: inkumbent, vlastnící místní smyčky, má určité náklady s existencí a fungováním své přístupové sítě (a očekává nějaký zisk). Tyto náklady a zisk pak rozkládá mezi hlasové služby a ADSL, které pro jednotlivé zákazníky fakticky "běhají" po jedné a téže místní smyčce. No a u nás jsou zatím tyto složky regulovány (stanoveny regulátorem), a tak tento regulátor fakticky "posvěcuje" i jejich vzájemnou vazbu.

Cesta ke "svlečení ADSL" proto může vést jen jednou možnou cestou: pokrytím všech skutečně oprávněných nákladů (a přiměřeného zisku) inkumbenta jen z jedné složky. Toho pak lze docílit dvěma různými způsoby: formou nějakého nařízení regulátora, nebo vlastním (dobrovolným) rozhodnutím inkumbenta (Českého Telecomu).

První varianta, s nařízením regulátora, je určitě schůdná - ale u nás zatím nejsou žádné signály, že by ČTÚ něco takového chystal. Navíc by nejspíše jen přenesl náklady, které již jednou Telecomu uznal, ze samostatné "hlasové části" do "ADSL části", takže pro koncového zákazníka by se až tak moc nezměnilo.

Pokud jde o druhou variantu, ta je určitě schůdná také - pokud by inkumbent sám seznal, že "obnažením ADSL" může vydělat více než při trvání na povinném odběru hlasových služeb, pak odhaduji že by se touto cestou určitě vydal. Ovšem z pohledu zákazníka by to znamenalo, že by za "nahé ADSL" zaplatil ještě více, než za "ADSL oblečené do hlasu". A to mu nevyplatí.

Zbývá ale ještě i obrácená motivace: pokud by na trhu broadbandu vznikla dostatečná konkurence k ADSL, která není vázána na odběr současných služeb, a zákazníci začali masově přecházet k těmto alternativám, mohl by inkumbent sám "svléknout své ADSL" za výhodnějších podmínek pro zákazníka, aby zastavil úbytek svých zákazníků i propad svých tržeb. Nicméně vývoj u nás moc nenasvědčuje ani této variantě. Procento ADSL přípojek v podání inkumbenta rychle roste a posiluje svou pozici na úkor celé konkurence, které spíše ztrácí.

Nahé ADSL vlastně už máme!

I za výše popsané situace, která moc nadějně nevyznívá, vlastně už je našem trhu nahé ADSL dostupné. A to v podání "unbundlovaného ADSL", které nabízí někteří operátoři jako například VOLNÝ či Nextra.

Například VOLNÝ nabízí "Příplatek za službu ADSL bez paušálu za telefonní linku", a to ve výši 245 Kč bez DPH, resp. 292 Kč včetně DPH. Nextra nabízí ADSL "bez telefonní služby" za přesně stejný příplatek. Jak to ale dělají?

Princip je jednoduchý: musí jít o ADSL na bázi unbundflingu, alias zpřístupnění (pronájem) místní smyčky. Zde už platí povinnost "odbalíčkování", takže alternativní operátor si může od Českého Telecomu pronajmout buďto pouze nadhovorové pásmo zákazníkovy místní smyčky (ve kterém funguje ADSL), nebo celou místní smyčku, bez povinnosti odběru dalších služeb.

V prvním případě za to alternativní operátor zaplatí Českému Telecomu každý měsíc méně (podle nejnovějšího návrhu 92 Kč), ale jeho zákazník stále musí odebírat od Českého Telecomu hlasové služby, a za ně mu platit nějaký hlasový paušál. V druhém případě platí alternativní operátor Telecomu více (359 Kč), ale jeho zákazník už od Telecomu neodebírá žádné služby (protože alternativní operátor má pronajatu celou jeho místní smyčku), a tak mu také nemusí nic platit.

Nicméně i alternativní operátor si nechá od svého zákazníka zaplatit rozdíl mezi tím, co on sám platí v obou případech Telecomu - a právě na to jde výše uvedený příplatek za již existující "nahé ADSL".

Jak je to na Slovensku?

Podle dostupných informací jsou na Slovensku s "nahým ADSL" už dále než zde v ČR. Slovenský Telecom už deklaroval, že od 1. května hodlá nabízet ADSL, které nebude vázané na současný odběr hlasové služby. Mělo se tak stát díky rozhodnutí slovenského regulátora, který mu takovýto krok nařídil. Slovak Telecom měl toto rozhodnutí napadnout soudní cestou, ale v mezidobí raději sám přišel s vlastní variantou. Nejspíše proto, že v rámci vlastní varianty si může volit podmínky nové služby.

Ovšem jaké tyto podmínky budou (hlavně cenové), prý stále ještě neřekl.