Nestandardní digitalizace

Dění kolem digitalizace rozhlasového, ale hlavně televizního vysílání připomíná v poslední době setrvalou frašku: pomyslná horká brambora je teď na poslancích, kteří si ji úspěšně přehazují mezi sebou. Tu se celá problematika konečně dostává na jednání Sněmovny, aby byla zase vrácena zpět do výborů k dalšímu projednání, a vše se mohlo opakovat znovu a znovu. Naposledy jste se o tom mohli dočíst i zde na Digiwebu, v závěru minulého týdne, v článku s příznačným názvem "Jednání o pravidlech digitalizace se opět komplikují". Píše se v něm:

Osud a podoba novely mediálního zákona jsou dál nejasné …

Mediální zákon byl včera na programu sněmovního výboru pro vědu a kulturu, poslanci ale debatu už poněkolikáté přerušili, protože k předloze přibývají další pozměňovací návrhy a připomínky a ty je nutné zpracovat.

Původně se zdálo, že dolní komora by mohla o předloze rozhodnout před prázdninami. Nyní je ale možné, že to nestihne ani na říjnové schůzi, takže by ho schvalovala až v listopadu, či prosinci.

Problém je v tom, že už se to táhne příliš dlouho, a žádné východisko a rozuzlení není stále na obzoru. Sliby, adresované veřejnosti (o kvalitnějším příjmu, větším počtu programů, doprovodných službách atd.) nebyly naplněny, a vznáší se kdesi ve vzduchoprázdnu. Také subjekty, které do očekávaného nástupu digitálního vysílání investovaly, jsou teď v nepříjemné situaci, protože jejich investice jsou umrtveny, nic nevynáší, a jejich perspektiva je nejasná.

V takovéto "nestandardní situaci" se asi nelze moc divit, že se objevují různé "nestandardní" návrhy a aktivity. Řadím mezi ně i rok staré rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že nebude čekat na novou legislativní úpravu a zahájí obsazování digitálních sítí ještě podle stávající legislativy. Ale o tom dnes nechci mluvit.

Dnes bych se rád zmínil o dvou jiných aktivitách, resp. zprávách, která také považuji za nestandardní . Přesněji za takové, které by za standardní situace (s vyřešenou digitalizací) vůbec neměly důvod vzniknout.

ČTÚ varuje
Český telekomunikační úřad již několikrát překvapil, pokud jde o digitalizaci. Například když v polovině července 2004 odněkud "vykouzlil" frekvence pro třetí digitální síť, když až do té doby se všude hovořilo jen o možnosti dvou digitálních sítí (a s nimi i multiplexů). Podruhé když tyto frekvence přidělil třem zájemcům, z řad subjektů usilujících provozovat sítě digitálních vysílačů, a vysloužil si za to ostrý spor s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (která chtěla tyto frekvence přidělovat sama).

Bohužel ani jeden z trojice frekvenčních přídělů není takový, aby umožnil celoplošné vysílání, a ani všechna regionální vysílání. Naštěstí to ale není definitivní stav. Časem dojde k rozsáhlým změnám, v podobě nových přídělů pro potřeby digitálního vysílání. Snad ale netřeba zdůrazňovat, že to bude na úkor analogového vysílání, které potřebné frekvence obsazuje dnes, a které bude muset být nejprve ukončeno. K tomu ale nedojde dříve, než odstartuje a náležitě se rozvine vysílání digitální.

Problematika ukončení analogového vysílání je kapitolou sama o sobě. Ještě důležitější je ale to, že hospodaření s frekvencemi není výhradně národní záležitostí, ve které by záleželo právě a pouze na nás a na našem tempu.

Naopak, celé "přeuspořádávání" frekvencí probíhá v mezinárodním měřítku, v rámci Regionální radiokomunikační konference ITU a v souvislosti s tím, jak se mění situace s přechodem na digitální vysílání v jednotlivých zemích. Dochází zde k tzv. koordinaci kmitočtů, v rámci které se řeší příděly pro jednotlivé země i to, aby se v příhraničních oblastech jejich vysílání vzájemně nerušilo. Poměrně velké změny se čekají již v brzké době, v souvislosti s výsledky jednání konference - koncem příštího roku, s dopady již na počátek roku 2007.

Přesný způsob, jakým dochází ke koordinaci a přidělování frekvencí v mezinárodním měřítku (na půdě regionální konference), je značně komplikovaný, a popsat jej dokáží asi jen zasvěcení. V zásadě by se ale dal shrnout takto: bude to boj, a nikdo nedostane nic zadarmo. Kdo bude mít silnější lokty a pádnější argumenty pro své požadavky, bude mít i větší šanci uspět a získat co nejvíce prostoru (frekvencí). A když nezačneme včas s digitálním vysíláním, mohlo by se stát, že další příděly frekvencí získá na náš úkor někdo jiný.

