Zajímá ještě někoho NPPG?

V polovině minulého týdne jsem se zúčastnil tiskové konference společnosti Computer Help, na téma Národního programu počítačové gramotnosti (NPPG). Novinářů zde bylo vcelku dost, a tak jsem si před psaním tohoto článku nechal ze zvědavosti najít na Internetu všechny zmínky o klíčovém slově NPPG. To abych věděl, kdo všechno o této tiskovce a jejím tématu už napsal. A také co napsal. Výsledek však nebyl moc povzbudivý: našel jsem jen jeden "dopředný odkaz", na to že se takováto tiskovka bude konat. Ale už žádnou zmínku o tom, že se konala, a o čem vlastně byla. Tedy o samotném Národním programu počítačové gramotnosti, z pohledu pořádajícího Ministerstva informatiky ČR i společnosti Computer Help, coby jednoho z realizátorů tohoto programu.

Vysvětlení malého zájmu médií je ale vcelku jednoduché: problematika informační gramotnosti není až tak atraktivní, alespoň ve srovnání s jinými žhavými tématy naši současnosti. A když navíc ještě chybí nějaká ta kontroverzní kauza, která by se dala vypíchnout a nechat patřičně nabobtnat, pak už moc mediálních trháků opravdu nezbývá. A psát o tom, že kurzy NPPG navštěvují nejvíce lidé v předdůchodovém věku? Nebo o tom, kolik lidí absolvovalo kurzy NPPG v loňském roce, v roce předloňském atd.? Kdo by vydal takový článek?

Pravdou je, že dříve se kolem NPPG daly najít různé pikantní kauzy, na kterých si masovější média mohla smlsnout. Třeba když se v roce 2004 ministr Mlynář ve zlém rozešel se společností "Centrum Internetu", která stála u zrodu celé myšlenky kurzů pro úplné začátečníky. Projekt NPPG (Národní program počítačové gramotnosti), vzniklý přistoupením MI ČR ke společnému projektu Center Internet a společnosti Intel (podrobněji), se nakonec stal pouze ministerským projektem. Byly ale kolem toho notné tahanice, kvůli kterým NPPG v roce 2004 začalo až od srpna, a stihlo proškolit jen 20 000 lidí. V předchozím roce to bylo přes 30 000, a v roce 2005 už přes 80 000 lidí. Přesněji: člověko/kurzů, protože každý mohl absolvovat i více než jeden kurz.

Dalším mediálně atraktivním tématem samozřejmě jsou peníze. S nimi nutně i způsob, jakým stát přispívá na celý projekt. Původně, když MI ČR přistoupilo k prvotnímu projektu, začalo přispívat na náklady kurzů jednou třetinou (druhou třetinu hradili komerční partneři, a zbývající třetinu si platil sám účastník). Dnes už ministerstvo hradí více jak dvě třetiny: konkrétně 417 Kč na účastníka (který sám hradí rovnou stokorunu, za dvouhodinový kurz). Ministerstvo přitom dává peníze na kurzy hned 18 tzv. realizátorům (školitelům), vybíraným skrze výběrové řízení (podrobnosti), ovšem až po proškolení konkrétního účastníka.

Poměrně velké vášně vznikaly v minulosti i kvůli tomu, že obsah kurzů je jednostranně orientovaný, na softwarové produkty Microsoftu a služby portálu Centrum, a působí tak vlastně jako státem spolufinancovaná reklama privátních subjektů. Druhou část uvedené výtky nebylo problémem napravit, ale s produkty Microsoftu to je mnohem těžší. Zejména zastánci Open Source řešení hlasitě argumentovali tím, že svět není jednobarevný a existují i jiné operační systémy, kancelářské balíky a další softwarové nástroje. Mají samozřejmě pravdu. Jenže realita je taková, že drtivá většina těch, kterým jsou kurzy NPPG určeny, o jiný software než od Microsoftu asi nikdy ani nezavadí. Ale i oni by určitě měli vědět, že naplatí rovnítko SW=MS.

Nicméně i zde se podařilo najít řešení: do výběrového řízení na realizátory kurzů (školitele) pro rok 2006 se přihlásili i zástupci Open Source komunity, konkrétně "Společnost pro výzkum a podporu Open Source, Děčín". Uspěla, a od ministerstva dostala příslib dotace ve výši 1 mil. Kč. To by při standardní výši 417 Kč na člověka mělo odpovídat plánu proškolit cca 2400 zájemců (přesněji: člověko/kurzů). Konkrétní nabídku školení jsem ještě nezaznamenal, ale podle dostupných informací by se kurzy NPPG na Open Source platformě měla rozjet již koncem března. Studijní materiály se prý také dokončují.

