Historie českého internetu: BBS, alias Bulletin Board System
BBsky byly vlastně určitým předchůdcem dnešního Internetu. Nabízely informace, soubory, možnost komunikace mezi uživateli, elektronickou poštu, on-line hry i další aplikace, a později také přístup k Internetu. V ČR se asi nejvíce proslavila BBS společnosti Infima.Tento článek je prvním dílem volného seriálu k 10. výročí liberalizace českého Internetu. Spolu s dalšími třemi díly, které tvoří jeho první část, se snaží názorně ukázat, jak vlastně vypadal Internet před událostmi z poloviny roku 1995, které teprve přinesly jeho liberalizaci a jeho otevření i pro neakademické uživatele. Dnes se ale podíváme ještě o něco hlouběji do historie, konkrétně do roku 1994, a ukážeme si něco, co bylo jakýmsi předchůdcem dnešního Internetu. Šlo o tzv. BBSky, z anglického "Bulletin Board System".
Co je BBS?
Po technické stránce je BBSka počítač, umožňující vzdálený přístup uživatele ke svým zdrojům. Ty mohou být opravdu nejrůznější, od jednoduchých textových zpráv, zveřejňovaných stylem "nástěnka" (odsud patrně i anglické "Bulletin Board"), přes nabídku souborů uspořádaných do různých knihoven, interaktivní služby (například hry) a různé chaty a diskuse, až po elektronickou poštu a přístup k Internetu. Ostatně, když už má být tento seriál vizuální a ukazovat názorně, jak vše tehdy vypadalo, zde máte obrázek se základní nabídkou snad nejznámější české BBS (BBS Infima).
Fungování stanice BBS vždy zajišťuje řídící program, běžící na daném počítači v autonomním režimu, bez přímé účasti obsluhy. Přesto BBSky měly své správce, tzv. SYSOPy, kteří se o ně starali, udržovali je, plnili obsahem, radili uživatelům atd. ale chod BBSky bezprostředně neřídili. To měl na starosti příslušný řídící program. Dnes by se dalo říci, že to byl takový "BBSkový server". Nešlo ale o klasické řešení klient/server, jako spíše o řešení na bázi modelu host/terminál. Uživatel totiž používal jednoduchý terminál, ze kterého se připojoval na BBSku a který mu zprostředkovávat zobrazování výstupů z BBSky (a sbíral od něj jeho vstupy a předával je na BBSku).
Povšimněte si také "archaického" způsobu ovládání BBSky z pohledu uživatele. Ten neměl k dispozici žádné ikony, na které by mohl klikat, a často neměl ani co rolovat v nějakém menu. Místo toho musel vždy zadávat určitý kód (písmenko, číslici či skupinu písmen a číslic), a tím vyjadřoval svou volbu dalšího postupu. Vidíte to ostatně i na předchozím obrázku, kde byla uživateli předložena určitá nabídka, a on si měl vybrat další pokrčování (zadáním písmenka v závorkách u jednotlivých možností.
Podobně se řešilo i rolování nějakého delšího výpisu. Zobrazil se určitý počet řádek, načež se výpis zastavil a uživatel musel zadat příslušný znak pro pokračování výpisu, či pro jeho ukončení. Na předchozím obrázku vidíte takovýto výpis seznamu knihoven (dnes by se asi řeklo spíše adresářů). V každém z nich se pak nabízely určité soubory ke stažení, viz další obrázek.
Přístup k BBSkám: přes telefon
Původně se uživatelé připojovali k BBSkám skrze běžné telefonní linky. Počítač, na kterém BBSka běžela, tak musel být vybaven nejméně jedním modemem a jednou telefonní linkou. Lépe ale více modemy a linkami, tak aby k BBSce mohlo být připojeno více uživatelů současně. Na následujícím obrázku vidíte část úvodní obrazovky BBS Infima, ukazující jednak aktuální datum a čas (5. listopadu 1994, 20:18), ale také to, že jsem byl právě připojen rychlostí 2400 bitů za sekundu (což bylo maximum mého tehdejšího modemu), a to na 4. lince BBS INFIMA (s tím, že kromě mne nebyl v té době připojen již nikdo další). Podle dostupných informací měla tehdy BBS Infima právě 8 linek s modemy.