Právě na takovéto nebezpečí považoval za potřebné poukázat Český telekomunikační úřad, který reprezentuje ČR na zmíněné regionální konferenci. Předseda Rady ČTÚ k tomu napsal výzvu, ve které uvádí:

Za této situace může jakékoliv zpoždění procesu přechodu od analogového vysílání k vysílání digitálnímu znamenat, že Česká republika bude znevýhodněna při realizaci svých požadavků na další kmitočty nezbytné pro digitální vysílání

Jsou zde citována i další úskalí a nebezpečí, které by nám mohla hrozit v případě, že budeme i dále otálet s ostrým startem digitálního vysílání. Závěr výzvy je pak jednoznačný:

Výše uvedené důvody znamenají jediné - je třeba aby ČR přistoupila k zahájení realizace digitalizace R a TV vysílání co nejdříve.

ČT a Nova reagují
Výzva předsedy rady ČTÚ Davida Stádníka nese datum 14.9.2005. Zhruba dva týdny po ní přichází zajímavý "blesk z čistého nebe", v podobě společného memoranda České televize a TV Nova. Na výzvu ČTÚ se sice přímo neodvolává, ale používá přesně stejné argumenty:

Česká televize a televize Nova konstatují, že další pokračování zemského digitálního televizního vysílání v systému DVB-T pouze na bázi experimentů může ohrozit kvalifikovanou obhajobu zájmů České republiky na probíhající Regionální radiokomunikační konferenci RRC.

Pokračující nečinnost v zavádění zemského digitálního vysílání v České republice by mohla mít za následek podstatné omezení té části kmitočtového spektra, která bude v rámci mezinárodní koordinace vyhrazena České republice pro šíření signálu televizního vysílání.

Co je ale konkrétním obsahem memoranda? Jak ČT a Nova reagují na popsané nebezpečí a co navrhují? Nic menšího, než to že by chtěli využívat multiplex (resp. síť) A společně:

Česká televize a televize Nova proto deklarují svou ochotu v přechodném období společně využívat síť elektronických komunikací síť A pro šíření televizních programů v systému DVB-T. Oba provozovatelé vysílání jsou organizačně a technicky připraveni šířit své programy v této síti a zahájit tak přechod na řádné vysílání v DVB-T. Zároveň deklarují ochotu vzájemně koordinovat implementaci odpovídajících technických standardů a na této bázi spolupracovat i s ostatními provozovateli vysílání v České republice.

Oba subjekty si ve svém memorandu nenárokují pozice v multiplexu, resp. nečiní to TV Nova (zatímco ČT1 již má dvě pozice zajištěné). Ani nemohou, protože o obsazení těchto pozic rozhodují jiné subjekty - buďto přímo zákon, nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Celé memorandum je proto formulováno jen jako výraz "připravenosti" obou vysílatelů, s cílem

urychlit proces přechodu na zemské digitální televizní vysílání v České republice

Stejně se ale nemohu zbavit dojmu, že jde jen o novou a veřejnější formu lobbyingu, vůči RRTV i vůči poslancům. Pravdou je, že síť A není plně obsazena (ČT v ní má "přiklepnuty" dvě pozice a jedná o třetí), a stále probíhající výběrové řízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se týká pouze sítí B a C. Přesto ale RRTV stihla na uvedené memorandum zareagovat, vcelku očekávaným stanoviskem, ve smyslu:

• rozhodnutí bude na nás (tj. na RRTV),
• bude záležet i na tom, zda Rada vůbec bude rozhodovat o síti A (zřejmě podle toho, co nakonec přijmou poslanci).

TV Nova se přitom již dříve snažila "překlopit" svou stávající analogovu licenci do licence digitální, a usilovala i o pozici v síti A. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jí ale nevyhověla.

Z kontextu ale soudím, že společné memorandum je určeno spíše poslancům, než Radě. Ti totiž právě jednají o tom, že by Nově (ale i Primě) přidělili dokonce dvě pozice každé (zdroj):

Základem jednání je nyní návrh, který ve spolupráci s ministerstvy informatiky a kultury předložil Ladislav Skopal (ČSSD). Počítá mimo jiné s tím, že televize Nova a Prima získají každá po dvou programech. Poslanec míní, že obě dvě televize by tak měly dostat jakýsi bonus za to, že se vzdají nynějších analogových licencí.

Na konkrétní výsledek si bohužel ještě budeme muset počkat. Problém je právě v tom, že už nyní čekáme moc dlouho.