Stalo se: analýzy budou mít zpoždění

To, o čem mnozí spekulovali jako o velmi pravděpodobné variantě, se pomalu stává realitou: regulátor (ČTÚ) nestihne včas dokončit všechny analýzu tzv. relevantních trhů, v termínu který po něm požaduje platný zákon č. 127/2005 Sb. "o elektronických komunikacích". Alespoň tak to vyznělo na pátečním semináři s názvem "České telekomunikace s evropskou dimenzí", který na půdě Parlamentu uspořádala Asociace pro spravedlivou konkurenci.

Původní harmonogram sice předpokládal, že se všechny analýzy stihnou vydat včas , ve své finální podobě (jako tzv. opatření obecné povahy), a to do 9 měsíců od účinnosti nového zákona (což připadá na konec měsíce ledna). Ovšem dnes už je zřejmě, že z celkem 18 analýz může být včas dokončena jen jedna, v lepším případě tři. Proč? A co jsou vlastně analýzy relevantních trhů zač? K čemu slouží?

Analýzy relevantních trhů

Relevantní trhy jsou dílčími oblastmi celého trhu elektronických komunikací, které má regulátor posoudit (každou samostatně), a to právě skrze zmiňované analýzy. Jejich cílem je zjistit, zda je v příslušné oblasti již dostatečně rozvinutá konkurence, či ještě nikoli. Pokud ano, odvětvový regulátor (ČTÚ) tuto oblast již nereguluje, a už na ni dohlíží jen soutěžní regulátor (ÚOHS), dbající na dodržování obecných pravidel hospodářské soutěže. Pokud ještě není dostatečně konkurenční, má odvětvový regulátor možnost ukládat různá nápravná opatření, směřující k tomu, aby se konkurence na relevantním trhu rozvíjela a posilovala. Forem těchto nápravných opatření je více, a zahrnují i cenovou regulaci.

Nejprve ale musí být analýzy provedeny (což mělo být do konce ledna). Pokud zjistí, že trh není dostatečně konkurenční, následuje určení subjektů, které na daném trhu mají dominantní postavení (tzv. významnou tržní sílu, resp. SMP, Significant Market Power). Těm pak může odvětvový regulátor ukládat různé povinnosti, v rámci nápravných opatření ke zvýšení konkurenčnosti trhu (tzv. remedies). Termín k tomu je "do konce dubna 2006", kdy také přestávají platit dřívější cenová rozhodnutí regulátora, učiněná ještě podle předchozího zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích.

Pravdou je, že například v zahraničí měli na přípravu analýz mnohdy delší dobu, a většinou to také nestihli včas. Takže z tohoto pohledu nikterak nevybočujeme z řady, a mnozí tento vývoj předpokládali i u nás. Na druhou stranu ovšem každé zpoždění analýz má vliv na dění na trhu, vzhledem k načasování návazných změn (určení subjektů SMP, uložení konkrétních povinností) a ukončení platnosti dřívějších rozhodnutí.

A jaký že je současný stav? Než si jej popíšeme, je vhodné si uvědomit že i proces přípravy a vydávání analýz má svá pravidla. Ta mj. vyžadují veřejnou diskusi k návrhům, a to standardně v délce jednoho měsíce. Tato lhůta může být v určitých případech i zkrácena, ale ne na méně než 5 pracovních dnů.

Po skončení diskuse musí regulátor celou diskusi vyhodnotit a vypořádat, tj. zapracovat do výsledného textu eventuelní připomínky, které uzná jako relevantní. A to také nějakou dobu zabere.

Jaký je současný stav analýz?

Na webu ČTÚ, v části "diskusní místo", jsou v současné době (neděle 22.1.2006 večer) zveřejněny tři návrhy analýz:

• trhu č. 11: velkoobchodní trh se zpřístupněnými místními smyčkami, publikováno 23.12.2006
• trhu č. 8: originace v pevné telefonní síti, publikováno 30.12.2005
• trhu č. 3: (národní) telefonní služby v pevné síti pro nepodnikající osoby, publikováno 30.12.2005

Všechny přitom mají měsíční termín na diskusi. To znamená, že i kdyby sebou ČTÚ opravdu hodně hodil a diskusi vypořádal velmi rychle, má šanci stihnout včas vydat jen analýzu relevantního trhu č. 11. U trhů 3 a 8 sice hrozí určité zpoždění, ale to může být minimální a zanedbatelné.

Jenže jak to bude s dalšími analýzami? Tam už to vypadá hůře. Podle toho, co zaznělo na pátečním semináři v Parlamentu, jsou ke zveřejnění (do diskuse) připraveny analýzy trhů 9 a 16, což je (velkoobchodní) trh s terminací v pevných a v mobilních sítích. Regulátor by je mohl zveřejnit ještě dnes (v pondělí 23.1.2006), a pokud by zkrátil diskusi na holé minimum (na 5 pracovních dnů), mohl by teoreticky ještě vše stihnout v termínu. Ale i když nechá standardní měsíční lhůtu na diskusi, má šanci vše stihnout pouze s cca měsíčním skluzem. Budiž.