V zahraničí ale již tehdy existovaly i "mamutí" BBSky, s desítkami modemů, provozované třeba i velkými firmami. Nezapomínejme, že to byla doba kdy Internet se teprve otevíral komerčnímu využití, a nebyl zdaleka tak rozšířen tak jako dnes. Takže třeba i velké počítačové firmy si zřizovaly své vlastní BBSky, aby skrze ně poskytovaly podporu svým uživatelům, umožňovaly jim stahovat soubory (například s aktuálními verzemi ovladačů), a třeba i diskutovat s pracovníky podpory, posílat jim zprávy atd. Vedle toho samozřejmě existovaly "nefiremní" BBSky, zaměřené na všechny uživatele, či třeba tematicky zaměřené BBSky, určené fandům toho či onoho. Mnohdy také kolem BBSek vznikala určitá specifická komunita, která si pak pěstovala svou kulturu a společné zájmy.
Zpět ale k technické stránce. Uživatelé, kteří se k BBSce připojovali přes telefonní linky, pochopitelně museli mít na svém počítači také vhodný modem, a s ním i program který jej ovládal a umožňoval přes něj komunikovat. Kromě toho potřebovali nějaký vhodný emulátor terminálu - nejlépe takového, se kterým počítala a dokázala pracovat i příslušná BBSka. A tady byl často kámen úrazu. Ještě v polovině devadesátých let panovala značná různorodost mezi terminály a jejich schopnostmi, i v tom kdo a co podporoval či naopak nepodporoval. Takže spojit se s nějakou BBSkou tak, aby vše fungovalo tak jak mělo, bylo mnohdy netriviální záležitostí. Nejčastěji přitom "neseděly" ovládací sekvence pro pohyb kurzoru či vykreslování speciálních znaků. Takže třeba na prvním obrázku vidíte pokažený prompt, právě z tohoto důvodu.
Problémy mnohdy způsobovalo i to, že některé BBSky se při přihlašování uživatelů snažily samy zjistit, jaký terminál je na straně uživatele podporován, a tomu se přizpůsobit. Ne vždy to vyšlo. U nás pak byl ještě specifický problém s češtinou. Pokud ji některá BBSka vůbec podporovala, většinou dávala uživateli sama vybrat. Příklad vidíte na následujícím obrázku.
I tak to ale mnohdy dopadlo špatně. Na předchozích obrázcích jste si jistě povšimli místy pokažené diakritiky.
Z BBSky na Internet
BBSky v době své největší slávy nabízely opravdu hodně, a nebyly zdaleka jen pouhým skladištěm nejrůznějších souborů, jak by se z předchozích obrázků mohlo zdát. Nabízely například elektronickou poštu, které mohla být buď pouze lokální (a umožňovat předávání zpráv a vzkazů jen mezi uživatelů dané BBS), nebo mohla být pošta vyměňována i s dalšími BBSkami doslova po celém světě. Takovouto výměnu umožňovala síť FIDO, která tak nabízela jeden z prvních systémů elektronické pošty vůbec.
Kromě toho byly mnohé BBSky provázány s Internetem, a svým uživatelům umožňovaly přístup do této celosvětové sítě sítí. Nezapomínejme, že to byly stále ještě pionýrské doby Internetu a za přístup k němu se platily poměrně velké peníze. A to třeba i v USA. Takže některým BBSkám se vyplatilo pořídit si vlastní připojení k Internetu, a to pak poskytovat (z úplatu) svým uživatelům. V poměru k poplatkům za Internet byly tehdy telefonní poplatky výrazně nižší (u nás i v zahraničí), a tak se vyplatilo připojit se nejprve přes telefon na BBSku, a teprve odsud se dostávat do Internetu. Po technické stránce to vlastně ani nebyl přímý přístup do Internetu, ve smyslu přímé IP konektivity. Místo toho uživatel na dálku pracoval s klientem, který běžel na BBSce, a teprve odsud měl klient přímý přístup do Internetu. Dnes by to šlo popsat tak, že browser běžel na BBSce, a uživatel se na tento browser díval "z dálky", přes terminálový přístup. O dnešním komfortu se mu mohlo jen zdát. Teprve s postupem času začaly BBSky nabízet svým uživatelům i možnost přímého přístupu na Internet, s využitím protokolů SLIP a PPP
Z Internetu na BBS
S postupem času se ale Internet přeci jen stal lépe dostupným, a BBSkám se už nevyplatilo být zprostředkovatelem přístupu do Internetu. Jejich role se vlastně časem obrátila, a role prostředníka se přenesla z BBSky na Internet. Jinými slovy: lidé se začali připojovat k BBSkám přes Internet, protože to pro ně bylo výhodnější než přes telefonní linky. Například díky tomu, že k Internetu se připojili "lokálně" (pomocí lokálního hovoru), a pak už na vzdálenosti přestalo záležet a mohli se dostat na sebevzdálenější BBSku na světě. Stačil jim k tomu obyčejný Telnet. Ostatně, předchozí obrázek ukazuje právě takový přístup k BBSce právě přes Internet, skrze Telnet.