A když už jsme u Open Source, nedá mi to neupozornit na připravovanou konferenci "Open Government 2006", s podtitulem "Open Source ve veřejné správě". Koná se v dubnu, jako samostatná část veletrhu LinuxExpo, a jejími spolupořadateli jsou právě Ministerstvo informatiky a OSS Aliance. Takže snad ani veřejná správa nebude klást rovnítko mezi "software" a "Microsoft", ale vezme na vědomí, že existují i alternativy.

Zpět ale ke kurzům NPPG. Ještě počátkem loňského roku byly pouze tři:

• Základy práce s PC (obsah, učební text)
• Texty v PC (obsah, učební text)
• Internet a e-mail (obsah, učební text)

Pak se ale jejich počet rozrostl o další dva. Jeden z nových kurzů se jmenuje příznačně "NPPG Handicap", a je určen zdravotně postiženým spoluobčanům. Druhou novinkou pak je kurz "Občan, úředník a Portál veřejné správy", známý také pod názvem "Sám sobě úředníkem". Je už zaměřený prakticky, na to aby se lidé naučili využívat počítače a Internet k vyhledávání konkrétních informací a ke konkrétním aktivitám - zde ve vztahu k veřejné správě. Praktickou náplní tohoto kurzu má být seznámení s následujícími oblastmi:

• Zákony na portálu veřejné správy
• Orientace ve struktuře úřadů
• Jak řešit různé životní situace
• Elektronický podpis a jeho využití
• Elektronická podání

V souvislosti s tímto poměrně širokým vymezením si neodpustím připomenout, že jde pouze o dvouhodinový kurz, navíc určený úplným začátečníkům. Dvouhodinová délka přitom platí i pro ostatní kurzy (s výjimkou NPPG Handicap). Jak ale mohou lidé, s minimem zkušeností, za dvě hodiny proniknout do tajů tolika náročných oblastí, a něco se zde reálně naučit? Vždyť něco takového těžkou stihnou i lidé, kteří se s informačními technologiemi zabývají na plný úvazek. Třeba jen takové seznámení se elektronickým podpisem, aby jej člověk mohl kvalifikovaně používat, odhaduji spíše na dny, než hodiny, a to i pro jinak znalé uživatele.

A tady asi jsme u klíčového aspektu celého Národního programu počítačové gramotnosti. Dokáže jakýkoli kurz udělat z úplného počítačového laika za pouhé dvě hodiny alespoň trochu zdatného uživatele? Nebo jinak: jsou úplní začátečníci po dvouhodinovém kurzu schopni s počítačem skutečně a smysluplně pracovat? Nechci nikoho podceňovat, ale obávám se, že nikoli.

To ale rozhodně neznamená, že by celý Národní program počítačové gramotnosti, se svými dvouhodinovými kurzy, neměl žádný smysl. Právě naopak. Jeho hlavní přínos vidím v tom, že funguje jako jakási "zlevněná vstupenka". Že úplné začátečníky uvede do zcela nového světa, a ukáže jim, že se tohoto nového světa nemusí bát, a že i oni v něm mohou existovat a něco dělat. Umožní jim tak snáze (levněji) překonat určitou počáteční bariéru, která před nimi stojí - ale už je nemůže vést dále a "zabydlet" je v tomto novém světě. To už je na nich samotných.

Však také statistiky jasně říkají, že nejčastějšími zájemci o kurzy NPPG jsou lidé v předdůchodovém věku (50 až 60 let), a v mnohem větší míře ženy než muži (v poměru 2:1). To hodnotím tak, že programu NPPG se daří oslovovat jeho hlavní cílovou skupinu, kterou skutečně jsou lidé počítači dosud nezasažení - ale kteří současně počítače potřebují ke svému "pracovnímu přežití" ve společnosti, která čím dál tím častěji vyžaduje alespoň elementární počítačovou gramotnost. Od NPPG pak mohou dostat tolik potřebný první impuls, resp. pomoc pro překonání vstupní bariéry, které se bojí možná nejvíce.

A to je tím, oč tu jde. Jenom to (jaksi) není až tak mediálně atraktivní.