Ke zveřejnění se prý blíží i další dvě analýzy, a to trhů 1 a 2 (což je "přístup k veřejné telefonní síti v pevném místě" pro nepodnikající a podnikající osoby). Tyto dvě rozpracované analýzy prý již byly projednány s asociacemi, které zastupují operátory.

Zatím v pracovní verzi se mají nacházet další dvě analýzy, a to trhů číslo 10 (velkoobchodní trh s tranzitem v pevné síti) a 12. (velkoobchodní trh s broadbandem). Na těchto analýzách ale ČTÚ stále ještě pracuje, a jejich pracovní verze ještě neprojednávala ani Rada ČTÚ.

O dalších analýzách se na pátečním semináři v Parlamentu nemluvilo, takže jejich příprava asi zaostává ještě více. Co ale zaznělo, z úst člena Rady ČTÚ Michala Frankla, je to že ČTÚ se soustředí zejména na ty analýzy, kde lze očekávat pokračování stávající regulace. To souvisí se skutečností, že do 12 měsíců od účinnosti nového zákona přestávají platit původní cenová rozhodnutí, a je třeba je nahradit novými opatřeními (samozřejmě jen pokud analýza shledá, že k nim je důvod).

Je u nás broadband plně konkurenční?

V souvislosti s postupem prací na analýze relevantního trhu č. 12 (velkoobchodní broadband) zazněla také jedna zajímavá (či přímo překvapivá) informace: že je možné, že ČTÚ shledá, že na tomto trhu nemá žádný subjekt dominantní postavení (postavení s významnou tržní silou). Zatím to tak prý vychází, a ČTÚ vše stále ještě zkoumá.

Pokud vám to přijde divné, vzhledem k postavení Českého Telecomu v oblasti ADSL, pak je třeba vzít v úvahu to, že nejde jen o ADSL, ale o "broadband obecně". A tady zřejmě ČTÚ vychází z toho, že ADSL přípojky u nás představují jen cca 40 procent všech broadbandových přípojek. Takže i když má Český Telecom v oblasti ADSL opravdu velmi vysoký (a stále rostoucí) tržní podíl, na dominantní postavení (resp. významnou tržní sílu) na celém trhu č. 12 to prý nevychází.

Konkrétní počty ostatních přípojek sice v pátek zástupce ČTÚ nezmínil, ale chvíli před ním prezentoval obdobně vyznívající odhad zástupce Českého Telecomu. Podle ČTc je u nás celkem na 723 000 broadbandových přípojek, a jejich složení vychází následovně:

• 38% představuje podíl ADSL
• 35% mají představovat přípojky Wi-Fi
• 17% přípojky kabelové TV
• 9% CDMA
• 1% ostatní

Osobně mi přijde, že zde nebyl vzat v úvahu rozdíl mezi situací na trhu pro koncové zákazníky, kteří mají na výběr z více alternativ (a u Wi-Fi se o ně často postarali sami), a o situaci na trhu s velkoobchodními službami, kde se pohybují provideři a nikoli koncoví zákazníci. Ovšem relevantní trh č. 12 je velkoobchodní, a nikoli maloobchodní. Navíc pro hodnocení stavu relevantního trhu existuje více kritérií, které se musí posuzovat komplexně a ve vzájemném souladu. Nejde jen o procentuelní podíl přípojek, podle použité technologie.

Co by se ale stalo, pokud by ČTÚ skutečně dospěl k závěru, že na trhu č. 12 nikdo nemá postavení s významnou tržní silou? Například by nikomu nemohl ukládat (dopředu, tzv. ex-ante) konkrétní povinnosti, jako například povinnost zveřejnit (či vůbec mít) velkoobchodní nabídku, či dokonce regulovat (velkoobchodní) ceny. Subjektům, které na tomto trhu působí, by zůstala pouze povinnost dodržovat obecná pravidla hospodářské soutěže, nad jejichž dodržováním by bděl soutěžní regulátor (ÚOHS).

ÚOHS schválil fúzi

Když už jsme u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, ten v pátek minulý týden informoval o tom, že posvětil dvě již dříve oznámené akvizice: prodeje společností Contactel, Nextra a Telenor Networks do rukou nizozemské společnosti GTS Central Europe.

Formálně jde o dvě samostatná rozhodnutí ÚOHS, datovaná k 18. lednu 2006, kterými

získává společnost GTS Central European Holding B.V. možnost kontrolovat společnosti Contactel, Telenor Networks a NEXTRA Czech Republic.

V odůvodnění uvedených rozhodnutí ÚOHS uvádí následující argumenty:

Aktivity skupiny GTS v České republice zahrnují poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí. Jedná se přitom o hlasové, datové, internetové a velkoobchodní služby.

Na všech vymezených relevantních trzích působí kromě fúzujících firem také řada dalších soutěžitelů. Jedná se zejména o ČESKÝ TELECOM, Czech On Line, TISCALI, Tele 2, ETEL a RADIOKOMUNIKACE. I po realizaci posuzovaných spojení zůstane na jednotlivých trzích zachováno významné postavení společnosti ČESKÝ TELECOM s potenciální konkurencí mezi alternativními operátory. Předmětná spojení ve svém důsledku povedou k posílení konkurence vůči ČESKÉMU TELECOMU.