V určitém historickém období přitom BBSky nabízely obě možnosti přístupu - jak přes modemy a telefonní linky, tak i přes Internet. S postupem času ale modemy a telefonní linky "odpadávaly", protože bylo těžší a nákladnější je udržovat. Například i proto, že jedna telefonní linka s modemem mohla v každou chvíli sloužit pouze jednomu uživateli, a celá BBSka musela být vybavena tolika modemy a linkami, kolik klientů chtěla obsluhovat současně. Naproti tomu připojení k Internetu mohlo sloužit více uživatelům současně, a jejich počet byl otázkou adekvátního dimenzování této jediné přípojky. Později vznikala řada BBSek již jako "čistě internetových". Můžeme si to ostatně ukázat i na příkladu.
V dalších pokračováních tohoto seriálu si budeme povídat o seznamu zdrojů Cesnetu, jako o první službě charakteru katalogu, mapující všechny tehdy dostupné zdroje (v rámci tehdejšího akademického Internetu v ČR). Tento seznam zdrojů měl také jednu sekci věnovanou právě internetovým BBSkám, viz první následující obrázek (poslední kategorií jsou právě internetové BBSky). Na druhém obrázku pak vidíte obsah příslušné kategorie. Bylo v ní tehdy 5 internetových BBSek, a všechny akademické. To bylo ostatně logické, protože pro jiné než akademické BBSky bylo poněkud problematické záskat potřebné připojení k Internetu za únosné peníze.
Větší počty BBSek, alespoň v ČR, tak používaly tradiční přístup přes telefonní linky. V té době to pro koncové uživatele bylo ostatně i výrazně lacinější. Ještě v roce 1994 stála jedna minuta internetového dial-upu 10 až 12 korun (nepočítaje v to telefonní poplatky). Naproti tomu samotné telefonní poplatky byly nižší než dnes. Za pouhou korunu (proti analogové ústředně) jste mohli zůstat připojeni (teoreticky) libovolně dlouho.
Proto spíše jen pro ilustraci a jako ukázku toho, kolik BBSek bylo na sklonku roku 1994 dostupných (v Praze) přes telefon, přikládám úvodní stránku komunikačního programu, který jsem tehdy používal na svém počítači (byl to přenosný Amstrad PPC 640, se zabudovaným modemem 2400 bps). Měl jsem na něm udělaný seznam BBSek, které jsem čas od času navštěvoval.
Legendární BBS Infima
Z českých BBSek se asi nejvíce proslavila ta, kterou v roce 1991 zřídila společnost Infima (sama prodávající řešení pro komerční BBSky). Kolem BBS Infima s postupem času "vyrostla" celá komunita uživatelů, mezi kterými nechyběli například Patrik Zandl, Ivo Lukačovič či Ladislav Zajíček. První z nich také popsal historii BBS Infima, od jejího vzniku až do ukončení jejího povozu v roce 2002, v tomto článku. Další článek, popisující historii BBS Infima, najdete zde, z pera Petra Matouška. Podívat se můžete i na adresu http://bbs.infima.cz, kde je cosi jako internetový náhrobek této legendární BBS, včetně "památníku padlých SYSOPů".
Než abych zde opakoval fakta z uvedených článků, raději doplním několik historických obrázků ze svého archivu, vypovídajících o tom, jak tato BBSka vypadala na podzim roku 1994.
Pokud se chcete podívat na to, jak se vlastně pracovalo s BBS Infima na živo, pusťte si toto video z mého archivu. Pochází z jednoho instruktážního materiálu, který jsem nasnímal 5. listopadu 1994. Neukazuje zdaleka vše, co tehdy BBS Infima nabízela (na některé operace jsem například neměl potřebný kredit), ale jako ukázka to snad postačí.
No a pokud jste s BBS Infima sami pracovali a máte na ni osobní vzpomínky, pak vězte že stále existují nejméně dva její fan kluby:
Ale moc aktivit od nich neočekávejte.
BBSky ještě žijí
Když jsem psal tento článek, v polovině června 2005, předpokládal jsem, že klasické BBSky jsou už dávno mrtvé a patří do historie. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že v zahraničí tomu tak rozhodně není. Svědčí o tom například i tento seznam aktivních BBSek, na kterém najdete i takové, které právě vznikají. Dokonce to jsou jak "internetové BBSky", s přístupem po Internetu, tak i BBSky s přístupem po telefonu. Takže pokud si chcete práci s BBSkami sami vyzkoušet, máte možnost.