ÚOHS tedy sám mluví o "zachování významného postavení společnosti Český Telecom" na jednotlivých (vymezených relevantních) trzích. Znamená to, že má jiný názor, než jaký zatím vychází ČTÚ?

To je asi předčasný závěr, protože "relevantní trhy" ve zdůvodnění ÚOHS nemusí nutně být ty samé, jako u analýz, které dělá ČTÚ, stejně jako kritéria použitá pro posuzování. Ale na druhou stranu je pravda, že ČTÚ při přípravě svých analýz konzultuje s ÚOHS i jeho stanoviska. Takže to může být ještě zajímavé.

A ještě jedna související informace z pátečního semináře v Parlamentu: opakovaně zde zaznělo, že vztahy obou regulátorů (ČTÚ a ÚOHS), které v minulosti nebyly úplně idylické (viz např. zde), jsou dnes mnohem lepší. Například pan Frankl, člen rady ČTÚ, konstatoval že všechny dřívější rozpory mezi oběma úřady jsou dnes již minulostí. A to je určitě dobře.

Celopražský Internet: už ne zdarma, ale jen levněji?

Záměr pražského magistrátu, který by rád vybudoval celoměstskou síť a skrze ni nabízel občanům hlavního města přístup k Internetu zdarma, byl zde na Lupě diskutován již mnohokrát. Oficiální reakce na něj, od broadbandového fóra, jsem zatím nezaznamenal. Jen některá neoficiální vyjádření jednotlivých členů, která vyznávala celkem jednoznačně pro nepřijetí tohoto projektu, resp. záměru financovat jej z dotačního titulu MI ČR.

Autoři projektu se ale očividně nevzdávají svého záměru, a starají se i o jeho pravidelnou medializaci. Například minulý týden vyšel v MF dnes další článek, popisující a propagující celý záměr. A je na něm zajímavé to, že už se poněkud posouvá od původně prezentované představy "Internetu zdarma" k představě "levnějšího Internetu". Přesněji k tomu, že půjde o připojení placené (byť prý levné), s tím že zdarma bude jen přístup na stránky magistrátu:

Zcela zadarmo zřejmě bude prohlížení internetových stránek magistrátu a městských částí. Za další využití internetu k vlastní potřebě by však lidé zaplatili. "Lidé mají právo na informace, a to bezplatně. Chceme, aby se také zjednodušila komunikace mezi občany a úřady. Vše si pak mohou vyřídit elektronicky," uvedl Seyček.

Reakce některých komerčních operátorů na původní záměr (poskytovat připojení zcela zdarma) byly dosti bouřlivé. I zde na Lupě jste se mohli dočíst o tom, jak proti tomuto záměru protestovala až u ÚOHS Asociace lokálních poskytovatelů Internetu (ALPI). V citovaném článku pak autoři celopražského projektu jakoby chtěli ještě přilít olej do ohně celého vznikajícího sporu, když uvedli že:

"Bezdrátové připojení by mohli využívat všichni obyvatelé Prahy. Zatím ještě nemáme vypracované analýzy, s jakými technologiemi a na jakém principu by to fungovalo, ale rozhodně by to bylo levnější než připojení u komerčních operátorů," upozornil Seyček.

Takže tady už opravdu nejde o žádné "základní" či "nouzové" připojení, které by mohlo nalákat ty dosud nepřesvědčené, které by jim umožnilo první seznámení s Internetem, a nechalo je přijít Internetu na chuť - a tím podpořilo jak rozvoj samotného Internetu, tak vlastně i komerční providery, kterým by našlo nové zákazníky, vyžadující už plnohodnotnější připojení. Tady už to vypadá na přímou snahu podnikat, a přitom konkurovat komerčním providerům, za využití veřejných peněz. A to není dobře.

O projektu "celopražského Internetu zdarma" se mluvilo i na pátečním semináři na půdě Parlamentu, v závěrečné diskusi. Všechny reakce, které zde zazněly, byly negativní. Například pan Frankl z ČTÚ vyjádřil názor, že by to ovlivnilo trh, ale že osobně je optimista a "nebojí se, že by to prošlo" (z peněz MI ČR). Také ÚOHS se měl již dříve vyjádřit v tom smyslu, že z dotačního titulu by to byla nedovolená veřejná podpora. Obdobnou reakci měl i přítomný zástupce direktorátu pro hospodářskou soutěž z Bruselu: že podstatné je, zda by to ovlivnilo trh, a že to nesmí podpořit žádnou jednotlivou firmu.

Takže jak to nakonec dopadne? Magistrátní úředníci si stále věří. A pokud by snad neuspěli doma, chtějí žádat o peníze přímo u EU:

"Zatím čekáme. Doufám, že peníze dostaneme," uvedl ředitel magistrátního odboru informatiky Ivan Seyček. Nevylučuje, že pokud by stát odmítl dát dotaci, bude město o peníze usilovat v grantech Evropské unie. "To by ale samozřejmě trvalo mnohem déle."